Dnes zveřejněná studie uvádí, že obchodní agenda EU by měla mít celkově pozitivní dopad na hospodářství EU, včetně odvětví zemědělství a potravinářství. Obchodní dohody by měly vést k výraznému nárůstu vývozu zemědělských a potravinářských produktů z EU a k mírnějšímu nárůstu dovozu do EU, což celkově vytvoří pozitivní obchodní bilanci.
Dnes zveřejněná studie uvádí, že obchodní agenda EU by měla mít celkově pozitivní dopad na hospodářství EU, včetně odvětví zemědělství a potravinářství. Obchodní dohody by měly vést k výraznému nárůstu vývozu zemědělských a potravinářských produktů z EU a k mírnějšímu nárůstu dovozu do EU, což celkově vytvoří pozitivní obchodní bilanci. Studie rovněž potvrdila, že přístup EU, který spočívá v povolení omezeného objemu dovozu s nižšími celními sazbami (tzv. celní kvóty), je nejlepší cestou k ochraně specifických zranitelných sektorů zemědělského a potravinářského odvětví v EU.
Studie, kterou provedlo Společné výzkumné středisko Komise (JRC) jako aktualizaci studie z roku 2016, se zabývala kumulativními dopady dvanácti obchodních dohod na zemědělské a potravinářské odvětví v horizontu do roku 2030. Studie používala teoretické modelování a zahrnovala obchodní výsledky pro celé odvětví zemědělství a odvětvové dopady na obchod, výrobní ceny a objemy výroby.
Výkonný místopředseda odpovědný za obchod Valdis Dombrovskis k této studii uvedl: „EU vždy usilovala o otevřený a spravedlivý obchod a tento přístup mimořádným způsobem prospěl našemu hospodářství, tedy i producentům v odvětví zemědělství. Vypracovaná studie ukazuje, že se nám podařilo nalézt správnou rovnováhu mezi větší nabídkou vývozních příležitostí zemědělcům z EU a jejich ochranou před možnými negativními dopady zvýšeného dovozu. Podpora zemědělského a potravinářského odvětví EU bude i nadále klíčovým prvkem obchodní politiky EU, ať už prostřednictvím otevření trhu, ochrany tradičních potravinářských výrobků EU, nebo ochrany před dumpingem a jinými formami nekalého obchodu.“
Komisař pro zemědělství Janusz Wojciechowski dodal: „Úspěšnost obchodu se zemědělskými produkty EU je výrazem konkurenceschopnosti našeho odvětví. Významně k ní přispěly reformy společné zemědělské politiky spolu s celosvětovou pověstí produktů EU jako bezpečných, udržitelně vyráběných, výživných a vysoce kvalitních produktů. Tato studie, která dospívá k pozitivnějším výsledkům než studie z roku 2016, potvrzuje, že naše ambiciózní obchodní agenda pomáhá zemědělcům a producentům potravin v EU plně využívat příležitostí v zahraničí, a zároveň zajišťuje, abychom měli k dispozici dostatečné záruky pro nejcitlivější sektory.“
Studie se věnuje dopadům dohod o volném obchodu, které EU v poslední době uzavřela nebo je provádí, a dopadům obchodních dohod, které EU plánuje. Studie zahrnuje dva scénáře, ambiciózní scénář (který počítá s úplnou liberalizací cel u 98,5 % všech produktů a se snížením cel na polovinu u zbývajících produktů) a konzervativní scénář (který počítá a úplnou liberalizací u 97 % produktů a s 25% snížením cel u ostatních produktů). V případě pěti dohod o volném obchodu, které již byly uzavřeny, modelování vychází ze skutečné podoby dohod. Výsledky obou scénářů jsou srovnávány s referenčním scénářem, tedy se stavem, který by nastal v roce 2030 bez uzavření dohod. Studie nezahrnuje dopady související s životním prostředím a klimatem ani iniciativy související se Zelenou dohodou. Komise má hloubkovou analýzu potenciálních hospodářských, sociálních, lidskoprávních a environmentálních dopadů již k dispozici ve formě posouzení dopadů na udržitelnost, které se připravuje jako podklad pro vyjednávání obchodních dohod.
Hlavní zjištění
V celé studii jsou výsledky, k nimž se na základě obou dvou scénářů dospělo pro rok 2030, porovnány s referenčním scénářem, který by nastal bez uzavření obchodních dohod.
U obou scénářů ukazují výsledky pozitivní dopad dohod na bilanci obchodu EU se zemědělskými a potravinářskými produkty do roku 2030. Obchodní partneři sice získávají přístup na trh EU, ale zároveň výrazně roste i vývoz z EU. Vývoz zemědělských a potravinářských produktů z EU do zemí, na něž se vztahuje dvanáct dohod o volném obchodu, by se měl zvýšit o 25 % (podle konzervativního scénáře) nebo o 29 % (podle ambiciózního scénáře), zatímco dovoz by měl vzrůst o 10 % (podle konzervativního scénáře) nebo o 13 % (podle ambiciózního scénáře), obojí ve srovnání s referenčním scénářem. Znamená to, že celkový vývoz zemědělských a potravinářských produktů z EU by vzrostl o 4,7 nebo o 5,5 miliardy eur (podle konzervativního a ambiciózního scénáře) a celkový dovoz těchto produktů by vzrostl o 3,7 nebo 4,7 miliardy eur (opět v závislosti na scénáři).
Studie potvrzuje, že obchodní agenda EU může být pro zemědělství v EU přínosem. Srovnání studií o kumulativních dopadech z let 2016 a 2021 ukazuje účinnost celních kvót při zmírňování dopadů na citlivá odvětví, jako je odvětví hovězího masa, rýže nebo cukru. Studie z roku 2016 již poskytla podklady pro vyjednávání s Mercosurem a aktualizovanou studii lze použít jako důkaz potřeby celních kvót u probíhajících obchodních jednání. Kromě toho může k minimalizaci případných negativních výsledků obchodních jednání a souběžnému posílení pozitivních výsledků přispět i budoucí ambiciózní společná zemědělská politika, která bude podporovat inovace, udržitelnost a konkurenceschopnost zemědělského odvětví EU.
Podrobnější informace o ekonomickém posouzení, včetně informací o metodice a výhradách, jsou k dispozici ve studii.
Výsledek studie byl včera předložen ministrům EU na zasedání Rady pro zemědělství a rybolov a dnes představen ve Výboru Evropského parlamentu pro zemědělství a rozvoj venkova.
Další informace
Studie kumulativního dopadu dohod o volném obchodu na zemědělské a potravinářské odvětví
Podrobnosti
- Datum zveřejnění
- 26. ledna 2021
- Autor /Autorka
- Zastoupení v Česku