Komise dnes zveřejnila šestou výroční zprávu o právním státu, v níž se zabývá vývojem v oblasti právního státu ve všech členských státech. Jedná se o první zprávu v rámci nového mandátu Komise. Upevňuje úspěšnou spolupráci s členskými státy na základě preventivního přístupu založeného na dialogu s cílem právní stát posílit a je důležitou pobídkou k reformám.
Zpráva o právním státu a roční cyklus právního státu přispívají k odolnosti evropské demokracie, bezpečnosti a hospodářství v globálním prostředí, kde je dodržování základních práv a demokratických systémů stále více pod tlakem. Je proto nezbytné, aby EU svůj závazek v oblasti právního státu znovu potvrdila a podnikla konkrétní kroky k jeho prosazování a obraně, a to na našem kontinentu i na celém světě. Stejně jako v roce 2024 zpráva zahrnuje nejen 27 členských států, ale obsahuje také čtyři kapitoly věnované vývoji v Albánii, Černé Hoře, Severní Makedonii a Srbsku.
Letošní zpráva potvrzuje, že v mnoha členských státech došlo k pozitivnímu vývoji, neboť ve čtyřech klíčových oblastech, jichž se zpráva týká, byly provedeny důležité reformy – jedná se o spravedlnost, boj proti korupci, svobodu sdělovacích prostředků a institucionální systém brzd a protivah. I když v některých členských státech přetrvávají problémy a v několika případech je situace vážná, celková angažovanost v tomto procesu je i nadále silná a členské státy se v plném nebo částečném rozsahu zabývaly značným počtem doporučení z roku 2024.
Dodržování zásad právního státu má rovněž zásadní význam pro provádění politik, které podporují konkurenceschopnost prostřednictvím jednotného trhu a umožňují občanům aktivně se zapojit jak do společnosti, tak do hospodářství. Právní stát je důležitým hlediskem pro společnosti působící přeshraničně. Podniky, zejména malé a střední podniky, potřebují stabilní a předvídatelné hospodářské prostředí. Jak je uvedeno v politických směrech předsedkyně von der Leyenové, letošní zpráva klade zvláštní důraz na otázky, které mají přímou souvislost s řádným fungováním jednotného trhu, jako je řádná tvorba právních předpisů, pravidla pro zadávání veřejných zakázek a stabilita regulačního prostředí.
Zpráva se zaměřuje na budoucí vývoj měnící se Evropské unie. Nová generace výdajových nástrojů EU, která má být představena jako součást příštího víceletého finančního rámce, zajistí, aby dodržování zásad právního státu zůstalo nutnou podmínkou pro využívání finančních prostředků EU. Finanční podpora EU na investice a reformy na podporu právního státu může přinést skutečnou přidanou hodnotu, protože může zlepšit sledování účinného provádění doporučení zprávy.
Hlavní letošní zjištění:
Systémy soudnictví
Mnoho členských států v posledních letech pokročilo v reformách soudnictví. Opatření zahrnují posílení nezávislosti rad pro justici, další záruky pro jmenování soudců a autonomii státních zástupců, jakož i pro kvalitu a účinnost systémů soudnictví. Reformy však v některých členských státech pokračují pomalejším tempem a v některých případech přetrvávají vážné obavy. Ačkoli je vyvíjeno úsilí ve všech oblastech, v mnoha členských státech existuje tlak na zdroje pro systémy soudnictví, což má dopad na jejich kvalitu a účinnost. Pokračovalo úsilí o provedení reforem soudnictví, posílení odpovědnosti a zlepšení jeho účinnosti v zemích procesu rozšíření, je však třeba řešit nepřípustné ovlivňování a pokusy o oslabení nezávislosti soudců.
Protikorupční rámce
Pro zachování právního státu a důvěry občanů ve veřejné instituce má nadále zásadní význam boj proti korupci. Podle výsledků průzkumů Eurobarometru z roku 2025 o postojích občanů a podniků ke korupci v EU považuje většina Evropanů korupci za nepřijatelnou. Ze zprávy vyplývá, že několik členských států vypracovalo nové protikorupční strategie a posílilo svou institucionální kapacitu, mimo jiné navýšením zdrojů pro donucovací orgány, státní zastupitelství a soudnictví. Zároveň je třeba přijmout další opatření k posílení preventivních rámců, jako jsou rámce týkající se lobbingu a střetu zájmů, a k zajištění účinného vyšetřování, stíhání a pravomocných rozsudků v případech korupce. V zemích procesu rozšíření byly posíleny právní a institucionální rámce, což v některých případech prokázalo odolnost vůči nepřiměřenému tlaku, zatímco vyšetřování, stíhání a rozhodování v případech korupce – včetně případů na vysoké úrovni – je třeba dále zlepšit.
Svoboda a pluralita médií
Svoboda a pluralita sdělovacích prostředků jsou ústředními prvky společnosti založené na zásadách právního státu a zajišťují demokratickou odpovědnost. V členských státech probíhají reformy s cílem sladit vnitrostátní právní předpisy s novými pravidly v rámci Evropského aktu o svobodě sdělovacích prostředků (EMFA). Mnoho členských států provádí reformy s cílem posílit nezávislé fungování a financování veřejnoprávních sdělovacích prostředků a zlepšit spravedlnost a transparentnost přidělování reklamy zadávané státem. Několik vnitrostátních regulačních orgánů pro sdělovací prostředky navíc rozšiřuje své pravomoci tak, aby byly rovněž v souladu s aktem o digitálních službách. Zvýšená pozornost je věnována bezpečnosti a ochraně novinářů v souvislosti s přetrvávajícími hrozbami, přičemž členské státy zřizují nebo nadále provozují podpůrné struktury nebo posilují právní ochranu novinářů. Zároveň jsou zapotřebí další opatření k řešení obav týkajících se bezpečnosti novinářů, jakož i ke zlepšení záruk nezávislosti některých regulačních orgánů pro sdělovací prostředky a veřejnoprávních sdělovacích prostředků, ke zvýšení transparentnosti vlastnictví a k zajištění větší spravedlnosti a transparentnosti při přidělování reklamy zadávané státem. V zemích procesu rozšíření panují rovněž obavy v souvislosti s politizací regulačních orgánů pro sdělovací prostředky a finanční udržitelností veřejnoprávních vysílacích organizací, jakož i se jmenováním jejich vedení.
Systém institucionálních brzd a protivah
V řadě členských států probíhají reformy s cílem posílit systém brzd a protivah, mimo jiné lepším zapojením zúčastněných stran do legislativního procesu a zlepšením kvality právních předpisů. Nestabilní a rychle se měnící právní předpisy – někdy vypracované bez zapojení zúčastněných stran – však vytvářejí právní nejistotu jak pro podniky, tak pro občany. Zpráva sice konstatuje, že většina členských států nadále zajišťuje vytváření podpůrného rámce pro občanskou společnost, v řadě členských států však přetrvávají překážky související s požadavky na financování nebo registraci. V některých členských státech však organizace občanské společnosti čelí vážným problémům, neboť podléhají nadměrným finančním omezením nebo kontrolám či nedostatečné ochraně. Inkluzivní správu věcí veřejných omezují výzvy spojené s legislativními procesy a neúčinné veřejné konzultace v zemích procesu rozšíření. Přetrvávají rovněž problémy, pokud jde o systematická opatření navazující na doporučení veřejných ochránců práv a dalších nezávislých subjektů.
Rozměr jednotného trhu
Ve všech čtyřech pilířích zpráva zdůrazňuje dopad na fungování jednotného trhu a provozní prostředí pro podniky. Účinný systém soudnictví, boj proti korupci, řádná správa věcí veřejných, právní jistota a řádná tvorba právních předpisů mají významný hospodářský dopad, neboť utvářejí podnikatelské prostředí a řídí investiční rozhodnutí. Ve všech čtyřech pilířích zpráva zdůrazňuje, jak zjištěné problémy ovlivňují fungování jednotného trhu a provozní prostředí pro podniky. Kapitoly věnované jednotlivým zemím uvádějí například specializaci soudů a soudců na vyřizování obchodních sporů; mechanismy pro výkon soudních rozhodnutí; opatření pro předcházení korupci při zadávání veřejných zakázek; transparentní financování sdělovacích prostředků a stabilní právní prostředí nezbytné k tomu, aby podniky mohly fungovat za předvídatelných podmínek.
Další postup
Evropská komise nyní vyzývá Evropský parlament a Radu, aby na základě této zprávy pokračovaly ve všeobecné rozpravě i diskusích týkajících se jednotlivých zemí a mimo jiné využily příslušná doporučení k podrobnějšímu posouzení, jak by bylo možné dosáhnout konkrétního pokroku. Rovněž žádá vnitrostátní parlamenty, občanskou společnost a další zainteresované strany, aby pokračovaly v dialogu o právním státu na vnitrostátní i evropské úrovni a s větším zapojením občanů.
Vyzývá členské státy, aby se zabývaly problémy uvedenými ve zprávě, a je připravena jim pomoci v jejich úsilí o další provádění doporučení. V případě zemí procesu rozšíření se Evropská komise bude zjištěnými problémy i nadále zabývat, mimo jiné ve svých příštích výročních zprávách o rozšíření. Do zprávy o právním státu mohou být zahrnuty i další země procesu rozšíření, jakmile budou připraveny.
Jak přislíbila předsedkyně von der Leyenová ve svých politických směrech na období 2024–2029, Evropská komise bude i nadále zlepšovat monitorování a podávání zpráv a posilovat systém brzd a protivah, zejména sledováním provádění doporučení.
Souvislosti
Výroční zpráva o právním státu je výsledkem úzkého dialogu s vnitrostátními orgány a zúčastněnými stranami. Zpráva na základě stejné objektivní a nestranné metodiky hodnotí všechny členské země a čtyři země procesu rozšíření, přičemž v každé z nich zkoumá stejný soubor aspektů.
Součástí zprávy za rok 2025 je sdělení, které zkoumá situaci v EU jako celku, a 27 kapitol o jednotlivých zemích, jež se zabývají podstatným vývojem v každém členském státě. Zahrnuje rovněž čtyři kapitoly o jednotlivých zemích, které se zabývají vývojem ve vybraných zemích procesu rozšíření. Zpráva také obsahuje vyhodnocení loňských doporučení členským státům a na tomto základě opět předkládá konkrétní doporučení určená všem členským státům.
Zpráva je ústředním prvkem každoročního cyklu na podporu právního státu. Tento roční cyklus je preventivní: slouží k podpoře právního státu a jeho cílem je předcházet vzniku nebo prohlubování problémů. Jedná se o samostatný nástroj oddělený od ostatních prvků souboru nástrojů EU na podporu právního státu, který doplňuje. Nenahrazuje ale mechanismy zakotvené ve Smlouvě, díky nimž může EU reagovat na závažnější problémy týkající se právního státu v členských státech. Mezi tyto nástroje patří i řízení o nesplnění povinnosti a postup na ochranu základních hodnot Unie podle článku 7 Smlouvy o Evropské unii.
Na základě výsledků monitorování v souvislosti s touto zprávou byla od roku 2020 díky několika novým iniciativám EU přijata lepší společná pravidla v oblastech, které mají přímý význam pro právní stát. Patří sem Evropský akt o svobodě sdělovacích prostředků, jehož cílem je řešit řadu systémových nedostatků zjištěných v oblasti regulace sdělovacích prostředků, a protikorupční balíček, který zahrnuje návrhy nových právních předpisů pro boj proti korupci v EU a posílení režimu sankcí EU za korupci ve vnějším rozměru EU.
Zahrnutí zemí procesu rozšíření do letošní zprávy o právním státu podpoří reformní úsilí těchto zemí o dosažení nezvratného pokroku v oblasti demokracie a právního státu před jejich přistoupením a o zajištění trvale vysokých standardů po přistoupení. Do cyklu na podporu právního státu jsou zapojeny Albánie, Černá Hora, Severní Makedonie a Srbsko, přičemž je reflektován pokrok, jehož tyto země v procesu přistoupení jednotlivě dosáhly. Jak oznámila předsedkyně von der Leyenová ve svých politických směrech na období 2024–2029, další přistupující země budou zahrnuty do zprávy o právním státu, jakmile budou připraveny.
Další informace
Zpráva o právním státu 2025 – stav právního státu v Evropské unii
Zpráva o právním státu 2025 – doporučení
Zpráva o právním státu 2025 – kapitoly o jednotlivých zemích
Zpráva o právním státu 2025 – shrnutí kapitol o jednotlivých zemích a doporučení
Zpráva o právním státu 2025 – institucionální základ pro jednotlivé země
Zpráva o právním státu 2025 – metodika
Každoroční cyklus na podporu právního státu – informativní přehled
Soubor nástrojů EU na podporu právního státu – informativní přehled
Zpráva o právním státu 2025 – otázky a odpovědi
Zvláštní průzkum Eurobarometr 561: Postoje občanů ke korupci v EU v roce 2025
Bleskový průzkum Eurobarometr 558: Postoje občanů ke korupci ve vybraných zemích procesu rozšíření
Bleskový průzkum Eurobarometr 557: Postoje podniků ke korupci v EU a vybraných kandidátských zemích
Citace
Jedna věc je jasná: právní stát je základem našich demokracií. Je však také nedílnou součástí budoucnosti našich ekonomik a bezpečnosti Evropy. Posílením našich nástrojů, jako je zpráva o právním státu, nejenže hájíme naše základní hodnoty, ale také budujeme důvěru, přitahujeme investice a podporujeme růst. Dodržování zásad právního státu není dobrovolné – je to jediná možnost.
Henna Virkkunen, výkonná místopředsedkyně pro technologickou suverenitu, bezpečnost a demokracii
Právní stát je ústředním prvkem politiky rozšíření EU. Je základem demokracie, bezpečné společnosti a silné ekonomiky. Tato zpráva pomáhá kandidátským zemím plánovat jejich reformní cestu. Uplatňují se na ně stejná měřítka jako na členské státy.
Marta Kos, komisařka pro rozšíření
Evropská unie usiluje o právní jistotu – a s tím souvisí i hospodářská stabilita a prosperita. Hlavní novinkou zprávy za rok 2025 je její větší zaměření na jednotný trh. Právní stát má zásadní význam nejen pro demokracii a bezpečnost, ale také pro naše hospodářství. To je naše konkurenční výhoda.
Michael McGrath, komisař pro demokracii, spravedlnost, právní stát a ochranu spotřebitele
Podrobnosti
- Datum zveřejnění
- 8. července 2025