Článek obsahuje stručné shrnutí - Ekonomika EU se z recese způsobené pandemií zotavuje rychleji, než se očekávalo. Na jaře již probíhaly očkovací kampaně a začala se rušit omezení, což umožnilo obnovení růstu. Ten v nezmenšené míře pokračoval i během léta díky otevření ekonomiky. Navzdory zhoršujícím se podmínkám se očekává, že hospodářství EU se bude v horizontu prognózy nadále dařit a v letech 2021, 2022 a 2023 dosáhne míry růstu ve výši 5 %, 4,3 % a 2,5 %.
Stručné shrnutí:
• Komise vydala podzimní hospodářskou prognózu
• Ekonomika EU se z pandemické recese zotavuje rychleji, než se čekalo
• Výhled však hodně závisí na vývoji pandemie a tempu reakce na nárůst poptávky
• Prognóza:
- Růst ekonomiky 2021: 5%, 2022: 4,5 %, 2023: 2,5 %
- Inflace 2021: 2,4 %, 2022: 2,2 % a 2023: 1,4 %
- Zaměstnanost 2021: +0,8 %, 2022: +1 %, 2023: +0,6%
- Očekává se nepatrné snížení schodku EU na 6,6 % HDP (loni byl 6,9 %)
ČR
• Oživení české ekonomiky je kvůli narušení dodavatelských řetězců pomalejší, než se očekávalo
• Komise proto snížila předpokládané tempo růstu HDP pro letošek oproti své letní predikci z 3,9 % na 3 %
• V roce 2022 se čeká výrazné zrychlení na 4,4 %, i díky finančnímu stimulu z Nástroje pro oživení a odolnost a dalších fondů EU
• V roce 2023 by se česká ekonomika měla vrátit k průměrnému růstu 3,2 %
• Úrovně před pandemií tak česká ekonomika dosáhne až ve třetím čtvrtletí příštího roku
• Inflace v důsledku vysokých cen energií, překážek na straně nabídky a silné poptávky zůstane vysoká: v průměru 3,3 % letos a 3,4 % v roce 2022 (měřeno indexem HICP, který na rozdíl domácího indexu spotřebitelských cen neobsahuje imputované nájemné)
• Deficit veřejných financí se letos dále výrazně zhorší na 7 % HDP
• Vládní dluh letos podle prognózy poskočí na 42,4 % HDP a do roku 2023 dále naroste na 46,3 % HDP
Celé znění tiskové zprávy
Ekonomika EU se z recese způsobené pandemií zotavuje rychleji, než se očekávalo. Na jaře již probíhaly očkovací kampaně a začala se rušit omezení, což umožnilo obnovení růstu. Ten v nezmenšené míře pokračoval i během léta díky otevření ekonomiky. Navzdory zhoršujícím se podmínkám se očekává, že hospodářství EU se bude v horizontu prognózy nadále dařit a v letech 2021, 2022 a 2023 dosáhne míry růstu ve výši 5 %, 4,3 % a 2,5 %. Míra růstu v eurozóně by měla být v roce 2021 a 2022 stejná jako v EU a v roce 2023 by měla činit 2,4 %. Tento výhled do značné míry závisí na dvou faktorech: na vývoji pandemie COVID-19 a na tempu, kterým se nabídka přizpůsobí prudké změně poptávky, k níž došlo po opětovném otevření ekonomiky.
Evropské hospodářství se navrací k expanzi rychleji, než se očekávalo
Míra růstu HDP v EU ve druhém čtvrtletí roku 2021 činila meziročně téměř 14 %, což je zatím nejvyšší zaznamenaná hodnota – stejně vysoká jako nebývalý pokles HDP v témže období loňského roku, během první vlny pandemie. Ve třetím čtvrtletí roku 2021 se hospodářství EU vrátilo na předpandemickou úroveň výstupů a přešlo z fáze oživení do expanze.
Tuto expanzi by měla nadále pohánět domácí poptávka. Zlepšení situace na trhu práce a předpokládané snižování úspor by měly přispět ke stabilnímu tempu spotřebitelských výdajů. Realizace Nástroje pro oživení a odolnost rovněž začíná hrát významnou úlohu při podpoře soukromých i veřejných investic.
Růstová dynamika se ovšem potýká s novými problémy. Hospodářskou činnost v EU komplikují úzká místa a narušení globálních dodávek, zejména co se týče vysoce integrovaného výrobního sektoru. Po prudkém poklesu v roce 2020 se navíc v uplynulém měsíci bouřlivě zvyšovaly ceny energií, zejména zemního plynu, které nyní jsou výrazně nad úrovní před pandemií. To bude mít dopad na spotřebu a investice.
Trh práce se má dále zlepšovat
Situace na trzích práce v EU se výrazně zlepšila díky tomu, že se rozvolnila omezení u činností souvisejících se spotřebiteli. Ve druhém čtvrtletí letošního roku vytvořila ekonomika EU přibližně 1,5 milionu nových pracovních míst, mnoho pracovníků ukončilo účast v systémech pro udržení pracovních míst a míra nezaměstnanosti se snížila. Celkový počet zaměstnanců v EU však stále byl o 1 % nižší než před pandemií.
Nezaměstnanost ovšem dále klesala. Srpnová míra nezaměstnanosti v EU činila 6,8 % a jen těsně převyšovala míru zaznamenanou na konci roku 2019. Údaje zveřejněné po uzávěrce prognózy ukazují, že v září nastal další mírný pokles. Z průzkumů Komise zaměřených na podniky vyplývá, že v některých oblastech začínají pracovní síly chybět, zejména v odvětvích s nejvýraznějším nárůstem činnosti. Čím déle bude tento nedostatek přetrvávat, tím vyšší je riziko, že bude tlumit hospodářskou aktivitu a přispívat k inflaci prostřednictvím mzdových tlaků.
Prognóza předpokládá, že zaměstnanost v EU vzroste letos o 0,8 %, v roce 2022 o 1 % a v roce 2023 o 0,6 %. V příštím roce by se měla zaměstnanost dostat nad úroveň před krizí a v roce 2023 se očekává expanze. Nezaměstnanost v EU má klesnout z letošních 7,1 % na 6,7 % v roce 2022 a 6,5 % v roce 2023. V eurozóně se v těchto třech letech předpokládají hodnoty 7,9 %, 7,5 % a 7,3 %.
Nižší schodky, než se očekávalo
Lepší vyhlídky růstu naznačují, že schodky v roce 2021 budou nižší, než se očekávalo na jaře. Souhrnný schodek v EU, který v roce 2020 dosáhl 6,9 % HDP, by se měl v roce 2021 nepatrně snížit na 6,6 % vzhledem ke stále vysoké fiskální podpoře na začátku roku.
Ovšem podpůrná opatření a působení automatických stabilizátorů s pokračující hospodářskou expanzí skončí, a prognóza tudíž předpokládá, že souhrnný schodek EU se v roce 2022 sníží o polovinu na přibližně 3,6 % HDP a v roce 2023 dále klesne na 2,3 %.
Souhrnný poměr dluhu k HDP, který dosáhl v EU zhruba 92 % (v eurozóně 99 %), by se měl letos víceméně stabilizovat a v roce 2022 začít klesat, takže v roce 2023 bude činit 89 % HDP (v eurozóně 97 %).
Dočasné globální cenové tlaky vedou k růstu inflace na desetileté maximum
Po několika letech nízké inflace bylo silné oživení hospodářské aktivity v EU i v řadě vyspělých ekonomik doprovázeno zrychlením inflace, které předčilo prognózy.
Meziroční inflace v eurozóně stoupla ze záporné hodnoty –0,3 % v posledním čtvrtletí roku 2020 na 2,8 % ve třetím čtvrtletí roku 2021. Říjnová míra činila 4,1 % – takto vysoká hodnota byla od roku 1997, kdy se údaje o inflaci v eurozóně začaly zveřejňovat, zaznamenána teprve podruhé.
Toto výrazné zrychlení inflace je způsobeno především prudkým nárůstem cen energií, ale zřejmě rovněž souvisí s rozsáhlou postpandemickou hospodářskou korekcí, z čehož lze usuzovat, že současné vysoké hodnoty jsou do velké míry přechodné.
Předpokládá se, že inflace v eurozóně dosáhne v roce 2021 nejvyšší hodnoty 2,4 % a poté klesne na 2,2 % v roce 2022 a 1,4 % v roce 2023 s tím, jak se ceny energií budou postupně snižovat. Inflace v celé EU by měla v roce 2021 dosáhnout 2,6 %, v roce 2022 pak 2,5 % a v roce 2023 potom 1,6 %.
Nejistota a rizika spojená s výhledem růstu jsou stále velmi vysoká
Ačkoli dopady pandemie na hospodářskou aktivitu značně zeslábly, onemocnění COVID-19 ještě nebylo poraženo a oživení ekonomiky silně závisí na jeho vývoji, a to jak v rámci EU, tak mimo ni. Vzhledem k nedávnému opětovnému nárůstu počtu případů v mnoha zemích nelze vyloučit znovuzavedení omezení, která mají vliv na hospodářskou činnost. V EU je toto riziko obzvláště relevantní v členských státech s relativně nízkou proočkovaností.
Další hospodářská rizika se váží k potenciálně dlouhodobým dopadům stávajících omezení nabídky a úzkých míst.
Hlavní riziko pozitivní odchylky od výhledu růstu souvisí s potenciálním zvýšením efektivity a trvalým zlepšením produktivity vyvolaným strukturálními změnami v důsledku pandemie. V tomto ohledu budou mít zásadní význam investice podporované z Nástroje pro oživení a odolnost a doprovodné strukturální reformy. Celkově se bilance rizik spojených s touto prognózou kloní spíše k nepříznivému vývoji.
Inflace může být oproti předpokladům nakonec vyšší, pokud budou omezení nabídky trvalejšího rázu a do spotřebitelských cen se promítne nárůst mezd převyšující produktivitu.
Členové sboru komisařů se vyjádřili takto:
Výkonný místopředseda pro hospodářství ve prospěch lidí Valdis Dombrovskis prohlásil: „Evropská ekonomika se velice úspěšně zotavuje z recese a podle prognózy by letos měla dosáhnout 5% tempa růstu. K tomuto úspěchu jednoznačně přispěla naše opatření s cílem zmírnit dopady pandemie a zintenzivnit očkování v celé EU. Nesmíme však podlehnout pocitu sebeuspokojení: v souvislosti s virem stále panuje nejistota a musíme počítat s určitými riziky. V neposlední řadě musíme řešit úzká místa v dodavatelských řetězcích a zvyšování cen energie, které zasáhne řadu domácností i podniků v celé Evropě. Musíme také pozorně sledovat vývoj inflace a v případě potřeby upravit naše politiky. Aby se hospodářství dařilo i nadále, musíme se nyní zaměřit na zahájení investic a reforem plánovaných v rámci Nástroje pro oživení a odolnost, jež posílí náš hospodářský potenciál.“
Komisař pro hospodářství Paolo Gentiloni uvedl: „Evropské hospodářství přechází od oživení k expanzi, nyní však čelí zhoršujícím se podmínkám. Díky bezprecedentní politické reakci se podařilo zmírnit dopady onemocnění COVID-19 na pracovníky i podniky a úspěšná očkovací kampaň umožnila od jara znovu otevřít naše ekonomiky. To vedlo k prudkému růstu, který pomáhá stabilizovat naše veřejné finance. Veřejné investice by s podporou NextGenerationEU měly dosáhnout nejvyšší úrovně za více než deset let. Tento pozitivní vývoj ohrožují tři hlavní faktory: výrazný nárůst počtu případů onemocnění COVID, obzvláště v oblastech s relativně nízkou proočkovaností, zrychlující inflace způsobená zejména prudkým zvýšením cen energií a narušení dodavatelských řetězců, která způsobují problémy v řadě odvětví. Musíme zůstat ostražití a v případě potřeby jednat, aby tyto problémy naše hospodářské oživení nezvrátily.“
Souvislosti
Tato prognóza vychází ze souboru metodických předpokladů, pokud jde o směnné kurzy, úrokové sazby a ceny komodit, s datem uzávěrky 19. října. U všech ostatních vstupních údajů, včetně předpokladů ohledně vládních politik, zohledňuje tato prognóza informace do 25. října včetně. Projekce nepočítají s žádnými změnami politik s výjimkou případů, kdy jsou nové politiky věrohodně a dostatečně podrobně oznámeny.
Evropská komise zveřejňuje každoročně dvě souhrnné prognózy (jarní a podzimní) a dvě prognózy průběžné (zimní a letní). Průběžné prognózy zahrnují roční a čtvrtletní ukazatele HDP a inflace v běžném a následujícím roce pro všechny členské státy a také souhrnné ukazatele pro EU a eurozónu.
Zimní hospodářská prognóza Evropské komise, která by měla být předložena v únoru 2022, bude obsahovat aktualizované projekce HDP a inflace.
Další informace
Celé znění dokumentu: Hospodářská prognóza z podzimu 2021
Místopředseda Valdis Dombrovskis na Twitteru: @VDombrovskis
Komisař Paolo Gentiloni na Twitteru: @PaoloGentiloni
GŘ ECFIN na Twitteru: @ecfin
Podrobnosti
- Datum zveřejnění
- 11. listopadu 2021
- Autor /Autorka
- Zastoupení v Česku