Evropský parlament a Komise dnes zveřejňují společný zvláštní průzkum Eurobarometr o budoucnosti Evropy.
-Devět z deseti mladých Evropanů souhlasí s tím, že řešení změny klimatu může přispět ke zlepšení jejich zdraví a života (91 % respondentů ve věku 15–24 let), přičemž tento pohled sdílí 87 % všech respondentů
– 81 % respondentů je rádo, že žijí v EU
– 68 % Evropanů souhlasí s tím, že EU je stabilním místem v neklidném světě; podle 67 % Evropanů pak projekt EU nabízí mladým lidem v Evropě perspektivu do budoucna
Budoucnost Evropy
Nyní, na počátku roku 2022, jenž byl vyhlášen Evropským rokem mládeže, dnešní průzkum zdůrazňuje názory mladých Evropanů na výzvy, kterým Evropská unie čelí, a klíčovou úlohu, kterou mladí lidé hrají na Konferenci o budoucnosti Evropy.
Z dnešního Eurobarometru vyplývá, že 91 % osob ve věku 15–24 let se domnívá, že řešení změny klimatu může přispět ke zlepšení jejich zdraví a života, s čímž souhlasí 84 % osob ve věku 55 a více let. Téměř každý druhý Evropan (49 %) považuje změnu klimatu za hlavní globální výzvu pro budoucnost EU. Výrazné podpoře se pak těší environmentální cíle Zelené dohody pro Evropu: podle 88 % Evropanů je důležité zvýšit podíl energie z obnovitelných zdrojů v našem hospodářství a dosáhnout větší energetické účinnosti; 80 % pak souhlasí s tím, že je důležité, aby se Evropa do roku 2050 stala prvním klimaticky neutrálním kontinentem na světě a aby se podpořil růst trhu s vozidly s nulovými a nízkými emisemi.
Mezi další budoucí globální výzvy, na něž respondenti upozornili, patří zdraví (34 %) a nucená migrace a vysídlování (přibližně 30 %).
Dvěma nejužitečnějšími aspekty pro budoucnost Evropy jsou srovnatelná životní úroveň (31 %) a společná zdravotní politika (22 %). Pro Evropany je rovněž prioritou silnější solidarita mezi členskými státy (21 %) a energetická nezávislost (20 %).
Výhody, výzvy a hodnoty EU
Mezi nejčastěji zmiňované výzvy, kterým čelí sama EU, patří sociální nerovnosti (36 %), nezaměstnanost (32 %) a otázky migrace (31 %). Stejně jako u globálních problémů se vysoko na seznamu výzev pro EU nacházejí rovněž otázky životního prostředí a změny klimatu, které uvedlo 32 % respondentů.
Za hlavní výhodu EU považují Evropané úctu k demokracii, lidským právům a právnímu státu (27 %), poté následuje hospodářská, průmyslová a obchodní síla EU (25 %).
Mezi hodnoty, které EU ve srovnání s jinými zeměmi nejlépe ztělesňuje, patří mír (49 %), svoboda přesvědčení (47 %), sociální rovnost a solidarita (45 %) a tolerance a otevřenost vůči ostatním (44 %).
Život v Evropské unii
Velká většina Evropanů souhlasí s tím, že jsou rádi, že žijí v EU (81 %) a ve své zemi (89 %) a že jsou spokojeni se svým rodinným životem (89 %).
Konference o budoucnosti Evropy
Přibližně 43 % Evropanů uvádí, že hlavním přínosem zapojení mladší generace do konference je nastolení otázek, které jsou pro ni relevantní. Dalším přínosem zásadní úlohy mladých lidí v rámci konference je jejich energie a motivace k reformám a změnám (uvádí 35 % respondentů) a jejich zaměření na to, aby budoucnost Evropy lépe odpovídala výzvám dnešní společnosti (33 %).
Evropští občané mají i nadále zájem o účast na konferenci a chtějí do ní přispívat. Preferovaným způsobem zapojení je pro více než polovinu Evropanů (59 %) poskytnutí odpovědí v průzkumu, téměř každý druhý Evropan (46 %) by si uměl představit i účast na setkáních ve své lokalitě. K dalším oblíbeným formám zapojení občanů se řadí účast na on-line konzultacích (40 %), předkládání nápadů a návrhů evropským a vnitrostátním politikům (39 %) a účast na evropských kulturních a sportovních akcích souvisejících s konferencí (39 %).
Za klíčové otázky konference Evropané celkově považují změnu klimatu a životní prostředí (44 %), zdraví (40 %) a silnější ekonomiku, sociální spravedlnost a zaměstnanost (40 %).
Existuje jasné očekávání, že konference povede k hmatatelným výsledkům. 53 % respondentů uvedlo, že k zapojení do aktivit konference by byli nejvíce motivováni tehdy, pokud by měli jistotu, že jejich účast by měla skutečný dopad.
Hlas občanů v EU
90 % Evropanů souhlasí s tím, že při rozhodování o budoucnosti Evropy by měly být více zohledňovány názory občanů EU. 55 % Evropanů uvádí, že jedním z nejúčinnějších způsobů, jak zajistit, aby tyto názory slyšeli činitelé s rozhodovací pravomocí na úrovni EU, je hlasování ve volbách do Evropského parlamentu.
Souvislosti
Souběžně s probíhajícími evropskými panelovými diskusemi občanů, v jejichž rámci se přijímají doporučení pro Konferenci o budoucnosti Evropy, poskytuje dnešní zvláštní průzkum Eurobarometr č. 517 nazvaný „Budoucnost Evropy“ pohled na evropské názory a postoje ohledně Konference o budoucnosti Evropy a klíčových výzev, jimž naše Unie čelí.
Průzkum společně zadaly Evropský parlament a Komise a byl proveden v období od 16. září do 17. října 2021 (EB 96.1) ve 27 členských státech EU. Průzkum primárně probíhal formou osobních rozhovorů, avšak v některých případech byl v důsledku pandemie koronaviru dokončen prostřednictvím rozhovorů on-line. Celkem bylo uskutečněno 26 530 rozhovorů.
Všichni Evropané se mohou podělit o své nápady, jak utvářet naši společnou budoucnost, na vícejazyčné digitální platformě Konference o budoucnosti Evropy.
Dnešní zvláštní průzkum Eurobarometr je k dispozici na nových specializovaných internetových stránkách, které poskytují přístup k průzkumům Eurobarometr a údajům zveřejněným oběma orgány od roku 1974.
Další informace
Zvláštní průzkum Eurobarometr o budoucnosti Evropy (leden 2022)
Eurobarometr – Veřejné mínění v Evropské unii
Podrobnosti
- Datum zveřejnění
- 25. ledna 2022