Civilní ochrana: EU nastiňuje cíle odolnosti vůči katastrofám

Evropská komise dnes přijala doporučení a sdělení, aby stanovila společné cíle pro posílení odolnosti vůči katastrofám v oblasti civilní ochrany. To popisuje způsoby, jakými lze lépe připravit evropské země na přírodní rizika, například na zemětřesení, povodně a lesní požáry. S ohledem na rychle se měnící rizika si evropské cíle v oblasti odolnosti vůči katastrofám kladou za cíl zlepšit schopnost EU, jejích členských států a států účastnících se mechanismu civilní ochrany EU, pokud jde předvídání dopadů budoucích závažných katastrof a mimořádných událostí a reakce na ně. Za tímto účelem a v úzké spolupráci s členskými státy určila Evropská komise pět cílů, které je třeba společně sledovat.

Pět evropských cílů v oblasti odolnosti vůči katastrofám:

1. Předvídat – Zlepšení posuzování rizik, jejich předvídání a plánování zvládání rizik katastrof. Vzhledem ke složitosti a vzájemné provázanosti rizik, jimž EU čelí, je důležité identifikovat slabá místa v kritických odvětvích a předvídat rizika a hrozby.
2. Připravit se – Zvýšení informovanosti obyvatelstva o rizicích a jeho připravenosti na ně. Zvyšování povědomí o rizicích a připravenosti obyvatelstva pomáhá snižovat dopad katastrof.
3. Upozornit – Zlepšení systémů včasného varování. Posílení systémů včasného varování zajistí, aby se varovné zprávy na celostátní, regionální a místní úrovni včas dostaly ke správným lidem.
4. Reagovat – Posílení kapacity mechanismu civilní ochrany Unie pro odezvu. Dalším posílením schopnosti reakce mechanismu civilní ochrany Unie může EU poskytnout větší pomoc při překlenování kritických nedostatků a bránění dalšímu zhoršování situace, pokud je kapacita země přetížena.
5. Zabezpečit – Zajištění spolehlivého systému civilní ochrany. Systémy civilní ochrany musí zůstat v provozu nepřetržitě, během katastrof i po nich, když jsou nejvíce zapotřebí. Aktualizace plánů a postupů pro zachování provozu a zajištění koordinace a sdílení informací napříč odvětvími, včetně poskytovatelů kritické infrastruktury, pomůže systémům civilní ochrany, aby vždy fungovaly.

S cílem spustit provádění těchto cílů zahajuje Evropská komise pět stěžejních iniciativ, jednu pro každý cíl. Stěžejní iniciativou bude například zahájení programu preparEU, což bude celoevropský zvyšování povědomí o odolnosti vůči katastrofám, který se bude zaměřovat na evropské občany.

Souvislosti

Pokud rozsah mimořádné události přesahuje reakční schopnosti konkrétní země, může země požádat o pomoc prostřednictvím mechanismu civilní ochrany EU. Po aktivaci Evropské středisko pro koordinaci odezvy na mimořádné události koordinuje a financuje pomoc poskytnutou členskými státy EU a osmi dalšími zúčastněnými státy (Albánie, Bosna a Hercegovina, Island, Černá Hora, Severní Makedonie, Norsko, Srbsko a Turecko) prostřednictvím spontánních nabídek. Cíle Unie v oblasti odolnosti vůči katastrofám určují prioritní oblasti a související specifické cíle pro posílení odolnosti mechanismu EU a členských států vůči katastrofám. Tyto cíle jsou nezávazným společným základem na podporu opatření v oblasti prevence a připravenosti v případě katastrof, které postihují dvě nebo více zemí současně.

Další informace

Doporučení Komise o cílech Unie v oblasti odolnosti vůči katastrofám

Sdělení Komise o cílech Evropské unie v oblasti odolnosti proti katastrofám: Společný postup při reakci na budoucích mimořádné události

Mechanismus civilní ochrany EU

Středisko pro koordinaci odezvy na mimořádné události

Informativní přehled

Citace

Mechanismus civilní ochrany EU již více než 20 let zajišťuje rychlou a účinnou pomoc při mimořádných událostech při každém výskytu závažné katastrofy, která přesahuje svým rozsahem vnitrostátní kapacity. Poskytování pomoci prostřednictvím těchto solidárních operací EU je velmi působivé. K přírodním katastrofám či katastrofám způsobeným člověkem však dochází stále častěji, jsou intenzivnější a složitější a mají stále více meziodvětvových a přeshraničních dopadů. Zotavujeme se z dopadů pandemie COVID-19, přičemž klimatická krize se stává stále více viditelnou v podobě období extrémně ničivých lesních požárů, vln veder či záplav, které šíří napříč Evropou. Současně válečná agrese Ruska vůči Ukrajině vytváří šokové vlny po celé Evropě i mimo ni. Abychom tomu dokázali čelit, musíme posílit naši kolektivní odolnost, a to lepším pochopením proměnlivého prostředí rizik a společnou orientací. Na základě této evropské agendy odolnosti vůči katastrofám budou EU a její členské státy lépe vybaveny k tomu, aby reagovaly na následky závažných katastrof, předcházely jim a připravily se na ně. To pomůže zachránit více životů a lépe ochránit občany, životní podmínky i prostředí v EU.

Janez Lenarčič, komisař pro řešení krizí - 08/02/2023