„Česká republika je již 20 let součástí Evropské unie. Dne 1. května 2004 se spolu s dalšími devíti státy stala členem společenství, které vzniklo jako mírový projekt na ruinách druhé světové války.
Společenství, ve kterém se rozhoduje podle práva a dohodnutých pravidel, nikoli podle práva silnějšího.
Všem občanům České republiky plynou z členství výhody, na které jsme si všichni zvykli tak, že je považujeme za samozřejmé:
- Žijeme v míru.
- Díky členství v Evropské unii se zvýšila naše životní úroveň a daří se nám dobře.
- Evropská unie nabízí ohromné příležitosti.
Svoboda, bezpečnost a lepší životní úroveň – to jsou pro mě hlavní výhody členství v Evropské unii. Nejsou ani trochu samozřejmé.“
Monika Ladmanová,
vedoucí Zastoupení Evropské komise v ČR
Proč je dobré být v EU?
Prostor svobody, demokracie a práva
Dnešní Evropská unie představuje v celosvětovém měřítku unikátní prostor míru, svobody, demokracie a práva. Současně jde o druhý největší obchodní trh na světě téměř s půlmiliardou spotřebitelů.
Příslušnost k Unii přináší všem jejím občanům řadu práv. Ta nejdůležitější, jako například právo na svobodu a bezpečnost, svobodu náboženského vyznání či svobodu projevu, zaručuje Listina základních práv. Protože jde o zásadní text, tvoří nedílnou součást smluv, jimiž se fungování mnohonárodní Unie řídí. V naší části světa jsme zvyklí považovat základní lidská práva za samozřejmost, přitom jde však o zásadní hodnotu, která je v mnoha zemích stále obtížně dosažitelná.
Práva spotřebitele
V každodenním životě velmi podobně vnímáme i ochranu spotřebitele. Jakožto spotřebitelé máme v EU silné postavení: pokud vrátíme nechtěné výrobky, dostaneme své peníze zpět, jestliže při cestování dojde ke zpoždění nebo zrušení dopravního spoje vinou dopravce, budou nám vráceny peníze.
Platí také, že normy, které musí zboží v obchodech na jednotném trhu Evropské unie splňovat, patří k nejpřísnějším na světě, a to jak z hlediska kvality, tak z hlediska bezpečnosti. Díky tomu máme jistotu, že jakýkoli výrobek, který kupujeme, je bezpečný a zdravotně nezávadný.
-
SafetyGate – systém pro upozornění na nebezpečné výrobky
Evropský průkaz zdravotního pojištění
Jeden z nejpraktičtějších průkazů, který je dobré mít při cestování po Evropě stále u sebe, je všeobecně známá „modrá kartička“.
Díky ní vám během dočasného pobytu v kterékoliv z 27 zemí EU, na Islandu, v Lichtenštejnsku, Norsku a Švýcarsku nebo ve Velké Británii poskytnou nezbytnou lékařskou péči ve státním lékařském zařízení, a to za stejných podmínek a za stejnou cenu (v některých zemích zdarma) jako pojištěncům v dané zemi.
Práva na pracovišti, sociální ochrana, volný pohyb
Každý pracující v Evropské unii požívá určitých minimálních práv, která se týkají bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, rovných příležitostí, ochrany před všemi formami diskriminace a pracovněprávních předpisů.
V oblasti zaměstnanosti a sociálních věcí přináší celoevropská koordinace řadu konkrétních výhod. Pracovat lze kdekoli v Evropské unii, není třeba kvůli tomu žádat o pracovní povolení. A práce kdekoli v Unii zakládá nárok na stejné sociální a daňové výhody v dané zemi, bez ohledu na státní příslušnost zaměstnance. Sociální dávky („mateřskou“, důchod) lze zasílat do jiné členské země, při práci kdekoli v Evropské unii zaměstnanec přispívá na své sociální zabezpečení.
Ochrana osobních údajů
Evropská unie zaujala pevný postoj k ochraně práv osob a osobních informací, který je vyjádřen v jejích právních předpisech o ochraně údajů a soukromí. Cílem je zajistit, abychom všichni měli nad svými osobními údaji větší kontrolu.
Díky tomuto přístupu a silné vyjednávací pozici EU vůči světovým digitálním gigantům se také stalo součástí evropského právního rámce mj. „právo být zapomenut”.
Svoboda, bezpečí a mír nejsou samozřejmost
Evropský projekt se zrodil z trosek, které po sobě zanechaly dva nejničivější válečné konflikty všech dob. Celkem 70 let míru, stability a prosperity dokládá, že výchozí předpoklady evropské integrace byly správné.
Tím, že posiluje hospodářskou, politickou a sociální integraci, vytváří EU síť vzájemných vazeb a zájmů, která podporuje mírové soužití. Mechanismy jako společná zahraniční politika, spolupráce v oblastech bezpečnosti a obrany a společný trh přispívají k posílení jednoty a k ochraně míru v regionu.
V roce 2012 získala EU Nobelovu cenu míru.
Společná obrana a bezpečnost
Obrana je v plné moci jednotlivých členských států; celkem 23 z 27 zemí EU je současně v Severoatlantické alianci (NATO). Vedle toho však rozvíjejí vzájemnou spolupráci pod hlavičkou Evropské unie. Principy této komplexní spolupráce vymezuje společná zahraniční a bezpečnostní politika a společná bezpečnostní a obranná politika.
Solidarita s Ukrajinou
V kontextu probíhající ruské agrese na Ukrajině stojí za to vyzdvihnout všestrannou podporu ze strany Evropské unie: od humanitární pomoci přes finanční pomoc na chod ukrajinského státu po příspěvek na vojenské vybavení či vojenský výcvik. EU poprvé v historii aktivovala směrnici o dočasné ochraně okamžitě po vypuknutí invaze. To poskytlo vysídleným osobám prchajícím před válkou na Ukrajině určitá práva v Evropské unii, včetně povolení k pobytu, prostředků na přístup k vhodnému ubytování, lékařské péče a vzdělávání dětí. Důležitou úlohu v oslabení agresora hrají i hospodářské sankce.
Boj proti dezinformacím
Dnešní doba ukazuje, jak důležité je efektivně čelit dezinformacím a hybridním hrozbám. Proto roku 2015 vznikl projekt EUvsDisinfo, který mapuje, analyzuje a vyvrací dezinformace a současně upozorňuje na nejrůznější podobu, jaké mohou nabývat. Tento unijní projekt vede zvláštní tým East StratCom.
Spolu jsme silnější... i bohatší
Bezmála tři desítky zemí o celkovém počtu téměř půl miliardy obyvatel, to je uskupení, které má v celosvětovém měřítku mnohem větší váhu, než by měla většina z členských států pouze sama o sobě. Navíc díky vnitřním demokraticky nastaveným pravidlům má každá země příležitost prosadit svůj zájem na celoevropskou úroveň – a získat díky tomu i výrazně silnější slovo na mezinárodním poli.
Druhý největší trh na světě
Evropská unie představuje svým podílem na celosvětovém obchodu druhý největší trh na světě. Žebříčku vévodí Čína a na třetím místě jsou Spojené státy americké.
Zdroj: Evropská komise – Fakta a čísla o hospodářství Evropské unie
O síle jednotného trhu a jeho významu vypovídá, že většina členských států na něj směřuje 50–75 % svého vývozu, tedy více než do ostatních zemí světa. V roce 2022 byly největšími vývozci vlastní produkce na jednotný trh Česká republika (82 %), Lucembursko (81 %), Slovensko (80 %), Maďarsko (78 %) a Polsko (75 %).
Zdroj: Eurostat – Hlavní partneři EU pro vývoz zboží
Vzájemný obchod usnadňuje i jednotná měna, kterou používá více než 340 milionů občanů EU. Euro odstranilo riziko kolísání měn a náklady na směnu, přičemž posílilo jednotný trh ve prospěch nás všech.
Z ryze obchodního hlediska je tedy v zájmu všech členských zemí, aby se jednotný trh dále rozrůstal o nové členy. Dosavadní rozšiřování Evropské unie totiž znamenalo pro všechny zúčastněné nezpochybnitelný hospodářský přínos.
Celosvětově významný hráč i vzor
Právě díky síle a velikosti jednotného trhu mají evropské normy pro kvalitu a bezpečnost zboží celosvětový dosah. Podobně je tomu i s předpisy na ochranu spotřebitelů, zejména v digitální oblasti: navzdory výjimečnému postavení na světovém trhu musí mezinárodní internetoví giganti respektovat pravidla, kterými se řídí evropský trh.
Ať už jde o konkurenceschopnost, ochranu osobních údajů nebo nově se rozvíjející odvětví digitální ekonomiky, které nás staví před nečekané úkoly. Právě v oblasti digitálních technologií celý svět sleduje, jak se k nim Evropská unie postaví a jaký postoj zaujme.
Jako celek je Unie velmi atraktivním obchodním partnerem, s nímž uzavřela mezinárodní dohodu o volném obchodu celá řada zemí ze všech koutů světa.
Protože se všechny unijní země shodly na zodpovědném přístupu k ochraně klimatu a ochraně přírody jako takové, EU jde příkladem při volbě konkrétních politických řešení, jež nám mají pomoci dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality. Současná Evropská komise proto přišla s uceleným politickým programem, který postupně zavádí do praxe.
Emisní povolenky či seznam hospodářsky udržitelných odvětví (tzv. taxonomie) představují celosvětově originální přístup, kterým se inspirují další země. Evropská unie působí v tomto směru jako vzor pro ostatní, kteří berou své klimatické závazky vážně.
Jednotný trh je zdrojem bohatství a příležitostí
Od společného dohledu nad těžbou uhlí a výrobou oceli se společenství evropských zemí postupně přerodilo na hospodářské společenství. Pro vzájemný obchod má klíčový význam jednotný trh, kde platí zásada volného pohybu kapitálu a zboží, které zde není zatíženo vzájemnými celními poplatky a administrativními překážkami. Z volného obchodování mají prospěch všichni.
Zdroj: Jednotný trh EU slaví 30 let (infografika)
Volný pohyb osob
K maximálnímu využití potenciálu, jaký skýtá jednotný trh, je nezbytný volný pohyb osob, který umožňuje bezproblémové dojíždění za prací i přes státní hranici.
Významným mezníkem evropské integrace byl z tohoto hlediska vznik tzv. schengenského prostoru. Česká republika je jeho součástí od 21. prosince 2007.
Jeho základem je nejpoužívanější a nejrozsáhlejší systém pro sdílení informací v oblasti bezpečnosti a správy hranic v Evropě:
Erasmus
K volnému pohybu po celé Evropě a využití všech možností, které nabízí společný životní prostor, výrazně napomáhá znalost cizích jazyků. Jazykové znalosti totiž mohou zvýšit zaměstnatelnost občanů, usnadnit jim přístup ke službám, zajistit jim plné využití práv a přispívat k solidaritě prostřednictvím sociální soudržnosti a posíleného dialogu mezi kulturami.
Nejúspěšnější projekt studentské mobility začínal v roce 1987. Spolupráci na programu Erasmus zahájilo 11 zemí, dnes jich je do programu zapojeno 33. Zahraniční pobyty studentů jsou součástí širší politické podpory Evropské unie zaměřené na mnohojazyčnost jakožto klíčovou kompetenci. Celá Unie slaví jazykovou rozmanitost tematickými akcemi kolem 26. září, na kdy připadá Evropský den jazyků.
V současnosti existuje široká paleta možností, jak vycestovat do zahraniční na zkušenou. Adekvátní nabídka existuje i pro žáky základních, středních či odborných škol. Českým kontaktním bodem pro programy zahraniční spolupráce je
Mladí lidé mohou získat důležité zkušenosti také při dobrovolnické činnosti a podílet se na veřejně prospěšných projektech v zahraničí či vlastní zemi.
EU pomáhá doma i ve světě
Zásada solidarity je jedním z principů, kterými se řídí chod Evropské unie od samého počátku. Preambule Římské smlouvy (1957) deklaruje snahu „posílit jednotu hospodářství svých zemí a zajistit jejich harmonický rozvoj zmenšováním rozdílů mezi jednotlivými regiony a odstraněním zaostalosti nejvíce znevýhodněných regionů“.
Politika soudržnosti
Na uvedené zásadě je založena evropská politika hospodářské, sociální a územní soudržnosti, která doplňuje podporu určenou na vzdělávání, zaměstnanost, energetiku, životní prostředí či na výzkum a inovace.
Rozšíření v roce 2004 je symbolem jejího úspěchu. Dvacet let poté vidíme, že politika soudržnosti EU vedla k pozoruhodné konvergenci.
Celkový přehled o stavu hospodářství v regionech napříč Unií poskytují souhrnné zprávy.
Finance z evropského rozpočtu cílí na vytváření pracovních míst, posílení konkurenceschopnosti podniků, vyšší hospodářský růst, udržitelný rozvoj a zlepšení kvality života občanů.
Evropské strukturální a investiční fondy
Hlavním nástrojem pro naplňování cílů v oblasti soudržnosti, včetně investic do lidského kapitálu, jsou Evropské strukturální a investiční fondy (známé i jako „kohezní fondy“).
V současném období to jsou konkrétně dva strukturální fondy, tedy Evropský fond pro regionální rozvoj a Evropský sociální fond, dále Fond soudržnosti, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova a Evropský námořní a rybářský fond.
Databáze Kohesio:
Česká republika byla od počátku svého členství až dosud čistým příjemcem. To znamená, že z evropského rozpočtu dlouhodobě čerpala více, než do něj odváděla. Za 20 let členství jde souhrnně o více než 1 bilion Kč.
V posledních letech odpovídaly čisté toky z rozpočtu EU do Česka zhruba 1,5 % HDP České republiky ročně neboli 8 000 Kč na obyvatele ročně. Evropské fondy v posledních letech financovaly přibližně 40 % veřejných investic.
Civilní ochrana
Pokud dojde k mimořádné události, která přesahuje reakční schopnosti konkrétní země, je tu způsob, jak snadno požádat o účinnou a konkrétní pomoc partnery z celé Evropské unie. Takovou událostí můžou být rozsáhlé povodně, lesní požár nebo třeba zemětřesení.
Celý mechanismus pomoci se aktivuje spojením s Evropským střediskem pro koordinaci odezvy na mimořádné události (ERCC). Středisko koordinuje a financuje pomoc poskytnutou členskými státy EU a deseti dalšími zúčastněnými státy (Albánie, Bosna a Hercegovina, Island, Černá Hora, Moldavsko, Severní Makedonie, Norsko, Srbsko, Turecko a Ukrajina) prostřednictvím spontánních nabídek.
Evropská unie současně vytvořila rezervu evropských kapacit, která je plně financovaná z unijních prostředků: rescEU. Zahrnuje flotilu hasičských letadel a helikoptér, lékařský evakuační letoun a zásobu zdravotnických prostředků a polních nemocnic, které mohou reagovat na mimořádné zdravotní situace.
Česká republika mechanismus aktivovala například během pandemie covidu-19, kdy z rezervy rescEU obdržela 30 plicních ventilátorů, nebo během rozsáhlých požárů v NP Česko-saské Švýcarsko.
Mechanismus civilní ochrany působí po celém světě, ERCC poprvé koordinovalo pomoc EU Filipínám na podzim roku 2013, kdy zemi zasáhl tajfun Haiyan.
Rozvojová a humanitární pomoc
EU jako celek je největším světovým poskytovatelem mezinárodní pomoci. Na boj proti chudobě a na podporu celosvětového rozvoje dává ročně více než 50 miliard eur. Řídí se mezinárodními dohodami týkajícími se účinnosti pomoci a nese odpovědnost vůči občanům EU, kteří tyto projevy solidarity umožňují.
Největší dárci – vyplacená oficiální rozvojová pomoc v roce 2022
Zdroj: Přehled pomoci ve světě
Evropská komise poskytla humanitární pomoc od roku 1992 ve více než 110 zemích, každoročně ji dostanou miliony lidí po celém světě.
V posledních čtyřech letech objem prostředků na její financování neustále narůstá. Rozpočet Evropské unie na humanitární pomoc v roce 2022 dosáhl 2,62 miliardy eur, což je o 440 milionů eur více než o rok dříve.
Členství ČR v číslech
Evropská komise:
Úřad vlády ČR:
20 LET ČLENSTVÍ V EU: Dopady na českou ekonomiku a společnost
ČSÚ:
Svaz průmyslu a dopravy ČR:
20 let v EU vidí firmy jako velké plus pro byznys
Dům zahraniční spolupráce:
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR:
EU jako stálá neznámá – naše mylné představy
Evropskou unii obklopuje mnoho fám a polopravd. Některé z nich téměř zlidověly, nové dále vznikají. Kdo chce psa bít, hůl si vždy najde! Připomeňte si s námi novinářské kachny, které doletěly nejdál:
Souhrn nepravd a výmyslů za dvacet let českého členství mapoval i pořad České televize Newsroom:
Pokud vás zajímá, co nám „nařídil Brusel“ a jeho „nikým nevolení úředníci“, co je to „zelené šílenství“ a jak je to se zákazem spalovacích motorů („EURO 7“) či podporou zemědělců a potravinovou soběstačností, sledujte webové stránky Zastoupení Evropské komise a jeho profily na sociálních sítích.
