Komise v reakci na zpětnou vazbu od zástupců průmyslu navrhla opatření k odstranění systémových mezer k posílení účinnosti mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM). Od 1. ledna 2028 se oblast působnosti mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích rozšíří tak, aby zahrnovala konkrétní navazující výrobky náročné na spotřebu oceli a hliníku. Komise rovněž navrhuje kroky k odstranění mezer, aby se zabránilo obcházení opatření. V reakci na výzvu tohoto odvětví se zavádí dočasný režim podpory na ochranu těch výrobců v EU, které by mohly emise uhlíku ohrožovat, jenž má na celém světě odměňovat společnosti s čistší výrobou a podporovat spravedlivé a konkurenceschopné prostředí.
Dnešní návrhy rovněž zohledňují obavy, které vyjádřili důvěryhodní mezinárodní partneři, pro něž budou přínosem určitá zjednodušení a flexibilita. Zavádí koncepci rovnocennosti v oblasti uhlíkové daně a odpočtů cen uhlíku a obsahuje novou doložku, jež umožňuje uplatňovat vyjednaná opatření k usnadnění obchodu, jako je vzájemné uznávání důvěryhodných akreditačních orgánů, a nové facility pro rovnocennost odpočtu ceny uhlíku.
Tím se dále posílí úloha mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích při snahách o dekarbonizaci za hranicemi EU. Napomůže zároveň informační činnost a technická pomoc, což potvrzuje dnes zveřejněná zpráva o přezkumu mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích.
Dnes navržená opatření:
Rozšíření na navazující výrobky
Unijní mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM) se v současné době zaměřuje na základní materiály, jako je hliník, cement, elektřina a ocel.
Od roku 2028 budou dovozci platit za emise spojené s tímto zbožím, čímž se situace vyrovná vůči materiálům vyrobeným v EU, na něž se vztahuje systém EU pro obchodování s emisemi (ETS). To sice působí proti úniku emisí, ale zvyšuje náklady výrobců v EU, kteří tyto materiály používají v navazujících výrobcích, jako jsou například pračky a podobně. Výroba by se mohla přesunout do zemí s méně striktními politikami v oblasti klimatu nebo by mohlo být zboží EU nahrazeno dovozem zatíženým většími emisemi uhlíku.
V zájmu boje proti těmto jevům plánuje Komise rozšířit působnost mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích tak, aby zahrnoval 180 výrobků náročných na spotřebu oceli a hliníku, jako jsou stroje a zařízení, a zajistil tak snížení emisí, a nikoli jejich přemístění.
Převážnou většinu (94 %) tohoto navazujícího zboží tvoří průmyslové výrobky v dodavatelském řetězci s vysokým obsahem oceli a hliníku (v průměru 79 %), jež se používají při výrobě těžkých strojů a specializovaných zařízeních, jako jsou výztuže, válce, průmyslové radiátory nebo licí stroje. Malý podíl (6 %) dotčeného navazujícího zboží tvoří rovněž zboží pro domácnosti. Výrobci těchto navazujících výrobků v EU mohou čelit zvýšeným nákladům na ocelové a hliníkové materiály používané ve výrobním procesu.
Zahrnutí dalších opatření proti obcházení
Na základě zkušeností z přechodného období Evropská komise posiluje strategie pro boj proti rizikům obcházení opatření, která byla identifikována v „Akčním plánu pro ocel a kovy“ a prostřednictvím konzultací se zúčastněnými stranami.
Komise podporuje využívání kovového šrotu v zájmu snížení emisí z energeticky náročných výrobků a do výpočtů mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích nyní začleňuje i hliníkový a ocelový šrot z fáze výroby. Tím se zajistí spravedlivé stanovení cen uhlíku u zboží vyrobeného v EU i zboží dováženého.
Mezi klíčové návrhy patří zpřísněné požadavky na podávání zpráv v zájmu lepší sledovatelnosti zboží podléhajícího mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích a opatření reagující na chybná prohlášení o intenzitě emisí. Komise získává pravomoc řešit případy zneužití, které jsou podloženy důkazy – tedy případy, kdy dochází k obcházení finanční odpovědnosti stanovené mechanismem uhlíkového vyrovnání na hranicích. Vyžaduje další důkazy, pokud se hodnoty ukáží jako nespolehlivé, a v takových případech vychází z hodnot jednotlivých zemí.
Dočasný fond pro dekarbonizaci
Evropská komise zřídila fond na dočasnou podporu výrobců zboží podléhajícího mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích v EU a na zmírnění rizik spojených s emisemi uhlíku. To řeší ztrátu konkurenceschopnosti na trzích třetích zemí, kde by zboží z EU mohlo být nahrazeno levnějšími alternativami vyrobenými s vyššími emisemi, což by pak mohlo zvýšit celosvětové emise.
Fond proplatí část nákladů na emise uhlíku v rámci systému EU ETS u zboží, u kterých existují rizika spojená s emisemi uhlíku, přičemž podpora bude podmíněna prokázaným úsilím o dekarbonizaci.
Financování bude pocházet z příspěvků členských států. 25 % příjmů bude tvořit prodej certifikátů CBAM v letech 2026 a 2027 a zbývajících 75 % půjde z vlastních zdrojů EU.
Zpráva o přezkumu mechanismu vyrovnání na hranicích
Komise rovněž zveřejnila zprávu, v níž přezkoumala zkušenosti s prováděním mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích během přechodného období od října 2023 do konce roku 2025. Hodnotí příspěvek mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích k celkovému řešení úniku emisí uhlíku a podpoře celosvětového stanovování cen uhlíku a zabývá se jeho řízením, správou a prosazováním, jakož i mezinárodním rozměrem mechanismu.
Zjištění zdůrazňují, že mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích je klíčovou hnací silou při podpoře dekarbonizace v zemích mimo EU, částečně díky informační činnosti a technické pomoci poskytované s cílem usnadnit provádění opatření. Zpráva rovněž stanoví prováděcí plán a doprovodná opatření nezbytná k zajištění účinného a efektivního konečného režimu od roku 2026.
Souvislosti
Mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích je environmentálním opatřením, které má zásadní význam pro dosažení klimatického cíle EU, jímž je klimatická neutralita do roku 2050 a který byl vytvořen v souladu se závazky vyplývajícími z Pařížské dohody. Zatímco systém ETS stanoví ceny za uhlíkové emise vzniklé při výrobě v EU, mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích stanoví cenu pro ty výrobce, kteří zboží v Evropě prodávají. Mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích, který začal fungovat přechodnou fází v říjnu 2023, umožnil podnikům z EU i ze zemí mimo EU předvídatelný a přiměřený přechod. Po dvou letech přechodného období bude od 1. ledna 2026 postupně zaváděno finanční vyrovnání v rámci mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích. Bude odrážet postupné ukončování přidělování bezplatných povolenek v rámci systému EU ETS, k němuž dojde do roku 2034.
Další informace
Prováděcí akty a akty v přenesené pravomoci (Mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích – Daně a celní unie)
Zpráva o přezkumu CBAM (Mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích – Daně a celní unie)
Citace
Evropští průmysloví výrobci by měli být v jejich úsilí o dekarbonizaci podporováni, a nikoli od opatření odrazováni. Tato reforma mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích přináší zásadní a dlouho očekávaná opatření k zajištění rovných podmínek pro průmyslové výrobce z EU a ze zemí mimo EU. Posílením mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích podporujeme dekarbonizaci našeho průmyslu a zajišťujeme konkurenceschopnost evropských aktérů na světové scéně. Evropská komise dnes plní své závazky vůči evropským strategickým průmyslovým odvětvím.
Stéphane Séjourné, výkonný místopředseda pro prosperitu a průmyslovou strategii
V zájmu konkurenceschopnosti, klimatu a nezávislosti dnešními opatřeními posilujeme mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích. Tato opatření chrání evropský průmysl, chrání investice do klimatu a zajišťují spravedlivou hospodářskou soutěž a zároveň snižují emise. Na základě zkušeností z přechodného období tento balíček připravuje mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích na budoucnost, aby mohl být ústředním prvkem čisté a konkurenceschopné transformace Evropy.
Wopke Hoekstra, komisař pro klima, nulové čisté emise a čistý růst
- Datum zveřejnění
- 17. prosince 2025