Evropská komise dnes zveřejnila konvergenční zprávu za rok 2026, v níž se hodnotí, jakého pokroku dosáhly členské státy mimo eurozónu v přípravách na přijetí eura.
Od zavedení jednotné měny uplynulo více než 27 let a euro je dnes pro celý svět významným symbolem evropské identity. Euro je měnou 21 členských států a každý den jej používá více než 350 milionů lidí – jedná se tedy o druhou nejpoužívanější měnu na světě. V průběhu let přineslo euro občanům a podnikům hmatatelné výhody: posílilo jednotný trh, usnadnilo obchod a investice a podpořilo cenovou stabilitu. Posílilo rovněž odolnost eurozóny prostřednictvím užší hospodářské koordinace a silnějších finančních záruk, a poskytovalo tak pevný základ pro růst, zaměstnanost a prosperitu v celé Evropě.
Vstup do eurozóny se řídí souborem transparentních pravidel a kritérií, která jsou základem úspěšného členství v eurozóně a zajišťují rovné zacházení se zeměmi, jež jsou na cestě k přijetí eura. Dnes zveřejněná zpráva se týká pěti členských států mimo eurozónu, jež mají právní povinnost euro přijmout. Jedná se o Česko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko a Švédsko.
Zpráva vychází z konvergenčních kritérií, označovaných též jako „maastrichtská kritéria“, která zakotvuje čl. 140 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie. Mezi tato konvergenční kritéria patří stabilita cen, zdravé veřejné finance, stabilita směnného kurzu a stabilita dlouhodobých úrokových sazeb. Zpráva rovněž zkoumá slučitelnost vnitrostátních právních předpisů členských států se Smlouvou a se statutem Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky (ECB).
Zpráva dospěla k závěru, že členské státy, jichž se zpráva týká, vykazují různé úrovně nominální konvergence.
- Česko a Švédsko splňují kritérium cenové stability.
- Česko a Švédsko splňují kritérium týkající se veřejných financí.
- Česko a Švédsko splňují kritérium dlouhodobých úrokových sazeb.
- Ani jeden z pěti členských států není členem mechanismu směnných kurzů (ERM II), což je před vstupem do eurozóny podmínkou po dobu nejméně dvou let a směnný kurz nesmí být po tuto dobu vystaven silným tlakům.
Žádný z těchto členských států proto v současnosti nesplňuje všechna kritéria pro vstup do eurozóny.
Posouzení Komise doplňuje vlastní konvergenční zpráva Evropské centrální banky (ECB), která byla dnes rovněž zveřejněna.
Celkové posouzení připravenosti
Ani v jednom z pěti zkoumaných členských států EU mimo eurozónu nejsou vnitrostátní právní předpisy v měnové oblasti plně slučitelné s pravidly hospodářské a měnové unie.
Komise rovněž přezkoumala další faktory uvedené ve Smlouvě, které by měly být zohledněny při posuzování udržitelnosti konvergence. Z této analýzy vyplynulo, že členské státy mimo eurozónu jsou v EU obecně dobře ekonomicky a finančně integrovány. Některé z nich však přesto vykazují makroekonomickou zranitelnost a/nebo řeší problémy týkající se podnikatelského prostředí a institucionálního rámce, které je třeba řešit, aby se podpořila udržitelnost konvergenčního procesu.
Eurobarometr: celková podpora eura v členských státech mimo eurozónu
Podle nejnovějšího průzkumu Eurobarometr se většina občanů (57 %) v členských státech EU, jež euro dosud nepřijaly, domnívá, že společná měna měla na země, které ji již používají, pozitivní vliv. Většina respondentů se rovněž domnívá, že zavedení eura by mělo pozitivní důsledky pro jejich vlastní zemi (51 %) a i pro ně osobně (52 %).
Celkově lze říci, že pokud jde o postoj k zavedení eura, 52 % respondentů je pro zavedení eura ve své zemi. Podpora je obzvláště výrazná v Maďarsku (80 %) a Rumunsku (65 %), následuje Švédsko (51 %), Polsko (43 %) a Česko (42 %). Příznivý postoj narůstá zejména v Maďarsku, a sice o 5 procentních bodů ve srovnání s minulým rokem.
Tento bleskový průzkum Eurobarometr 583 byl proveden mezi 17. dubnem a 4. květnem 2026 v pěti členských státech mimo eurozónu, jež mají právní povinnost euro přijmout, tj. v Česku, Maďarsku, Polsku, Rumunsku a Švédsku.
Souvislosti
Konvergenční zpráva vypracovaná Evropskou komisí je základem pro možný návrh Komise týkající se rozhodnutí Rady EU o přijetí eura členským státem.
Zpráva Komise se zveřejňuje souběžně s konvergenční zprávou ECB.
Konvergenční zprávy se vydávají každé dva roky nebo v reakci na zvláštní žádost členského státu o posouzení jeho připravenosti ke vstupu do eurozóny, jako tomu bylo v případě Lotyšska v roce 2013 a Bulharska v roce 2025.
Právní závazek přistoupit k eurozóně mají všechny členské státy s výjimkou Dánska, které si vyjednalo v Maastrichtské smlouvě výjimku, a proto se na ně zpráva nevztahuje.
Další informace
Otázky a odpovědi: Konvergenční zpráva z roku 2026
Konvergenční zpráva Evropské komise 2026
Konvergenční zpráva ECB za rok 2026
Citace
V současné geopolitické realitě je euro jedním z klíčových aktiv Evropy pro naši dlouhodobou prosperitu, odolnost a suverenitu. Proto aktivně pracujeme na jeho posílení: posilujeme jeho mezinárodní roli, pracujeme na tom, aby se digitální euro stalo realitou, přijímáme nové členské státy do eurozóny.
Valdis Dombrovskis, komisař pro hospodářství a produktivitu, provádění a zjednodušení
- Datum zveřejnění
- 24. června 2026