Skip to main content
Logo Evropské komise
Zastoupení v České republice
Tiskové komuniké18 květen 2022

Ukrajina: Komise představuje plán pro okamžitou reakci Unie s cílem řešit ukrajinský deficit ve financování a její dlouhodobou obnovu

EU/Ukraine Summit, 12-13/07/2017

Komise dnes ve svém sdělení stanovila plány okamžité reakce EU s cílem řešit ukrajinský deficit ve financování, jakož i dlouhodobější rámec pro její obnovu. Dnešní návrh vychází z výzvy Evropské rady, aby byly řešeny důsledky války na Ukrajině prostřednictvím zvláštního úsilí vedeného Evropou.

Okamžitá reakce a krátkodobé potřeby

Od zahájení ruské agrese EU výrazně zvýšila svou podporu a uvolnila přibližně 4,1 miliardy EUR na podporu celkové hospodářské, sociální a finanční odolnosti Ukrajiny ve formě mimořádné makrofinanční pomoci, rozpočtové podpory, pomoci při mimořádných událostech, reakce na krize a humanitární pomoci. Byla rovněž realizována opatření vojenské pomoci v rámci Evropského mírového nástroje ve výši 1,5 miliardy EUR s tím, že tyto prostředky budou použity na náhradu nákladů členských států v souvislosti s jejich materiální vojenskou podporou Ukrajiny, přičemž dalších 500 milionů EUR je procesu příprav.

Válka vedla ke zhroucení daní, vývozu a dalších příjmů, k němuž došlo v důsledku rozsáhlého nezákonného přivlastňování majetku a vývozu zboží, a to i v odvětví zemědělství, zatímco základní výdaje prudce narostly. Mezinárodní měnový fond odhadl ukrajinský deficit v platební bilanci do června na zhruba 14,3 miliardy EUR (15 miliard USD).

Poskytování významné krátkodobé finanční podpory Ukrajině, aby mohla zachovat fungování základních služeb, naplňovat humanitární potřeby a opravovat nejdůležitější zničenou infrastrukturu, bude vyžadovat společné mezinárodní úsilí, v němž bude Unie připravena hrát svou úlohu.

Komise proto plánuje navrhnout, aby byla Ukrajině v roce 2022 poskytnuta další makrofinanční pomoc ve formě úvěrů ve výši až 9 miliard EUR, která bude doplněna o podporu od jiných dvoustranných a mnohostranných mezinárodních partnerů, včetně skupiny G7. Tato částka by byla vyplacena v tranších s dlouhou splatností a zvýhodněnými úrokovými sazbami díky záruce z rozpočtu Unie. Aby to bylo možné realizovat, měly by se členské státy dohodnout na poskytnutí dodatečných záruk. Spolu s grantovou podporou z rozpočtu EU na dotování souvisejících úrokových plateb to zajistí dobře koordinovanou a vysoce zvýhodněnou podporu pro Ukrajinu.

Obnova Ukrajiny

Bude zapotřebí značného celosvětového finančního úsilí k tomu, aby došlo k obnově země po válečných škodách, k vytvoření základů svobodné a prosperující země ukotvené v evropských hodnotách a dobře začleněné do evropského a světového hospodářství, a k podpoření Ukrajiny na její evropské cestě. Ruská agrese dosud pokračuje, a tak nejsou celkové potřeby týkající se obnovy Ukrajiny ještě známy. Je však důležité již nyní navrhnout hlavní stavební kameny tohoto mezinárodního úsilí. Podpora bude muset mít střednědobý až dlouhodobý horizont.

Úsilí v oblasti obnovy by měly vést ukrajinské orgány v úzkém partnerství s Evropskou unií a dalšími klíčovými partnery, jako jsou partneři ve skupinách G7 a G20 a další třetí země, jakož i mezinárodními finančními institucemi a mezinárodními organizacemi. Partnerství mezi městy a regiony v Evropské unii a na Ukrajině mohou obnovu obohatit a urychlit.

Mezinárodní koordinační platforma – „platforma pro obnovu Ukrajiny“, – řízená Komisí zastupující Evropskou unii a ukrajinskou vládou, by fungovala jako zastřešující strategický správní orgán odpovědný za schvalování plánu obnovy vypracovaného a prováděného Ukrajinou, a to za podpory správní kapacity a technické pomoci ze strany EU. V této platformě by došlo k propojení podpůrných partnerů a organizací, včetně členských států EU, dalších dvoustranných a mnohostranných partnerů a mezinárodních finančních institucí. Ukrajinský parlament a Evropský parlament se budou účastnit jako pozorovatelé.

Plán obnovy Ukrajiny („RebuildUkraine“) schválený platformou, na základě posouzení potřeb, by se stal základem pro Evropskou unii a ostatní partnery při určování prioritních oblastí a konkrétních projektů vybraných pro financování. Platforma by koordinovala zdroje financování a jejich cílové destinace s cílem optimalizovat jejich využití a monitorovala by pokrok při provádění plánu.

Na podporu plánu obnovy Komise navrhuje zřídit nástroj „„RebuildUkraine“ jako hlavní právní nástroj pro podporu Evropské unie, a to prostřednictvím kombinace grantů a půjček. Byl by začleněn do rozpočtu EU, čímž by byla zajištěna transparentnost, odpovědnost a řádné finanční řízení této iniciativy s jasnou vazbou na investice a reformy. Nástroj by vycházel ze zkušeností EU v rámci Nástroje pro oživení a odolnost, ale byl by přizpůsoben bezprecedentním výzvám spojeným s rekonstrukcí Ukrajiny a jejím doprovodem na její evropské cestě. Samotný nástroj by měl zvláštní správní strukturu, která by zajistila plnou odpovědnost Ukrajiny.

Značný důraz bude kladen na reformy právního státu a boj proti korupci, zatímco investice – prováděné v souladu s politikami a normami EU v oblasti klimatu, životního prostředí a digitalizace – pomohou Ukrajině vyjít z devastace způsobené ruskou invaze silnější a odolnější.

Nepředvídané potřeby vzniklé v důsledku války v Evropě značně přesahují prostředky, které jsou k dispozici ve stávajícím víceletém finančním rámci. Proto bude třeba identifikovat nové zdroje financování.

Navrhovaná architektura je dostatečně flexibilní, aby případné nové zdroje financování mohla využít. Dodatečné granty, které mají být poskytnuty Ukrajině, by mohly být financovány buď z dodatečných příspěvků členských států (a třetích zemí, pokud by si to přály) do nástroje a stávajících programů Unie, čímž by se využily finanční mechanismy a záruky Unie pro řádné využívání finančních prostředků, nebo prostřednictvím cílené revize víceletého finančního rámce. Tyto zdroje by rovněž mohly financovat úvěry, které mají být poskytnuty Ukrajině v rámci nástroje. Vzhledem k rozsahu úvěrů, které budou pravděpodobně zapotřebí, však mezi možnosti také patří získávání finančních prostředků na úvěry jménem EU nebo s vnitrostátními zárukami členských států.

Členové sboru komisařů se k tomu vyjádřili takto:

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová prohlásila: „Nevyprovokovaná a neodůvodněná ruská invaze na Ukrajinu způsobila strašné lidské utrpení a masivní destrukci celé země a přinutila miliony nevinných Ukrajinců uprchnout ze svých domovů. Ukrajina se může spolehnout na plnou podporu EU. EU bude Ukrajině i nadále poskytovat krátkodobou finanční podporu, aby mohla uspokojit své potřeby a zachovat fungování základních služeb. A jsme připraveni převzít vedoucí úlohu v mezinárodním úsilí o obnovu s cílem pomoci obnovit demokratickou a prosperující Ukrajinu. To znamená, že investice půjdou ruku v ruce s reformami, které podpoří Ukrajinu při jejím směřování do Evropy.“

Výkonný místopředseda pro hospodářství ve prospěch lidí Valdis Dombrovskis uvedl: „Podpora EU Ukrajině je neochvějná. Budeme i nadále využívat všech dostupných prostředků, abychom našemu příteli a sousedovi pomohli odolávat nevyprovokované a brutální agresi Ruska. Musíme se zabývat jak udržováním každodenního chodu země, tak i snahou o její obnovu. V zájmu řešení nejnaléhavějších potřeb Ukrajiny plánujeme poskytnout nouzové úvěry v rámci nového programu makrofinanční pomoci. V dlouhodobějším horizontu bude EU stát v čele významného mezinárodního finančního úsilí o obnovu svobodné a demokratické Ukrajiny – bude spolupracovat s partnery, jako jsou skupina G7, mezinárodní finanční instituce, a v úzké koordinaci se samotnou Ukrajinou. Budeme stát po boku Ukrajiny při každém kroku, abychom opravili škody způsobené válkou Ruska a vytvořili lepší budoucnost a nové příležitosti pro její obyvatele.“

Vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, místopředseda pro silnější Evropu ve světě Josep Borrell uvedl: „EU zůstane neochvějná, pokud jde o solidaritu s Ukrajinou a její podporu, neboť ta se brání neospravedlnitelné a nezákonné válečné agresi Ruska. I nadále budeme Ukrajině poskytovat opatření vojenské pomoci.“

Komisař pro rozpočet a správu Johannes Hahn k tomu uvedl: „Evropská unie bude i nadále podporovat Ukrajinu a její obyvatele a hrát klíčovou úlohu v rámci veškerého politického, humanitárního, životaschopného a hospodářského úsilí o řešení krátkodobých a dlouhodobých potřeb, které přivedou Ukrajinu zpět k míru a sociálně-ekonomickému oživení. Jsem přesvědčen, že nová „platforma pro obnovu Ukrajiny“ vedená společně Ukrajinou a Komisí, jakož i námi navrhovaný nástroj pro obnovu Ukrajiny (RebuildUkraine“) pomohou Ukrajině nabídnout lepší budoucnost. Realizován bude v úzké koordinaci se všemi dárci.“

Komisař pro hospodářství Paolo Gentiloni prohlásil: „Destrukce, kterou Rusko zahájilo na Ukrajině, nemá v poválečné Evropě žádný precedent, stejně tak ani pohrdání Ruska mezinárodním řádem, který byl pečlivě budován po desetiletí. Evropská komise dnes vytyčuje cestu, jak pomoci Ukrajině obnovit se z válečných škod, stejně jako naše Unie vyvstala ze sutin z roku 1945. Společně s ukrajinskými orgány a ve spolupráci s našimi mezinárodními partnery zmobilizujeme finanční prostředky, které Ukrajina potřebuje k překonání této bouře a k opětovnému vybudování lepší hospodářské a sociální infrastruktury.“

Komisař pro sousedství a rozšíření Olivér Várhelyi uvedl: „V posledních týdnech jsme byli svědky hrůzných ztrát na životech a devastací způsobených touto válkou infrastruktuře na Ukrajině. Rychle jsme mobilizovali pomoc a jsme odhodláni podpořit Ukrajinu při obnově. Obnova by měla plně odrážet potřeby, které Ukrajina identifikovala, a měla by být pevně zakotvena v reformním programu země.“

Souvislosti

Závazek EU podporovat Ukrajinu je dlouhodobý a přináší výsledky. EU poskytla Ukrajině významnou finanční pomoc, která v letech 2014 až 2021 činila 1,7 miliardy EUR ve formě grantů v rámci evropského nástroje sousedství, 5,6 miliardy EUR v rámci pěti programů makrofinanční pomoci ve formě půjček, 194 milionů EUR na humanitární pomoc a 355 milionů EUR z nástrojů zahraniční politiky. EU poskytuje Ukrajině podporu při rozvoji politiky a komplexních reforem, přičemž členské státy se výrazně zapojují do přístupu „tým Evropa“. Mezi stěžejní programy patří programy týkající se decentralizace, reformy veřejné správy a boje proti korupci.

Před válkou a v jejím průběhu EU úzce spolupracovala s evropskými finančními institucemi na podporu Ukrajiny. Od roku 2014 mobilizovaly Evropská investiční banka a Evropská banka pro obnovu a rozvoj Ukrajině úvěry ve výši více než 10 miliard EUR. V posledních týdnech vyplatila Evropská investiční banka do ukrajinského rozpočtu 668 milionů EUR. EU rovněž úzce spolupracuje se Světovou bankou a Mezinárodním měnovým fondem, což jsou od roku 2014 klíčoví partneři ukrajinského úsilí.

Další informace

Sdělení věnované obnově a rekonstrukci Ukrajiny

Informativní přehled

Podrobnosti

Datum zveřejnění
18 květen 2022