Jarní hospodářská prognóza 2023 – lepší ekonomický výhled navzdory přetrvávajícím výzvám

Evropská ekonomika dokazuje, že navzdory globálním výzvám je i nadále odolná. Díky nižším cenám energií, zlepšení dodávek a dostatku pracovních míst došlo v prvním čtvrtletí 2023 k mírnému hospodářskému růstu, což rozptýlilo obavy z recese. Díky lepšímu, neočekávánému začátku roku jsme mohli vylepšit výhled ekonomického růstu EU v roce 2023 na 1,0 % (oproti 0,8 % podle zimní průběžné prognózy) a v roce 2024 na 1,7 % (oproti 1,6 % v zimě). Stejně tak jsme mohli vylepšit prognózu pro eurozónu – růst HDP se nyní očekává ve výši 1,1 % v roce 2023 a 1,6 % v roce 2024. V důsledku přetrvávajících tlaků na základní ceny byla inflace pro eurozónu ve srovnání se zimou rovněž zrevidována směrem nahoru, a to na 5,8 % v roce 2023 a 2,8 % v roce 2024.

Díky nižším cenám energií se zlepšil ekonomický výhled

Podle předběžného odhadu Eurostatu vzrostlo HDP v prvním čtvrtletí 2023 v EU o 0,3 % a v eurozóně o 0,1 %. Hlavní ukazatele naznačují pokračující růst i ve druhém čtvrtletí.

Evropské ekonomice se podařilo omezit nepříznivý dopad ruské válečné agrese proti Ukrajině a překonat energetickou krizi díky diverzifikaci dodávek a značnému poklesu spotřeby plynu. Výrazně nižší ceny energií se prolínají celým hospodářstvím a snižují tak výrobní náklady podniků. Pokles výdajů na energie zaznamenávají rovněž spotřebitelé. Očekává se však, že soukromá spotřeba zůstane utlumená, protože růst mezd zaostává za inflací.

Vzhledem k tomu, že inflace zůstává vysoká, podmínky financování se budou dále zpřísňovat. I když ECB a další centrální banky v zemích EU očekávají konec cyklu vysokých úrokových sazeb, nedávné turbulence ve finančním sektoru pravděpodobně zvýší tlak na náklady a na dostupnost úvěrů, zpomalí růst investic a zasáhnou zejména investice do rezidenčních nemovitostí.

Jádrová inflace by se sice měla ještě zvýšit, ale postupně bude klesat

Po dosažení vrcholu v roce 2022 celková inflace v prvním čtvrtletí 2023 nadále klesala díky prudkému zpomalení cen energií. Jádrová inflace (celková inflace bez započtení energií a nezpracovaných potravin) se však ukazuje být trvalejšího charakteru. V březnu dosáhla historického maxima 7,6 %. Předpokládá se však, že v časovém horizontu prognózy bude postupně klesat, jelikož zisková rozpětí absorbují tlaky na vyšší mzdy a zpřísňují se také podmínky financování. Bleskový harmonizovaný index odhadu spotřebitelských cen pro eurozónu z tohoto dubna, který byl zveřejněn po datu uzávěrky této prognózy, ukazuje nepatrný pokles míry jádrové inflace, což naznačuje, že podle projekcí mohla dosáhnout vrcholu v prvním čtvrtletí. Průměrná roční jádrová inflace v eurozóně v roce 2023 má dosáhnout 6,1 %. V roce 2024 by měla klesnout na 3,2 %. V obou letech se tak bude pohybovat nad úrovní celkové inflace.

Trh práce i nadále odolává hospodářskému zpomalení

Rekordně silný trh práce zvyšuje odolnost ekonomiky EU. Míra nezaměstnanosti v Unii dosáhla v březnu 2023 rekordně nízké úrovně 6 % a míra účasti na trhu práce a zaměstnanost jsou rekordně vysoké.

Očekává se, že trh práce v EU bude na pomalejší tempo hospodářského růstu reagovat jen omezeně. V letošním roce se očekává růst zaměstnanosti ve výši 0,5 %, načež se v roce 2024 sníží na 0,4 %. Míra nezaměstnanosti by měla zůstat těsně nad 6 %. Růst mezd se od začátku roku 2022 zrychlil, doposud však zůstává výrazně pod úrovní inflace. Trvalejší růst mezd se očekává kvůli přetrvávající napjatosti trhů práce, vysokému růstu minimálních mezd v několika zemích a obecněji kvůli tlaku ze strany pracovníků na opětovné získání ztracené kupní síly.

Schodky veřejných financí se mají snižovat zejména v roce 2024

Navzdory opatření, jež mají zmírnit dopad vysokých cen energií, vedl silný nominální růst a zrušení zbývajících opatření souvisejících s pandemií k dalšímu poklesu souhrnného schodku veřejných financí zemí EU v roce 2022 na 3,4 % HDP. Klesající ceny energií by měly vládám členských zemí umožnit postupně rušit podpůrná opatření zmírňující dopad vysokých cen, což by mělo vést k dalšímu snižování tohoto schodku na 3,1 % HDP v roce 2023 a 2,4 % HDP v roce 2024. Předpokládá se, že souhrnný poměr dluhu k HDP v EU bude v roce 2024 stabilně klesat až pod úroveň 83 % (v eurozóně 90 %), což je však stále nad úrovní, která tu byla před pandemií. Různorodost fiskálních trajektorií mezi členskými státy Unie je velmi vysoká.

I když inflace může v krátkodobém horizontu zlepšit stav veřejných financí, tento účinek se musí zákonitě časem vytratit, protože se zvyšují náklady na splácení dluhu a veřejné výdaje se postupně přizpůsobují vyšší cenové hladině.

Zvýšila se rizika nepříznivého vývoje hospodářského výhledu

Přetrvávající jádrová inflace by mohla i nadále omezovat kupní sílu domácností a nutit měnovou politiku k důraznější reakci. To může mít rozsáhlé makroekonomické důsledky. Kromě toho by nová finanční zátěž mohla vést k dalšímu nárůstu averze k riziku. To může způsobit výraznější zpřísnění úvěrových standardů, než předpokládá tato prognóza. Expanzivní orientace fiskální politiky by dále tlačila na inflaci a směřovala by proti opatřením měnové politiky. Kromě toho může být v důsledku turbulencí v bankovním sektoru či v souvislosti s širším geopolitickým napětím světová ekonomika vystavena novým výzvám. Na druhou stranu příznivější vývoj cen energií může urychlit snížení celkové inflace, což by mělo pozitivní vedlejší účinky na domácí poptávku. V neposlední řadě přetrvává nejistota vyplývající z pokračující ruské invaze na Ukrajinu.

Tato prognóza poprvé obsahuje přehled hospodářských strukturálních prvků, aktuálních výsledků a výhledů pro Ukrajinu, Moldavsko a Bosnu a Hercegovinu, kterým Rada EU v červnu a prosinci 2022 udělila status kandidátské země na členství v Unii.

Souvislosti

Tato prognóza vychází ze souboru metodických předpokladů, pokud jde o směnné kurzy, úrokové sazby a ceny komodit, s datem uzávěrky 25. dubna. V případě všech ostatních vstupních údajů, včetně předpokladů ohledně vládních politik, zohledňuje informace, které byly k dispozici do 28. dubna včetně. V projekcích se předpokládá, že nedojde k žádným změnám politik s výjimkou těch, jejichž dostatečně podrobná podoba již byla oznámena.

Evropská komise zveřejňuje každoročně dvě souhrnné prognózy (jarní a podzimní) a dvě prognózy průběžné (zimní a letní). Průběžné prognózy zahrnují roční a čtvrtletní ukazatele HDP a inflace v běžném a následujícím roce pro všechny členské státy a také souhrnné ukazatele pro EU a eurozónu.

Letní hospodářská prognóza Evropské komise, která by měla být předložena v červenci 2023, bude obsahovat aktualizované projekce HDP a inflace.

Další informace

Plné znění dokumentu: Jarní hospodářská prognóza 2023

Místopředseda Evropské komise Valdis Dombrovskis na Twitteru: @VDombrovskis

Eurokomisař Paolo Gentiloni na Twitteru: @PaoloGentiloni

GŘ ECFIN na Twitteru: @ecfin

Citace

Ekonomika EU si navzdory ruské agresi vůči Ukrajině vede pozoruhodně dobře. Díky tomu můžeme dnes představit aktualizovanou prognózu hospodářského růstu na rok 2023. Stejně tak jsme svědky rekordně nízké nezaměstnanosti a toho, jak dobře si vede trh práce. Díky prokazatelnému snižování cen energií by vlády členských zemí měly postupně rušit podpůrná opatření a snižovat dluhovou zátěž. Existuje však řada rizikových faktorů, které musíme sledovat. Jádrová inflace je i nadále vysoká, což může omezit kupní sílu obyvatel, zpomalit růst investic a znemožnit přístup k úvěrům. Chceme-li udržet inflaci pod kontrolou, je nezbytně nutné, aby fiskální politika zůstala obezřetná, a zachovat dynamiku reforem a investic.

Valdis Dombrovskis, výkonný místopředseda pro hospodářství ve prospěch lidí - 15/05/2023

Evropská ekonomika je na tom lépe, než jsme předpokládali na podzim loňského roku. Díky odhodlanému úsilí, jak zvýšit energetickou bezpečnost EU, pozoruhodně odolnému trhu práce a zlepšení dodávek jsme se vyhnuli zimní recesi a letos i v příštím roce můžeme očekávat mírný hospodářský růst. Inflace se ukázala být houževnatější, než se očekávalo, ale po zbytek roku 2023 a v roce 2024 by měla postupně klesat. S postupným rušením podpůrných opatření, jež byla zavedena kvůli vysokým cenám energií, by se také mělo pokračovat ve zlepšování stavu veřejných financí. Nesmíme však usínat na vavřínech, protože rizika přetrvávají a brutální invaze Ruska na Ukrajinu i nadále vrhá stín nejistoty na naše předpovědi. Musíme proto zůstat ostražití a být připraveni reagovat na jakékoli možné budoucí otřesy se stejným odhodláním a jednotou, díky nimž jsme přečkali poslední tři bouřlivé roky.

Paolo Gentiloni, komisař pro hospodářství - 15/05/2023