Podpora výzkumu a inovací v České republice - Evropská komise Přejít na hlavní obsah
Zastoupení v České republice
zeměkoule v digi bodech
Podpora výzkumu a inovací v ČR

Výzkum a inovace jsou pilíři jak evropské, tak české ekonomiky

Podpora inovací v ČR

Česká republika se podle evropského srovnávacího přehledu inovací (Evropský srovnávací přehled inovací 2021) řadí mezi umírněné inovátory. Výkonost Česka nicméně od roku 2014 kontinuálně stoupá a země se pomalu přibližuje silným inovátorským zemím. Mezi silné stránky České republiky patří využívání informačních technologií, vývoz zboží s inovativními technologiemi a udržitelnost životního prostředí. Česko má nadprůměrný podíl inovátorů, produktů s tržními novinkami a vykazuje téměř průměrné skóre ukazatelů souvisejících se změnou klimatu.

Popis grafu a tisková zpráva v češtině - Evropský srovnávací přehled inovací pro rok 2021

Evropský srovnávací přehled inovací

Evropská rada pro inovace (EIC)

EIC je vedoucím evropským programem inovací, jehož cílem je poskytovat kapitálové investice do začínajících a malých středních podniků a pomoct tak v růstu podnikům s přelomovými či pokrokovými technologiemi.

Přibližně dvě třetiny hospodářského růstu Evropy v posledních několika desetiletích byly poháněny inovacemi.

Pilotní ověření EIC realizovala Evropská komise v posledních dvou letech programu Horizont 2020. Od podzimu 2019 do konce roku 2020 bylo podáno 13 994 návrhů projektů, úspěšných, čili financovaných, jich bylo pouze 293. 

České malé a střední podniky (MSP) podaly do EIC Accelerator od podzimu 2019 do konce roku 2020 celkem 126 návrhů projektů. Žádný nebyl vybrán k financování. 18 projektů českých MSP obdrželo Seal of Excellence, což znamená, že byly vyhodnoceny jako velmi kvalitní, ale nebyl na ně dostatek finančních prostředků.

Agentura pro podporu investic a podnikání CzechInvest

CzechInvest se v tomto ohledu dlouhodobě spolupodílí na přilákání investic do progresivních segmentů ekonomiky, jakými jsou například automobilový průmysl, strojírenství nebo informační technologie, a podporuje posílení České republiky v roli inovačního lídra Evropy.

Podpora výzkumu a inovací v ČR – Evropský fond pro regionální rozvoj

Výzkum ve výzkumných organizacích a univerzitách je v České republice podporován z kohezních fondů EU, a to pomocí operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání pro období 2014 – 2020, na který zhruba od poloviny roku 2022 naváže operační program Jan Amos Komenský pro roky 2021 – 2027. 

Výzkum a inovace ve firmách jsou v letech 2014 – 2020 spolufinancovány skrze Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. Očekává se, že zhruba v polovině roku 2022 bude spuštěn Operační program Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost na období 2021-2027.

Podpora výzkumu v ČR - Program Horizont Evropa

Akce Marie Skłodowska-Curie (MSCA)

Rozvoji českého výzkumu přispěl také program Akce Marie Skłodowska-Curie (MSCA), spadající pod program Horizont Evropa, ze kterého se České republice podařilo získat 238 milionů eur. Navíc v rámci výzvy Mezinárodní mobility výzkumných pracovníků byly finančně podpořeny projekty MSCA, které byly Evropskou komisí hodnoceny kladně, ale nemohly být podpořeny z důvodu nedostatku finančních prostředků. Výzkumní pracovníci mohli čerpat finanční podporu z Operačního programu Věda, výzkum a vzdělání spravovaného Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT).

Evropská rada pro výzkum (ERC)

Evropská rada pro výzkum (ERC), která financuje špičkový badatelský výzkum napříč všemi obory, financovala v Česku projekty za 38 milionů eur.

České úspěšné projekty

Mezi úspěšné vědce, kteří uspěli s žádostmi o ERC granty, se řadí například česká profesorka chemie a vědkyně Jana Roithová, na výzkum v oblasti hmotnostní spektrometrie, virolog Pavel Plevka, zabývající se výzkumem pikornavirů, a fyzikální chemik Michal Otyepka, jehož cílem je připravit dostatečné množství nového uhlíkového elektrodového materiálu a ve spolupráci s komerčním partnerem ověřit jeho využití v zařízeních pro ukládání energie – superkondenzátorech (více o jeho projektu).

Evropský výzkumný prostor (ERA)

Evropský výzkumný prostor (ERA) dlouhodobě propojuje vědu, výzkum a inovace s cílem zajistit větší bezhraniční provázanost a mobilitu těchto sektorů v EU.

České úspěšné projekty

V rámci výzvy ERA Chairs získaly v roce 2019 české univerzitní instituce RECETOX MU Brno a Lékařská fakulta v Plzni UK granty na excelentní výzkum.

„Díky projektu ERA Chairs se výzkumní pracovníci z Masarykovy univerzity mohli účastnit seminářů pořádaných světově uznávanými vědci, prezentovat svou práci a nechat si ji vzájemně přezkoumat. Zviditelnili tak svou univerzitu na mezinárodní scéně." Mary O’Connell, předsedkyně ERA ve výzkumné organizaci CEITEC v Brně.  

Teaming

Česká republika je velmi úspěšná (úspěšnost se pohybuje kolem 30 %) ve výzvách ke spolupráci (tzv. Teaming) v rámci programu Horizont 2020. Jedná se o podporu partnerství center excelence ze zemí s rozšiřující účastí na programu Horizont Evropa s renomovanými zahraničními institucemi. Česká republika v tomto nástroji v minulosti zaznamenala 20 účastí.

České úspěšné projekty

Jedním z mnoha úspěšných příkladů je výzkumné centrum HiLASE.

Výzkum COVID-19

Spolupráce Evropské komise, členských zemí a agentur EU velkou měrou přispěla ke zrychlenému výzkumu a vývoji vakcín proti onemocnění COVID-19. Úspěšná evropská koordinace zajišťuje rychlý přístup evropských obyvatel k těmto vakcínám.

Evropská komise dlouhodobě podporuje výzkum a inovace. Od začátku současné pandemie COVID-19 hrála vedoucí úlohu v koordinaci evropského a celosvětového výzkumného úsilí, včetně připravenosti na pandemie. Na globální reakci na koronavirus Evropská komise schválila 1,4 miliardy eur.

Zřízením nového Evropského úřadu pro připravenost a reakci na mimořádné situace v oblasti zdraví (HERA) Evropská komise nyní usiluje o zřízení silnější zdravotní unie, která zajistí těsnější spolupráci mezi národními orgány a průmyslem, a posílí výzkum a inovace pro vývoj nových lékařských protiopatření.

Během krize jsme se poučili, že zdraví našich občanů nemůžeme zajistit bez průmyslové kapacity v EU a dobře fungujících dodavatelských řetězců. Proto byl zřízen úřad HERA. Podařilo se nám navýšit výrobu očkovacích látek proti COVID-19 pro Evropu i zbytek světa v rekordním čase. Musíme však být lépe připraveni na budoucí zdravotní krize. Úřad HERA vytvoří nové, adaptabilní výrobní kapacity a zajistí dodavatelské řetězce, které Evropě pomohou v případě potřeby rychle reagovat.

Thierry Breton, komisař pro vnitřní trh

Výstava (virtuální) úspěšných evropských projektů

Chcete navštívit virtuální výstavu úspěšných evropských projektů? Zhlédnout ji můžete zde.