Evropská komise dnes přijala sdělení, v němž stanoví směry reformovaného rámce EU pro správu ekonomických záležitostí. S ohledem na hlavní obavy týkající se stávajícího rámce se tyto směry zaměřují na posílení udržitelnosti dluhu a udržitelného růstu podporujícího začlenění prostřednictvím investic a reforem.
Cílem je zajistit, aby byl rámec jednodušší, transparentnější a účinnější, s větší odpovědností na úrovni jednotlivých států a lepším prosazováním pravidel, a zároveň umožňoval reformy a investice a přispíval k realistickému, postupnému a trvalému snižování vysoké míry zadlužení. Reformovaný rámec by tak měl v souladu s projevem o stavu Unie v roce 2022, který pronesla předsedkyně Komise von der Leyenová, pomoci vybudovat zelenou, digitální a odolnou ekonomiku budoucnosti a zajistit udržitelnost veřejných financí ve všech členských státech. Dnešní sdělení navazuje na rozsáhlou spolupráci se zúčastněnými stranami a členskými státy.
Vnitrostátní plány k zajištění udržitelnosti dluhu a posílení udržitelného růstu zakotvené ve společném rámci EU
Navrhuje se přejít k transparentnímu rámci dohledu EU založenému na posouzení rizik, který rozlišuje mezi jednotlivými zeměmi tím, že zohledňuje jejich problémy v oblasti veřejného dluhu. Základem rámce navrženého Komisí jsou vnitrostátní střednědobé fiskálně-strukturální plány. Ty by integrovaly fiskální, reformní a investiční cíle, včetně cílů, které by případně řešily makroekonomickou nerovnováhu, do jediného uceleného střednědobého plánu, čímž by byl zajištěn soudržný a efektivní postup. Členské státy by měly větší volnost při stanovování postupu fiskální korekce, což by vedlo k posílení odpovědnosti jednotlivých států, pokud jde o jejich fiskální trajektorie.
Jako základ pro stanovení postupu fiskální korekce a provádění ročního fiskálního dohledu by sloužil jediný operační ukazatel – čisté primární výdaje, tj. výdaje, které jsou pod kontrolou vlády, a rámec by se tak výrazně zjednodušil.
Jak by to fungovalo:
- Jako součást společného rámce EU by Komise předložila referenční postup fiskální korekce na období čtyř let na základě své metodiky analýzy udržitelnosti dluhu. Tento referenční postup korekce by měl zajistit, že dluh členských států se značnými nebo středně velkými dluhovými problémy začne věrohodně klesat a že schodek zůstane spolehlivě pod referenční hodnotou 3 % HDP stanovenou ve Smlouvě.
- Členské státy by pak předložily plány, v nichž by stanovily svůj střednědobý fiskální postup, prioritní reformy a závazky v oblasti veřejných investic. Členské státy by mohly navrhnout delší nápravné období, kterým by se postup fiskální korekce prodloužil až o tři roky, pokud by se opíral o soubor reformních a investičních závazků, které přispívají k udržitelnosti dluhu a reagují na společné priority a cíle EU.
- Jako třetí krok by Komise plány posoudila, přičemž by vydala kladné hodnocení, pokud se dluh začne snižovat nebo zůstane na obezřetné úrovni a rozpočtový schodek zůstane ve střednědobém horizontu spolehlivě pod referenční hodnotou 3 % HDP. V návaznosti na kladné hodnocení Komise by plány schválila Rada.
- Nakonec by Komise provádění plánů průběžně sledovala. Členské státy by za účelem usnadnění účinného monitorování a zajištění transparentnosti předkládaly výroční zprávy o pokroku při provádění plánů.
Členské státy by dostaly větší prostor při koncipování svých fiskálních trajektorií. Zároveň by byly zavedeny přísnější donucovací nástroje EU k zajištění řádného plnění plánů. Postup při nadměrném schodku na základě porušení referenční hodnoty schodku by byl zachován, zatímco postup při nadměrném schodku na základě dluhového kritéria by byl posílen. Aktivoval by se, pokud by se členský stát s dluhem vyšším než 60 % HDP odchýlil od dohodnutého vývoje výdajů.
Byly by posíleny donucovací mechanismy: zefektivnilo by se používání finančních sankcí snížením jejich výše. Využívaly by se i přísnější reputační sankce. Makroekonomická podmíněnost v rámci strukturálních fondů a Nástroje pro oživení a odolnost by se uplatňovala v podobném duchu, tj. financování EU by se také mohlo pozastavit v případě, že členské státy nepřijaly účinná opatření k nápravě nadměrného schodku.
Kromě toho by byl zaveden nový nástroj, který by zajistil provádění reformních a investičních závazků, na nichž by byl založen delší postup korekce. Nedodržení reformních a investičních závazků by mohlo vést k restriktivnějšímu postupu korekce a v případě členských států eurozóny k uložení finančních sankcí.
Účinnější prevence a náprava škodlivé nerovnováhy
Cílem postupu při makroekonomické nerovnováze je včas identifikovat potenciální makroekonomická rizika, zabránit vzniku škodlivé makroekonomické nerovnováhy a napravit již existující nerovnováhu. Reformní návrhy týkající se postupu při makroekonomické nerovnováze se zaměřují na posílený dialog mezi Komisí a členskými státy, aby bylo možné dosáhnout lepšího společného porozumění, pokud jde o problémy zjištěné v rámci tohoto postupu a politiky potřebné k jejich řešení. To by pak vedlo k závazku členských států zahrnout reformy a investice potřebné k prevenci nebo nápravě nerovnováhy do svých vnitrostátních střednědobých fiskálně-strukturálních plánů.
Preventivní úloha postupu při makroekonomické nerovnováze by byla posílena v makroekonomickém prostředí vyznačujícím se novými a vyvíjejícími se riziky. Posouzení existence nerovnováhy by bylo více zaměřeno na budoucnost, aby bylo možné včas odhalit a řešit vznikající nerovnováhu. Při posuzování toho, zda došlo k nápravě nerovnováhy, by se kladl větší důraz na vývoj trendu a na to, zda byly provedeny politiky k jejímu řešení.
Cílenější a efektivnější rámec dohledu po ukončení programu
Dohled po ukončení programu posuzuje, nakolik jsou členské státy, které využily programů finanční pomoci, schopny splácet. Jako součást nového rámce a při zachování nezměněného legislativního textu Komise navrhuje, aby byl uplatňován odlišně, a to stanovením jasnějších cílů, s intenzitou rámce spojenou s těmito cíli. Dohled po ukončení programu by se zaměřoval zejména na posouzení schopnosti splácet, monitorování realizace nedokončených reforem a posouzení toho, zda jsou nutná nápravná opatření v souvislosti s obavami týkajícími se schopnosti splácet nebo trvalého přístupu na trh.
Intenzita dohledu po ukončení programu by se postupně rozvíjela spolu s vyvíjejícím se posouzením rizik.
Další kroky
Rychlá dohoda o revizi fiskálních pravidel EU a dalších prvků rámce pro správu ekonomických záležitostí je v současné kritické situaci pro hospodářství EU naléhavou prioritou. Členské státy a Komise by měly ohledně reformy rámce pro správu ekonomických záležitostí dosáhnout konsenzu před zahájením rozpočtových postupů členských států na rok 2024.
Komise na základě dnešního sdělení a následných diskuzí zváží předložení legislativních návrhů. V prvním čtvrtletí roku 2023 opět poskytne pokyny pro fiskální politiku na nadcházející období. Tyto pokyny usnadní koordinaci fiskálních politik a přípravu programů stability a konvergenčních programů členských států na rok 2024 a následující roky.
Souvislosti
Od Maastrichtské smlouvy z roku 1992 pomáhá rámec EU pro správu ekonomických záležitostí vytvářet podmínky pro hospodářskou stabilitu, udržitelný hospodářský růst a vyšší zaměstnanost. Jeho součástí je rámec EU pro fiskální politiky (Pakt o stabilitě a růstu, evropský semestr a požadavky na vnitrostátní fiskální rámce), postup při makroekonomické nerovnováze a rámec pro programy makroekonomické finanční pomoci.
Ačkoli se však rámec v průběhu času vyvíjel tak, aby řešil určité nedostatky, je také stále složitější a ne všechny nástroje a postupy se osvědčily.
Návrhy reforem uvedené ve sdělení navazují na přezkum účinnosti rámce hospodářského dohledu, který byl poprvé zahájen v únoru 2020 (a obnoven v říjnu 2021). Přezkum se uskutečnil v souladu s legislativními reformami v rámci tzv. balíčku šesti právních aktů a balíčku dvou právních aktů týkajících se správy ekonomických záležitostí, které vyžadují, aby Komise každých pět let přezkoumala uplatňování právních předpisů a podala o něm zprávu. Dnes zveřejněné směry zohledňují rozsáhlou veřejnou diskuzi a proces konzultací, při nichž široká škála zúčastněných stran vyjádřila své názory na klíčové cíle rámce, jeho fungování a nové výzvy, které je třeba řešit.
Podkladem pro návrh reformovaného rámce předložený Komisí byly poznatky získané z politických reakcí na nedávné hospodářské otřesy, včetně interakce mezi reformami a investicemi v rámci Nástroje pro oživení a odolnost. Reformní návrhy se rovněž zakládají na vyšší a rozmanitější úrovni veřejného dluhu a potřebě usnadnit investice do společných priorit EU, zejména s cílem zajistit ekologickou a digitální transformaci a energetickou bezpečnost v nadcházejících letech.
Další informace
Sdělení o směrech reformy rámce EU pro správu ekonomických záležitostí
Tisková zpráva: Komise obnovuje přezkum správy ekonomických záležitostí EU (říjen 2021)
Nástroj pro oživení a odolnost
Postup při makroekonomické nerovnováze
Citát
Much has changed since the Maastricht Treaty recognised the need for sound public finances and coordinated fiscal policies. EU countries now face significantly higher debt and deficit levels that vary widely. New challenges such as the green and digital transitions and energy supply issues will require us to make major reforms and investments for years to come. To address these needs, we are presenting a blueprint for simpler and more effective economic governance. Fiscal rules would focus on reducing debt where it is high, based on Member States' own plans that must respect clear EU conditions. Once the plan is agreed, monitoring will be based on a simple expenditure rule, while stronger enforcement measures will ensure compliance. Today's orientations will allow us to work together to reduce debt, strengthen our economies and build the base for our future prosperity and stability.
Valdis Dombrovskis, výkonný místopředseda pro hospodářství ve prospěch lidí - 11/11/2022
Podrobnosti
- Datum zveřejnění
- 9. listopadu 2022