Evropská komise schválila český režim ve výši 1,23 miliardy eur na podporu českého hospodářství v souvislosti s ruskou válkou proti Ukrajině. Režim byl schválen jakou součást dočasného krizového rámce pro státní podporu, který Komise přijala dne 23. března 2022, na základě čl. 107 odst. 3 písm. b) Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“), a pozměnila 20. července 2022 a 28. října 2022, a v němž se konstatuje, že celé hospodářství EU je vážně narušeno.
Opatření Česka
Podle dočasného krizového rámce oznámilo Česko Komisi režim ve výši 1,23 miliardy eur na podporu českého hospodářství v souvislosti s ruskou válkou proti Ukrajině.
Podpora podle tohoto opatření, které bude spravováno Ministerstvem obchodu a průmyslu, bude mít podobu přímých grantů.
Opatření bude otevřeno všem velkým společnostem, které nemohou těžit z cenového stropu u energií a které v současné době čelí značným dodatečným nákladům v souvislosti s nárůstem cen elektřiny a zemního plynu. Režim se bude vztahovat na období od února do prosince 2022.
Celková podpora na příjemce nesmí překročit nižší z následujícího, buď částku odpovídající 30 % způsobilých nákladů, nebo částku 1,8 milionu eur. Uživatelé s vysokou spotřebou energie, kterým vzniknou provozní ztráty, mohou obdržet další podporu až do výše 8,2 milionu eur, přičemž intenzita podpory je omezena na 50 % způsobilých nákladů, s možností jejího zvýšení až na 70 % pro společnosti působící v odvětvích uvedených v příloze 1 dočasného krizového rámce.
Komise shledala, že režim předložený Českem splňuje podmínky stanovené v dočasném krizovém rámci. Konkrétně výše jednotlivé podpory nepřesáhne 50 % způsobilých nákladů v případě maximálního stropu podpory ve výši 4 milionů eur. Pro příjemce z kategorie energeticky náročných podniků celková podpora na příjemce nepřesáhne 65 % způsobilých nákladů, nebo 80 % v případě obzvláště dotčených odvětví uvedených v příloze 1 nebo maximální strop podpory ve výši 50, respektive 150 milionů eur. Navíc podpora bude poskytnuta nejpozději do 31. prosince 2023.
Komise dospěla k závěru, že český režim je nezbytný, vhodný a přiměřený k nápravě vážné poruchy v hospodářství členského státu v souladu s čl. 107 odst. 3 písm. b) SFEU a podmínkami stanovenými v dočasném krizovém rámci.
Na tomto základě a podle pravidel EU pro opatření státní podpory Komise opatření podpory schválila.
Souvislosti
Dne 23. března 2022 byl přijat dočasný krizový rámec pro státní podporu, který členským státům umožňuje využít flexibilitu stanovenou v pravidlech státní podpory, a v kontextu války Ruska proti Ukrajině tak podpořit ekonomiku.
Dočasný krizový rámec byl změněn dne 20. července 2022, aby doplnil balíček opatření týkajících se připravenosti na zimu a aby byl v souladu s cíli plánu REPowerEU.
Dočasný krizový rámec byl dne 28. října 2022 dále pozměněn v souladu s nedávným nařízením o intervenci v mimořádné situaci s cílem řešit vysoké ceny energie (dále jen „nařízení (EU) 2022/1854“) a návrhem Komise na nové nařízení o mimořádné situaci s cílem řešit vysoké ceny plynu v EU a zajistit bezpečnost dodávek během této zimy.
Dočasný krizový rámec stanoví následující druhy podpory, které mohou členské státy poskytnout:
- Omezené částky podpory v jakékoli formě pro podniky postižené stávající krizí nebo následnými sankcemi a protiopatřeními, ve výši až 250 000 eur v odvětví zemědělství, 300 000 eur v odvětví rybolovu a akvakultury a až 2 miliony eur ve všech ostatních odvětvích.
- Podpora likvidity ve formě státních záruk a subvencovaných úvěrů. Ve výjimečných případech a s přísnými zárukami mohou členské státy poskytnout energetickým podnikům pro jejich obchodní činnosti veřejné záruky přesahující 90 % krytí, pokud jsou poskytovány jako nefinancované finanční zajištění ústředním protistranám nebo členům clearingového systému.
- Podpora na kompenzaci vysokých cen energie. Podpora, kterou lze poskytnout v jakékoli formě, bude společnostem (a to zejména uživatelům s vysokou spotřebou energie) částečně kompenzovat dodatečné náklady vzniklé mimořádným zvýšením cen plynu a elektřiny. Individuální výši podpory lze vypočítat na základě buď minulé, nebo současné spotřeby, přičemž se zohlední potřeba zachovat tržní pobídky ke snížení spotřeby energie a zajistit kontinuitu hospodářských činností. Kromě toho mohou členské státy poskytovat podporu pružněji, a to i zvlášť postiženým energeticky náročným odvětvím, s výhradou ochranných opatření, aby se zabránilo nadměrné kompenzaci. Další podrobnosti o možnostech podpory v případě vysokých cen energií, včetně metodiky pro výpočet výše jednotlivé podpory, jsou k dispozici zde.
- Opatření pro rychlejší zavádění energie z obnovitelných zdrojů. Členské státy mohou zavést režimy pro investice do energie z obnovitelných zdrojů, včetně vodíku z obnovitelných zdrojů, bioplynu a biomethanu, skladování a tepla z obnovitelných zdrojů, a to i prostřednictvím tepelných čerpadel. Zadávací řízení budou zjednodušená a rychle proveditelná a budou zahrnovat dostatečné záruky na ochranu rovných podmínek. Členské státy mohou zejména vytvořit režimy pro určité technologie, které vzhledem ke konkrétní skladbě zdrojů energie v dané zemi vyžadují podporu.
- Opatření usnadňující dekarbonizaci průmyslových procesů. V zájmu dalšího urychlení diverzifikace dodávek energie mohou členské státy podporovat investice do postupného ukončování používání fosilních paliv, zejména prostřednictvím elektrifikace, energetické účinnosti a přechodu na využívání vodíku z obnovitelných zdrojů a vodíku z elektřiny, který splňuje určité podmínky. Členské státy mohou buď i) vytvořit nové režimy zadávacího řízení, nebo ii) přímo podporovat projekty bez zadávacích řízení, avšak s určitým omezením podílu veřejné podpory na investici. V případě malých a středních podniků a zvláště energeticky účinných řešení se počítá se zvláštními doplňkovými bonusy a
- Opatření zaměřená na podporu snižování poptávky po elektřině v souladu s nařízením (EU) 2022/1854.
Následující druhy podpory jsou rovněž možné v konkrétních případech a za určitých podmínek: i) podpora pro společnosti postižené povinným nebo dobrovolným omezováním spotřeby plynu, ii) podpora na plnění zásobníků plynu, iii) přechodná a časově omezená podpora přechodu na více znečišťující fosilní paliva podmíněná úsilím v oblasti energetické účinnosti a zabráněním efektu uzamčení, iv) podpora poskytování pojištění nebo zajištění společnostem přepravujícím zboží na Ukrajinu a z Ukrajiny a v) podpora rekapitalizačních opatření, je-li taková podpora solventnosti nezbytná, vhodná a přiměřená.
Subjekty kontrolované Ruskem, na něž se sankce vztahují, budou z oblasti působnosti těchto opatření vyloučeny.
Dočasný krizový rámec obsahuje několik záruk:
- Přiměřená metodika vyžadující vazbu mezi výší podpory, která může být poskytnuta podnikům, a rozsahem jejich hospodářské činnosti a vystavením hospodářským dopadům krize;
- Podmínky způsobilosti, například vymezení energeticky náročných uživatelů jako podniků, u nichž nákup energetických produktů představuje buď i) nejméně 3 % jejich hodnoty produkce, nebo obratu v roce 2021, nebo ii) nejméně 6 % jejich hodnoty produkce nebo obratu v prvním pololetí roku 2022 a
- Požadavky na udržitelnost, členské státy se vyzývají, aby při poskytování podpory na dodatečné náklady v důsledku mimořádně vysokých cen plynu a elektřiny nediskriminačním způsobem zvážily stanovení požadavků na ochranu životního prostředí nebo zabezpečení dodávek. Kromě toho jsou příjemci podpory na dodatečné náklady na energii přesahující 50 milionů eur povinni předložit orgánu poskytujícímu podporu plán, v němž upřesní, jak sníží uhlíkovou stopu své spotřeby energie nebo provedou jiná opatření k zajištění ochrany životního prostředí nebo bezpečnosti dodávek energie.
Dočasný krizový rámec bude platit do 31. prosince 2023 pro všechna opatření. V zájmu právní jistoty posoudí Komise v pozdější fázi nutnost prodloužení jeho platnosti.
Dočasný krizový rámec doplňuje široké možnosti členských států navrhovat opatření v souladu se stávajícími pravidly EU pro poskytování státní podpory. Pravidla EU pro státní podporu například dále členským státům dávají možnost pomáhat podnikům, které se potýkají s nedostatkem likvidity a potřebují naléhavě nouzovou pomoc. Kromě toho čl. 107 odst. 2 písm. b) Smlouvy o fungování Evropské unie umožňuje členským státům odškodnit společnosti za škody přímo způsobené mimořádnou událostí, jako jsou škody způsobené současnou krizí.
Komise navíc dne 19. března 2020 přijala dočasný rámec v souvislosti s pandemií koronaviru. Tento dočasný rámec COVID-19 byl pozměněn: 3. dubna 2020, 8. května 2020, 29. června 2020, 13. října 2020, 28. ledna 2021 a 18. listopadu 2021. Jak bylo oznámeno v květnu 2022, dočasný rámec pro COVID-19 nebyl prodloužen (kromě několika výjimek) nad stanovený termín skončení platnosti 30. června 2022. Konkrétně opatření na podporu investic a solventnosti mohou být stále zavedena do 31. prosince 2023. Dočasný rámec COVID-19 navíc již stanoví flexibilní přechod na jiné formy podpory, jako jsou přímé granty, do 30. června 2023, a to na základě jasných záruk, zejména pokud jde o možnosti konverze a restrukturalizace dluhových nástrojů, například úvěrů a záruk.
Jakmile bude vyřešena otázka důvěrnosti údajů, bude nedůvěrné znění rozhodnutí zveřejněno v rejstříku státních podpor, který Komise publikuje na stránkách pro hospodářskou soutěž, pod číslem SA.104342. Informace o nových rozhodnutích týkajících se státní podpory zveřejněných na internetu a v Úředním věstníku Evropské unie naleznete také ve specializovaném elektronickém týdeníku Competition Weekly e-News.
Další informace o dočasném krizovém rámci a dalších opatřeních přijatých Komisí s cílem řešit hospodářský dopad války Ruska proti Ukrajině naleznete zde.
Citát
České hospodářství bylo obzvláště tvrdě zasaženo současnou geopolitickou krizí a následným zvýšením cen energií. Tento režim ve výši 1,23 miliardy eur umožní Česku zmírnit dopad rostoucích vstupních nákladů na jeho hospodářství.
Margrethe Vestagerová, výkonná místopředsedkyně odpovědná za politiku hospodářské soutěže - 15/11/2022
Podrobnosti
- Datum zveřejnění
- 15. listopadu 2022