Komise dnes členským státům poskytuje v rámci jarního balíčku evropského semestru 2024 pokyny zaměřené na vybudování odolné a konkurenceschopné evropské ekonomiky, která obstojí i v budoucnu a přinese dlouhodobou prosperitu pro všechny a zároveň zachová dobrý stav veřejných financí tváří v tvář náročné geopolitické situaci.
EU je odhodlána učinit další kroky ke zvýšení své dlouhodobé konkurenceschopnosti, prosperity a vedoucího postavení na světové scéně i k posílení své otevřené strategické autonomie. EU a její členské státy mají řadu silných aktiv, na nichž mohou budovat, a EU bude i nadále hledat řešení strukturálních problémů, které brání konkurenceschopnosti, bude zajišťovat vyšší růst produktivity a vyšší investice a zabývat se problémem nedostatku pracovních sil a dovedností.
To vyžaduje integrovaný přístup ve všech politických oblastech, jimiž jsou makroekonomická stabilita a podpora environmentální udržitelnosti, produktivity a spravedlnosti. Rámcem pro koordinaci těchto politik je evropský semestr, který zahrnuje provádění NextGenerationEU, včetně Nástroje pro oživení a odolnost (RRF), a programů politiky soudržnosti. Cyklus evropského semestru rovněž zajišťuje aktualizované zprávy o pokroku při plnění cílů udržitelného rozvoje a určuje investiční priority pro nadcházející přezkum politiky soudržnosti v polovině období.
Odolnost vůči výzvám
V posledních pěti letech, kdy EU čelila několika mimořádným výzvám, sehrál evropský semestr klíčovou úlohu při podpoře důrazných a koordinovaných reakcí v oblasti hospodářské politiky. EU prokázala vysokou míru hospodářské a sociální odolnosti vůči velkým otřesům, včetně pandemie COVID-19, útočné války Ruska proti Ukrajině a souvisejícího prudkého nárůstu cen energií a inflace. Hospodářská prognóza z jara 2024 předpokládá růst HDP v roce 2024 ve výši 1,0 % v EU a 0,8 % v eurozóně, a to díky silnému trhu práce a dynamické soukromé spotřebě. Předpokládá se, že v roce 2025 se růst v EU dále zrychlí na 1,6 % a v eurozóně na 1,4 %. Inflace přitom v EU pravděpodobně klesne z 6,4 % v roce 2023 na 2,2 % v roce 2025.
Cílená doporučení členským státům
Zprávy o jednotlivých zemích pro rok 2024 analyzují hospodářský vývoj, sociální vývoj a vývoj zaměstnanosti v každém členském státě a hodnotí provádění plánů pro oživení a odolnost a programů politiky soudržnosti. Zprávy také se zvláštním zaměřením na konkurenceschopnost uvádějí, které výzvy jsou pro daný členský stát klíčové, a ukazují, které reformy a investice jsou prioritní. Na základě této analýzy Komise navrhuje doporučení pro jednotlivé země, v nichž členským státům poskytuje pokyny k řešení klíčových výzev, které jsou v plánech členských států pro oživení a odolnost řešeny pouze částečně nebo vůbec.
Doporučení pro jednotlivé země mají tento formát:
- doporučení k fiskální politice, v příslušných případech včetně fiskálních strukturálních reforem,
- doporučení, zda pokračovat v provádění národních plánů pro oživení a odolnost a programů politiky soudržnosti, nebo toto provádění urychlit, a
- v příslušných případech jsou zařazena i další doporučení týkající se nevyřešených a/nebo nově vznikajících strukturálních výzev se zaměřením na zlepšení konkurenceschopnosti.
Účinné provádění nástroje NextGenerationEU a politiky soudržnosti: klíčových hnacích sil konkurenceschopného hospodářství EU
Jak ukazují letošní zprávy o jednotlivých zemích, nástroj NextGenerationEU a další programy financování EU podpořily oživení EU směřující k ekologičtější, digitálnější, spravedlivější a odolnější budoucnosti prostřednictvím vytváření pracovních míst, lepší konkurenceschopnosti, makroekonomické stability a územní a sociální soudržnosti.
Komise dosud členským státům na úspěšné provádění klíčových reforem a investic vyplatila více než 240 miliard eur ve formě grantů a půjček z Nástroje pro oživení a odolnost. Kromě toho bylo od začátku pandemie COVID-19 vyplaceno více než 252 miliard eur z fondů politiky soudržnosti.
Většina členských států nadále dosahuje při provádění svých plánů pro oživení a odolnost a programů politiky soudržnosti značného pokroku. Některé členské státy však musí okamžitě řešit vznikající zpoždění a strukturální problémy, aby se jim podařilo včas provést investice a reformy, které zahrnuly do svých plánů pro oživení a odolnost. Tento cyklus semestru rovněž poskytuje členským státům pokyny související s nadcházejícím přezkumem programů politiky soudržnosti v polovině období.
Politické pokyny ke zvýšení konkurenceschopnosti
Jarní balíček vyzývá členské státy, aby přijaly politická opatření na podporu konkurenceschopnosti a zvýšení produktivity. Členské státy jsou proto v doporučeních pro jednotlivé země vyzvány k tomu, aby:
- zajistily podnikatelské prostředí podporující konkurenceschopnost a plně přitom využily příležitostí, které nabízí jednotný trh, zejména pro malé a střední podniky;
- zlepšily výsledky vzdělávání a podpořily rozvoj dovedností pomocí vysoce kvalitního vzdělávání a odborné přípravy na základě modernizovaných učebních osnov, neboť řešení nedostatku pracovních sil a dovedností má pro zajištění prosperity EU zásadní význam;
- usnadnily přístup k financování zlepšením alokace úspor a kapitálového financování a usnadněním fungování kapitálového trhu a alternativních forem financování, zejména pro malé a střední podniky; provedly ambiciózní reformy, jimiž by vybudovaly integrované výzkumné a inovační ekosystémy, například se zaměřením na spolupráci mezi vědou a podniky a předávání znalostí; a
- urychlily ekologickou a digitální transformaci, zvýšily autonomii, odolnost a konkurenceschopnost průmyslu EU pro nulové čisté emise, řešily nedostatek pracovních sil a dovedností, posílily veřejné investice do digitální infrastruktury a dovedností a odstranily regulační překážky bránící digitalizaci.
Posílení udržitelnosti veřejných financí
Pandemie COVID-19, prudký nárůst cen energií a potřebná politická reakce přispěly v posledních letech k podstatnému zvýšení veřejného dluhu v několika členských státech. Fiskální politiky by měly dluh snižovat nebo udržovat na obezřetné úrovni, zároveň je však potřeba zachovat investice.
Vzhledem k novému rámci pro správu ekonomických záležitostí je rok 2024 pro koordinaci fiskální politiky v EU rokem přechodu. Cílem pokynů a rozhodnutí v oblasti fiskální politiky podle nového rámce obsaženého v jarním balíčku je posílit udržitelnost dluhu členských států a podpořit udržitelný růst podporující začlenění ve všech členských státech.
Podle nových pravidel členské státy vypracují střednědobé plány, v nichž stanoví vývoj svých výdajů a prioritní reformy a investice. Doporučení obsažená v jarním balíčku poskytují silnou oporu pro reformní a investiční závazky, které musí členské státy v těchto plánech stanovit.
V doporučeních pro jednotlivé země je uvedeno, že členské státy by měly provádět obezřetnou fiskální politiku tím, že zajistí, aby růst čistých výdajů v roce 2025 a v dalších letech byl v souladu s požadavky na fiskální korekci podle nového správního rámce.
Konkrétně to znamená, že členské státy s veřejným dluhem vyšším než 60 % HDP nebo se schodkem vyšším než 3 % HDP by měly zajistit, aby byl růst čistých výdajů omezen na míru, která ve střednědobém horizontu povede k věrohodnému snižování poměru veřejného dluhu k HDP a zároveň sníží schodek veřejných financí pod 3 % HDP a ve střednědobém horizontu jej zachová pod touto referenční hodnotou.
Fiskální dohled
Komise na základě čl. 126 odst. 3 Smlouvy o fungování EU (SFEU) vypracovala pro dvanáct členských států zprávu, v níž posoudila plnění kritéria schodku, které je ve Smlouvě stanoveno. Jedná se o tyto státy: Belgie, Česko, Estonsko, Španělsko, Francie, Itálie, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovinsko, Slovensko a Finsko. Komise při svém posouzení zohledňuje relevantní faktory, na něž členské státy upozorňují v případě, že jejich poměr veřejného dluhu k HDP je nižší než 60 % HDP, nebo v případě, že je jejich schodek vyhodnocen jako schodek, který se „blíží“ 3% referenční hodnotě a je „dočasný“.
S ohledem na posouzení obsažené ve zprávě je zahájení postupu při nadměrném schodku odůvodněné u sedmi členských států, jimiž jsou: Belgie, Francie, Itálie, Maďarsko, Malta, Polsko a Slovensko.
Zpráva podle čl. 126 odst. 3 je pouze prvním krokem k zahájení postupu při nadměrném schodku. Na základě tohoto posouzení a po zohlednění stanoviska Hospodářského a finančního výboru má Komise v úmyslu navrhnout Radě, aby v červenci 2024 zahájila pro tyto členské státy postupy při nadměrném schodku. V rámci podzimního balíčku evropského semestru navrhne Komise Radě doporučení k odstranění nadměrného schodku, aby byl zajištěn soulad s postupem korekce stanoveným ve střednědobých plánech.
V roce 2020 Rada na základě údajů z roku 2019 dospěla k závěru o existenci nadměrného schodku v Rumunsku. Podle posouzení Komise Rumunsko nepřijalo účinná opatření k nápravě a odstranění nadměrného schodku.
Řešení makroekonomických nerovnováh
Komise identifikovala makroekonomickou nerovnováhu u dvanácti členských států, které byly ve zprávě mechanismu varování 2024 vybrány pro hloubkový přezkum. Celkově se po velkém šoku směnných relací v roce 2022 ve většině členských států makroekonomické nerovnováhy snižovaly.
- Francie, Španělsko a Portugalsko se již nepotýkají s nerovnováhou, neboť došlo k celkovému snížení zranitelností. Rizika fiskální udržitelnosti budou posuzována podle reformovaných fiskálních pravidel.
- Řecko a Itálie, které se až do loňského roku potýkaly s nadměrnou nerovnováhou, se nyní potýkají s nerovnováhou, jejich zranitelnost totiž stále vzbuzuje obavy, přestože se snížila. Rizika fiskální udržitelnosti budou posuzována podle reformovaných fiskálních pravidel.
- Slovensko se nyní potýká s nerovnováhou. Zranitelnosti související s nákladovou konkurenceschopností, bilancí zahraničního obchodu, trhem s bydlením a zadlužením domácností přetrvávají a politická opatření nebyla přijata.
- Rumunsko se nyní potýká s nadměrnou nerovnováhou poté, co se až do loňského roku potýkalo s nerovnováhou, neboť přetrvává zranitelnost související s platební bilancí, zejména ve vztahu k velkým a rostoucím schodkům veřejných financí v situaci, kdy se značné cenové a nákladové tlaky zvýšily a politická opatření jsou slabá.
- Německo, Kypr, Maďarsko, Nizozemsko a Švédsko se nadále potýkají s nerovnováhou.
Zprávy o dohledu po ukončení programu
V rámci dohledu po skončení programu se posuzuje hospodářská, fiskální a finanční situace členských států, které využily programy finanční pomoci, se zaměřením na jejich schopnost splácet. Zprávy o dohledu zabývající se situací Irska, Řecka, Španělska, Kypru a Portugalska, dospěly k závěru, že všech těchto pět členských států je nadále schopno splácet svůj dluh.
Posuzování výzev v oblasti sociální konvergence
V tomto cyklu semestru Komise poprvé použila dvoufázovou analýzu výzev v oblasti zaměstnanosti, dovedností a sociálních výzev v každém členském státě, a to na základě revidovaného srovnávacího přehledu sociálních ukazatelů a zásad rámce sociální konvergence. Analýza první fáze je obsažena ve společné zprávě o zaměstnanosti 2024, podrobnější analýza druhé fáze byla útvary Komise zveřejněna v květnu 2024 pro sedm členských států (Bulharsko, Estonsko, Španělsko, Itálie, Litva, Maďarsko a Rumunsko).
Hlavní směry politik zaměstnanosti
Komise navrhuje hlavní směry politik zaměstnanosti členských států v roce 2024. Tyto hlavní směry každoročně stanoví společné priority k posílení spravedlnosti a inkluzivnosti vnitrostátních politik zaměstnanosti a sociálních věcí.
Pokyny z roku 2023 jsou aktualizovány tak, aby zahrnovaly opatření k řešení nedostatku dovedností a pracovních sil a zlepšení základních a digitálních dovedností. Zahrnuty jsou rovněž nové technologie, umělá inteligence a algoritmické řízení a jejich dopad na svět práce. Pokyny navíc odkazují na nedávné politické iniciativy v oblastech zvláštního významu, jako je práce prostřednictvím platforem, sociální ekonomika a cenově dostupné bydlení.
V neposlední řadě Komise zdůrazňuje, že je důležité nadále sledovat pokrok při plnění hlavních cílů EU pro rok 2030 a přispívat k vnitrostátním cílům v oblasti zaměstnanosti, dovedností a snižování chudoby.
Další postup
Komise vyzývá Euroskupinu a Radu, aby balíček projednaly a schválily pokyny, které dnes vydala. Těší se, že s Evropským parlamentem zahájí konstruktivní dialog o obsahu tohoto balíčku a o každém dalším kroku v cyklu evropského semestru.
Další informace
Jarní balíček k evropskému semestru 2024 – otázky a odpovědi
Jarní balíček evropského semestru 2024
Jarní hospodářská prognóza 2024
Otázky a odpovědi: Nový rámec správy ekonomických záležitostí připravený na budoucnost
Udržitelný rozvoj v Evropské unii – vydání 2024
Citace
Hospodářství EU vydrželo řadu velkých otřesů a neustále se zlepšuje. Konkurenceschopnost EU však brzdí dlouhodobé strukturální problémy. Dnešní semestr nabízí pokyny ke zvýšení naší celkové hospodářské odolnosti, posílení fiskální udržitelnosti a zlepšení sociální konvergence ve všech členských státech. Zvláštní pozornost věnujeme rychlému provádění klíčových reforem a investic, které jsou vymezeny v národních plánech obnovy. Těšíme se, že podle nového rámce EU pro správu ekonomických záležitostí od členských států obdržíme vnitrostátní fiskální strukturální plány, které snižují dluh a schodek a odrážejí dnešní doporučení. Semestr má i nadále zásadní význam pro účinnou koordinaci politiky a řízení EU v nejistých dobách.
Valdis Dombrovskis, výkonný místopředseda pro hospodářství ve prospěch lidí
Letošní jarní balíček přichází v době postupného hospodářského oživení, ale také zvýšeného geopolitického napětí a složitých hospodářských a sociálních výzev. Po téměř čtyřech letech uplatňování obecné únikové doložky nyní naše hospodářské a fiskální politiky vstupují do nového cyklu. Neznamená to „návrat k normálu“, protože nežijeme v normální době, rozhodně to ale neznamená „návrat k úsporným opatřením“, protože to by byla velká chyba. V současné době se zaměřujeme na tři oblasti: posílení konkurenceschopnosti, intenzivnější provádění národních plánů pro oživení a odolnost a přijetí prvních kroků při uplatňování naší nové správy ekonomických záležitostí. Dnešní politické pokyny odrážejí jak potřebu fiskální obezřetnosti, tak obrovské investiční potřeby, kterým čelíme. Jsem přesvědčen, že tento přístup nám pomůže dosáhnout našich společných cílů.
Paolo Gentiloni, komisař pro hospodářství
V posledních pěti letech poskytla Komise prostřednictvím akčního plánu pro evropský pilíř sociálních práv nástroje, podporu a fondy s cílem pomoci členským státům vytvářet odolné a inkluzivní ekonomiky. Mají-li členské státy dosáhnout hlavních cílů EU pro rok 2030 v oblasti zaměstnanosti, dovedností a snižování chudoby, je zapotřebí vynaložit další úsilí. Tento jarní balíček je obzvláště důležitý, neboť bude utvářet fiskální, hospodářské a sociální politiky a politiky zaměstnanosti členských států v novém rámci pro správu ekonomických záležitostí. Sociální rozměr zůstává ústředním prvkem evropského semestru a je začleněn do zpráv o jednotlivých zemích a doporučení pro jednotlivé země s cílem zajistit spravedlivou a inkluzivní ekologickou a digitální transformaci a udržitelnou konkurenceschopnost. V této souvislosti by reformy a investice podporující růst měly podporovat vzestupnou sociální konvergenci. Jako první krok dnes navržené hlavní směry politik zaměstnanosti navrhují klíčové oblasti, na něž se soustředíme v nadcházejících měsících. Velký nedostatek pracovních sil přetrvává a je třeba jej urychleně řešit prostřednictvím většího počtu nabídek odborné přípravy, přiměřených mezd a atraktivních pracovních podmínek.
Nicolas Schmit, komisař pro pracovní místa a sociální práva
Podrobnosti
- Datum zveřejnění
- 19. června 2024