Původní znění projevu je k dispozici zde.
„Pouze přednesené znění je závazné“
Vážená paní předsedkyně Metsolová,
vážené poslankyně a vážení poslanci,
Evropa se nachází uprostřed boje.
Boje za kontinent, který je celistvý a panuje v něm mír.
Za svobodnou a nezávislou Evropu.
Boje za naše hodnoty a naše demokracie.
Boje za naši svobodu a naši schopnost určovat svůj vlastní osud.
Nenechme se mýlit – je to boj o naši budoucnost.
Dlouho a usilovně jsem přemýšlela, zda tento projev o stavu Unie zahájit tak silnými slovy.
My Evropané totiž nejsme zvyklí – a ani nám to není příjemné – hovořit takovým způsobem.
Protože naše Unie je v první řadě mírovým projektem.
Pravdou však je, že dnešní svět je neúprosný.
A nemůžeme zlehčovat obtíže, které Evropané každodenně pociťují.
Že ztrácí pevnou půdu pod nohama.
Že se jim žije hůř, přestože víc pracují.
Pociťují dopad celosvětové krize.
Vyšších životních nákladů.
Pociťují rychlost změn, které ovlivňují jejich život a práci.
A mají strach z nekonečné spirály událostí, které vidí ve zprávách – od otřesných scén v Gaze až po neustálé ruské ostřelování Ukrajiny.
Nemůžeme jen tak čekat, až se tato bouře sama přežene.
Letošní léto nám ukázalo, že na nostalgii není místo ani čas.
Bojové linie za nový světový řád založený na síle se rýsují právě teď.
Takže ano, Evropa musí bojovat.
Za své místo ve světě, v němž řada významných velmocí zaujímá vůči Evropě buď nejednoznačný, nebo otevřeně nepřátelský postoj.
Ve světě imperiálních ambicí a imperiálních válek.
Ve světě, v němž jsou závislosti bezohledně zneužívány jako zbraně.
A právě ze všech těchto důvodů musí vzniknout nová Evropa.
Vážené poslankyně a vážení poslanci,
Evropa musí vstoupit do nové éry nezávislosti.
Jsem přesvědčena, že to je poslání naší Unie.
Musíme být schopni zajistit si vlastní obranu a bezpečnost.
Převzít kontrolu nad technologiemi a energiemi, které budou hnací silou našich ekonomik.
Rozhodnout se, v jaké společnosti a demokracii chceme žít.
Být otevření světu a vybírat si partnerství se starými i novými spojenci.
V konečném důsledku jde o svobodu a schopnost určovat si vlastní osud.
Víme, že to zvládneme.
Protože jsme společně ukázali, co dokážeme, když jsme v těžké situaci, ale máme stejný cíl a jednáme jednotně.
Už ani nevím, kolikrát jsem slyšela názor, že Evropa něco nezvládne.
Během pandemie. Ohledně plánu na podporu oživení. Ohledně obrany. Ohledně podpory Ukrajiny. Ohledně energetické bezpečnosti.
A tak bych mohla pokračovat dál.
Pokaždé Evropa reagovala jednotně a zvládla to.
Totéž musíme udělat i teď.
A proto, vážené poslankyně a vážení poslanci, si dnes musíme položit jednoduchou otázku.
Má Evropa odvahu na tento boj?
Jsme jednotní a cítíme naléhavost?
Máme politickou vůli a politický um najít kompromis?
Nebo chceme jen bojovat mezi sebou?
Být ochromeni našimi rozpory.
Na tuto otázku musí odpovědět každý z nás – každý členský stát, každý poslanec a poslankyně tohoto Parlamentu, každý komisař a komisařka.
Každý z nás.
V mých očích je volba jasná.
Dnes tedy apeluji na jednotu.
Jednotu mezi členskými státy.
Jednotu mezi institucemi EU.
Jednotu mezi proevropskými demokratickými silami v tomto Parlamentu.
Jsem zde – a se mnou i všichni komisaři a komisařky – a jsme připraveni to dokázat s vámi.
Jsme připraveni posílit proevropskou demokratickou většinu.
Protože jen ta může Evropanům přinést výsledky.
Vážené poslankyně a vážení poslanci,
o svobodu a nezávislost dnes bojuje i ukrajinský lid.
Lidé jako Saša a jeho babička.
Sašovi bylo v době útoku Rusů pouhých 11 let.
On a jeho matka našli útočiště ve sklepě ve svém městě Mariupol.
Jednoho rána se vydali ven obstarat si něco k snědku.
V té chvíli se rozpoutalo peklo.
Čtvrť obývanou civilisty zasypaly ruské bomby.
Náhle všechno ztmavlo a Saša cítil, že ho pálí obličej.
Měl přímo pod okem šrapnel.
Během několika dnů vzali toto město ruští vojáci útokem.
Převezli Sašu a jeho maminku na místo, které Rusové nazývají „filtrační tábor“.
Pak Sašu odvezli pryč.
Řekli mu, že svoji maminku nepotřebuje.
Že pojede do Ruska a tam bude mít ruskou matku.
Ruský pas.
Ruské jméno.
Poslali ho do okupovaného Doněcku.
Ale Saša to nevzdal.
Když cestou na chvíli zastavili, poprosil neznámého člověka, aby mu půjčil svůj telefon.
A zavolal svojí babičce Ljudmile, která žila na svobodném území Ukrajiny.
„Babi, prosím, přijeď si pro mě.“
Babička neváhala ani vteřinu.
Její přátelé jí řekli, že je bláznovství se tam vydat.
Ale Ljudmila udělala všechno pro to, aby se za svým vnukem dostala.
S pomocí ukrajinské vlády se přes Polsko, Litvu, Lotyšsko a Rusko nakonec dostala na okupované území Ukrajiny.
Podařilo se jí dostat Sašu zpátky.
A stejnou dlouhou cestou ho přivezla do bezpečí.
Jejich srdce jsou ale stále zlomená.
Každý den bojují za to, aby našli Sašovu maminku, která kvůli brutální válce Ruska někde uvízla.
Chtěla bych poděkovat Sašovi a Ljudmile za to, že mi dovolili, abych vám vyprávěla jejich příběh.
Jsem poctěna, že tu jsou dnes s námi.
Vážené poslankyně a vážení poslanci,
vzdejte prosím společně se mnou hold Sašovi, Ljudmile a neutuchajícímu boji Ukrajiny za svobodu.
Příběh Saši však bohužel není ojedinělý.
Existují desítky tisíc dalších ukrajinských dětí, jejichž osud není znám.
Jsou zadržovány. Je jim vyhrožováno. Jsou nuceny popírat svou totožnost.
Musíme udělat vše, co je v našich silách, abychom ukrajinským dětem pomohli.
Proto chci oznámit, že spolu s Ukrajinou a dalšími partnery uspořádám summit Mezinárodní koalice pro návrat ukrajinských dětí.
Každé unesené dítě musí být navráceno!
Vážené poslankyně a vážení poslanci,
tato válka musí skončit spravedlivým a trvalým mírem pro Ukrajinu.
Protože svoboda Ukrajiny je svobodou Evropy.
Záběry z Aljašky byly jen těžko snesitelné.
Několik dní nato však evropští lídři přijeli do Washingtonu podpořit prezidenta Zelenského a zajistit závazky.
Od té doby bylo dosaženo skutečného pokroku.
Minulý týden 26 zemí „koalice ochotných“ oznámilo, že jsou připraveny být v rámci příměří součástí zajišťovacích sil na Ukrajině nebo finančně přispět.
Budeme i nadále podporovat veškeré diplomatické úsilí o ukončení této války.
Všichni jsme však viděli, jak si Rusko představuje „diplomacii“.
Putin se odmítá s prezidentem Zelenským setkat.
Minulý týden Rusko vyslalo největší počet dronů a balistických raket v rámci jediného útoku.
Včera došlo k raketovému útoku na vesnici v Doněcké oblasti, jehož cílem byli lidé čekající na důchod.
Přes 20 lidí bylo zabito.
Právě dnes jsme se stali svědky bezohledného a bezprecedentního narušení polského a evropského vzdušeného prostoru více než deseti ruskými drony.
Evropa vyjadřuje plnou solidaritu Polsku.
Signál vyslaný Putinem je jasný.
A jasná musí být i naše reakce.
Potřebujeme na Rusko vyvinout větší tlak, abychom ho přiměli dostavit se k jednacímu stolu.
Potřebujeme více sankcí.
Pracujeme nyní v koordinaci s partnery na 19. balíčku.
Zaměřujeme se zejména na rychlejší ukončení používání ruských fosilních paliv, stínovou flotilu a třetí země.
A zároveň potřebujeme další podporu pro Ukrajinu.
Nikdo neposkytl tolik jako Evropa.
Dosud to bylo téměř 170 miliard eur vojenské a finanční pomoci.
Ale bude potřeba ještě víc.
A toto břemeno by neměli nést jenom evropští daňoví poplatníci.
Jedná se o válku Ruska. A platit by mělo Rusko.
Proto musíme urychleně pracovat na novém řešení financování válečného úsilí Ukrajiny na základě zmrazených ruských aktiv.
Pomocí peněz plynoucích z těchto ruských aktiv můžeme Ukrajině poskytnout reparační půjčku.
Samotná aktiva zůstanou netknutá.
A riziko budeme muset nést společně.
Ukrajina půjčku splatí až poté, co Rusko zaplatí reparace.
Tyto finanční prostředky pomohou Ukrajině již dnes.
Budou však mít rovněž zásadní význam pro její bezpečnost ve střednědobém a dlouhodobém horizontu.
Například pro financování robustních ukrajinských ozbrojených sil, které tvoří první linii bezpečnostních záruk.
Navrhneme nový program.
Nazveme ho Qualitative Military Edge.
Tento program podpoří investice do schopností ukrajinských ozbrojených sil.
Například do dronů.
Před válkou neměla Ukrajina žádné.
Dnes používání dronů Ukrajinou způsobuje více než dvě třetiny ztrát ruského vybavení.
Drony představují nejen výhodu na bojišti,
jsou symbolem síly lidské vynalézavosti v našich otevřených společnostech.
Rusko se ale rychle dotahuje, i s pomocí íránských dronů Šáhid.
Využívá výhody masové průmyslové výroby.
V sobotu jich Rusko vyslalo na Ukrajinu za jedinou noc 800.
Vynalézavost tedy pomohla otevřít dveře pro obranu Ukrajiny.
Ale existuje riziko, že je hrubá průmyslová síla na druhé straně zase zabouchne.
Můžeme proto naši průmyslovou výkonnost využít k podpoře Ukrajiny, aby v této válce dronů dokázala vzdorovat.
Můžeme pomoci přeměnit ukrajinskou vynalézavost na bojovou výhodu – a na společnou industrializaci.
Proto chci rovněž oznámit, že Evropa předsune 6 miliard eur z Úvěrů v rámci urychlení mimořádných příjmů pro Ukrajinu a stane se členem Dronové aliance s Ukrajinou.
Ukrajina má vynalézavost.
Teď potřebuje vyrábět ve velkém.
To můžeme zajistit společně: aby si Ukrajina udržela svůj náskok a Evropa posílila svou vlastní pozici.
Vážené poslankyně a vážení poslanci,
Putinova válečná ekonomika bude pokračovat i po skončení války.
To znamená, že Evropa musí být připravena převzít zodpovědnost za svoji vlastní bezpečnost.
Klíčovou roli bude samozřejmě nadále plnit NATO.
Naši bezpečnost však může zaručit pouze silná a důvěryhodná evropská obrana.
A v posledních letech jsme dosáhli historického pokroku při budování naší evropské obranné unie.
Na začátku letošního roku jsme spustili plán pro připravenost do roku 2030, který by mohl uvolnit investice ve výši až 800 miliard eur v oblasti obrany.
To zahrnuje program SAFE, který je nyní připraven poskytnout 150 miliard eur na společné nákupy.
Žádost již podalo devatenáct členských států.
Program je už zcela využit.
To je dobrá zpráva.
Pracujeme také na tom, abychom poskytli bonus těm, kdo podporují Ukrajinu nebo nakupují ukrajinské zboží.
Jedná se o nouzovou finanční pomoc reagující na naléhavou potřebu.
Minulý týden jsem to mohla vidět na vlastní oči při návštěvě členských států, které jsou v první linii.
Právě ony nejlépe znají ruskou hrozbu.
A není o tom pochyb: východní křídlo Evropy chrání celou Evropu.
Od Baltského po Černé moře.
Proto musíme investovat do jeho podpory vytvořením hlídky východního křídla.
To znamená vybavit Evropu nezávislými strategickými prostředky.
Musíme investovat do získávání poznatků o situaci ve vesmíru v reálném čase, aby žádný pohyb sil nezůstal bez povšimnutí.
Musíme reagovat na výzvu našich pobaltských přátel a vybudovat zeď dronů.
Nejde o nějaké abstraktní ambice.
Je to základ důvěryhodné obrany.
Evropská kapacita, vyvinutá, nasazená a udržovaná společnými silami, reagující v reálném čase, dávající naprosto jednoznačně najevo naše záměry.
Evropa bude bránit každý centimetr svého území.
Ve všech zemích, které jsem navštívila, jsem slyšela totéž: nemůžeme si dovolit ztrácet čas.
Na příštím zasedání Evropské rady proto předložíme jasný plán.
Zahájíme nové společné projekty v oblasti obrany.
Stanovíme konkrétní cíle pro rok 2030.
A vytvoříme evropský semestr obrany.
Rok 2030 je za dveřmi.
A Evropa se na něj musí připravit už dnes.
Vážené poslankyně a vážení poslanci,
když hovoříme o nezávislosti, hovoříme o možnosti zvolit si svůj vlastní osud.
Za to bojuje Ukrajina.
A to si zaslouží všichni Evropané.
Protože Evropa je myšlenka – myšlenka svobody a vzájemné síly.
Právě touto myšlenkou se řídila generace po roce 1989,
když došlo ke spojení Východu a Západu.
Tato myšlenka neztratila nic ze své síly.
Proto přibližujeme naší Unii budoucí členské státy.
Investujeme. Podporujeme reformy. Integrujeme je do jednotného trhu.
Musíme udržet tempo tohoto procesu založeného na výsledcích.
Protože jedině sjednocená – a znovusjednocená – Evropa může být nezávislá.
Větší a silnější Unie je zárukou bezpečnosti pro nás pro všechny.
A protože budoucnost Ukrajiny, Moldavska a západního Balkánu je v naší Unii.
Uskutečněme další znovusjednocení Evropy!
Vážené poslankyně a vážení poslanci,
to, co se děje v Gaze, otřásá svědomím světa.
Lidé zabití při zoufalém čekání na jídlo.
Matky držící bezvládná těla svých dětí.
Tyto obrazy jsou čirá katastrofa.
Chci tedy začít velmi jasným poselstvím:
Uměle vyvolaný hladomor nemůže být nikdy válečnou zbraní.
To musí skončit – v zájmu dětí, v zájmu lidstva.
Jde o součást systematičtějšího vývoje v posledních měsících, který je prostě nepřijatelný.
Jsme svědky finančního dušení Palestinské samosprávy.
Plánů projektu osídlení v tzv. oblasti E1, který by v podstatě odřízl okupovaný Západní břeh Jordánu od východního Jeruzaléma.
Kroků a výroků nejradikálnějších ministrů izraelské vlády, které podněcují k násilí.
To vše ukazuje na jasný pokus oslabit řešení založené na existenci dvou států.
Oslabit vizi životaschopného palestinského státu, a to nesmíme dopustit.
Vážené poslankyně a vážení poslanci,
opravdu mě při těchto slovech bolí u srdce.
A vím, že pro mnoho občanů je stejně bolestivé, když vidí neschopnost Evropy dohodnout se na společném dalším postupu.
Ptají se, nakolik se bude muset situace zhoršit, abychom dosáhli jednotné reakce.
Rozumím jim.
Protože to, co se děje v Gaze, je nepřijatelné.
A protože Evropa musí jít příkladem – stejně jako tomu bylo dříve.
Naše finanční podpora a humanitární pomoc zdaleka převyšují finanční podporu a humanitární pomoc jakéhokoli jiného partnera.
Naše odhodlání podporovat životaschopnou Palestinskou samosprávu zachovává řešení založené na existenci dvou států.
A musíme naléhavě vyzvat ostatní, aby také urychleně zintenzivnili své úsilí – jak v tomto regionu, tak i mimo něj.
Evropa však samozřejmě musí udělat více.
Mnohé členské státy postupují samostatně.
Z naší strany jsme navrhli pozastavit části financování z programu Horizont.
Tento návrh však nezískal většinovou podporu.
Tuto situaci je třeba překonat.
Nemůžeme si dovolit zůstat paralyzovaní.
Proto navrhnu balíček opatření, která nám pomohou najít východisko.
Za prvé, Komise sama udělá vše, co bude v jejích silách.
Pozastavíme naši bilaterální podporu Izraeli.
Zastavíme všechny platby v těchto oblastech, aniž by to ale mělo dopad na naši spolupráci s izraelskou občanskou společností nebo s institutem Jad Vašem.
Za druhé, předložíme Radě dva další návrhy.
Navrhneme sankce proti extremistickým ministrům a násilnickým osadníkům.
Navrhneme také částečné pozastavení dohody o přidružení v oblasti obchodu.
Jsem si vědoma, že pro tyto návrhy bude obtížné získat většinu.
A vím, že pro některé budou jakákoli opatření příliš.
Pro jiné budou naopak příliš málo.
Všichni však musíme převzít svou odpovědnost – Parlament, Rada i Komise.
Za třetí, příští měsíc zřídíme skupinu dárců pro Palestinu, která bude zahrnovat speciální nástroj pro obnovu Gazy.
Půjde o mezinárodní úsilí s regionálními partnery.
A naváže na dynamiku konference v New Yorku pořádané Francií a Saúdskou Arábií.
Vážené poslankyně a vážení poslanci,
jsem dlouholetá přítelkyně izraelského lidu.
Vím, jak moc tímto národem otřásly kruté útoky teroristů Hamásu spáchané 7. října.
Od 7. října jsou nyní rukojmí v zajetí teroristů Hamásu již více než 700 dnů.
To je přes 700 dnů bolesti a utrpení.
Hamás nemá právo na existenci – ani nyní, ani v budoucnu.
Protože jsou to teroristé, kteří chtějí zničit Izrael.
A terorizují také vlastní lid.
Drží jejich budoucnost v šachu.
Cíl Evropy byl vždy stejný.
Skutečná bezpečnost pro Izrael a bezpečná přítomnost a budoucnost pro všechny Palestince.
A to znamená, že rukojmí musí být propuštěna.
Že by měl být umožněn neomezený přístup pro veškerou humanitární pomoc.
A že musí být okamžitě uzavřeno příměří.
Z dlouhodobého hlediska je však jediným realistickým mírovým plánem ten, který je založen na existenci dvou států.
Existujících vedle sebe v míru a bezpečí.
S bezpečným Izraelem, životaschopnou Palestinskou samosprávou a odstraněním hrozby Hamásu.
Právě o to se Evropa vždy zasazovala.
A je čas spojit síly a zasadit se o uskutečnění tohoto cíle.
Vážené poslankyně a vážení poslanci,
nezávislost Evropy bude záležet na její konkurenceschopnosti v dnešní turbulentní době.
Disponujeme vším, co je zapotřebí k evropské prosperitě – jednotným trhem i sociálním tržním hospodářstvím.
Víme však, že stojíme před velkými hospodářskými a geopolitickými překážkami.
A viděli jsme, jak mohou být závislosti použity proti nám.
Proto budeme masivně investovat do digitálních a čistých technologií.
Další investice přinese náš budoucí Evropský fond pro konkurenceschopnost a zdvojnásobený program Horizont Evropa, náš program pro výzkum a inovace.
Řešíme také klíčové překážky, které identifikovala Draghiho zpráva – od energetiky po kapitál, od investic po zjednodušení.
Vedli jsme strategické dialogy s klíčovými odvětvími – od automobilového po chemický průmysl, od ocelářství po farmaceutický průmysl, od obrany po zemědělství.
V každém odvětví zaznívá totéž.
Abychom ochránili pracovní místa, musíme v Evropě usnadnit podnikání.
A balíčky opatření, které jsme dosud předložili, přinesou skutečné změny.
Méně administrativy, méně duplicit, méně komplikovaná pravidla.
Naše návrhy sníží náklady evropských podniků na byrokracii o 8 miliard eur ročně.
Například digitální euro usnadní život společnostem i spotřebitelům.
A další balíčky opatření jsou na cestě – například v oblasti vojenské mobility nebo digitálních technologií.
Pokud jde o inovativní podniky, připravujeme tzv. 28. režim a urychlujeme práci na unii úspor a investic.
Protože máme mnoho startupů s vysokým potenciálem v oblasti klíčových technologií, jako je kvantová technologie, umělá inteligence nebo biotechnologie.
Jak tyto startupy rostou, nutí je omezená dostupnost rizikového kapitálu k tomu, aby se obracely na zahraniční investory.
To znamená, že bohatství a pracovní místa odcházejí jinam.
A to ohrožuje naši technologickou suverenitu.
Proto se Komise spojí se soukromými investory v rámci Evropského fondu pro scaleupy v řádu miliard eur.
Tento fond pomůže realizovat významné investice do mladých, rychle rostoucích společností v klíčových technologických oblastech.
Protože chceme, aby si ti nejlepší v Evropě zvolili Evropu.
Vážené poslankyně a vážení poslanci,
naší největší výhodou je jednotný trh, který však stále zůstává nedokončen.
MMF odhaduje, že vnitřní překážky v rámci jednotného trhu odpovídají 45% clu na zboží.
A 110% clu na služby.
Jen si představte, o co přicházíme!
A jak zdůrazňuje Lettova zpráva, jednotný trh zůstává neúplný, zejména ve třech oblastech: finance, energetika a telekomunikace.
Potřebujeme jasnou politickou lhůtu.
Předložíme proto plán pro jednotný trh do roku 2028.
V oblasti kapitálu, služeb, energetiky, telekomunikací, 28. režimu a páté svobody pro znalosti a inovace.
Jen to, co se dá změřit, se dá i realizovat.
Vážené poslankyně, vážení poslanci,
to také podpoří naše investice do technologií, které budou pohánět naše hospodářství.
Technologie čisté a digitální.
Vezměme například umělou inteligenci.
Evropská umělá inteligence má zásadní význam pro naši budoucí nezávislost.
Pomůže posílit naše průmyslová odvětví i naši společnost.
Zdravotní péčí počínaje a obranou konče.
Zaměříme se tedy na první klíčové stavební kameny – od aktu o vývoji cloudových služeb a umělé inteligence až po pískoviště pro kvantové technologie.
Masivně investujeme do evropských gigatováren na umělou inteligenci.
Podporují naše inovativní startupy s cílem vyvíjet, trénovat a zavádět jejich modely umělé inteligence nové generace.
Když jsme vyzvali soukromý sektor, aby se k nám připojil, byla reakce ohromující.
Ještě dnes se později setkám se s generálními řediteli jedněch z největších evropských technologických špiček.
Předají mi své evropské prohlášení o umělé inteligenci a technologiích.
Jedná se o jejich závazek investovat do evropské technologické suverenity.
Stejný přístup musíme zaujmout i k čistým technologiím – od oceli až po baterie.
Evropské odvětví čistých technologií musí zůstat v Evropě – a my musíme přijmout naléhavá opatření.
V rámci Dohody o čistém průmyslu jsme určili hlavní překážky, které brzdí rozvoj těchto odvětví.
Nyní musíme urychlit provádění.
Investoři chtějí mít totiž jistotu, že pokud investují, bude po čistých evropských produktech existovat poptávka.
Proto musí být vedoucí trhy středobodem našeho úsilí.
Aby se nastartoval pozitivní cyklus.
V němž poroste nabídka i poptávka a ceny budou klesat.
Na straně nabídky zahájíme balíček „Battery Booster“.
Ten poskytne 1,8 miliardy eur na kapitálové investice s cílem podpořit výrobu v Evropě.
Baterie jsou klíčovým faktorem pro další čisté technologie, zejména pro elektromobily.
Je to tedy základ naší nezávislosti.
Na straně poptávky musíme naléhavě podpořit vedoucí postavení Evropy v oblasti průmyslu čistých technologií.
Proto při zadávání veřejných zakázek zavedeme kritéria „vyrobeno v Evropě“.
A když například investujeme v rámci Global Gateway, vytváříme silné pobídky pro partnery, aby nakupovali evropské produkty.
Jsem přesvědčena, že budoucnost čistých technologií se bude i nadále utvářet v Evropě.
K tomu však musíme také zajistit, aby náš průmysl měl zde v Evropě k dispozici suroviny.
Jediným řešením je vytvoření skutečně oběhového hospodářství.
Musíme tedy urychlit přijetí aktu o oběhovém hospodářství.
A pokročit v těch odvětvích, která jsou na to připravena.
V neposlední řadě musíme udržet tempo.
Komise proto navrhne akt o akcelerátoru dekarbonizace průmyslu pro klíčová strategická odvětví a technologie.
Pokud jde o digitální a čisté technologie, stručné vyjádření zní: rychleji, chytřeji a evropštěji.
Vážené poslankyně, vážení poslanci,
nízkouhlíkové zdroje se již dnes podílejí na výrobě elektřiny z více než 70 %.
Jsme světovou špičkou v oblasti patentů na čisté technologie – lepší než Spojené státy a v těsném závěsu za Čínou.
Spojené státy doháníme v oblasti rizikového kapitálu pro čisté technologie – a jsme daleko před Čínou.
Jsme na dobré cestě k dosažení našeho cíle snížit emise do roku 2030 nejméně o 55 %.
V tom spočívá síla Zelené dohody pro Evropu.
V plnění našich cílů v oblasti klimatu a životního prostředí musíme vytrvat a dotáhnout ho do konce.
Vědecké poznatky jsou naprosto jasné.
A stejně přesvědčivé jsou i ekonomické a bezpečnostní argumenty.
Tato transformace je totiž klíčová pro naše úsilí o nezávislost.
Jelikož snižuje naši energetickou závislost.
Jelikož oběhová výroba nás zbavuje závislosti na strategických surovinách.
A jelikož vytváří průkopnická průmyslová odvětví, která mohou svá řešení vyvážet do okolního světa.
Když mluvím s představiteli globálního Jihu, od Afriky přes Indii až po Střední Asii, vidím, že hledají řešení.
Jedná se o rychle rozvíjející trhy a zatím není jasné, kdo je bude ovládat.
My jsme ti, kdo může tuto rostoucí poptávku po řešeních uspokojit.
Ale nic není dáno.
Proto Komise navrhla cíle pro rok 2040 – deset let po Pařížské dohodě.
Vím, že mnoho lidí se obává rozsahu toho, co je čeká.
Proto musíme při transformaci podpořit lidi a posílit průmysl.
Znamená to také masivně zvýšit naše veřejné a soukromé investice.
Vytvořit přední trhy pro oběhové a čisté produkty, které přinesou pracovní místa a investice v Evropě.
Zajistit spravedlivou transformaci pro všechny – například pomocí Sociálního klimatického fondu.
Zajistit rovné podmínky na celosvětové úrovni, zejména tím, že budeme prosazovat stanovení cen uhlíku.
Evropa musí chránit svůj průmysl.
V dekarbonizaci podniká správné kroky.
A měl by být odměňován a motivován pobídkami.
Jinak hrozí, že budeme závislí na dovozu oceli, kterou potřebují naše automobilky, nebo hnojiv, která potřebují naši zemědělci.
Byli bychom vydáni na milost a nemilost cenám, objemu a kvalitě, které jsou ochotni a schopni zajistit jiní.
Vezměme si ocel a další kovy.
Celosvětová nadbytečná kapacita snižuje marže a ponechává jen malou motivaci platit příplatek za čisté technologie.
To ztěžuje evropskému ocelářskému průmyslu investice do dekarbonizace.
Proto Komise navrhne nový, dlouhodobý obchodní nástroj, který nahradí končící ochranná opatření pro ocel.
Evropa zůstane vždy otevřená.
Máme rádi hospodářskou soutěž.
Ale svůj průmysl budeme vždy chránit před nekalou konkurencí.
Vážené poslankyně, vážení poslanci,
když mluvíme o konkurenceschopnosti, mluvíme o pracovních místech.
Mluvíme o lidech a jejich živobytí.
Sečteno a podtrženo, chceme-li mít konkurenceschopnou ekonomiku, je třeba posílit postavení pracovníků.
Proto navrhneme akt o kvalitních pracovních místech.
Abychom zajistili, že moderní zaměstnanost bude držet krok s moderní ekonomikou.
A to je důležité, protože víme, jak těžké časy prožívá mnoho rodin.
Jak prudce vzrostly náklady.
Jak se lidé musejí obětovat, aby vyšli s penězi.
Je to otázka základní sociální spravedlnosti.
Proto naléhavě potřebujeme ambiciózní evropskou strategii boje proti chudobě.
Představíme náš plán na vymýcení chudoby do roku 2050.
Podpoříme jej silnou zárukou pro děti, která je ochrání před chudobou.
Předložíme také řadu balíčků týkajících se finanční dosažitelnosti a životních nákladů.
Dovolte mi uvést čtyři výmluvné příklady.
Prvním je energie.
Když rostou náklady na energii, nejsou to jen čísla na účtu.
Ovlivňuje to každou část života lidí.
V době vrcholící energetické krize v posledních letech proto Evropa zakročila.
A díky tomuto společnému úsilí se nám rychle podařilo stabilizovat ceny a zajistit dodávky.
Nyní jsme na cestě k energetické nezávislosti.
Účty za energii však pro miliony Evropanů stále představují skutečný zdroj úzkosti.
A náklady pro průmysl jsou stále strukturálně vysoké.
Víme, co vedlo k růstu cen: závislost na ruských fosilních palivech.
Je tedy načase zbavit se špinavých ruských fosilních paliv.
A víme, co ceny snižuje: čistá energie z domácích zdrojů.
Musíme vyrábět více energie z domácích obnovitelných zdrojů – s jadernou energií jako základním zdrojem.
Musíme však také urychleně modernizovat naši infrastrukturu a propojovací vedení a investovat do nich.
Proto navrhneme nový balíček pro elektrizační soustavy, který posílí naši síťovou infrastrukturu a urychlí povolování.
V souvislosti s tím dnes představuji novou iniciativu nazvanou „Energetické dálnice“.
Identifikovali jsme osm kritických překážek v naší energetické infrastruktuře.
Od Øresundské úžiny po Sicilský průliv.
Nyní budeme pracovat na tom, abychom tyto překážky jednu po druhé odstranili.
Zprostředkujeme spolupráci vlád a veřejných služeb, abychom vyřešili všechny zbývající problémy.
Protože Evropané potřebují cenově dostupnou energii právě teď.
Vážené poslankyně, vážení poslanci,
domov nejsou jen čtyři stěny a střecha.
Je to bezpečí, teplo, místo pro rodinu a přátele.
Je to pocit sounáležitosti.
Pro příliš mnoho Evropanů se však dnes domov stal zdrojem úzkosti.
Může pro ně představovat dluhy nebo nejistotu.
Čísla říkají bolestnou pravdu.
Ceny nemovitostí vzrostly od roku 2015 o více než 20 %.
Počet stavebních povolení klesl za pět let o více než 20 %.
Nejde jen o krizi v oblasti bydlení.
Je to krize sociální.
Trhá sociální strukturu Evropy.
Oslabuje naši soudržnost.
A ohrožuje také naši konkurenceschopnost.
Zdravotní sestry, učitelé a hasiči si nemohou dovolit bydlet tam, kde pracují.
Studenti zanechávají studia, protože nemohou zaplatit pronájem.
Mladí lidé odkládají založení rodiny.
Proto ještě letos – po obdržení vašich podnětů – představíme vůbec první Evropský plán dostupného bydlení.
Aby bylo bydlení dostupnější, udržitelnější a kvalitnější.
Půjde o evropské úsilí, které bude vycházet z místní reality.
Potřebujeme radikálně změnit způsob, jakým tento problém řešíme.
Musíme revidovat naše pravidla státní podpory tak, aby umožňovala opatření na podporu bydlení.
Musíme výrazně usnadnit výstavbu nových domů a studentských kolejí.
A navrhneme také právní iniciativu týkající se krátkodobých pronájmů, abychom vyřešili zbývající problémy.
Potřebujeme, aby se spojila celá společnost, všichni zákonodárci a všechny zúčastněné strany.
V tomto duchu svoláme první summit EU o bydlení, aby se tato problematika stala jednou z priorit našeho programu.
Vážené poslankyně, vážení poslanci,
bydlení je otázkou důstojnosti.
Je otázkou spravedlnosti.
A je otázkou budoucnosti Evropy.
Před osmi lety se v rámci evropského pilíře sociálních práv stalo bydlení sociálním právem v Evropě.
Je načase tento slib proměnit v realitu.
Třetím příkladem, který bych ráda zdůraznila, jsou automobily.
Jsou pilířem našeho hospodářství a průmyslu,
pýchou Evropy.
Závisí na nich miliony pracovních míst.
Aby toto odvětví dosáhlo svých cílů na rok 2025, poskytli jsme mu začátkem letošního roku větší flexibilitu.
Funguje to dobře.
S ohledem na technologickou neutralitu nyní připravujeme přezkum v roce 2035.
A cenově dostupná evropská vozidla si chtějí koupit miliony Evropanů.
Proto bychom také měli investovat do malých, cenově dostupných vozidel.
Jak pro evropský trh, tak pro uspokojení nárůstu celosvětové poptávky.
Proto navrhneme spolupráci s průmyslem na nové iniciativě pro malé cenově dostupné automobily.
Myslím si, že Evropa by měla mít vlastní elektromobil.
E jako ekologický – čistý, účinný a lehký.
E jako ekonomický – pro lidi cenově dostupný.
E jako evropský – vyrobený zde v Evropě s pomocí evropských dodavatelských řetězců.
Protože nemůžeme nechat Čínu a další, aby tento trh ovládli.
Je jasné, že budoucnost je v elektřině.
A Evropa toho bude součástí.
Budoucnost automobilů musí být v Evropě a automobily budoucnosti se musí vyrábět zde.
Vážené poslankyně, vážení poslanci,
poslední příklad, který chci zdůraznit, souvisí s potravinami.
V Evropě máme přístup k vysoce kvalitním potravinám, které naši vynikající zemědělci a rybáři produkují za dostupné ceny.
Opatrují naši půdu a oceány, naši biologickou rozmanitost,
klíč k zajištění potravin.
Čelí však velkým problémům – od vysokých vstupních nákladů až po byrokracii či nekalou hospodářskou soutěž.
Snažíme se najít řešení ve všech těchto oblastech.
Zjednodušili jsme společnou zemědělskou politiku, obsahuje méně administrativy a budí větší důvěru.
V příštím víceletém finančním rámci bude podpora příjmů účelově vázaná.
Zajistili jsme také, že financování může být navýšeno o vnitrostátní a regionální prostředky.
Naši zemědělci však potřebují spravedlivou hospodářskou soutěž a rovné podmínky.
To je zásadní.
Proto máme v obchodní dohodě s Mercosurem spolehlivé záruky, které v případě, že bude nezbytná kompenzace, poskytnou finanční prostředky.
Musíme také posílit postavení zemědělců v potravinářském řetězci.
Příliš dlouho se jejich usilovná práce nevyplácí tak, jak by měla.
Zemědělci mají právo na spravedlivou cenu za své potraviny a spravedlivý zisk pro své rodiny.
Přezkoumáme provádění právních předpisů týkajících se nekalých obchodních praktik.
A tam, kde to bude zapotřebí, přijmeme opatření.
A mohu dnes také oznámit, že navýšíme rozpočet na propagaci, abychom zahájili novou kampaň „Kupujte evropské potraviny“.
Protože můžeme s hrdostí říci, že naše evropské potraviny jsou nejlepší na světě.
Vážené poslankyně, vážení poslanci,
když hovoříme o konkurenceschopnosti a nezávislosti, musíme hovořit o našich vztazích se Spojenými státy.
Slyšela jsem toho o dohodě, kterou jsme uzavřeli v létě, mnohé.
Počáteční reakce chápu.
Dovolte mi tedy, abych vše objasnila.
Naše obchodní vztahy s USA jsou pro nás nejdůležitější.
Každoročně vyvážíme do USA zboží v hodnotě více než 500 miliard eur.
Závisí na tom miliony pracovních míst.
Jako předsedkyně Komise prohlašuji, že nikdy nebudu hazardovat s pracovními místy nebo živobytím lidí.
Z tohoto důvodu jsme uzavřeli dohodu, která našemu průmyslu zachovává přístup na trh.
A zajistili jsme pro Evropu v této oblasti nejlepší možné podmínky.
Našim společnostem jsme umožnili relativní výhodu,
neboť někteří z našich přímých konkurentů čelí mnohem vyšším americkým clům.
Ano, jejich výchozí náklady mohou být nižší.
Když však přihlédnete k výjimkám, které jsme zajistili, a k dalším tarifům, které mají ostatní navíc, máme nejlepší dohodu. O tom není pochyb.
A jeden bod bych chtěla obzvláště objasnit:
ať už se jedná o environmentální nebo digitální regulaci,
my si stanovíme své vlastní normy,
své vlastní předpisy.
Evropa bude vždy rozhodovat sama za sebe.
Vážené poslankyně, vážení poslanci,
nevěřím ve cla.
Cla jsou daně.
Dohoda však poskytuje zásadní stabilitu v našich vztazích s USA v době vážné celosvětové nejistoty.
Zamyslete se nad dopady úplné obchodní války s USA.
Představte si ten chaos!
A tento obrázek si porovnejte s tím, co se událo v Číně minulý týden.
Po bok Číny se zařadili vedoucí představitelé Ruska a Severní Koreje.
Putin, který se škodolibou radostí hovořil o tom, jak jsou vztahy mezi Ruskem a Čínou na nebývale vysoké úrovni.
Nic z toho není velkým překvapením.
Odráží to však měnící se politickou situaci
a vytváří dva imperativy pro prosazování nezávislosti Evropy a jejího postavení ve světě.
Prvním imperativem je, že musíme intenzivněji prosazovat diverzifikaci a partnerství.
80 % našeho obchodu se týká jiných zemí než USA.
Musíme proto využít nových příležitostí.
V době, kdy se celosvětový obchodní systém rozpadá, zajišťujeme globální pravidla dvoustrannými dohodami.
Stejně jako v případě Mexika nebo Mercosuru
nebo finalizace jednání o historické dohodě s Indií do konce tohoto roku.
Budeme také budovat koalici podobně smýšlejících zemí, abychom zreformovali celosvětový obchodní systém, např. komplexní a progresívní dohodu o transpacifickém partnerství.
Protože obchod nám umožňuje posílit naše dodavatelské řetězce.
Otevřít trhy.
Snížit závislost.
V konečném důsledku jde o posílení naší hospodářské bezpečnosti.
Svět si chce zvolit Evropu.
A my se světem musíme obchodovat.
Druhým imperativem je, aby Evropa nastoupila tam, kde ostatní ustoupili.
Vezměme například výzkum.
Věda nemá pas, pohlaví, etnickou příslušnost ani politické zabarvení.
Je jedním z nejcennějších globálních statků.
Komise proto oznámila balíček „Zvolte si Evropu“ s prostředky ve výši 500 milionů eur, jehož cílem je přilákat a udržet si nejlepší vědce a výzkumné pracovníky.
Evropa musí rovněž zaujmout vedoucí postavení v oblasti celosvětového zdraví.
Jsme na pokraji – nebo dokonce na začátku – další celosvětové zdravotní krize.
Jako lékařka z povolání jsem zděšena dezinformacemi, které ohrožují celosvětový pokrok ve všech oblastech, od spalniček až po přenosnou dětskou obrnu.
A proto dnes mohu oznámit, že EU povede novou iniciativu pro odolnost v oblasti celosvětového zdraví.
Protože svět upírá svůj zrak k Evropě – a Evropa je připravena zaujmout vedoucí postavení.
Vážené poslankyně, vážení poslanci,
nezávislost Evropy spočívá v ochraně našich svobod,
svobody rozhodování, svobody projevu, svobody pohybu po celém kontinentu,
svobody hlasování, svobody lásky, svobody vyznání,
svobody života v Unii rovnosti.
Naše demokracie a právní stát jsou garanty těchto svobod.
Z tohoto důvodu jsme učinili mnohé pro zefektivnění našich nástrojů a lepšího prosazování práva.
Vytvořili jsme nový cyklus na podporu právního státu, díky němuž budou problémy včas odhaleny a vyřešeny angažovaností.
Potřebujeme integrovaný roční cyklus na podporu právního státu – společný rytmus, jasné milníky a příspěvky od všech orgánů.
A musíme se zaměřit na odstranění stávajících mezer.
Posílili jsme vazbu mezi finančními prostředky a dodržováním zásad právního státu.
A v příštím dlouhodobém rozpočtu půjdeme ještě dále.
Dodržování zásad právního státu je pro čerpání finančních prostředků EU nutností. Nyní i v budoucnu!
Naše demokracie je napadána.
Nárůst manipulace s informacemi a dezinformací rozděluje naši společnost.
Podrývá to nejen důvěru v pravdu, ale také v samotnou demokracii.
Naléhavě tedy potřebujeme Evropský štít pro demokracii.
Potřebujeme více kapacit pro sledování a odhalování manipulace s informacemi a dezinformací.
Z tohoto důvodu zřídíme nové Evropské středisko pro odolnost demokracie.
To propojí veškeré odborné znalosti a kapacity ve všech členských státech a sousedních zemích.
Vážené poslankyně a vážení poslanci,
v některých komunitách po celé Evropě se s problémy potýkají tradiční sdělovací prostředky.
Jít si koupit místní noviny je v mnoha venkovských oblastech již jen nostalgickou vzpomínkou.
Tím se vytvořilo mnoho mediálních pouští, v nichž bují dezinformace.
A to je pro naši demokracii velmi nebezpečné.
Protože informovaní občané, kteří mohou důvěřovat tomu, co čtou a slyší, mají zásadní význam pro to, aby ti, kteří jsou u moci, nesli odpovědnost.
A dojde-li k odstranění nebo neutralizaci nezávislých sdělovacích prostředků, je vážně oslabena naše schopnost monitorovat korupci a zachovat demokracii.
Proto je vždy prvním krokem autokratů ovládnutí nezávislých médií.
Tím se v zákulisí umožnuje návrat starých pořádků a korupce.
A tak musíme udělat více pro ochranu našich sdělovacích prostředků a nezávislého tisku.
Zahájíme proto nový program na posílení odolnosti sdělovacích prostředků, který podpoří nezávislou žurnalistiku a mediální gramotnost.
Musíme však také investovat do řešení některých základních příčin tohoto trendu.
V příštím rozpočtu jsme tedy navrhli výrazně navýšit financování sdělovacích prostředků.
Musíme také dát možnost soukromému vlastnímu kapitálu.
Budeme proto využívat nástroje na podporu nezávislých a místních sdělovacích prostředků.
Svobodný tisk je páteří každé demokracie.
A my budeme podporovat evropský tisk v tom, aby zůstal svobodný!
Vážené poslankyně, vážení poslanci,
totéž platí pro sociální média, která
jsou pro propojení lidí tak přínosná.
Ráda bych však zmínila jedno konkrétní téma.
A tím jsou důsledky toho, když našim dětem umožňujeme neomezený přístup k sociálním médiím.
Jako matka sedmi dětí a babička čtyř vnoučat chápu úzkost rodičů, kteří dělají vše, co je v jejich silách, aby zajistili bezpečnost svých dětí.
Tito rodiče se obávají, že jakmile jejich děti vezmou do ruky telefon, mohou být jen kvůli obyčejnému skrolování vystaveny obrovským nebezpečím:
online šikaně
obsahu pro dospělé,
obsahu propagujícímu sebepoškozování
a algoritmům, které využívají zranitelnosti dětí a jejichž výslovným účelem je vytváření závislostí.
Mámy a tátové se velmi často cítí bezradní a bezmocní
vůči tsunami velkých technologických společností, které zaplavují jejich domácnosti.
Pevně věřím, že naše děti by měli vychovávat rodiče, nikoli algoritmy.
Jejich hlas musí být slyšet.
Proto jsem dnes zde, abych vám řekla, že vám naslouchám.
Stejně jako jsem kdysi já – a celá společnost – učila naše děti, že kouřit, pít a sledovat obsah pro dospělé mohou až od určitého věku.
Domnívám se, že nastal čas učinit totéž i v případě sociálních médií.
Naši přátelé v Austrálii jsou průkopníkem zákazu v sociálních médiích.
Bedlivě sleduji provádění jejich politiky, abych zjistila, jaké další kroky můžeme v Evropě podniknout.
Zřídím panel odborníků, aby mi do konce tohoto roku doporučil, jak v Evropě nejlépe postupovat.
K tomuto tématu budeme přistupovat obezřetně a všem budeme naslouchat.
A při této práci se zaměříme na nezbytnost posílit postavení rodičů a vybudovat bezpečnější Evropu pro naše děti.
Protože pokud jde o bezpečnost našich dětí na internetu, Evropa věří v rodiče, nikoli v zisky.
Vážené poslankyně, vážení poslanci,
nemáme důležitější poslání, než je ochrana demokracie.
To se nám ale nepodaří bez toho, že ukážeme, že demokracie je schopná řešit oprávněné starosti lidí.
Nikde to není tak zřetelně vidět jako na problému migrace.
Proto jsme v příštím rozpočtu navrhli ztrojnásobit finance na řízení migrace a správu hranic
s cílem účinně zvládat migrační toky a chránit naše vnější hranice.
Každému je ale zřejmé, že to nebude stačit.
Lidé v Evropě dokázali, že jsou ochotní pomoci těm, kdo prchají před válkou a pronásledováním.
Jsou však frustrováni, když mají dojem, že nově příchozí nedodržují naše zákony.
Proto musíme zvýšit naše úsilí.
Potřebujeme systém, který je humánní, ale systém, který nebude naivní.
Uchazeče o azyl, kterým byla jejich žádost zamítnuta, musíme vracet do zemí jejich původu.
Je naprosto nepřijatelné, aby Evropu ve skutečnosti opouštělo pouhých dvacet procent těch, kteří nesmějí zůstat.
Potřebujeme rychle dosáhnout shody na společném systému navracení.
Nemůžeme si dovolit ztrácet další čas.
A musíme rovněž zajistit, že provedeme Pakt o migraci a azylu v plném rozsahu, jakmile vstoupí v platnost.
Jeho ustanovení jsou přísná, ale spravedlivá.
Sám akt však bude fungovat pouze tehdy, pokud všichni přiložíme ruku k dílu:
členské státy na severu i na jihu, na východě i na západě.
Samozřejmě že od mezinárodních závazků, které jsme na sebe vzali, nikdy neupustíme.
Ale v Evropě jsme to my, kdo rozhoduje, kdo a za jakých podmínek k nám smí přijít, a ne převaděči.
Ti se za pomoci svých cynických, falešných a často tragicky končících slibů jen dále obohacují.
Proto musíme rozbít jejich obchodní model.
Počty příchozích sice klesají, ale o nelegální překročení hranic se pokouší stále ještě příliš mnoho lidí a příliš mnoho jich přitom umírá.
Musíme využít sociálních medií a jejich platforem a překazit převaděčským organizacím jejich internetový byznys.
Musíme úzce spolupracovat s leteckými společnostmi a věnovat se především problematickým linkám, jako jsou ty do Běloruska.
Pouze pokud půjdeme po tocích peněz, podaří se nám kriminální sítě odhalit a vysušit jejich finanční zdroje.
Potřebujeme sankční režim, který si posvítí na převaděče a obchodníky s lidmi
a dokáže zmrazit jejich majetek,
omezit volnost jejich pohybu
a připravit je o jejich zisky.
Pašování lidí je krutá a trestná činnost a v Evropě nesmíme dovolit, aby kdokoli z převaděčů a pašeráků vyvázl bez trestu.
Vážené poslankyně, vážení poslanci,
snažím se upozornit na něco velmi jednoduchého.
Pokud na něčem záleží Evropanům, záleží na tom i Evropě.
To je základ a zdroj naší trvalé povinnosti přinášet konkrétní řešení.
Letos v létě jsme všichni byli svědky požárů, které zachvátily evropské lesy a vesnice.
Sežehly více než milion hektarů.
To je oblast o rozloze téměř třetiny Belgie.
Rozsah škod je obrovský.
A všichni víme, že se nejedná o jednorázovou záležitost.
Změna klimatu způsobuje, že každé nové léto bojujeme s vyššími teplotami a drsnějšími a nebezpečnějšími podmínkami.
Proto musíme radikálně zintenzivnit své úsilí v oblasti odolnosti vůči změně klimatu a přizpůsobení se této změně a nebát se řešení inspirovaných přírodou.
Musíme si však také vytvořit nástroje, které nám pomohou reagovat.
Proto navrhneme vytvoření nového evropského protipožárního střediska se sídlem na Kypru, které by rovněž mohlo být k dispozici našim regionálním sousedům.
Už víme, jaký význam může mít náš Mechanismus civilní ochrany.
V průběhu tohoto léta bylo do všech koutů Evropy vysláno 760 odvážných Evropanů.
Šli doslova do boje s ohněm.
Proto bych ráda zakončila svůj projev tím, že jim – hasičům, pilotům, posádkám – vzdám hold.
Vyjadřuji úctu každému, kdo se zapojil.
Při této příležitosti bych se s Vámi ráda podělila o příběh skupiny dvaceti řeckých hasičů.
Jsou to profesionálové v boji proti lesním požárům.
Když v Asturii vypukly požáry, Španělsko požádalo Evropu o pomoc.
A Řecko na tuto žádost odpovědělo.
Plameny byly tak rozsáhlé, že oblaka dýmu bylo vidět i z vesmíru.
Po dobu pěti dnů bojovalo dvacet řeckých hasičů bok po boku se svými španělskými kolegy.
Když už byly plameny na dosah vesnice Genestoso, nedopřáli si ani okamžik odpočinku, aby zadrželi ohnivé inferno.
A aby nakonec společně uhasili požár a zachránili zmiňovanou vesnici.
Vážené poslankyně, vážení poslanci,
je mi ctí přivítat zde dnes jednoho z těchto hrdinů.
Vedoucí řeckého týmu, poručík Nikolaos Paisios.
Poručíku, vážený Nikolaosi,
Vaše odvaha je pro nás všechny inspirací.
Za Vaši neohroženost, odhodlanost a Vaši mimořádnou roli náčelníka:
ευχαριστώ – Vám osobně a Vašemu týmu evropských hrdinů.
Vážené poslankyně, vážení poslanci,
toto je Evropa jako jedno společenství.
Toto je Evropa, kterou miluji.
Toto je Evropa, kterou musíme za každou cenu chránit.
A musíme tak činit společně.
Chci spolupracovat s tímto parlamentem a se všemi proevropskými demokratickými silami, abychom našim evropským spoluobčanům přinášeli konkrétní řešení.
Pracuji na legislativních balíčcích s cílem posílit tuto proevropskou většinu.
A velmi mě těší, drahá Roberto, že se nám podařilo obnovit rámcovou dohodu mezi Komisí a Parlamentem.
O to silnější bude naše spolupráce.
A to nám umožní pracovat na skutečně potřebných reformách.
Protože já plně stojím za právem podnětu Evropského parlamentu.
Jsem také přesvědčena, že v některých oblastech, například v zahraniční politice, se musíme posunout ke kvalifikované většině.
Je načase shodit pouta, kterými nás svazuje závazek jednomyslnosti.
Musíme zajistit, aby naše Unie byla ve svých krocích rychlejší a mohla Evropanům přinášet konkrétní výsledky.
To je totiž jediná cesta, jak můžeme tento boj společně vyhrát.
Zajistit Evropě její nezávislost.
A nezapomínejme, že za naše svobody jsme museli vždy bojovat.
Ať už šlo o generaci, která bok po boku bojovala všude v Evropě.
Nebo samizdat, který během studené války udržoval plamen svobody ve střední a východní Evropě.
Nebo Lesní bratři v Pobaltí, kteří se nikdy nepoddali sovětskému útlaku.
Tento zápas, tento boj, je tou nejhlubší podstatou toho, kdo jsme jako Evropané.
Před osmdesáti lety byl náš kontinent peklem na zemi.
Před čtyřiceti lety byl náš kontinent rozdělen zdí.
Vždy se však Evropané rozhodli bojovat za lepší budoucnost.
Aby se náš kontinent stal jedním celkem – a aby byl tento celek silný.
A právě toto je a bude náplní mé každodenní práce.
Ať žije Evropa!
Podrobnosti
- Datum zveřejnění
- 10. září 2025