Rozpočet Evropské unie pro Česko
Členské státy Evropské unie prostřednictvím rozpočtu EU sdílejí své zdroje a společně financují projekty, které mají pozitivní přínos pro evropské občany.
V České republice byl dosud rozpočet EU zásadní pro financování projektů v oblasti dopravní infrastruktury, zemědělství, ochrany životního prostředí, vzdělávání, výzkumu a vývoje a digitalizace. Skrze podporu chudších regionů rozpočet EU významně přispěl k tomu, že se životní úroveň ČR od roku 2004 výrazně přiblížila evropskému průměru (HDP na obyvatele v PPS v roce 2020 dosáhlo 94% průměru HDP).
Kromě projektů v jednotlivých zemích umožňuje rozpočet EU financovat celoevropské a přeshraniční projekty, které má větší smysl financovat na evropské úrovni než kdyby každý stát postupoval samostatně. Jedná se zejména o finančně objemné investice do výzkumu a inovací (např. výzkum vakcín, laserových technologií nebo vesmírný výzkum), velké infrastrukturní projekty, které propojují Evropu (např. Baltic Rail) nebo o ochranu společných hranic (služba Frontex).
Jak se využívá rozpočet EU v Česku?
V roce 2020 Česko z rozpočtu EU obdrželo 146 mld korun a zároveň do rozpočtu EU přispělo 60 mld korun, tedy čistý příjem z rozpočtu EU činil 86 mld. V posledních letech odpovídaly čisté toky z rozpočtu EU do Česka zhruba 1,5 % HDP ročně, neboli 8000 korun ročně na obyvatele. Evropské fondy v posledních letech financovaly přibližně 40% veřejných investic.
- Zhruba 70% příjmů z evropského rozpočtu v případě Česka plyne na regionální politiku a politiku soudržnosti. Z regionálních fondů bylo například financována modenizace dálnice D1, napojení Zlína na dálniční síť, rekonstrukce katedrály v Plzni, kotlíkové dotace nebo modernizace kanalizace v Brně.
- Druhý největší podíl finančních prostředků EU, zhruba čtvrtina, připadá na zemědělství, rozvoj venkova a ochranu přírody. Evropská unie financovala mimo jiné bioplynovou stanici v Dešově, která vyrábí elektřinu z biologicky rozložitelných materiálů vyprodukovaných místním zemědělstvím. Projekt je přínosem pro životní prostředí a lidem na venkově zároveň nabízí nové možnosti.
- Omezené je prozatím zapojení Česka do přímo řízených programů, jako jsou Horizont, Nástroj pro propojení Evropy nebo LIFE. Jedná se o programy, kde Česko nemá vyhrazenou svou národní alokaci a projekty tak soutěží o granty či půjčky na evropské úrovni. Do této kategorie plynou pouhá 3 % všech prostředků, které Česko z EU získává.
Příklady projektů financovaných EU v České republice
Vývoj nových materiálů pomocí nanotechnologií
Nanotechnologie dokážou měnit materiály nebo vyvíjet nové, a to v řadě odvětví od zdravotnictví po průmysl. Regionální výzkumné a vývojové centrum v Brně využívá nanotechnologie pro vývoj nových aplikací. Vzdělává také budoucí odborníky v této oblasti.
Příspěvek EU: 7,6 mil. eur
„Kotlíkové dotace“ pro lepší kvalitu ovzduší
Domácnosti dostávají finanční pobídky k výměně starých kotlů na uhlí za kotle šetrné k životnímu prostředí. V rámci projektu by mělo být nahrazeno 100 000 starých zařízení, což by v Česku podstatně zlepšilo kvalitu ovzduší.
Příspěvek EU: 410 mil. eur
Historický park Barnau-Tachov
Evropská unie například přispěla 3 miliony eur na vybudování Historického parku Bärnau-Tachov mezi Českem a Německem. Tento archeopark přiláká každý rok více než 20 000 návštěvníků, kteří zde mohou poznat, jak se žilo v době Karla IV., a seznámit se se společnými česko-bavorskými dějinami.
Laserové centrum ELI-BEAMS
V Dolních Břežanech u Prahy byl díky financím ze stukturálních fondů a programu Horizont 2020 zřízeno výzkumné laserové centrum, které se pyšní jedním z nejvýkonnějších laserů ve světě. Jen samotná výstavba centra přišla na 7,2 miliardy korun, z toho 5,8 miliardy zaplatila Evropská unie.
Rozpočet EU na období 2021–2027
V reakci na pandemii onemocnění COVID-19 posílila Evropská unie svůj dlouhodobý rozpočet na roky 2021–2027. Spolu s dočasným nástrojem na podporu oživení NextGenerationEU je tak k dispozici 2,018 bilionu eur, které mají zmírnit škody způsobené pandemií a napomoci tomu, aby Evropa vyšla z této krize silnější a odolnější.
Česká republika z evropského rozpočtu v období 2021-27 obdrží zhruba bilion korun, z toho 550 miliard připadá na politiku soudržnosti (strukturální fondy), 200 miliard na zemědělství a rozvoj venkova a 180 miliard na Národní plán obnovy. Dalších minimálně 150 miliard korun Česko získá z mimorozpočtového Modernizačního fondu na transformaci energetiky.
Všeobecné souvislosti o rozpočtu EU
Rozpočet Evropské unie je hodně diskutovaným tématem, zde najdete některé informace.
Rozpočet EU je určen především na investice, a proto se vždy na dobu pěti až sedmi let přijímá dlouhodobý plán výdajů známý jako Víceletý finanční rámec (MFF). MFF stanovuje nejvyšší přípustné částky (stropy), které EU vynaloží na jednotlivé oblasti (okruhy).
Rozpočet EU je přínosem pro všechny: výhody přináší přístup na jednotný trh i společné řešení výzev, jako jsou změna klimatu, posílení digitální suverenity či reakce na krizi způsobenou pandemií onemocnění COVID-19.
O podobě ročního rozpočet EU se rozhoduje demokraticky za účasti Evropské komise, členských států EU (zastoupených v Radě) a Evropského parlamentu:
- Evropská komise předkládá návrh rozpočtu
- vlády členských států (Rada EU) a Evropský parlament (zástupci občanů EU) mohou návrh upravit
- vlády členských států (Rada EU) a Evropský parlament (zástupci občanů EU) musejí rozpočet schválit
Rozpočet EU je financován z následujících zdrojů:
- z podílu na hrubém národním důchodu (HND) každé země v souladu s tím, jak je bohatá,
- ze cla na dovoz ze zemí mimo EU,
- z malé části daně z přidané hodnoty vybírané každou zemí EU,
- počínaje rokem 2021 také z příspěvku jednotlivých členských zemí odvozeného od množství plastových obalových odpadů, které nejsou v dané zemi recyklovány,
- z ostatních příjmů, včetně příspěvků třetích zemí na určité programy, úroků z prodlení, pokut a také případného přebytku z předchozího roku,
- za účelem financování nástroje NextGenerationEU získává Evropská komise finanční prostředky na kapitálových trzích prostřednictvím vydávání dluhopisů, které bude splácet v období 2028 až 2058.
V období 2021–2027:
- přibližně tři čtvrtiny rozpočtových výdajů spravují vnitrostátní orgány společně s Evropskou komisí (tzv. sdílené řízení),
- Evropská komise a její agentury a delegace spravují přibližně 18 % rozpočtu EU (tzv. přímé řízení),
- ostatní mezinárodní organizace, národní agentury či země mimo EU spravují 8 % rozpočtu EU (tzv. nepřímé řízení),
- co se týče nástroje NextGenerationEU, bude 90 % finančních prostředků poskytnuto, prostřednictvím Nástroje pro oživení a odolnost. Z tohoto nástroje jsou poskytovány granty a půjčky na podporu reforem a investic v zemích EU v celkové výši 723,8 miliardy eur.
Konečnou odpovědnost za plnění rozpočtu nese Komise, která musí zajistit, aby každé vynaložené euro bylo evidováno a zaúčtováno.
- účetní uzávěrku kontroluje Komise, národní vlády a další organizace a jsou-li zjištěny nějaké nedostatky nebo chyby, přijímají se náležitá opatření.
nakonec hlasuje Evropský parlament (jménem občanů EU) o tom, zda schválí (neboli „udělí absolutorium“), jakým způsobem Komise rozpočet plnila.
EU má rovněž k dispozici řadu orgánů a nástrojů pro transparentní komunikaci a odhalování, vyšetřování a trestání zneužívání finančních prostředků EU, korupce, vyhýbání se souvisejícím daním a odvodům nebo vážných pochybení v orgánech a institucích EU.