Přejít na hlavní obsah
Zastoupení v České republice
Tisková zpráva19. prosince 2022Zastoupení v ČeskuOdhadovaná doba čtení: 8 min

COP15: historická celosvětová dohoda pro přírodu a lidi

Sustainable wildlife management near Makira Natural Park, Madagascar

Dnes ráno se na konferenci smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti COP15 v kanadském Montrealu EU připojila k 195 zemím historického celosvětového rámce pro biologickou rozmanitost z Kchun-mingu a Montrealu. Součástí rámce jsou globální cíle a úkoly, jejichž záměrem je chránit a obnovovat přírodu pro současné i budoucí generace, zajistit její trvale udržitelné využívání a podnítit investice do zelené globální ekonomiky. Spolu s Pařížskou dohodou o klimatu připravuje půdu pro klimaticky neutrální, k přírodě příznivý a odolný svět do roku 2050.

Dohoda je pevným rámcem s jasnými, měřitelnými cíli a úkoly, v němž je stanoveno komplexní monitorování, podávání zpráv a přezkum opatření ke sledování pokroku a který doplňuje rozsáhlý balíček k mobilizaci zdrojů.

Na ekosystémových službách závisí více než polovina celosvětového HDP. A 70 % nejzranitelnějších osob na světě přímo závisí na volně žijících druzích. Dohoda z Kchun-mingu a Montrealu urychlí ambiciózní politiky po celém světě a zmobilizuje financování na biologickou rozmanitost ze všech zdrojů – do roku 2030 se ročně bude jednat o 200 miliard USD. Celosvětové společenství se jejím prostřednictvím zavazuje k přijetí opatření na ochranu a obnovu přírody a odstranění znečištění, tedy k opatřením jako jsou ta, která jsou součástí Zelené dohody pro Evropu. Tím se zajistí, že příroda bude i v nadcházejících desetiletích pevnou oporou společností, hospodářství a komunit.

Cíle a úkoly ambiciózních opatření do roku 2030 a 2050

Dohoda o biologické rozmanitosti z Kchun-mingu a Montrealu obsahuje klíčové globální cíle:

  • do roku 2030 v celosvětovém měřítku (na pevnině i na moři) obnovit 30 % poškozených ekosystémů,
  • do roku 2030 ochránit a spravovat 30 % oblastí (pozemních, vnitrozemských, pobřežních a mořských),
  • zastavit vymírání známých druhů a do roku 2050 snížit desetinásobně riziko a míru vyhynutí všech druhů (včetně neznámých),
  • do roku 2030 omezit riziko pesticidů alespoň o 50 %,
  • do roku 2030 omezit únik živin do životního prostředí alespoň o 50 %,
  • do roku 2030 omezit rizika znečištění a negativní dopady znečištění ze všech zdrojů, a to na úrovně, které nejsou pro biologickou rozmanitost a ekosystémové funkce škodlivé,
  • do roku 2030 omezit globální stopu spotřeby, mimo jiné výrazným snížením nadměrné spotřeby a vzniku odpadů a snížením plýtvání potravinami na polovinu,
  • udržitelně spravovat oblasti využívané pro zemědělství, akvakulturu, rybolov a lesnictví a podstatně zvýšit míru agroekologie a dalších postupů šetrných k biologické rozmanitosti,
  • bojovat proti změně klimatu prostřednictvím řešení inspirovaných přírodou,
  • do roku 2030 omezit míru zavlečení, vysazení či usídlení invazních nepůvodních druhů alespoň o 50 %,
  • do roku 2030 zajistit bezpečné, legální a udržitelné využívání volně žijících druhů a obchod s nimi,
  • ozelenění veřejného prostoru ve městech.

Mobilizace finančních prostředků a prostor k tomu, aby podniky mohly přebírat odpovědnost za biologickou rozmanitost

Dohoda výrazně zvýší mobilizaci finančních prostředků na biologickou rozmanitost ze všech zdrojů – domácích, mezinárodních, veřejných i soukromých – a do roku 2030 zmobilizuje nejméně 200 miliard USD ročně. Tím se vytvoří pobídky pro domácí a mezinárodní zdroje, včetně obchodních investic.

Zabývá se rovněž dotacemi, které škodí biologické rozmanitosti, se závazkem do roku 2025 určit a do roku 2030 odstranit celkem nejméně 500 miliard USD ročně.

V rámci dohody se EU připojila k mezinárodnímu balíčku solidarity zaměřenému zejména na nejzranitelnější země a na země, v nichž je biologická rozmanitost nejvyšší. Nový globální rámcový fond pro biologickou rozmanitost zřízený v rámci Globálního fondu pro životní prostředí bude otevřen financování ze všech zdrojů.

Velké a nadnárodní společnosti a finanční instituce budou nově muset pravidelně monitorovat, posuzovat a zveřejňovat rizika, závislost a dopady na biologickou rozmanitost související s jejich činností: jedná se o významný krok ke zlepšení podnikatelských opatření v oblasti biologické rozmanitosti; budou mít rovněž povinnost poskytovat spotřebitelům informace na podporu udržitelné spotřeby.

Zapojení EU vytváří prostor pro dohodu

Během čtyřletých jednání hrála zásadní úlohu jednota Evropy a její vedoucí postavení. V Montrealu se vyjednávacímu týmu EU vedenému komisařem Sinkevičiusem spolu s členskými státy EU, které koordinovalo české předsednictví Rady, podařilo vytvořit prostor a vůli k dohodě a souběžně dosáhnout i pokroku v oblasti financí.

Dohoda je důležitým impulsem pro multilateralismus v době, kdy je více než kdy jindy zapotřebí globální solidarita a spolupráce.

Další kroky

Vzhledem k tomu, že jednání o nové dohodě byla uzavřena, je načase, aby všechny země tento rámec provedly prostřednictvím vnitrostátních a mezinárodních opatření.

Před příští konferencí smluvních stran v roce 2024 musí všechny země připravit aktualizované vnitrostátní strategie a akční plány v oblasti biologické rozmanitosti, jakož i vnitrostátní finanční strategie v oblasti biologické rozmanitosti. Na příští konferenci smluvních stran se zváží, zda je kumulativní dopad vnitrostátních opatření dostatečný k dosažení globálních cílů pro roky 2030 a 2050.

Souběžně s politickými opatřeními budou nyní země a mnohostranné finanční instituce pracovat na rychlém zahájení mobilizace finančních prostředků.  

Zelená dohoda pro Evropu staví Evropu do čela této globální hospodářské transformace. Naše návrhy, jako je nedávno přijatý zákon o dodavatelských řetězcích nezpůsobujících odlesňování a další práce směřující k odstranění znečištění, budou hnací silou realizace dohody z Kchun-mingu a Montrealu.

Souvislosti

Zachování zdravé přírody, ekologizace měst a udržení obrovské rozmanitosti života na naší planetě mají pro naši budoucnost zásadní význam. Příroda čistí vodu, poskytuje nám výživné potraviny, chrání nás před povodněmi a pomáhá zmírňovat změnu klimatu.

Na 15. zasedání konference smluvních stran (COP 15) v Montrealu vytvořila EU aliance a iniciativy, které mají pomoci realizovat celosvětový rámec pro biologickou rozmanitost v praxi. Společně s řadou členských států a několika dalšími zeměmi spojila EU síly, aby výrazně navýšila finanční prostředky na biologickou rozmanitost ze všech zdrojů. EU se rovněž připojila ke klíčovým iniciativám s cílem pomoci partnerským zemím posílit kapacity a znalosti za účelem dosažení globálního rámce pro biologickou rozmanitost. Patří mezi ně vysoce ambiciózní partnerství pro akceleraci na podporu budoucího provádění celosvětového rámce pro biologickou rozmanitost a globální služba na podporu znalostí o biologické rozmanitosti, která má zemím pomoci sledovat pokrok při plnění cílů v oblasti biologické rozmanitosti. EU rovněž podepsala s Guyanou dohodu o udržitelném obchodu se zákonným dřevem.

Další informace

Prohlášení předsedkyně von der Leyenové k dohodě o biologické rozmanitosti z Kchun-mingu a Montrealu

EU na konferenci COP15 o biologické rozmanitosti

Citáty:

Dohoda, které jsme na 15. zasedání konference smluvních stran dosáhli, je přelomovou dohodou o ochraně přírody, obnově ekosystémů a zachování života naší planety. Jde nám skutečně o život: na mrtvé planetě nemá lidstvo žádnou budoucnost. Přírodu a biologickou rozmanitost potřebujeme k zajištění potravinového zabezpečení, fungování hospodářství, dobrým životním podmínkám a našemu zdraví. Příroda je rovněž naším nejlepším spojencem v boji proti klimatické krizi. Když ji budeme obnovovat a chránit, může nám pomoci přizpůsobit se a ochrání nás před nejhoršími dopady změny klimatu.

Frans Timmermans, výkonný místopředseda pro Zelenou dohodu pro Evropu - 19/12/2022

 

Dnes večer jsme uzavřeli historickou dohodu o budoucnosti lidstva na Zemi. Dohoda o biologické rozmanitosti z Kchun-mingu a Montrealu je příležitostí k zajištění zdravé budoucnosti na Zemi. Dohoda se zaměřuje na všechny oblasti: do roku 2030 obnoví 30 % poškozených ekosystémů na pevnině a na moři a ochrání 30 % světových mořských a suchozemských oblastí, snižuje rizika znečištění, cílí na dotace škodlivé pro biologickou rozmanitost, mobilizuje finanční prostředky a zapojuje podniky, které díky ní ponesou odpovědnost. A musíme mít na paměti, že bez Montrealu nedojde k provedení Pařížské dohody, protože k dosažení našich cílů v oblasti klimatu je zapotřebí ochránit biologickou rozmanitost. Dnešní dohoda je výhrou pro všechny a jsem hrdý na to, že jsme jí dosáhli. Nyní musíme přejít od slov ke konkrétním činům a pustit se do práce v globálním měřítku.

Virginijus Sinkevičius, komisař pro životní prostředí, oceány a rybolov - 19/12/2022

Podrobnosti

Datum zveřejnění
19. prosince 2022
Autor /Autorka
Zastoupení v Česku