Café Evropa v regionech: Budoucnost lesů na Vysočině – poučili jsme se z kůrovcové kalamity?

Zveme Vás na další debatu v rámci cyklu Café Evropa, tentokrát na téma: „Budoucnost lesů na Vysočině – poučili jsme se z kůrovcové kalamity?“

Debata se bude konat osobně, v Malovaném sále, Muzeum Vysočiny Jihlava a bude možné ji sledovat také online na Facebooku.

 Pro osobní účast se registrujte zde: https://bit.ly/3P4tBGr.

Debatu organizuje Evropská komise v ČR, EUROPE DIRECT Jihlava a Institut pro evropskou politiku EUROPEUM.
Partnerem debaty je Lesnická a dřevařská fakulta (mendelu.cz), která je zapojena do projektu Přeshraniční řízení rizik v lesnictví | AT-CZ. Mediálním partnerem debaty je Deník.cz

Hosty debaty budou:
- Jaromír Bláha, expert na ochranu lesů a divoké přírody, Hnutí Duha
- Jitka Meňházová, akademická pracovnice, Lesnická a dřevařská fakulta, Mendelova univerzita v Brně
- Ladislav Miko, Evropská komise, bývalý ministr životního prostředí ČR
- Jan Sovák, lesní rada, KINSKÝ Žďár, a.s.
- Jiří Svoboda, ředitel, Lesní družstvo obcí Přibyslav

Moderátor: Martin Vokálek, výkonný ředitel, Institut pro evropskou politiku EUROPEUM

Akci budeme vysílat živě online a přímý přenos bude možné sledovat zde na stránce Café Evropa. Do diskuze se budete moci zapojit přímo během debaty pomocí komentářů pod videem.
Pokud máte již nyní nějaké otázky, pište je prosím do této události.

Živé vysílání bude k dispozici zde: https://www.facebook.com/CafeEvropaCZ/live/.

Procházka po lesích Vysočiny dnes nezřídka nabízí neradostný obrázek. Opakuje se zde tragédie, kterou známe z řady jiných částí Česka. Doslova před očima mizí nejen jednotlivé stromy, ale celé porosty. Nepůvodní smrkové lesy, oslabené dlouhými suchy, se nedokáží ubránit kůrovci. Dílo zkázy pak dokonávají silné větry, které vyvracejí, lámou či ohýbají přeživší stromy. Někde tak narážíme na nekonečné řady smutných pahýlů suchých stromů, jinde na rozsáhlé holiny nebo na celé lesy, z nichž zůstala jen prázdná „skořápka“ okrajových stromů – a nakonec mizí i ta. A nejen to. Slunce odhalenou půdu vysouší v prach, mění se vodní režim, hrozí eroze. Návštěvníci marně bloudí krajinou, z níž zmizely stromy s turistickými značkami, a silnice jsou ničeny kolonami kamiónů se dřevem. V některých částech Vysočiny již můžeme hovořit doslova o katastrofě: snahy o opětovné zalesnění končí bezútěšnými řadami uschlých sazenic.

Dle výpočtu think-tanku CZECH FOREST napadl kůrovec v Česku za loňský rok 15-20 milionů kubických metrů stromů a způsobil škody ve výši 11,6 miliardy korun. Na Vysočině objem vytěžených stromů nakažených kůrovcem dosáhl v minulém roce 1,2 milionu kubických metrů. Kromě Česka se s kůrovcovou kalamitou v posledních letech potýkaly též Rakousko, Německo, Slovensko, Polsko či Švédsko. V sousedním Německu bylo během kalamity v roce 2020 poškozeno kůrovcem rekordních 43 milionů kubických metrů.

Je situace opravdu tak děsivá a jaká čeká lesy Vysočiny budoucnost? Jaký je současný stav lesních porostů v různých částech Vysočiny? Jaké okolnosti a příčiny k současnému stavu vedly – a za které z nich může člověk? Jaké následky katastrofa má pro přírodu, zvěř i člověka? Lze na celé situaci najít i nějaká pozitiva? Poučili jsme se z ní? Změní se do budoucna náš vztah k lesům a krajině? Co by vlastníci lesů měli dělat pro obnovu svých porostů, co z toho dělat dokáží, a bude to stačit? Jak by měly vypadat lesy na Vysočině v budoucnu, za deset, za sto let? Jak může pomoci stát či Evropská unie a její environmentální politika, zvláště takzvaná Zelená dohoda pro Evropu?

Máte-li jakýkoliv dotaz, obrátit se na nás můžete na e-mailu debatycafe-evropa [dot] cz (debaty[at]cafe-evropa[dot]cz).

Budeme se těšit na Vaši účast!