Evropská komise dnes přijala svůj každoroční balíček týkající se rozšíření, v němž představuje komplexní posouzení pokroku dosaženého partnery v procesu rozšíření za posledních dvanáct měsíců. Letošní balíček znovu potvrzuje, že dynamika rozšíření patří mezi hlavní priority EU a že přistoupení nových členských států je stále více na dosah.
Klíčem k úspěšnému přistoupení k EU je zachování soudržnosti a uplatňování přístupu založeného na výsledcích. Černá Hora, Albánie, Ukrajina, Moldavská republika, Srbsko, Severní Makedonie, Bosna a Hercegovina, Kosovo, Turecko a Gruzie pokračují ve své cestě do EU. Přímý dopad na rychlost přistoupení má tempo jejich reforem, zejména v oblasti demokracie, právního státu a základních práv. Tento pokrok je přínosný jak pro státy usilující o členství, tak pro stávající členské státy EU, neboť podporuje prosperitu, demokracii, bezpečnost a stabilitu a zároveň otevírá nové příležitosti pro občany a podniky, jako jsou strategické investice a otevření jednotného trhu.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla: „Více než kdy jindy jsme odhodláni proměnit rozšíření EU ve skutečnost. Větší Unie totiž znamená silnější a vlivnější Evropu na celosvětové scéně. Ale rozšíření je proces založený na výsledcích. Náš balíček obsahuje konkrétní doporučení pro všechny naše partnery. A všem říkáme: přistoupení k EU je jedinečnou nabídkou. Příslibem míru, prosperity a solidarity. Díky správným reformám a silné politické vůli mohou naši partneři této příležitosti využít.“
Posouzení doplněná o doporučení a pokyny týkající se priorit reforem poskytují plán pro partnery procesu rozšíření na cestě k členství v EU. Komise je i nadále plně odhodlána budoucí členské státy na této cestě podporovat. Postupná integrace aspirujících členů do jednotného trhu posiluje vazby s Unií již před jejich přistoupením. Za loňský rok se dosáhlo značného pokroku. Vzhledem k tomu, že rozšíření je v tomto funkčním období jasným politickým cílem, je Komise odhodlána zajistit jak připravenost budoucích členů, tak připravenost EU je uvítat. Za tímto účelem bude brzy předloženo sdělení o hloubkových přezkumech politik a reformách.
Aby se zajistilo, že nové členské státy budou i nadále zajišťovat a udržovat dosažené výsledky v oblasti právního státu, demokracie a základních práv, měly by budoucí smlouvy o přistoupení obsahovat silnější záruky proti oslabení závazků přijatých během přístupových jednání.
Strategicky nezbytná je účinná komunikace, jakož i boj proti zahraniční manipulaci s informacemi a vměšování, včetně dezinformací.
Komise je rovněž připravena podpořit úsilí členských států o další ukotvení důvěry veřejnosti v proces rozšíření, a pomoci, aby se tento proces s potřebnou legitimitou posouval vpřed.
Hlavní závěry
Černá Hora dosáhla na cestě k přistoupení k EU významného pokroku a v uplynulém roce uzavřela čtyři kapitoly jednání. Závazek Černé Hory předběžně uzavřít další kapitoly do konce roku 2025 odráží její oddanost evropské integraci. Zásadní význam pro dosažení cíle země uzavřít přístupová jednání do konce roku 2026 má udržení stabilního pokroku v oblasti reforem a snaha o trvalý široký politický konsensus. Pokud zůstane tempo reforem zachováno, je Černá Hora na dobré cestě ke splnění tohoto ambiciózního cíle.
Albánie dosáhla významného pokroku – v uplynulém roce byly otevřeny čtyři tematické okruhy. Přípravy na otevření posledního tematického okruhu letos značně pokročily. Pokroku bylo dosaženo v oblasti základních zásad, zejména pokud jde o reformu soudnictví a boj proti organizované trestné činnosti a korupci. Nyní je třeba pokračovat v úsilí o splnění prozatímních kritérií v rámci základních zásad, což připraví půdu pro zahájení uzavírání kapitol jednání, jakmile budou provedeny nezbytné odvětvové reformy. Dosažení cíle Albánie uzavřít jednání do roku 2027 závisí na zachování dynamiky reforem a podpoře inkluzivního politického dialogu. Pokud zůstane tempo reforem zachováno, je Albánie na dobré cestě ke splnění tohoto ambiciózního cíle.
Navzdory neutuchající útočné válce Ruska je Ukrajina i nadále pevně odhodlána postupovat směrem k přistoupení k EU, úspěšně dokončila proces prověřování a pokročila v klíčových reformách. Ukrajina přijala plány týkající se právního státu, veřejné správy a fungování demokratických institucí, jakož i akční plán pro národnostní menšiny, které Komise hodnotila kladně. Ukrajina splnila podmínky nezbytné pro otevření tematických okruhů č. 1 (základní zásady), č. 2 (vnitřní trh) a č. 6 (vnější vztahy). Komise očekává, že Ukrajina splní podmínky pro otevření zbývajících tří tematických okruhů, a pracuje na zajištění toho, aby Rada mohla pokročit v otevření všech okruhů do konce roku. Ukrajinská vláda oznámila svůj cíl předběžně uzavřít přístupová jednání do konce roku 2028. Komise je odhodlána tento ambiciózní cíl podpořit, domnívá se však, že k jeho splnění je třeba urychlit tempo reforem, zejména pokud jde o základní zásady, konkrétně právní stát.
Moldavsko i přes neustálé hybridní hrozby a pokusy o destabilizaci země výrazně pokročilo na cestě k přistoupení a úspěšně dokončilo proces prověřování. První summit EU–Moldavsko v červenci 2025 znamenal novou fázi spolupráce a integrace. Moldavsko přijalo plány týkající se právního státu, veřejné správy a fungování demokratických institucí, které Komise hodnotila kladně. Komise dospěla k závěru, že Moldavsko splnilo podmínky požadované pro otevření okruhů č. 1 (základní zásady), č. 2 (vnitřní trh) a č. 6 (vnější vztahy). Komise očekává, že Moldavsko rovněž splní podmínky pro otevření zbývajících tří tematických okruhů, a pracuje na zajištění toho, aby Rada mohla pokročit v otevření všech okruhů do konce roku. Moldavská vláda oznámila svůj cíl předběžně uzavřít přístupová jednání do začátku roku 2028. Komise je odhodlána tento ambiciózní, ale dosažitelný cíl podpořit za předpokladu, že Moldavsko zrychlí současné tempo reforem. Zásadní význam má zachování dynamiky reforem, kterou po zářijových volbách posiluje silná parlamentní podpora pro evropskou cestu země.
Polarizace srbské společnosti se prohloubila v souvislosti s masovými protesty, jež v Srbsku probíhají od listopadu 2024 a které odrážejí zklamání občanů mimo jiné z korupce a vnímaného nedostatku odpovědnosti a transparentnosti spolu s případy nadměrného použití síly proti demonstrantům a tlaku na občanskou společnost. To vedlo ke stále komplikovanějšímu prostředí, v němž rozdělující rétorika vyústila ve vážné narušení důvěry mezi zúčastněnými stranami, což následně ovlivňuje proces přistoupení. Došlo k výraznému zpomalení reforem. Ačkoli se uznávají některé kroky v nedávné době, jako je obnovení postupu výběru nové Rady regulačního orgánu pro elektronická média (REM) a pokrok v legislativním procesu týkajícím se zákona o jednotném rejstříku voličů, které je nyní třeba dokončit a provést, jakož i nedávné posílení souladu se společnou zahraniční a bezpečnostní politikou EU, v němž je nutné pokračovat, je třeba učinit více. Očekává se, že Srbsko překoná stagnaci v oblasti soudnictví a v oblasti základních práv jako celku a urychleně zvrátí zhoršování situace v oblasti svobody projevu a narušování akademické svobody. Posouzení Komise z roku 2021, podle nějž Srbsko splnilo kritéria pro zahájení jednání o tematickém okruhu č. 3 (konkurenceschopnost a růst podporující začlenění), nadále platí.
Severní Makedonie pokračovala ve vypracovávání plánů pro právní stát, reformu veřejné správy a fungování demokratických institucí, jakož i akčního plánu na ochranu menšin. Jsou zapotřebí další rychlá a rozhodná opatření ohledně kritérií pro zahájení jednání v souladu s rámcem pro jednání. Cílem je otevřít první tematický okruh co nejdříve, jakmile budou splněny příslušné podmínky. Severní Makedonie by měla zintenzivnit úsilí o prosazování právního státu a zajistit v tomto ohledu nezávislost a integritu soudnictví a posílit boj proti korupci. Země musí rovněž přijmout nezbytné ústavní změny, jež se zavázala zahájit a provést a jejichž cílem je zahrnout do ústavy občany, kteří žijí na území státu a patří k jiným národům, jako jsou např. Bulhaři, jak je uvedeno v závěrech Rady z července 2022.
V Bosně a Hercegovině politická krize v Republice srbské a konec vládnoucí koalice oslabily pokrok v přistoupení k EU, což vedlo k omezeným reformám, zejména v oblasti ochrany údajů a ochrany hranic. Byla podepsána dohoda o postavení jednotek agentury Frontex. Pozitivní je, že Bosna a Hercegovina předložila v září 2025 Evropské komisi svůj program reforem. Po nedávných institucionálních změnách v Republice srbské má Bosna a Hercegovina příležitost uskutečnit reformy na cestě do EU. Aby mohla být zahájena přístupová jednání, musí příslušné orgány v první řadě dokončit a přijmout zákony o reformě soudnictví v plném souladu s evropskými normami a jmenovat hlavního vyjednavače.
Kosovo je nadále odhodláno pokračovat na cestě do EU, jež se těší vysoké míře podpory veřejnosti. Zpoždění při zřizování institucí po únorových všeobecných volbách zpomalilo pokrok v reformách souvisejících s EU. K tomu, aby Kosovo mohlo pokračovat na své cestě do EU, je nezbytné posílit spolupráci mezi stranami a změnit priority těchto reforem. Nedílnou součástí evropské perspektivy Kosova zůstává normalizace vztahů se Srbskem a plnění závazků vyplývajících z dialogu. Komise je připravena vypracovat stanovisko k žádosti Kosova o členství, pokud o to Rada požádá. Komise podnikla první kroky k postupnému zrušení opatření vůči Kosovu platných od května 2025. Další kroky jsou i nadále podmíněny zmírňováním napětí na severu. Komise má v úmyslu tato opatření dále rušit, bude-li po druhém kole místních voleb dosaženo řádného předání místní správy na severu a bude-li zmírňování napětí pokračovat.
Turecko je nadále kandidátskou zemí a klíčovým partnerem EU. V souladu se závěry Evropské rady z dubna 2024 rozvíjela EU vztahy s Tureckem v rámci postupného, proporcionálního a vratného procesu a zapojovala se do společných priorit. Klíčovým prvkem spolupráce je obnovení rozhovorů o urovnání kyperské otázky. Rostoucí počet soudních řízení proti opozičním představitelům a stranám spolu s dalším četným zatýkáním zároveň vzbuzuje vážné obavy ohledně dodržování demokratických hodnot ze strany Turecka. Ačkoli dialog o právním státu zůstává ústředním prvkem vztahů mezi EU a Tureckem, je třeba ještě řešit zhoršení demokratických norem, nezávislosti soudnictví a základních práv. Přístupová jednání s Tureckem jsou nadále (od roku 2018) pozastavena.
V roce 2024 dospěla Evropská rada k závěru, že proces přistoupení Gruzie k EU se de facto zastavil. Od té doby se situace prudce zhoršila a došlo k závažnému zhoršení stavu demokracie, které se vyznačuje rychlým oslabováním právního státu a výrazným omezováním základních práv. To zahrnuje právní předpisy, které vážně omezují občanský prostor, oslabují svobodu projevu a shromažďování a porušují zásadu nediskriminace. Gruzínské orgány musí urychleně zvrátit zhoršování stavu demokracie a vyvinout komplexní a hmatatelné úsilí k řešení přetrvávajících problémů a klíčových reforem, jež budou podpořeny spoluprací napříč stranami a občanskou angažovaností v souladu s hodnotami EU. V návaznosti na závěry Evropské rady z prosince 2024 a s ohledem na pokračující zhoršování situace Gruzie považuje Komise Gruzii za kandidátskou zemi pouze na papíře. Gruzínské orgány musí prokázat rozhodné odhodlání zvrátit směr a vrátit se na cestu k přistoupení k EU.
Další kroky
Nyní je na Radě, aby dnešní doporučení Komise zvážila a přijala rozhodnutí o dalších krocích v procesu rozšíření.
Souvislosti
Rozšíření je přísný, spravedlivý a na výsledcích založený proces, který se odvíjí od objektivního pokroku každé země procesu rozšíření. EU v těchto zemích podporuje posilování institucí, demokratickou správu věcí veřejných a reformy veřejné správy.
Podporou postupné integrace přináší EU výhody ještě před přistoupením. Iniciativy, jako je plán růstu pro západní Balkán ve výši 6 miliard eur, plán růstu pro Moldavsko ve výši 1,9 miliardy eur a Nástroj pro Ukrajinu ve výši 50 miliard eur, umožňují zemím pokročit v reformách a navázat silnější spojení s EU, například prostřednictvím postupné integrace a účasti v rámci jednotné oblasti pro platby v eurech (SEPA) a „roamingu za domácích podmínek“.
Každé rozšíření naši Unii posílilo. Když v roce 2004 přistoupilo k EU deset zemí, znamenalo to historicky největší expanzi Unie. V posledních dvou desetiletích se životní úroveň v nově přistoupivších zemích zdvojnásobila, nezaměstnanost klesla téměř o polovinu, střední délka života se zvýšila ze 75 na 79 let, chudoba a sociální vyloučení prudce poklesly a bylo vytvořeno 6 milionů nových pracovních míst. V případě stávajících členů se od té doby obchod více než zpětinásobil a bylo vytvořeno 20 milionů pracovních míst. Pro EU jako celek získal jednotný trh v té době 74 milionů nových spotřebitelů a hospodářství EU se navzdory globálním krizím rozšířilo o 27 %.
Další informace
Sdělení o politice rozšíření EU pro rok 2025 – rozšíření a východní sousedství
Informativní přehled o procesu přistoupení k EU
Informativní přehled o aktuálním stavu přístupových jednání
Podrobná zjištění a doporučení:
Černá Hora: zpráva; informativní přehled
Albánie: zpráva; informativní přehled
Ukrajina: zpráva; informativní přehled
Moldavsko: zpráva; informativní přehled
Srbsko: zpráva; informativní přehled
Severní Makedonie: zpráva; informativní přehled
Bosna a Hercegovina: zpráva; informativní přehled
Kosovo: zpráva; informativní přehled
Turecko: zpráva; informativní přehled
Gruzie: zpráva; informativní přehled
Citace
Více než kdy jindy jsme odhodláni proměnit rozšíření EU ve skutečnost. Větší Unie totiž znamená silnější a vlivnější Evropu na celosvětové scéně. Ale rozšíření je proces založený na výsledcích. Náš balíček obsahuje konkrétní doporučení pro všechny naše partnery. A všem říkáme: přistoupení k EU je jedinečnou nabídkou. Příslibem míru, prosperity a solidarity. Díky správným reformám a silné politické vůli mohou naši partneři této příležitosti využít.
Ursula von der Leyenová, předsedkyně Evropské komise
Proces rozšíření dnes postupuje rychleji než v posledních 15 letech. Nemůžeme si však dovolit ztratit dynamiku. Globální řád se mění a bezpečnost Evropy je stále více ohrožena. Rozšíření je investicí do stabilní Evropy a většina našich občanů to uznává. Pro země usilující o členství neexistují žádné zkratky, ale EU musí učinit vše pro podporu tohoto procesu. Okno pro rozšíření je otevřeno dokořán a nyní se musíme této příležitosti chopit. Přistoupení nových zemí k EU do roku 2030 je realistickým cílem.
Kaja Kallas, vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, místopředsedkyně Komise
Celkově byl rok 2025, pokud jde o rozšíření EU, rokem významného pokroku. Vynikají Černá Hora, Albánie, Ukrajina a Moldavsko, jež v uplynulém roce pokročily v reformách nejvíce. Při současném tempu a kvalitě reforem můžeme v nadcházejících letech uzavřít přístupová jednání. Bude-li to provedeno správně, větší Unie posílí Evropu. Komise bude trvat na nejvyšší kvalitě reforem, zejména v oblasti právního státu, demokratických institucí a základních svobod. K cíli nepovedou žádné zkratky. Jednotný kontinent je nejsilnější odpovědí těm, kteří se snaží Evropu rozdělit a destabilizovat.
Marta Kos, komisařka pro rozšíření
Podrobnosti
- Datum zveřejnění
- 4. listopadu 2025