Komise dnes zveřejňuje předběžné údaje o smrtelných nehodách na silnicích za rok 2022. V loňském roce přišlo při silničních nehodách o život přibližně 20 600 lidí, což oproti roku 2021 představuje nárůst o 3 %, neboť po pandemii došlo k oživení dopravy. Ve srovnání s rokem před pandemií, tedy s rokem 2019, však jde o pokles o 2 000 úmrtí (–10 %). Cílem EU a OSN je snížit do roku 2030 počet úmrtí na silnicích na polovinu.
Protichůdné trendy v jednotlivých členských státech
Počet úmrtí na silnicích v celé EU se v roce 2022 oproti předchozímu roku zvýšil o 3 % v neposlední řadě proto, že se úroveň dopravy po pandemii zvýšila. Důležité je, že mnohé úspěchy dosažené během pandemie covidu-19 (včetně 17% poklesu mezi lety 2019 a 2020) nebyly ztraceny. Ve srovnání s rokem 2019 se počet úmrtí v roce 2022 snížil o 10 %.
Pokrok je však v jednotlivých členských státech velmi nerovnoměrný. Největší pokles – o více než 30 % – byl zaznamenán v Litvě a Polsku, přičemž 23% pokles zaznamenalo i Dánsko. Naproti tomu v posledních třech letech zůstal počet úmrtí na silnicích beze změny nebo naopak vzrostl¹ v zemích, jako je Irsko, Španělsko, Francie, Itálie, Nizozemsko a Švédsko.
Celkové pořadí jednotlivých zemí z hlediska míry úmrtí se od doby před pandemií výrazně nezměnilo, přičemž nejbezpečnější jsou silnice ve Švédsku (21 úmrtí na milion obyvatel) a v Dánsku (26 úmrtí na milion obyvatel), zatímco Rumunsko (86 úmrtí na milion obyvatel) a Bulharsko (78 úmrtí na milion obyvatel) vykázaly v roce 2022 nejvyšší míru úmrtí. Průměr EU činil 46 úmrtí na silnicích na milion obyvatel.
Nejvíce postižené skupiny
Na základě dostupných údajů za rok 2021 (podrobné údaje za rok 2022 dosud nejsou k dispozici) došlo v celé EU k 52 % úmrtí v silničním provozu na venkovských silnicích oproti 39 % v městských oblastech a 9 % na dálnicích. Tři ze čtyř osob, které zemřely na silnicích, byly muži (78 %). Cestující v automobilech (řidiči a spolujezdci) představovali 45 % všech úmrtí na silnicích, chodci tvořili 18 %, řidiči jednostopých motorových vozidel (motocykly a mopedy) 19 % a cyklisté 9 % celkového počtu úmrtí.
V městských oblastech se však situace velmi liší, neboť téměř 70 %všech úmrtí představují nechránění účastníci silničního provozu (chodci, cyklisté a řidiči jednostopých motorových vozidel). K úmrtím účastníků silničního provozu ve městech dochází převážně při střetu s osobními automobily a nákladními vozidly, z čehož je zřejmé, že je třeba zlepšit ochranu nechráněných účastníků silničního provozu.
I když je zvýšený podíl cyklistiky ve skladbě mobility v mnoha členských státech velmi vítán, vážným důvodem k obavám je trend v počtu cyklistů usmrcených na silnicích v EU. Jedná se o jedinou skupinu účastníků silničního provozu, která v posledním desetiletí nezaznamenala významný pokles počtu úmrtí; je tomu tak zejména kvůli přetrvávající absenci dobře vybavené infrastruktury. Například předběžné údaje z Francie za rok 2022 ukazují 30% nárůst počtu úmrtí při cyklistice ve srovnání s rokem 2019.
Souvislosti
V roce 2018 si EU stanovila cíl snížit do roku 2030 počet úmrtí na silnicích (a poprvé i vážných zranění) o 50 %. Tento cíl byl stanoven ve Strategickém akčním plánu pro bezpečnost silničního provozu, který vypracovala Komise, a v rámci politiky EU v oblasti bezpečnosti silničního provozu na období 2021–2030, které rovněž stanoví plány k dosažení cíle pro rok 2050, což je nulový počet úmrtí na silnicích (tzv. „vize nula“).
Bezpečnost silničního provozu byla rovněž klíčovým prvkem nedávných iniciativ v rámci politiky mobility EU, včetně Strategie pro udržitelnou a inteligentní mobilitu, návrhu Komise na revizi nařízení TEN-T a rámce městské mobility.
EU stojí v čele druhé dekády opatření v oblasti bezpečnosti silničního provozu, kterou OSN vyhlásila na období 2021–2030 v srpnu 2020.
Aby dále zvýšila bezpečnost evropských silnic, představí Komise v příštích týdnech soubor návrhů, které se zabývají bezpečností silničního provozu z celé škály perspektiv.
Další informace
Podrobnější údaje – Statistika bezpečnosti silničního provozu za rok 2022
Počet úmrtí na silnicích na milion obyvatel – předběžné údaje za rok 2022
|
|
Míra na milion obyvatel |
Změna v roce 2022 v % oproti: |
|||||
|
|
2019 |
2020 |
2021 |
2022 |
2021 |
2019 |
Průměr 2017–19 |
|
EU-27 |
51 |
42 |
45 |
46 |
3 % |
–10 % |
–11 % |
|
Belgie |
56 |
43 |
45 |
52 |
16 % |
–7 % |
–3 % |
|
Bulharsko |
90 |
67 |
81 |
78 |
–5 % |
–15 % |
–17 % |
|
Česko |
58 |
48 |
50 |
50 |
–1 % |
–15 % |
–15 % |
|
Dánsko |
34 |
28 |
22 |
26 |
18 % |
–23 % |
–15 % |
|
Německo |
37 |
33 |
31 |
34 |
9 % |
–8 % |
–12 % |
|
Estonsko |
39 |
44 |
41 |
38 |
–9 % |
–4 % |
–10 % |
|
Irsko |
29 |
30 |
27 |
31 |
14 % |
11 % |
9 % |
|
Řecko |
64 |
54 |
57 |
58 |
1 % |
–11 % |
–13 % |
|
Španělsko |
37 |
29 |
32 |
36 |
12 % |
–2 % |
–5 % |
|
Francie |
50 |
39 |
45 |
49 |
11 % |
0 % |
–2 % |
|
Chorvatsko |
73 |
58 |
72 |
71 |
–6 % |
–7 % |
–13 % |
|
Itálie |
53 |
40 |
49 |
53 |
9 % |
–2 % |
–5 % |
|
Kypr |
59 |
54 |
50 |
42 |
–16 % |
–27 % |
–26 % |
|
Lotyšsko |
69 |
73 |
78 |
60 |
–24 % |
–15 % |
–19 % |
|
Litva |
67 |
63 |
53 |
43 |
–19 % |
–35 % |
–35 % |
|
Lucembursko |
36 |
42 |
38 |
40 |
8 % |
18 % |
–6 % |
|
Maďarsko |
62 |
47 |
56 |
56 |
–1 % |
–10 % |
–13 % |
|
Malta |
32 |
21 |
17 |
50 |
189 % |
63 % |
47 % |
|
Nizozemsko |
34 |
30 |
29 |
35 |
20 % |
4 % |
7 % |
|
Rakousko |
47 |
39 |
41 |
41 |
2 % |
–11 % |
–11 % |
|
Polsko |
77 |
66 |
59 |
51 |
–14 % |
–34 % |
–33 % |
|
Portugalsko |
67 |
52 |
54 |
63 |
16 % |
–5 % |
–2 % |
|
Rumunsko |
96 |
85 |
92 |
86 |
–8 % |
–12 % |
–14 % |
|
Slovinsko |
49 |
38 |
54 |
40 |
–25 % |
–17 % |
–14 % |
|
Slovensko |
50 |
45 |
45 |
46 |
0 % |
–8 % |
–8 % |
|
Finsko |
38 |
40 |
41 |
34 |
–16 % |
–10 % |
–18 % |
|
Švédsko |
22 |
20 |
20 |
21 |
5 % |
0 % |
–17 % |
|
Švýcarsko |
22 |
26 |
23 |
31 |
35 % |
44 % |
25 % |
|
Norsko |
20 |
17 |
15 |
23 |
55 % |
15 % |
16 % |
|
Island |
17 |
22 |
24 |
24 |
0 % |
50 % |
–33 % |
Čísla za rok 2022 vycházejí u většiny zemí z předběžných údajů a při zveřejnění konečných údajů na podzim roku 2023 doznají určitých změn. Odhady za rok 2022 zahrnují celý rok a všechny silnice a týkají se úmrtí do 30 dnů od nehody, avšak u následujících zemí jsou založeny na částečných údajích: Německo a Řecko (každých 11 měsíců), Belgie a Maďarsko (každých 9 měsíců), Španělsko (venkovské silnice), Nizozemsko (částečná data; počet úmrtí evidovaných policií je rovněž podhodnocen přibližně o 10–15 %), Portugalsko (úmrtí do 24 hodin) a Švýcarsko (6 měsíců). O Lichtenštejnsku nejsou za rok 2022 k dispozici žádné údaje.
Údaje za rok 2022 jsou porovnávány se třemi obdobími: s rokem 2021 (předchozí rok), s rokem 2019 (základní rok pro cíl snížit do roku 2030 počet úmrtí o 50 %) a s průměrem za období 2017–2019 (s cílem zohlednit výkyvy v malých zemích). Procentuální změny v tabulce jsou vypočítány na základě absolutního počtu úmrtí, nikoli počtu úmrtí na milion obyvatel.
Podrobnosti
- Datum zveřejnění
- 21. února 2023