Komise dnes představila jarní balíček k evropskému semestru 2026. V době geopolitické nejistoty stanoví balíček politické pokyny pro členské státy se zvláštním zaměřením na posílení konkurenceschopnosti, strategické autonomie, jakož i hospodářské a sociální odolnosti a soudržnosti EU, a to při zachování udržitelnosti veřejných financí.
Stupňující se globální napětí, zvýšená bezpečnostní rizika a výzvy související s klimatem spolu s kolísavými cenami energií a přetrvávajícím tlakem na životní náklady nadále zatěžují evropské hospodářství, což pociťují domácnosti i podniky. V reakci na tuto situaci a v souladu s Kompasem konkurenceschopnosti pro EU poskytuje tento balíček pokyny k nasměrování opatření ke klíčovým prioritám. Důraz klade na uvolnění plného potenciálu jednotného trhu, odstranění rozdílu v inovacích, urychlení dekarbonizace a omezení strategických závislostí a zároveň na podporu pracovních míst a dovedností, řešení krize v oblasti bydlení a zajištění sociální spravedlnosti a soudržnosti. Evropský semestr rovněž podporuje členské státy při řešení strukturálních problémů, jakož i při udržování makroekonomické stability a zdravých veřejných financí.
Splnění těchto priorit vyžaduje průběžné reformy a investice v celé Unii. V této souvislosti hrají při podpoře reformního úsilí a strategických investic členských států i nadále ústřední úlohu Nástroj pro oživení a odolnost, politika soudržnosti a další nástroje financování EU.
Cílená doporučení členským státům
Cyklus evropského semestru 2026 poskytuje spolehlivý analytický rámec pro určení budoucích politických a investičních potřeb v mnoha oblastech, včetně důrazu na snižování hospodářských, sociálních a územních rozdílů. V této souvislosti zprávy o jednotlivých zemích na rok 2026 analyzují socioekonomický vývoj v každém členském státě a posuzují, do jaké míry provádějí komplexní soubor doporučení pro jednotlivé země přijatý Radou v roce 2025.
Na základě analýzy a klíčových výzev uvedených ve zprávách o jednotlivých zemích navrhuje Komise každé zemi doporučení na rok 2026 a individuální pokyny.
V zájmu posílení konkurenceschopnosti EU vyzývá jarní balíček členské státy, aby přijaly politická opatření v těchto oblastech:
- Zajištění udržitelnosti veřejných financí a zachování makroekonomické stability.
- Odstranění rozdílu v inovacích a podpora investic do výzkumu a vývoje.
- Zmenšování překážek na jednotném trhu , omezování tzv. gold-platingu, posílení právního státu a zajištění účinného institucionálního rámce.
- Zjednodušení regulačních rámců a snížení administrativní zátěže, zajištění přehledného a stabilního podnikatelského prostředí.
- Urychlení přechodu na cenově dostupnou čistou energii, posílení rozvodných sítí a ukládání energie, zvýšení energetické bezpečnosti a soulad s cíli v oblasti klimatu.
- Podpora úspor v rámci plánů doplňkového penzijního pojištění a zlepšení přístupu k financování inovací.
- Poskytování jednoduchých a digitálních veřejných služeb a podpora digitální transformace.
- Podpora kvalitních pracovních míst, spravedlivějšího trhu práce a investic do lidského kapitálu a většího souladu vzdělávání, odborné přípravy a dovedností s potřebami pracovního trhu.
- Boj proti chudobě, lepší sociální ochrana a snazší přístup k cenově dostupné zdravotní péči a dlouhodobé péči.
- Posilování hospodářské, sociální a územní soudržnosti a zmenšování rozdílů mezi regiony.
- Zlepšení cenové dostupnosti bydlení.
Fiskální dohled v rámci Paktu o stabilitě a růstu
Na jaře 2026 Komise posoudila, nakolik členské státy dodržují rozpočtový rámec EU. Posouzení se týká let 2025 a 2026 a zaměřuje se na růst čistých výdajů, případně s přihlédnutím k flexibilitě stanovené národní únikovou doložkou pro výdaje na obranu. Pokud jde o členské státy, na které se vztahuje postup při nadměrném schodku, Komise dnes Radě doporučuje, aby v případě Malty tento postup zrušila. V případě Rakouska, Belgie, Finska, Francie, Maďarska, Itálie, Polska, Rumunska a Slovenska má Komise za to, že byla přijata účinná opatření k nápravě nadměrného schodku. V této fázi proto není třeba přijímat žádné další kroky v rámci postupu při nadměrném schodku.
Komise připravila zprávu podle čl. 126 odst. 3 Smlouvy o fungování EU (SFEU), aby posoudila dodržování kritéria schodku stanoveného ve Smlouvě v případě Bulharska, Německa, Estonska, Lotyšska a Slovinska. S ohledem na posouzení obsažené ve zprávě je odůvodněné zahájit v této fázi postup při nadměrném schodku u Bulharska.
U členských států, na které se v současné době nevztahuje postup při nadměrném schodku, posoudila Komise pokrok při provádění střednědobých fiskálně-strukturálních plánů.
U států, které v rámci svých střednědobých plánů mají sedmileté, nikoliv čtyřleté období fiskální korekce [Belgie, Německo, Španělsko, Francie, Itálie, Rakousko, Rumunsko a Finsko], posoudila Komise rovněž provádění klíčových kroků reformně-investičních závazků, jimiž je podloženo prodloužení období fiskální korekce, přičemž přihlédla k informacím z výročních zpráv o pokroku. Celkově se Komise domnívá, že všechny dotčené členské státy splnily své závazky uspokojivým způsobem.
Do budoucna mohou členské státy, které přijmou opatření k posílení energetické bezpečnosti Evropy a urychlí přechod od fosilních paliv, požádat o omezenou fiskální flexibilitu v rámci stávající národní únikové doložky pro výdaje na obranu. Na žádost členského státu lze působnost doložky rozšířit tak, aby zahrnovala opatření přijatá od února 2026, která snižují závislost na dovážených fosilních palivech, a zvyšují tak bezpečnost a odolnost Evropy. V rámci stávajícího stropu (1,5 % HDP) pro dodatečné výdaje na obranu podle národní únikové doložky se konkrétně na opatření v oblasti energetické odolnosti použije zvláštní roční strop na období 2026–2028 (0,3 % HDP) a kumulativní strop (0,6 % HDP) na totéž období. Důležité je, že tento přístup zajišťuje, aby všechny záruky udržitelnosti veřejných financí zůstaly plně v platnosti.
Posouzení makroekonomické nerovnováhy
Komise identifikovala makroekonomickou nerovnováhu u sedmi členských států, které byly ve zprávě mechanismu varování 2026 vybrány k hloubkovému přezkumu.
V uplynulém roce se zranitelnost v jednotlivých členských státech vyvíjela různě a v několika případech se snížila, zatímco nejistota v poslední době vzrostla. U Řecka, Nizozemska a Švédska se má za to, že se již nepotýkají s nerovnováhou, neboť jejich makroekonomická zranitelnost se v průběhu let zmenšila. Itálie, Maďarsko a Slovensko se nadále potýkají s nerovnováhou, neboť jejich zranitelnost je i nadále značná. Rumunsko se nadále potýká s nadměrnou nerovnováhou, neboť jeho zranitelnost je i nadále závažná.
Zprávy o dohledu po ukončení programu
Ve zprávách o dohledu po ukončení programu se posuzuje hospodářská, fiskální a finanční situace členských států, které využily programy finanční pomoci, se zaměřením na jejich schopnost splácet. Tato posouzení situace v Irsku, Řecku, na Kypru a v Portugalsku dospěla k závěru, že tyto čtyři členské státy jsou nadále schopny splácet svůj dluh.
Vzhledem k tomu, že Španělsko v roce 2025 splatilo více než 75 % finanční pomoci, kterou z programu obdrželo, jedná se o první kolo zpráv o dohledu po ukončení programu, které se již tohoto členského státu netýká.
Hlavní směry politik zaměstnanosti a výzvy v oblasti sociální konvergence
Komise navrhuje aktualizované hlavní směry politik, v nichž každoročně stanoví společné priority k posílení spravedlnosti a inkluzivnosti vnitrostátních politik zaměstnanosti a sociálních věcí. Obsahují nové prvky zaměřené na zlepšení kvality pracovních míst v souladu s Plánem pro kvalitní pracovní místa, jakož i investice do lidského kapitálu s důrazem na dovednosti a vzdělávání v zájmu konkurenceschopnosti a strategické autonomie. Hlavní směry politik zaměstnanosti rovněž podporují boj EU proti chudobě a sociálnímu vyloučení, neboť kladou důraz na kvalitu zaměstnání, která lidem nabízí osvědčenou cestu k finanční stabilitě a je v souladu se Strategií EU pro boj proti chudobě, a na přístup k přiměřenému cenově dostupnému a sociálnímu bydlení, čímž se plní Evropský plán dostupného bydlení.
Při utváření těchto priorit analyzovala Komise výzvy v oblasti zaměstnanosti, dovedností a sociálních věcí v každém členském státě prostřednictvím Rámce sociální konvergence, který je zakotven v revidovaném rámci správy ekonomických záležitostí. Ve společné zprávě o zaměstnanosti 2026 s hlubší analýzou z dubna 2026 jsou uvedena zjištění týkající se Bulharska, Řecka, Španělska, Itálie, Lotyšska, Litvy, Lucemburska, Rumunska a Finska.
Další kroky
Dokumenty předložené v rámci jarního balíčku k evropskému semestru 2026 budou nyní za účelem potvrzení navržených pokynů projednány v Euroskupině a v Radě Evropské unie.
Komise se zapojí do konstruktivního dialogu s Evropským parlamentem o obsahu tohoto balíčku, jakož i o všech následných krocích v cyklu evropského semestru.
Další informace
Jarní balíček k evropskému semestru 2026 – otázky a odpovědi
Jarní balíček k evropskému semestru 2026 – dokumenty
Jarní hospodářská prognóza 2026
Evropský semestr 2026: podzimní balíček
Stránky o jednotlivých zemích – Hospodářství a finance – Evropská komise
Citace
Konkurenceschopnost Evropy začíná reformami. Modernizací ekonomik a odstraněním dlouhodobých překážek mohou členské státy vytvořit fiskální prostor potřebný k investicím do průmyslových odvětví, technologií a dovedností zaměřených na budoucnost. Větší hospodářská konvergence v Evropě je rovněž klíčovou podmínkou prohloubení jednotného trhu a jeho účinnějšího fungování. Čím více se naše ekonomiky sblíží, tím snáze se podnikům bude růst, investovat a konkurovat přes hranice.
Stéphane Séjourné, výkonný místopředseda pro prosperitu a průmyslovou strategii
Tento jarní balíček představuje významný politický posun v evropském semestru: lidský kapitál je klíčovou součástí evropské hospodářské strategie. Vůbec poprvé převádíme celounijní doporučení ohledně lidského kapitálu do konkrétních pokynů pro jednotlivé členské státy. To znamená sledovat, v jakých oblastech musí jednotlivé země jednat, aby se reformy a investice zaměřily na nejdůležitější priority. Neboť Unie, která investuje do dovedností, kvalitních pracovních míst a životní úrovně, je Unií, která dokáže konkurovat, udávat tempo v inovacích a odolat všem výzvám.
Roxana Mînzatu, výkonná místopředsedkyně pro sociální práva a dovednosti, kvalitní pracovní místa a připravenost
Tento balíček předkládáme v době hluboké geopolitické nejistoty a zostřující se globální soutěže. Konkurenceschopnost a udržitelnost veřejných financí jdou ruku v ruce. Obojí má zásadní význam pro dlouhodobou prosperitu, odolnost a svrchovanost Evropy. Dnešní doporučení vytyčují jasnou cestu ke splnění těchto cílů. Cesta, kterou máme před sebou, bude od nás všech vyžadovat zaměření na společný cíl, odhodlání, přizpůsobivost a trvalé úsilí. Komise je plně odhodlána podporovat členské státy při každém kroku na této cestě.
Valdis Dombrovskis, komisař pro hospodářství a produktivitu, provádění a zjednodušení
- Datum zveřejnění
- 3. června 2026
- Autor /Autorka
- Zastoupení v Česku