Skip to main content
Logo Evropské komise
Zastoupení v České republice
Novinový článek24 říjen 2021Zastoupení v Česku

Balíček týkající se rozšíření 2021: Evropská komise posuzuje a stanovuje reformní priority pro západní Balkán a Turecko

eu_enlargement_package.jpg
© EC Audiovisual Service
© EC Audiovisual Service
Evropská komise dnes přijala balíček týkající se rozšíření na rok 2021, v němž podrobně posoudila aktuální stav a pokrok, jehož dosáhly země západního Balkánu a Turecko na cestě k Evropské unii, se zvláštním zaměřením na provádění základních reforem a jasné pokyny k budoucím prioritám reforem.

Vysoký představitel EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a místopředseda Evropské komise Josep Borrell prohlásil: „Dnešní zpráva podává podrobné posouzení pokroku dosaženého na západním Balkáně a v Turecku a vyjmenovává oblasti, na kterých je ještě třeba zapracovat. Musíme pokračovat v důvěryhodném procesu rozšiřování, který je obousměrný: nová metodika spočívá v přístupu založeném na zásluhách. Klade větší důraz na základní reformy, jako je právní stát, základní svobody, hospodářství a fungování demokratických institucí. Naši partneři se v zájmu svých občanů a postupu na cestě k EU musí těmito otázkami zabývat. Zároveň musí odložit stranou vzájemné neshody. Na straně EU musíme dostát svým závazkům. EU není bez západního Balkánu úplná. Nastal čas se spojit a budovat silnější Evropu společně.

Při prezentaci letošního balíčku, který se skládá ze sdělení o politice rozšíření EU a výročních zpráv, komisař pro sousedství a rozšíření Olivér Várhelyi uvedl: „Politika rozšíření je geostrategickou investicí do míru, stability, bezpečnosti a hospodářského růstu na našem evropském kontinentu. Jedná se o proces založený na zásluhách, který poskytuje faktické a spravedlivé posouzení a jasný plán pro urychlení a prohloubení reforem našich partnerů. To je v souladu s naší revidovanou metodikou rozšiřování, čímž se zvyšuje důvěryhodnost procesu. Zemím západního Balkánu a Turecku poskytujeme značnou finanční podporu prostřednictvím nového nástroje předvstupní pomoci. Tento nástroj je rovněž hlavním zdrojem financování hospodářského a investičního plánu pro západní Balkán s rozpočtem téměř 30 miliard eur, jehož cílem je podpořit hospodářský rozvoj regionu a jeho sbližování s EU, jakož i dlouhodobé oživení po pandemii.
 

Západní Balkán

Nedávná návštěva předsedkyně Komise Ursuly von der Leyenové v regionu a summit EU a západního Balkánu, který se konal dne 6. října 2021 ve slovinském Brdu pri Kranju, vyslaly důležitý signál, že budoucnost západního Balkánu leží v Evropské unii. Jasný a strategický závazek EU vůči tomuto regionu se projevil v řadě klíčových opatření, jež obyvatelům západního Balkánu přinášejí hmatatelné výhody, od pokračující podpory reakce na COVID-19 až po významný příslib financování v rámci hospodářského a investičního plánu s cílem posílit dlouhodobý hospodářský růst regionu a přispět k přechodu na ekologičtější, digitálnější a inovativnější ekonomiku.

Černá Hora a Srbsko akceptovaly uplatňování revidované metodiky. První politické mezivládní konference s Černou Horou a Srbskem se konaly v červnu 2021 a poskytly politické vedení procesu jejich přistoupení.

Pokud jde o Černou Horu, podle posouzení Komise je v současné době zajištěna celková rovnováha mezi pokrokem v rámci kapitol týkajících se právního státu a pokrokem v přístupových jednáních napříč kapitolami. Prioritou pro další celkový pokrok v jednáních zůstává splnění prozatímních kritérií v oblasti právního státu stanovených v kapitolách 23 a 24. K dosažení tohoto milníku musí příslušné orgány svůj závazek k programu reforem Černé Hory na cestě k EU prokázat v praxi. Černá Hora musí dále zintenzivnit své úsilí o řešení zbývajících otázek, mimo jiné v kritických oblastech svobody projevu, svobody médií a boje proti korupci a organizované trestné činnosti, aniž by zmařila dřívější úspěchy dosažené v rámci reformy soudnictví.

Srbsku je podle posouzení Komise v současné době zajištěna celková rovnováha mezi pokrokem v rámci kapitol týkajících se právního státu a normalizace vztahů s Kosovem a pokrokem v přístupových jednáních napříč kapitolami. Srbsko musí dále provádět, urychlit a prohloubit reformy v oblasti nezávislosti soudnictví, boje proti korupci, svobody médií, vnitrostátního řešení válečných zločinů a boje proti organizované trestné činnosti. Srbské orgány by měly zejména do konce tohoto roku završit proces ústavní reformy v oblasti soudnictví. Zásadní význam má pokrok Srbska v oblasti právního státu a normalizace vztahů s Kosovem, od čehož se bude odvíjet celkové tempo přístupových jednání. Srbsko musí rovněž zlepšit soulad se zahraniční a bezpečnostní politikou EU. Nedávné kroky jsou v tomto ohledu pozitivním posunem vpřed. Komise vítá, že Srbsko splnilo kritéria pro otevření tematických okruhů 3 a 4. Komise podporuje záměr Srbska otevřít co nejdříve na základě pokračujícího pokroku reforem nové přístupové okruhy.

Albánie a Severní Makedonie nadále splňují podmínky pro zahájení přístupových jednání a obě země pokročily v reformách na cestě k EU. Zpoždění, pokud jde o oficiální zahájení přístupových jednání s Albánií a Severní Makedonií, má negativní dopad na důvěryhodnost EU. Nevyřešené dvoustranné otázky mezi Bulharskem a Severní Makedonií je třeba prioritně řešit. Je zásadní, aby členské státy EU bezodkladně završily diskuse o rámci pro jednání a aby se první mezivládní konference s oběma zeměmi konaly co nejdříve a do konce tohoto roku.

Bosně a Hercegovině se strategický cíl integrace do EU nepromítl do konkrétních opatření. Politické prostředí bylo i nadále polarizované, neboť političtí představitelé i nadále používali rozvratnickou rétoriku a pouštěli se do nekonstruktivních politických sporů, které bránily celkovému pokroku ve 14 klíčových prioritách. Zablokování státních institucí a výzvy k omezení reforem vyvolávají hluboké znepokojení a lze je překonat pouze politickým dialogem. Negativním signálem je výrazný pokles míry souladu Bosny a Hercegoviny se zahraniční a bezpečnostní politikou EU. Přesto byly učiněny některé významné kroky, včetně uspořádání obecních voleb v Mostaru po 12 letech. Bosna a Hercegovina se musí zabývat 14 klíčovými prioritami, včetně volebních a ústavních reforem, a bude muset provést kritické množství reforem, než bude Komise moci doporučit, aby byl zemi udělen status kandidátské země.

Předčasné parlamentní volby v Kosovu v únoru 2021 vedly k vytvoření nové vlády, která má jasnou parlamentní většinu. Zásadní význam bude mít úplné a účinné provádění akčního plánu reforem v nadcházejícím období. Komise trvá na svém posouzení z července 2018, podle něhož Kosovo splnilo všechna kritéria pro uvolnění vízového režimu, avšak návrh se pozdržel v Radě a měl by být urychleně projednán.

Komplexní právně závazná dohoda o normalizaci vztahů se Srbskem je nezbytně nutná a má klíčový význam pro to, aby Kosovo a Srbsko mohly pokročit na svém směřování na cestě k EU. Bělehrad a Priština se musí konstruktivně zapojit do procesu dialogu za podpory vysokého představitele, místopředsedy Komise Borrella a zvláštního zástupce EU Lajčáka.

Všech šest partnerů ze západního Balkánu se zavázalo k vytvoření společného regionálního trhu na základě pravidel a norem EU, přičemž by se měli zaměřit na překonání vzniklých obtíží s cílem poskytnout občanům a podnikům v regionu příležitosti plynoucí z této iniciativy a maximalizovat přínos investic v rámci hospodářského a investičního plánu.

Turecko
Turecko je klíčovým partnerem Evropské unie v zásadních oblastech společného zájmu, jako je migrace, boj proti terorismu, ekonomika, obchod, energetika a doprava.

V roce 2021 se dialog a spolupráce s Tureckem zintenzivnily. Evropská rada opakovaně uvedla, že EU má strategický zájem na stabilním a bezpečném prostředí ve východním Středomoří a na rozvoji spolupráce a vzájemně prospěšného vztahu s Tureckem. Přivítala zmírňování napětí ve východním Středomoří, ve kterém je třeba pokračovat. Na základě společného sdělení o aktuálním stavu vztahů mezi EU a Tureckem z března 2021 je EU připravena k postupné, přiměřené a reverzibilní součinnosti s Tureckem s cílem posílit spolupráci v řadě oblastí společného zájmu za předpokladu zachování stávajícího zmírnění napětí a konstruktivního přístupu Turecka a s výhradou splnění stanovených podmínek. V případě, že k jednostranným krokům nebo provokacím porušujícím mezinárodní právo dojde znovu, využije EU k obraně vlastních zájmů i zájmů svých členských států veškerých nástrojů a možností, jež má k dispozici. Očekává se, že Turecko bude aktivně podporovat jednání o spravedlivém, komplexním a proveditelném urovnání kyperské otázky v rámci OSN.

Vedoucí představitelé EU potvrdili, že nedílnou součástí vztahů mezi EU a Tureckem je i nadále dialog o právním státu a základních právech. Závažné obavy EU ohledně pokračujícího zhoršení situace v oblastech právního státu, základních práv a nezávislosti soudnictví nebyly Tureckem důvěryhodně řešeny. Turecko musí tento negativní trend prioritně zvrátit, a to řešením oslabování účinných brzd a protivah v rámci politického systému. Prohlášení EU a Turecka z března 2016 nadále přinášelo výsledky. Turecko nadále hrálo klíčovou úlohu při řešení migrace na trase přes východní Středomoří a pobýval v něm největší počet uprchlíků na světě. EU vítá skutečnost, že Turecko ratifikovalo Pařížskou dohodu o změně klimatu, a těší se na spolupráci s Tureckem ohledně provádění Zelené dohody pro Evropu.


Další kroky
Nyní je na Radě, aby zvážila dnešní doporučení Komise a přijala rozhodnutí o dalších krocích.

Souvislosti
Současná agenda rozšíření zahrnuje partnery ze západního Balkánu a Turecko. 

Přístupová jednání byla zahájena s Tureckem (2005), Černou Horou (2012) a Srbskem (2014). V březnu 2020 členské státy jednomyslně rozhodly o zahájení přístupových jednání se Severní Makedonií a AlbániíBosna a Hercegovina (žádost o přistoupení k EU byla podána v únoru 2016) a Kosovo (dohoda o stabilizaci a přidružení vstoupila v platnost v dubnu 2016) jsou potenciálními kandidáty.

Proces přistoupení k EU je i nadále založen na stanovených kritériích, spravedlivých a přesně vymezených podmínkách a na zásadě vlastních zásluh. Pro přistoupení k EU je třeba provést komplexní reformy, aby bylo možné převzít závazky vyplývající z členství a těžit z mnoha jeho příležitostí. Aby se tento proces posunul kupředu, musí kandidáti prioritně dosáhnout skutečných a udržitelných výsledků v klíčových otázkách, mezi něž patří: právní stát, reforma soudnictví, boj proti korupci a organizované trestné činnosti, bezpečnost, základní práva, fungování demokratických institucí a reforma veřejné správy a také hospodářský rozvoj a konkurenceschopnost.

Důležitý je rovněž další pokrok v oblasti usmíření, dobrých sousedských vztahů a regionální spolupráce.

Ve zprávách v letošním balíčku týkajícím se rozšíření se rovněž odrážejí návrhy revidované metodiky pro přistoupení stanovené ve sdělení Evropské komise „Posílení procesu přistoupení – přesvědčivá perspektiva EU pro západní Balkán“, které v březnu 2020 potvrdily členské státy.

Revidovaná metodika pro přistoupení klade ještě větší důraz na zásadní reformy v oblasti právního státu, hospodářství, fungování demokratických institucí, svobody projevu, svobody a plurality médií, jakož i veřejné správy, jež mají i nadále klíčový význam pro přípravu kandidátských zemí a potenciálních kandidátů na splnění požadavků na členství. Schopnost a politická vůle přistupujících zemí zaměřit se na tyto reformy a prosazovat je mají centrální roli při jejich integraci do EU. 

Kapitoly jednání jsou seskupeny do šesti tematických okruhů, což umožňuje širší tematickou spolupráci s partnery. Členské státy, jež byly během procesu konzultovány a které poskytly podněty a odborné znalosti, byly požádány o rozsáhlejší příspěvky do balíčku, a to i prostřednictvím jejich ambasád působících v daném místě. Zprávy za rok 2021 zahrnují rovněž posouzení veřejného politického závazku orgánů ke strategickému cíli, jímž je přistoupení k EU.

Nový nástroj předvstupní pomoci (NPP III), přijatý dne 15. září s rozpočtem přesahujícím 14 miliard eur, je solidní investicí do budoucnosti regionu zemí usilujících o rozšíření. Umožní EU poskytnout nezbytné finanční prostředky na podporu provádění klíčových politických, institucionálních, sociálních a hospodářských reforem za účelem splnění norem EU a postupného sbližování s jejími pravidly a politikami. 

Další informace

Sdělení Komise

Pro podrobné závěry a doporučení ohledně jednotlivých partnerů viz:

Další obecnější informace:

Sdělení Komise „Posílení procesu přistoupení – přesvědčivá perspektiva EU pro západní Balkán“ z února 2020

Informativní přehled – Přistoupení k EU krok za krokem

Informativní přehled – Proces přistoupení zemí západního Balkánu k EU

Podrobnosti

Datum zveřejnění
24 říjen 2021
Autor /Autorka
Zastoupení v Česku