Evropská komise dnes zveřejnila předběžné údaje o smrtelných nehodách na silnicích za rok 2020. Vloni přišlo při dopravních nehodách o život odhadem 18 800 osob, což představuje nebývalý roční pokles o 17 % oproti roku 2019. To znamená, že v roce 2020 přišlo na silnicích EU o život téměř o 4 000 osob méně než v roce 2019. Nižší objem dopravy v důsledku koronavirové pandemie měl na počet smrtelných nehod na silnicích jasný, i když neměřitelný dopad.
Komisařka pro dopravu Adina Văleanová uvedla: „V roce 2020 bylo na silnicích EU zaznamenáno o téměř 4 000 méně úmrtí než v roce 2019. Naše silnice tak zůstávají nejbezpečnější na světě. Stále však zaostáváme za cílem, který jsme si stanovili pro uplynulou dekádu, a je třeba přijmout společná opatření, abychom zabránili návratu k úrovním před koronavirovou pandemií. Ve strategii pro udržitelnou a inteligentní mobilitu jsme zopakovali svůj závazek provádět strategii EU v oblasti bezpečnosti silničního provozu a snížit počet úmrtí u všech druhů dopravy téměř na nulu.“
Silnice EU jsou zdaleka nejbezpečnější na světě
Za předchozí desetiletí, tj. mezi lety 2010 až 2020, klesl počet úmrtí na silnicích o 36 %. Cíl snížit počet úmrtí o 50 %, který byl pro toto desetiletí stanoven, tak zůstal nedosažen. EU s počtem 42 úmrtí na 1 milion obyvatel však zůstává kontinentem s celosvětově nejbezpečnějšími silnicemi. Pro srovnání, celosvětový průměr činí více než 180.
Podle předběžných údajů zaznamenalo osmnáct členských států v roce 2020 historicky nejnižší počet úmrtí na silnicích. V celé EU oproti roku 2019 klesl počet těchto úmrtí v průměru o 17 %, byť tento pokles zdaleka nebyl vyrovnaný. K nejvýraznějšímu poklesu (o 20 % či více) došlo v Belgii, Bulharsku, Dánsku, Španělsku, Francii, Chorvatsku, Itálii, Maďarsku, na Maltě a ve Slovinsku. Pět členských států (Estonsko, Irsko, Lotyšsko, Lucembursko a Finsko) naopak zaznamenalo nárůst počtu úmrtí, ačkoli v malých zemích zpravidla dochází k meziročnímu kolísání.
V delším časovém horizontu klesl počet úmrtí na evropských silnicích mezi lety 2010 a 2020 o 36 %, což je méně než cíl EU stanovený na 50 %. Cíl překročilo pouze Řecko (54 %). Za ním se zařadilo Chorvatsko (44 %), Španělsko (44 %), Portugalsko (43 %), Itálie (42 %) a Slovinsko (42 %). Celkem devět členských států zaznamenalo pokles o 40 % nebo více.
Nebývalý vývoj v roce 2020 vedl k určitým změnám v pořadí jednotlivých zemí, pokud jde o počty úmrtí, ale nejbezpečnější silnice zůstávají ve Švédsku (18 na milion obyvatel), zatímco nejvyšší počet v roce 2020 vykázalo Rumunsko (85 na milion obyvatel). Průměr EU činil 42 úmrtí na milion obyvatel.
Dopad pandemie je obtížné měřit
Nižší objem dopravy v důsledku koronavirové pandemie měl na počet smrtelných nehod na silnicích jasný, i když neměřitelný dopad. Z předběžných údajů například v USA ale vyplývá, že navzdory nižšímu objemu dopravy došlo v roce 2020 k nárůstu počtu úmrtí. I údaje v některých zemích EU nasvědčují tomu, že v období omezení volného pohybu osob může docházet k nárůstu rizikového chování, a to zejména překračování povolené rychlosti.
Dopad na městskou mobilitu v důsledku koronavirové pandemie
Značný nárůst popularity zaznamenala cyklistika a mnoho měst po celém světě (dočasně) přerozdělilo silniční prostor ve prospěch cyklistů a chodců. Tento povzbudivý vývoj může mít významný pozitivní dopad na kvalitu ovzduší a změnu klimatu a zároveň vytváří nové výzvy v oblasti bezpečnosti silničního provozu.
V celé EU se přibližně 70 % smrtelných silničních nehod v městských oblastech týká zranitelných účastníků silničního provozu, včetně chodců, motocyklistů a cyklistů. Řešení bezpečnosti silničního provozu ve městech je proto klíčovou oblastí zájmu a Komise chce zajistit, aby byla tato bezpečnost zohledňována ve všech fázích plánování městské mobility. Bezpečnost silničního provozu bude důležitým prvkem nové iniciativy městské mobility, kterou Komise předloží v průběhu tohoto roku. V tomto ohledu dvě evropská hlavní města, Helsinky a Oslo, dosáhla v roce 2019 milníku nulové úmrtnosti chodců a cyklistů, přičemž zásadní pro pokrok v této oblasti bylo snížení rychlosti.
Souvislosti
Tyto údaje se zveřejňují u příležitosti konference EU o výsledcích v oblasti bezpečnosti silničního provozu , na níž se setkávají tvůrci politik, občanská společnost a odborníci v oblasti bezpečnosti silničního provozu, aby posoudili současný stav bezpečnosti silničního provozu v EU a způsob, jak nejlépe podniknout další kroky směrem k „vizi nula“.
Stockholmské prohlášení z února 2020 připravilo půdu pro další globální politický závazek v podobě rezoluce Valného shromáždění OSN o bezpečnosti silničního provozu , která vyhlásila období 2021–2030 druhou dekádou aktivit pro bezpečnost silničního provozu a stanovila nový cíl snížení pro rok 2030. V tomto ohledu se EU již ujala vedení a stanovila nový cíl snížit do roku 2030 počet úmrtí (a poprvé i vážných zranění) o 50 %. Tento cíl byl stanoven ve strategickém akčním plánu pro bezpečnost silničního provozu a v rámci politiky EU v oblasti bezpečnosti silničního provozu na období 2021–2030 v letech 2018 a 2019, jež Komise vypracovala a v nichž jsou rovněž stanoveny ambiciózní kroky k dosažení cíle pro rok 2050, kterým je nulový počet úmrtí na silnicích (tzv. „vize nula“). To zahrnovalo stanovení klíčových ukazatelů výkonnosti pro bezpečné silnice a okraje silnic; bezpečná vozidla; bezpečné využívání silnic, včetně bezpečné rychlosti, řízení za střízliva, prevence řízení při rozptýlení a používání bezpečnostních pásů a ochranných prostředků a rychlou a účinnou péči o oběti nehod.
Další informace
Statistika bezpečnosti silničního provozu za rok 2020: co se skrývá za čísly?
Činnost Komise a statistiky EU týkající se bezpečnosti silničního provozu a související analýza
Počet úmrtí na silnicích na milion obyvatel – předběžné údaje za rok 2020
| 2010 | 2019 | 2020 | změna v % 2019–2020 | změna v % 2010–2020 |
EU-27 | 67 | 51 | 42 | –17 % | –36 % |
Belgie | 78 | 56 | 44 | –22 % | –40 % |
Bulharsko | 105 | 90 | 67 | –26 % | –40 % |
Česko | 77 | 58 | 48 | –16 % | –35 % |
Dánsko | 46 | 34 | 27 | –22 % | –39 % |
Německo | 45 | 37 | 33 | –11 % | –25 % |
Estonsko | 59 | 39 | 45 | 15 % | –24 % |
Irsko | 47 | 29 | 30 | 6 % | –30 % |
Řecko | 113 | 64 | 54 | –16 % | –54 % |
Španělsko | 53 | 37 | 29 | –21 % | –44 % |
Francie | 64 | 50 | 39 | –21 % | –36 % |
Chorvatsko | 99 | 73 | 58 | –20 % | –44 % |
Itálie | 70 | 53 | 40 | –25 % | –42 % |
Kypr | 73 | 59 | 54 | –8 % | –20 % |
Lotyšsko | 103 | 69 | 74 | 7 % | –35 % |
Litva | 95 | 67 | 63 | –6 % | –41 % |
Lucembursko | 64 | 36 | 42 | 18 % | –19 % |
Maďarsko | 74 | 62 | 46 | –25 % | –39 % |
Malta | 31 | 32 | 21 | –31 % | -15 % |
Nizozemsko | 32 | 34 | 31 | –8 % | 1 % |
Rakousko | 66 | 47 | 38 | –19 % | –39 % |
Polsko | 103 | 77 | 65 | –15 % | –37 % |
Portugalsko | 80 | 63 | 52 | –18 % | –43 % |
Rumunsko | 117 | 96 | 85 | –12 % | –31 % |
Slovinsko | 67 | 49 | 38 | –22 % | –42 % |
Slovensko | 69 | 50 | 45 | –9 % | –33 % |
Finsko | 51 | 38 | 40 | 4 % | –19 % |
Švédsko | 28 | 22 | 18 | –14 % | –29 % |
|
|
|
|
|
|
Švýcarsko | 42 | 22 | 26 | 21 % | –31 % |
Norsko | 43 | 20 | 18 | –11 % | –54 % |
Island | 25 | 17 | 22 | 33 % | 0 % |
V roce 2020 došlo v Lichtenštejnsku k jedné smrtelné silniční nehodě (v letech 2010 až 2019 k žádné).
Dopravní společenství zveřejnilo podobné údaje o úmrtích v roce 2020 týkající se regionálních účastníků ze západního Balkánu dne 15. dubna (https://www.transport-community.org/wp-content/uploads/2021/04/Annual-Statistics-2020.pdf).
Čísla za rok 2020 vycházejí u některých zemí z předběžných údajů a mohou po zveřejnění konečných údajů na podzim roku 2021 doznat malých změn. Procentuální změny v tabulce jsou vypočítány na základě absolutního počtu úmrtí, nikoli počtu úmrtí na milion obyvatel.
Podrobnosti
- Datum zveřejnění
- 20 duben 2021
- Autor /Autorka
- Zastoupení v Česku