Evropská komise dnes zveřejnila předběžné údaje o smrtelných nehodách na silnicích za rok 2020. Vloni přišlo při dopravních nehodách o život odhadem 18 800 osob, což představuje nebývalý roční pokles o 17 % oproti roku 2019. To znamená, že v roce 2020 přišlo na silnicích EU o život téměř o 4 000 osob méně než v roce 2019. Nižší objem dopravy v důsledku koronavirové pandemie měl na počet smrtelných nehod na silnicích jasný, i když neměřitelný dopad.
Komisařka pro dopravu Adina Văleanová uvedla: „V roce 2020 bylo na silnicích EU zaznamenáno o téměř 4 000 méně úmrtí než v roce 2019. Naše silnice tak zůstávají nejbezpečnější na světě. Stále však zaostáváme za cílem, který jsme si stanovili pro uplynulou dekádu, a je třeba přijmout společná opatření, abychom zabránili návratu k úrovním před koronavirovou pandemií. Ve strategii pro udržitelnou a inteligentní mobilitu jsme zopakovali svůj závazek provádět strategii EU v oblasti bezpečnosti silničního provozu a snížit počet úmrtí u všech druhů dopravy téměř na nulu.“
Silnice EU jsou zdaleka nejbezpečnější na světě
Za předchozí desetiletí, tj. mezi lety 2010 až 2020, klesl počet úmrtí na silnicích o 36 %. Cíl snížit počet úmrtí o 50 %, který byl pro toto desetiletí stanoven, tak zůstal nedosažen. EU s počtem 42 úmrtí na 1 milion obyvatel však zůstává kontinentem s celosvětově nejbezpečnějšími silnicemi. Pro srovnání, celosvětový průměr činí více než 180.
Podle předběžných údajů zaznamenalo osmnáct členských států v roce 2020 historicky nejnižší počet úmrtí na silnicích. V celé EU oproti roku 2019 klesl počet těchto úmrtí v průměru o 17 %, byť tento pokles zdaleka nebyl vyrovnaný. K nejvýraznějšímu poklesu (o 20 % či více) došlo v Belgii, Bulharsku, Dánsku, Španělsku, Francii, Chorvatsku, Itálii, Maďarsku, na Maltě a ve Slovinsku. Pět členských států (Estonsko, Irsko, Lotyšsko, Lucembursko a Finsko) naopak zaznamenalo nárůst počtu úmrtí, ačkoli v malých zemích zpravidla dochází k meziročnímu kolísání.
V delším časovém horizontu klesl počet úmrtí na evropských silnicích mezi lety 2010 a 2020 o 36 %, což je méně než cíl EU stanovený na 50 %. Cíl překročilo pouze Řecko (54 %). Za ním se zařadilo Chorvatsko (44 %), Španělsko (44 %), Portugalsko (43 %), Itálie (42 %) a Slovinsko (42 %). Celkem devět členských států zaznamenalo pokles o 40 % nebo více.
Nebývalý vývoj v roce 2020 vedl k určitým změnám v pořadí jednotlivých zemí, pokud jde o počty úmrtí, ale nejbezpečnější silnice zůstávají ve Švédsku (18 na milion obyvatel), zatímco nejvyšší počet v roce 2020 vykázalo Rumunsko (85 na milion obyvatel). Průměr EU činil 42 úmrtí na milion obyvatel.
Dopad pandemie je obtížné měřit
Nižší objem dopravy v důsledku koronavirové pandemie měl na počet smrtelných nehod na silnicích jasný, i když neměřitelný dopad. Z předběžných údajů například v USA ale vyplývá, že navzdory nižšímu objemu dopravy došlo v roce 2020 k nárůstu počtu úmrtí. I údaje v některých zemích EU nasvědčují tomu, že v období omezení volného pohybu osob může docházet k nárůstu rizikového chování, a to zejména překračování povolené rychlosti.
Dopad na městskou mobilitu v důsledku koronavirové pandemie
Značný nárůst popularity zaznamenala cyklistika a mnoho měst po celém světě (dočasně) přerozdělilo silniční prostor ve prospěch cyklistů a chodců. Tento povzbudivý vývoj může mít významný pozitivní dopad na kvalitu ovzduší a změnu klimatu a zároveň vytváří nové výzvy v oblasti bezpečnosti silničního provozu.
V celé EU se přibližně 70 % smrtelných silničních nehod v městských oblastech týká zranitelných účastníků silničního provozu, včetně chodců, motocyklistů a cyklistů. Řešení bezpečnosti silničního provozu ve městech je proto klíčovou oblastí zájmu a Komise chce zajistit, aby byla tato bezpečnost zohledňována ve všech fázích plánování městské mobility. Bezpečnost silničního provozu bude důležitým prvkem nové iniciativy městské mobility, kterou Komise předloží v průběhu tohoto roku. V tomto ohledu dvě evropská hlavní města, Helsinky a Oslo, dosáhla v roce 2019 milníku nulové úmrtnosti chodců a cyklistů, přičemž zásadní pro pokrok v této oblasti bylo snížení rychlosti.
Souvislosti
Tyto údaje se zveřejňují u příležitosti konference EU o výsledcích v oblasti bezpečnosti silničního provozu , na níž se setkávají tvůrci politik, občanská společnost a odborníci v oblasti bezpečnosti silničního provozu, aby posoudili současný stav bezpečnosti silničního provozu v EU a způsob, jak nejlépe podniknout další kroky směrem k „vizi nula“.
Stockholmské prohlášení z února 2020 připravilo půdu pro další globální politický závazek v podobě rezoluce Valného shromáždění OSN o bezpečnosti silničního provozu , která vyhlásila období 2021–2030 druhou dekádou aktivit pro bezpečnost silničního provozu a stanovila nový cíl snížení pro rok 2030. V tomto ohledu se EU již ujala vedení a stanovila nový cíl snížit do roku 2030 počet úmrtí (a poprvé i vážných zranění) o 50 %. Tento cíl byl stanoven ve strategickém akčním plánu pro bezpečnost silničního provozu a v rámci politiky EU v oblasti bezpečnosti silničního provozu na období 2021–2030 v letech 2018 a 2019, jež Komise vypracovala a v nichž jsou rovněž stanoveny ambiciózní kroky k dosažení cíle pro rok 2050, kterým je nulový počet úmrtí na silnicích (tzv. „vize nula“). To zahrnovalo stanovení klíčových ukazatelů výkonnosti pro bezpečné silnice a okraje silnic; bezpečná vozidla; bezpečné využívání silnic, včetně bezpečné rychlosti, řízení za střízliva, prevence řízení při rozptýlení a používání bezpečnostních pásů a ochranných prostředků a rychlou a účinnou péči o oběti nehod.
Další informace
Statistika bezpečnosti silničního provozu za rok 2020: co se skrývá za čísly?
Činnost Komise a statistiky EU týkající se bezpečnosti silničního provozu a související analýza
Počet úmrtí na silnicích na milion obyvatel – předběžné údaje za rok 2020
|
|
2010 |
2019 |
2020 |
změna v % 2019–2020 |
změna v % 2010–2020 |
|
EU-27 |
67 |
51 |
42 |
–17 % |
–36 % |
|
Belgie |
78 |
56 |
44 |
–22 % |
–40 % |
|
Bulharsko |
105 |
90 |
67 |
–26 % |
–40 % |
|
Česko |
77 |
58 |
48 |
–16 % |
–35 % |
|
Dánsko |
46 |
34 |
27 |
–22 % |
–39 % |
|
Německo |
45 |
37 |
33 |
–11 % |
–25 % |
|
Estonsko |
59 |
39 |
45 |
15 % |
–24 % |
|
Irsko |
47 |
29 |
30 |
6 % |
–30 % |
|
Řecko |
113 |
64 |
54 |
–16 % |
–54 % |
|
Španělsko |
53 |
37 |
29 |
–21 % |
–44 % |
|
Francie |
64 |
50 |
39 |
–21 % |
–36 % |
|
Chorvatsko |
99 |
73 |
58 |
–20 % |
–44 % |
|
Itálie |
70 |
53 |
40 |
–25 % |
–42 % |
|
Kypr |
73 |
59 |
54 |
–8 % |
–20 % |
|
Lotyšsko |
103 |
69 |
74 |
7 % |
–35 % |
|
Litva |
95 |
67 |
63 |
–6 % |
–41 % |
|
Lucembursko |
64 |
36 |
42 |
18 % |
–19 % |
|
Maďarsko |
74 |
62 |
46 |
–25 % |
–39 % |
|
Malta |
31 |
32 |
21 |
–31 % |
-15 % |
|
Nizozemsko |
32 |
34 |
31 |
–8 % |
1 % |
|
Rakousko |
66 |
47 |
38 |
–19 % |
–39 % |
|
Polsko |
103 |
77 |
65 |
–15 % |
–37 % |
|
Portugalsko |
80 |
63 |
52 |
–18 % |
–43 % |
|
Rumunsko |
117 |
96 |
85 |
–12 % |
–31 % |
|
Slovinsko |
67 |
49 |
38 |
–22 % |
–42 % |
|
Slovensko |
69 |
50 |
45 |
–9 % |
–33 % |
|
Finsko |
51 |
38 |
40 |
4 % |
–19 % |
|
Švédsko |
28 |
22 |
18 |
–14 % |
–29 % |
|
|
|
|
|
|
|
|
Švýcarsko |
42 |
22 |
26 |
21 % |
–31 % |
|
Norsko |
43 |
20 |
18 |
–11 % |
–54 % |
|
Island |
25 |
17 |
22 |
33 % |
0 % |
V roce 2020 došlo v Lichtenštejnsku k jedné smrtelné silniční nehodě (v letech 2010 až 2019 k žádné).
Dopravní společenství zveřejnilo podobné údaje o úmrtích v roce 2020 týkající se regionálních účastníků ze západního Balkánu dne 15. dubna (https://www.transport-community.org/wp-content/uploads/2021/04/Annual-Statistics-2020.pdf).
Čísla za rok 2020 vycházejí u některých zemí z předběžných údajů a mohou po zveřejnění konečných údajů na podzim roku 2021 doznat malých změn. Procentuální změny v tabulce jsou vypočítány na základě absolutního počtu úmrtí, nikoli počtu úmrtí na milion obyvatel.
Podrobnosti
- Datum zveřejnění
- 20. dubna 2021
- Autor /Autorka
- Zastoupení v Česku