Jarní balíček evropského semestru 2025 analyzuje klíčové hospodářské a sociální výzvy v celé EU a nabízí členským státům politické pokyny s cílem posílit konkurenceschopnost, prosperitu a odolnost. Za tímto účelem zahrnuje doporučení pro jednotlivé země a podporuje reformy a investice, které jsou s těmito prioritami EU v souladu.
Tyto politické pokyny přicházejí na pozadí obzvláště nestabilní obchodní a bezpečnostní situace. Úzce souvisí s Kompasem konkurenceschopnosti – pětiletým plánem Komise na posílení odolnosti a globálního postavení EU. Dnešní balíček rovněž představuje první posouzení pokroku členských států v rámci revidovaného rámce správy ekonomických záležitostí a jejich fiskálně-strukturálních plánů. Vzhledem k rostoucím bezpečnostním hrozbám se také poprvé využívá národní úniková doložka Paktu o stabilitě a růstu. Účelem národní únikové doložky je usnadnit navýšení výdajů na obranu a zároveň zajistit udržitelnost veřejných výdajů.
Cílená doporučení členským státům
Zprávy o jednotlivých zemích pro rok 2025 posuzují vývoj v oblasti hospodářství, zaměstnanosti a sociální situace v jednotlivých členských státech podle priorit stanovených v Kompasu konkurenceschopnosti. Členské státy by měly zvýšit svou konkurenceschopnost, a to odstraněním rozdílů v inovacích, pokrokem v dekarbonizaci v souladu s dohodou o čistém průmyslu, snížením nadměrných závislostí, zvýšením bezpečnosti a odolnosti, mimo jiné budováním obranných schopností, a podporou dovedností a kvalitních pracovních míst, a současně zajistit sociální spravedlnost.
Pokud jde o podporu konkurenceschopnosti ve všech odvětvích, Kompas konkurenceschopnosti stanoví pět horizontálních faktorů, které jsou rovněž zohledněny v doporučeních vypracovaných na míru jednotlivým zemím.
Letošní zprávy o jednotlivých zemích rovněž hodnotí provádění plánů pro oživení a odolnost a programů politiky soudržnosti. Vzhledem k tomu, že Nástroj pro oživení a odolnost skončí v roce 2026, je nezbytné rychlé a cílené provádění, přičemž většina členských států musí pokrok urychlit. Souběžně dnes Komise zveřejňuje sdělení o Nástroji pro oživení a odolnost do roku 2026, aby poskytla členským státům pokyny k hladkému a úspěšnému uzavření tohoto nástroje. Komise se rovněž snaží urychlit plnění politiky soudržnosti, přičemž se zaměřuje na strategické priority z přezkumu v polovině období.
Letošní doporučení pro jednotlivé země poskytují pokyny přizpůsobené konkrétním potřebám každého členského státu s přihlédnutím k politickým cílům EU. Doporučení odrážejí rozsah a naléhavost potřebných opatření ve třech klíčových oblastech: i) ve fiskální politice, včetně reforem k zefektivnění daňové politiky a veřejných výdajů, ii) v provádění plánů pro oživení a odolnost a programů politiky soudržnosti a iii) v oblasti přetrvávajících či nově se objevujících strukturálních výzev se zaměřením na Kompas konkurenceschopnosti.
Posílení udržitelnosti veřejných financí
Jarní balíček evropského semestru 2025 uzavírá první úplný rok makroekonomického dohledu podle revidovaného rámce správy ekonomických záležitostí. Posuzuje pokrok členských států v realizaci jejich střednědobých fiskálně-strukturálních plánů předložených loni na podzim. Komise hodnotí soulad tak, že porovnává předpokládaný růst čistých výdajů se stropy stanovenými Radou nebo uvedenými v národních plánech.
Letošní balíček podtrhuje flexibilitu, s níž lze podle revidovaného rámce reagovat na neočekávané výzvy. V rámci plánu ReArm Europe / připravenost 2030 předloženého v březnu 2025 navrhla Komise aktivaci národní únikové doložky, která členským státům umožňuje dočasně překročit maximální míru růstu čistých výdajů za účelem zvýšení výdajů na obranu. Na žádost 15 členských států (Belgie, Bulharska, Česka, Dánska, Estonska, Finska, Chorvatska, Litvy, Lotyšska, Maďarska, Polska, Portugalska, Řecka, Slovenska a Slovinska) dnes Komise přijala doporučení Radě týkající se aktivace národní únikové doložky pro dotčené země.
Rozpočtový dohled
Pokud jde o členské státy, na něž se vztahuje postup při nadměrném schodku, má Komise za to, že v případě Francie, Itálie, Maďarska, Malty, Polska a Slovenska nejsou v této fázi v rámci postupu při nadměrném schodku zapotřebí žádné další kroky.
V případě Belgie Komise po předložení střednědobého plánu doporučila novou nápravnou dráhu, která v současné době čeká na přijetí Radou. Předpokládaný růst čistých výdajů Belgie sice v roce 2025 překročí strop stanovený v tomto doporučení, stále však zůstává v mezích flexibility, kterou poskytuje národní úniková doložka.
Naproti tomu v případě Rumunska růst čistých výdajů výrazně překračuje strop stanovený nápravnou dráhou, což představuje zjevné riziko pro nápravu nadměrného schodku do roku 2030. Komise proto doporučuje, aby Rada přijala rozhodnutí, kterým se stanoví, že Rumunsko nepřijalo účinná opatření.
Komise rovněž posoudila pokrok v provádění střednědobých plánů osmnácti členských států. U dvanácti členských států (Bulharsko, Česko, Dánsko, Estonsko, Finsko, Chorvatsko, Litva, Lotyšsko, Rakousko, Řecko, Slovinsko, Švédsko) dospěla k závěru, že dodržují doporučený maximální růst čistých výdajů s případným přihlédnutím k flexibilitě poskytnuté národní únikovou doložkou. Portugalsko a Španělsko obecně doporučení dodržují, s tím, že se od své doporučené dráhy v omezené míře odchylují. Avšak v případě Irska, Kypru, Lucemburska a Nizozemska vidí Komise riziko odchylky od doporučených maximálních mír růstu stanovených Radou.
Komise rovněž vypracovala zprávu podle čl. 126 odst. 3 Smlouvy o fungování EU (SFEU), v níž posoudila dodržování kritéria schodku stanoveného ve Smlouvě u čtyř členských států: Finska, Lotyšska, Rakouska a Španělska. S ohledem na posouzení obsažené ve zprávě je odůvodněné zahájit postup při nadměrném schodku u Rakouska. Po zvážení stanoviska Hospodářského a finančního výboru hodlá Komise navrhnout Radě zahájení postupů při nadměrném schodku vůči Rakousku, jakož i navrhnout Radě doporučení k odstranění nadměrného schodku.
Posouzení makroekonomické nerovnováhy
Komise posoudila existenci makroekonomické nerovnováhy u 10 členských států vybraných k hloubkovým přezkumům ve zprávě mechanismu varování 2025. Zatímco hospodářský vývoj v uplynulém roce pomohl zmírnit některé nerovnováhy v několika členských státech, rostoucí nejistota v měnícím se obchodním kontextu zvyšuje rizika.
Estonsko se nepotýká s nerovnováhou, neboť se zdá, že zranitelná místa související se zhoršující se cenovou a nákladovou konkurenceschopností a cenami bydlení jsou v současné době omezená.
Kypr byl překlasifikován jako země „bez nerovnováhy“, neboť zranitelná místa související s vnějším a soukromým dluhem ustupují, částečně díky silnému hospodářskému růstu, přičemž pokračující rozpočtové přebytky dále přispívají ke snižování veřejného dluhu.
Německo bylo rovněž překlasifikováno jako země „bez nerovnováhy“, protože zranitelná místa související s velkým přebytkem běžného účtu v průběhu let ustoupila a nedávno byl oznámen významný politický pokrok.
Itálie, Maďarsko, Nizozemsko, Řecko, Slovensko a Švédsko se nadále potýkají s nerovnováhami, neboť jejich zranitelná místa jsou stále celkově významná.
Rumunsko se nadále potýká s nadměrnou nerovnováhou, neboť v roce 2024 se zvýšily schodky fiskálního rozpočtu a běžného účtu a zhoršila se nákladová konkurenceschopnost.
Hlavní směry politik zaměstnanosti a výzvy v oblasti sociální konvergence
V rámci evropského semestru 2025 navrhuje Komise aktualizované hlavní směry politik zaměstnanosti členských států, jejichž záměrem je podporovat spravedlivější a inkluzivnější trhy práce. V návaznosti na hlavní směry politik zaměstnanosti přijaté v prosinci 2024, které se zabývají problémy, jako je nedostatek dovedností a pracovních sil a potřeba základních a digitálních dovedností ve věku umělé inteligence, zachovává aktualizace z roku 2025 hlavní priority a zároveň se přizpůsobuje nové geopolitické realitě a iniciativám, jako jsou unie dovedností a Kompas konkurenceschopnosti.
V souladu s Rámcem sociální konvergence, který je nyní součástí revidovaného rámce správy ekonomických záležitostí, provedla Komise dvoufázovou analýzu výzev v oblasti zaměstnanosti, dovedností a v sociální oblasti v jednotlivých členských státech. Zjištění z první fáze jsou uvedena ve společné zprávě o zaměstnanosti 2025 a podrobnější druhá fáze analýzy byla zveřejněna v dubnu 2025 pro deset členských států: Bulharsko, Estonsko, Chorvatsko, Maďarsko, Itálii, Litvu, Lucembursko, Rumunsko, Řecko a Španělsko. Ve druhé fázi analýzy byly obecně zjištěny problémy v oblasti vzestupné sociální konvergence ve třech členských státech (Itálii, Rumunsku a Řecku), a to s přihlédnutím k politickým reakcím, které členské státy přijaly nebo plánují k řešení zjištěných rizik. Zjištění z analýzy byla rovněž v květnu, před přijetím jarního balíčku evropského semestru 2025, projednána s členskými státy ve Výboru pro zaměstnanost a Výboru pro sociální ochranu.
Další informace
Jarní balíček k evropskému semestru 2025 – otázky a odpovědi
Jarní balíček evropského semestru 2025
Jarní hospodářská prognóza 2025
Nástroj pro oživení a odolnost
NextGenerationEU – Nástroj na podporu oživení
Citace
Evropský semestr je základem integrovanějšího přístupu v hospodářských politikách členských států. Tato Komise je odhodlána prohloubit integraci jednotného trhu a koordinovat naše společné úsilí v oblasti konkurenceschopnosti. Letošními doporučeními pokračuje program reforem, jejichž cílem je podpořit členské státy ve snaze o více inovací, dekarbonizovanější průmysl a větší strategickou autonomii.
Stéphane Séjourné, výkonný místopředseda pro prosperitu a průmyslovou strategii
Tento balíček evropského semestru, jako součást unie dovedností, poprvé obsahuje klíčová doporučení týkající se dovedností, kvalitních pracovních míst a sociální spravedlnosti pro každou jednotlivou zemi. Pro kvalifikovanou pracovní sílu má zásadní význam vzdělávání, které je rovněž důležité pro posilování zdravé společnosti a fungující demokracie. Dalším důležitým prvkem semestru je rámec sociální konvergence, který nám umožňuje úzce spolupracovat s členskými státy, abychom lépe pochopili, kde jsou reformy a investice nejpotřebnější a jak je s využitím finančních prostředků EU z Nástroje pro oživení a odolnost a Evropského sociálního fondu plus můžeme nejlépe podpořit, což má zásadní význam pro zachování silné sociální soudržnosti v celé Evropě. Investice a reformy na podporu lidí musí být i nadále základními prioritami na evropské úrovni.
Roxana Mînzatu, výkonná místopředsedkyně pro sociální práva a dovednosti, kvalitní pracovní místa a připravenost
Letošní jarní balíček evropského semestru přichází v době, kdy EU nadále čelí mimořádně vysoké celosvětové nejistotě, obchodnímu napětí a vážným bezpečnostním hrozbám. Priority letošního jarního balíčku lze shrnout dvěma slovy: konkurenceschopnost a bezpečnost. Tím se vracíme k základům evropského projektu: míru a prosperitě. Přestože se evropský semestr nadále v první řadě zaměřuje na udržitelné veřejné finance a makroekonomickou stabilitu, je rovněž klíčovým mechanismem pro koordinaci společného úsilí o zajištění konkurenceschopnosti, bezpečnosti, odolnosti a udržitelné prosperity. Těším se na spolupráci s členskými státy při prosazování našich společných priorit na základě dnešního jarního balíčku.
Valdis Dombrovskis, komisař pro hospodářství a produktivitu, provádění a zjednodušení
Podrobnosti
- Datum zveřejnění
- 4. června 2025