Koordinace hospodářských politik: Komise připravila pokyny, které mají pomoci řešit energetickou krizi a vytvořit ekologičtější a digitálnější Evropu - Evropská komise Přejít na hlavní obsah
Zastoupení v České republice
  • Tisková zpráva
  • 22. listopadu 2022
  • Odhadovaná doba čtení: 11 min

Koordinace hospodářských politik: Komise připravila pokyny, které mají pomoci řešit energetickou krizi a vytvořit ekologičtější a digitálnější Evropu

Press conference by Valdis Dombrovskis, Executive Vice-President of the European Commission, Nicolas Schmit and Paolo Gentiloni, European Commissioners, on the European Semester Spring package

Komise dnes zahájila cyklus evropského semestru pro koordinaci hospodářských politik 2023. Balíček vychází z hospodářské prognózy z podzimu 2022, z níž vyplývá, že po silném prvním pololetí nyní ekonomika EU vstoupila do mnohem náročnější fáze. Zatímco rychlá a dobře koordinovaná politická opatření přijatá během pandemie COVID-19 se vyplácejí, v důsledku ruské invaze na Ukrajinu čelí EU četným a složitým výzvám. Historicky vysoké ceny energií, vysoká míra inflace, výpadky dodávek, zvýšená míra zadlužení a rostoucí výpůjční náklady ovlivňují podnikatelskou činnost a snižují kupní sílu domácností.

Tyto výzvy si žádají koordinovaná opatření, která zajistí přiměřené a cenově dostupné dodávky energie a hospodářskou a finanční stabilitu a budou chránit zranitelné domácnosti a podniky, aniž by ohrozila udržitelnost veřejných financí. Zároveň jsou zapotřebí rychlá opatření na podporu potenciálního růstu a vytváření kvalitních pracovních míst a na uskutečnění ekologické a digitální transformace. Koordinace hospodářských politik prostřednictvím evropského semestru pomůže členským státům dosáhnout těchto cílů díky stanovení priorit a poskytnutí jasných a koordinovaných politických pokynů pro nadcházející rok.

Roční analýza udržitelného růstu

Letošní roční analýza udržitelného růstu předkládá ambiciózní program pro další posílení koordinovaných politických reakcí EU s cílem zmírnit negativní dopady energetických otřesů v krátkodobém horizontu. Zároveň je velice důležité pokračovat ve střednědobém horizontu ve zvyšování sociální a hospodářské odolnosti a v podpoře udržitelného a inkluzivního růstu a zároveň zachovat flexibilitu pro řešení nových výzev. Tento přístup je v souladu s cíli udržitelného rozvoje OSN, které jsou nedílnou součástí evropského semestru.

Čtyřmi prioritami v rámci evropského semestru jsou nadále podpora environmentální udržitelnosti, produktivita, spravedlnost a makroekonomická stabilita, a to s cílem rozvíjet konkurenceschopnou udržitelnost.

Nástroj pro oživení a odolnost s rozpočtem ve výši 723,8 miliardy eur ve formě grantů a půjček nadále poskytuje stabilní tok investic do evropských podniků, infrastruktury i dovedností a podporuje ambiciózní reformní program do roku 2026. K dnešnímu dni odsouhlasila Komise 26 národních plánů pro oživení a odolnost, přičemž všechny tyto plány schválila i Rada. Platby vyplacené v rámci nástroje momentálně dosahují více než 135 miliard eur.

Plán EU na rychlé ukončení závislosti Unie na ruských fosilních palivech REPowerEU zmobilizuje další zdroje, které prostřednictvím cílených investic a reforem zvýší odolnost energetických systémů EU a budou bránit energetické chudobě.

Stanoviska k návrhům rozpočtových plánů členských států eurozóny
Komise posoudila soulad návrhů rozpočtových plánů na rok 2023 s doporučeními Rady z července 2022. Zohledňuje se přitom pokračující uplatňování obecné únikové doložky Paktu o stabilitě a růstu v roce 2023.

Podle fiskálních doporučení na rok 2023 by členské státy s nízkým a středním zadlužením měly zajistit, aby růst primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů byl v souladu s celkově neutrální orientací politiky. Členským státům s vysokým zadlužením bylo doporučeno, aby zajistily obezřetnou fiskální politiku, zejména omezením růstu primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů pod úroveň střednědobého růstu potenciálního produktu.

Komise vyzývá Belgii, Portugalsko, Rakousko, Litvu, Německo, Estonsko, Lucembursko, Nizozemsko, Slovinsko a Slovensko, aby v rámci vnitrostátního rozpočtového procesu přijaly nezbytná opatření zajišťující, že jejich rozpočty na rok 2023 budou plně v souladu s doporučeními Rady.

Dne 1. ledna 2023 se členem eurozóny stane i Chorvatsko a Komise vítá jeho rozhodnutí poprvé předložit návrh rozpočtového plánu.

Doporučení pro eurozónu

Toto doporučení zahrnuje konkrétní rady členským státům eurozóny na období 2023–2024 k tématům, která ovlivňují fungování eurozóny jako celku.

Členské státy eurozóny by měly:

  • pokračovat v koordinaci fiskálních politik s cílem podpořit včasný návrat inflace ke střednědobému cíli Evropské centrální banky ve výši 2 %,
  • zachovat vysokou úroveň veřejných investic na podporu sociální a hospodářské odolnosti a ekologické a digitální transformace,
  • zajistit, aby podpora poskytovaná domácnostem a podnikům, které čelí finančnímu tlaku v důsledku energetické krize, byla nákladově efektivní, dočasná a zaměřená na zranitelné subjekty, zejména malé a střední podniky. V tomto ohledu se v doporučení navrhuje vytvořit dvoustupňový systém stanovování cen energie, který zajistí pobídky pro úspory energie a nahradí široká cenová opatření. V rámci tohoto systému by mohli zranitelní spotřebitelé využívat regulované ceny,
  • podporovat vývoj mezd, který chrání kupní sílu zaměstnanců, ale zároveň omezuje sekundární účinky na inflaci. Podle potřeby rozvíjet a přizpůsobovat systém sociální podpory,
  • dále zlepšovat aktivní politiky na trhu práce a řešit nedostatek kvalifikovaných pracovníků,
  • zajistit účinné zapojení sociálních partnerů do tvorby politik a posílit sociální dialog,
  • dále zlepšovat podnikatelské prostředí a zachovat makrofinanční stabilitu.

Zpráva mechanismu varování

Zpráva mechanismu varování je screeningový nástroj, který má odhalit riziko potenciální makroekonomické nerovnováhy. Identifikuje členské státy, u nichž je zapotřebí hloubkový přezkum k posouzení toho, zda jsou zasaženy nerovnováhou vyžadující politická opatření.

Letošní zpráva dospěla k závěru, že důvody pro hloubkový přezkum existují u sedmnácti členských států – Francie, Itálie, Kypru, Německa, Nizozemska, Portugalska, Rumunska, Řecka, Španělska a Švédska (které byly předmětem hloubkového přezkumu již v předchozím ročním cyklu dohledu v rámci postupu při makroekonomické nerovnováze) a rovněž Česka, Estonska, Litvy, Lotyšska, Lucemburska, Maďarska a Slovenska (u nichž se hloubkový přezkum v letech 2021/2022 neprováděl).

Návrh společné zprávy o zaměstnanosti

Návrh společné zprávy o zaměstnanosti potvrzuje, že trh práce EU se plně zotavil z pandemie COVID-19, vykazuje dobré výsledky a od třetího čtvrtletí roku 2021 překračuje úroveň zaměstnanosti před pandemií. Navzdory silnému růstu potřebují ovšem mladí lidé, ženy a zranitelné skupiny, jako jsou osoby se zdravotním postižením nebo osoby z přistěhovaleckého prostředí, další podporu pro vstup na trh práce. Je třeba posílit politiky, které pracovníkům pomáhají získat žádané dovednosti, aby se zmírnila rizika velkého nedostatku v oblasti pracovních sil a dovedností a aby se podpořil plynulý přechod mezi zaměstnáními na měnících se trzích práce, zejména v souvislosti s ekologickou a digitální transformací. Podpora spravedlivého přechodu na trhu práce je důležitá pro dosažení hlavních cílů EU pro rok 2030 v oblasti zaměstnanosti a dovedností, které jsou součástí společné zprávy o zaměstnanosti.

Zvyšování cen od roku 2021, které zrychlila ruská útočná válka proti Ukrajině, vyvíjí tlak jak na hospodářství, tak na domácnosti v EU. Růst reálného HDP na jaře 2022 zpomalil a příjmy domácností v reálném vyjádření poprvé od pandemie COVID-19 klesly. V této souvislosti představují kolektivní vyjednávání a spravedlivé a přiměřené minimální mzdy účinné nástroje k zachování kupní síly mezd a současně k podpoře zaměstnanosti. Navíc by měla být přijata opatření ke zlepšení rozsahu a přiměřenosti ochrany minimálního příjmu. To také přispěje k hlavním cílům EU pro rok 2030 v oblasti zaměstnanosti a snižování chudoby.

Zprávy o dohledu po ukončení programu

Dohled po ukončení programu posuzuje, nakolik jsou členské státy, které využily programů finanční pomoci, schopny obsluhovat dluh. Zprávy o dohledu zabývající se Irskem, Kyprem, Portugalskem, Řeckem a Španělskem dospěly k závěru, že všech pět členských států je nadále schopno splácet.

Dnešní zpráva o dohledu po ukončení programu týkající se Řecka je první pro tuto zemi po ukončení rámce posíleného dohledu v srpnu 2022. Zpráva konstatuje, že Řecko přijalo nezbytná opatření ke splnění svých závazků, a to navzdory náročným okolnostem způsobeným ruskou útočnou válkou proti Ukrajině. Tato zpráva by mohla sloužit jako základ pro rozhodnutí Euroskupiny o uvolnění poslední tranše politicky podmíněných dluhových opatření dohodnutých v červnu 2018.

Další postup

Komise vyzývá Euroskupinu a Radu, aby dnes předložené dokumenty projednaly a aby schválily navržené pokyny. Komise rovněž zahájí konstruktivní dialog s Evropským parlamentem o obsahu tohoto balíčku a také o každém následném kroku v cyklu evropského semestru.

Souvislosti

Evropský semestr poskytuje rámec pro koordinaci hospodářských politik a politik zaměstnanosti členských států. Od svého zahájení v roce 2011 se stal zavedeným fórem pro diskusi o výzvách, jimž členské státy EU čelí v oblasti fiskální a hospodářské politiky a politiky zaměstnanosti, v rámci společného ročního harmonogramu. Tuto úlohu hraje i ve fázi oživení a při napomáhání ekologické a digitální transformaci.

Nástroj pro oživení a odolnost je ústředním prvkem NextGenerationEU. Z rozpočtu 723,8 miliardy eur poskytuje půjčky a granty na podporu reforem a investic prováděných zeměmi EU. Cílem je zmírnit hospodářský a sociální dopad koronavirové pandemie, zvýšit udržitelnost a odolnost evropských ekonomik a evropské společnosti a zlepšit jejich připravenost na výzvy a příležitosti ekologické a digitální transformace.

Další informace

Otázky a odpovědi týkající se evropského semestru 2023: podzimní balíček

Podzimní balíček evropského semestru – dokumenty

Evropský semestr

Hospodářská prognóza z podzimu 2022

Plán REPowerEU

NextGenerationEU

Citát

Evropa dnes kvůli ruské agresivní válce proti Ukrajině čelí závažným hospodářským a sociálním výzvám. Jak jasně uvádíme v dnešním evropském semestru, je nezbytné koordinovat politiky v celé EU, abychom dokázali lépe překonat bezprostřední obtíže a posílili naše dlouhodobé hospodářské vyhlídky. Naše priority jsou zřejmé: zajistit cenově dostupné dodávky energie a chránit zranitelné domácnosti a podniky před vysokými cenami energie. Naše budoucí prosperita závisí na stimulaci inovací a vytváření konkurenceschopných podniků s vysoce kvalifikovanými pracovníky, které potřebujeme pro zelenou a digitální budoucnost. Při snaze bojovat proti inflaci musíme zajistit, aby fiskální politika nebyla v rozporu s politikou měnovou, a proto bychom se měli vyhnout rozsáhlým fiskálním stimulačním opatřením. Členské státy by měly plně využívat financování z Nástroje pro oživení a odolnost a plánu REPowerEU k uskutečnění významných investic a zároveň provádět strukturální reformy.

Valdis Dombrovskis, výkonný místopředseda pro hospodářství ve prospěch lidí - 22/11/2022

Podrobnosti

Datum zveřejnění
22. listopadu 2022