Komise dnes zveřejnila zprávu o stavu energetické unie v roce 2024, která popisuje, jak EU během mandátu této Komise zvládala bezprecedentní výzvy v oblasti energetické politiky, přičemž poskytla EU regulační rámec pro uskutečňování přechodu na čistou energii a položila základy pro obnovený hospodářský růst a konkurenceschopnost.
Zásadní je, že v posledních letech se EU podařilo čelit kritickým rizikům ohrožujícím bezpečnost dodávek energie, znovu získat kontrolu nad trhem s energií a cenami energie a urychlit přechod ke klimatické neutralitě:
- výroba energie z obnovitelných zdrojů dosahuje nových rekordů v oblasti kapacity. V první polovině roku 2024 pocházela polovina výroby elektřiny v EU z obnovitelných zdrojů.
- Podíl ruského plynu na dovozu do EU klesl do června 2024 ze 45 % v roce 2021 na 18 %, zatímco dovoz od důvěryhodných partnerů, jako je Norsko a USA, vzrostl.
- Mezi srpnem 2022 a květnem 2024 jsme snížili poptávku po plynu o 138 miliard metrů krychlových.
- EU dosáhla svého cíle pro zimní skladování plynu ve výši 90 % dne 19. srpna 2024, tedy s dostatečným předstihem před lhůtou 1. listopadu.
- Ceny energií jsou stabilnější a zůstávají výrazně pod nejvyššími úrovněmi z dob energetické krize v roce 2022.
- Emise skleníkových plynů v EU klesly od roku 1990 do roku 2022 o 32,5 %, zatímco hospodářství EU ve stejném období vzrostlo přibližně o 67 %.
- Na mezinárodní úrovni vedla EU globální iniciativu, jejímž cílem je ztrojnásobit kapacitu energie z obnovitelných zdrojů a zdvojnásobit zvýšení energetické účinnosti v rámci přechodu od fosilních paliv, která byla potvrzena všemi smluvními stranami na konferenci COP28 v Dubaji.
Významného pokroku bylo dosaženo v oblasti energie z obnovitelných zdrojů. Větrná energie předčila plyn a stala se tak druhým největším zdrojem elektřiny v EU, a to za jádrem, a v první polovině roku 2024 se z obnovitelných zdrojů v EU vyrobilo 50 % elektřiny. V roce 2022 spotřeba primární energie v EU obnovila svůj klesající trend a klesla o 4,1 %. Aby však EU splnila cíl snížení konečné spotřeby energie o 11,7 % do roku 2030, bude třeba dále zvýšit úsilí v oblasti energetické účinnosti. Je zapotřebí dalšího zlepšení, v neposlední řadě pokud jde o celkovou elektrifikaci topných zařízení a míru renovace budov. Je zapotřebí zvýšeného úsilí k řešení vysokých cen energie. To je klíčové pro zlepšení konkurenceschopnosti průmyslu EU a urychlení investic do evropských integrovaných infrastrukturních sítí, které mají zásadní význam pro elektrifikaci evropského hospodářství.
Zpráva připomíná, že všechny členské státy musí co nejdříve předložit své konečné aktualizované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu, aby bylo zajištěno společné dosažení cílů v oblasti energetiky a klimatu do roku 2030. Z posouzení návrhů aktualizovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu zveřejněných v prosinci 2023 vyplývá, že členské státy učinily krok správným směrem, avšak stále to není dostačující ke snížení čistých emisí skleníkových plynů do roku 2030 alespoň o 55 % a ve svých konečných plánech musí zohlednit doporučení Komise. Komise dnes rovněž zveřejnila zprávu o fungování nařízení o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, v níž dospěla k závěru, že toto nařízení hraje důležitou úlohu při udržování EU na dobré cestě ke splnění cílů pro rok 2030 tím, že zajišťuje soudržnější, integrovanější a jednodušší plánování a podávání zpráv.
V budoucnu bude třeba řešit nové a vznikající výzvy, jako jsou stávající rozdíly v ambicích v oblasti obnovitelných zdrojů energie a cílů v oblasti energetické účinnosti, nárůst energetické chudoby, rozdíly v cenách energií ve srovnání s ostatními globálními konkurenty a riziko nových strategických kritických závislostí. To bude vyžadovat rozhodnou politickou reakci a zásadní změnu v úsilí na úrovni EU a členských států prostřednictvím větší koordinace, integrace trhu a společných opatření.
EU nadále podporuje Ukrajinu tváří v tvář neúnavným ruským útokům na její energetický systém. Synchronizace ukrajinských a moldavských sítí s evropskou kontinentální sítí pomohla stabilizovat ukrajinskou elektrizační soustavu a kapacita pro komerční obchodování na energetické burze nyní dosáhla 1,7 GW. Ukrajině je rovněž umožněno využívat nouzového dovozu. Do 31. července 2024 bylo více než 40 % všech darů od členských států věnováno odvětví energetiky, přičemž celkový příspěvek mechanismu civilní ochrany Unie se odhaduje na více než 900 milionů EUR. Z Fondu na podporu ukrajinské energetiky (UESF) bylo do června 2024 rovněž uvolněno více než 500 milionů EUR. Nástroj EU pro Ukrajinu ve výši 50 miliard eur navíc poskytne konzistentní financování na podporu oživení a udržitelného hospodářského růstu Ukrajiny do roku 2027.
Zvýšení energetické bezpečnosti a konkurenceschopnosti
Výrobci v EU čelí na světových i domácích trzích rostoucí konkurenci v oblasti technologií pro nulové čisté emise. Zpráva připomíná význam aktu o průmyslu pro nulové čisté emise a aktu o kritických surovinách spolu s reformou uspořádání trhu s elektřinou s cílem čelit těmto výzvám. Dnešní zpráva rovněž uznává, že je třeba využít partnerství s průmyslem s cílem urychlit rozvoj technologií pro nulové čisté emise a posílit výrobní základnu EU. Důležitou úlohu budou hrát průmyslové aliance, jako je Evropská bateriová aliance, Evropská aliance pro čistý vodík, Aliance pro solární fotovoltaický průmysl, Průmyslová aliance pro hodnotový řetězec obnovitelných a nízkouhlíkových paliv a Průmyslová aliance pro malé modulární reaktory. Dialogy Komise o přechodu na čistou energii s průmyslem a sociálními partnery budou mít za cíl podpořit provádění Zelené dohody pro Evropu.
Klíčovou úlohu hraje rovněž Inovační fond s odhadovaným rozpočtem ve výši přibližně 40 miliard EUR do roku 2030. Evropská vodíková banka, která je financovaná z Inovačního fondu v rámci EU ETS, funguje a uskutečnila první úspěšné kolo aukcí v EU, díky nimž bylo v Evropě přiděleno téměř 720 milionů EUR sedmi projektům v oblasti vodíku z obnovitelných zdrojů.
Posílení postavení spotřebitelů při přechodu na čistou energii
Díky novým právním předpisům týkajícím se trhu s energií, jako je reformované uspořádání trhu s elektřinou, budou nejzranitelnější osoby lépe chráněny před odpojením. V případě krize v oblasti cen zemního plynu mohou členské státy zavést opatření na ochranu spotřebitelů a zajistit přístup k cenově dostupné energii a základním sociálním službám. To zahrnuje zásahy, pokud jde o stanovování cen na maloobchodní úrovni s cílem chránit spotřebitele před nadměrně vysokými cenami.
Klíčovým nástrojem bude rovněž Sociální klimatický fond, který na období 2026–2032 zmobilizuje nejméně 86,7 miliardy EUR, které budou financovány z příjmů ze systému obchodování s emisemi a nejméně 25 % ze spolufinancování členskými státy. Fond bude podporovat strukturální opatření a investice do renovací v oblasti energetické účinnosti, přístupu k cenově dostupnému a energeticky účinnému bydlení, čistého vytápění a chlazení a integrace energie z obnovitelných zdrojů, jakož i do mobility a dopravy s nulovými a nízkými emisemi. Existuje rovněž možnost poskytovat dočasnou přímou podporu příjmů.
Souvislosti
Tato zpráva se zveřejňuje každý rok s cílem zhodnotit pokrok EU při plnění cílů energetické unie. V návaznosti na loňskou zprávu o stavu energetické unie, která se zabývá výzvami a úspěchy v letech 2020–2023, letošní zpráva podává aktuální informace o tom, jak EU úspěšně reagovala na bezprecedentní vývoj a výzvy v posledním roce mandátu této Komise.
První část zprávy ukazuje, jak vysoké ambice v oblasti energetiky a klimatu v rámci Zelené dohody pro Evropu poskytly základ pro strategii EU pro reakci na krize a plán REPowerEU. Rovněž nastiňuje kroky, jak zvýšit konkurenceschopnost evropského průmyslu. Druhá část analyzuje aktuální stav provádění energetické unie ve všech jejích pěti rozměrech: (1) bezpečnost, solidarita a důvěra; (2) plně integrovaný vnitřní trh s energií; (3) energetické účinnost; (4) opatření v oblasti klimatu a dekarbonizace hospodářství a 5) výzkum, inovace a konkurenceschopnost. K letošní zprávě je připojena příloha obsahující informace o dobrovolných a vnitrostátních systémech v oblasti bioenergie v členských státech.
Další informace
Zpráva o stavu energetické unie v roce 2024
Faktografický přehled o stavu energetické unie v roce 2024
Stav energetické unie v roce 2024 – Informace o jednotlivých zemích
Internetové stránky věnované zprávě o stavu energetické unie (s úplným souborem dokumentů a zpráv)
Zpráva o fungování nařízení o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu
Internetové stránky o energetické unii
Vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu
Realizace Zelené dohody pro Evropu
Citace
I když žijeme v bouřlivých dobách a stojíme před výzvami, dnešní zpráva ukazuje bezprecedentní pokrok, kterého jsme dosáhli v tomto mandátu k posílení naší energetické unie. Emise klesají a obnovitelné zdroje energie dnes hrají v našem energetickém systému významnou úlohu. Měli bychom urychleně zavést nový politický a regulační rámec na řešení zvýšených cen energie a urychlit rozvoj infrastruktury. Rovněž se poučíme z nadměrné závislosti na jednom dodavateli a budeme pokračovat v našem projektu společného nákupu, který se rozšíří na nové komodity, neboť zajištění konkurenceschopnosti průmyslu bude mít klíčový význam pro budoucí hospodářský úspěch EU.
Maroš Šefčovič, výkonný místopředseda pro Zelenou dohodu pro Evropu, interinstitucionální vztahy a strategický výhled
Z letošní zprávy vyplývá, že již nejsme závislí na Putinově plynovodu a s blížící se zimou budeme stát na straně našich ukrajinských partnerů. Ve zprávě se zdůrazňuje pokrok, kterého jsme v rámci tohoto mandátu dosáhli na cestě k bezpečnému, konkurenceschopnému a cenově dostupnému odvětví energetiky v EU. EU je dobře vybavena k tomu, aby mohla čelit hlubokým změnám a výzvám, které před námi stojí, a plnit své závazky vůči planetě a jejím občanům. Naše energetická unie je silnější a ekologičtější než kdykoli předtím.
Kadri Simsonová, komisařka pro energetiku
Podrobnosti
- Datum zveřejnění
- 11. září 2024