Skip to main content
Logo Evropské komise
Zastoupení v České republice
Tiskové komuniké8 únor 2022

Digitální nezávislost: Komise navrhuje akt o čipech, který má řešit nedostatek polovodičů a posílit vedoucí postavení Evropy v oblasti technologií

European Chips Act

Stručné shrnutí:

  • Komise vydala akt o čipech
  • Má řešit nedostatek polovodičů v Evropě
  • Cílem je:
    • 43 miliard, mj. na posílení výzkumu či pilotních výrobních linek
    • 20% tržní podíl EU v roce 2030
    • zajištění bezpečnosti dodávek, např. přilákáním investic a zvýšenou výrobní kapacitou
    • posílit nezávislost EU v oblasti technologií a aplikací
  • Komise a členské státy budou společně koordinovat vhodná opatření

Celé znění tiskové zprávy:

Komise dnes navrhla komplexní soubor opatření, jejichž účelem je zajistit odolnost dodávek do EU, nezávislost Unie na poli technologií a aplikací a její vedoucí postavení v této oblasti. Evropský akt o čipech posílí konkurenceschopnost a odolnost Evropy a pomůže dosáhnout digitální a zelené transformace.

Nedostatek polovodičů, který byl v nedávné době citelný na globální úrovni, si vynutil uzavírání továren v celé řadě odvětví od automobilového průmyslu až po sektor zdravotnických prostředků. Například v automobilovém průmyslu výroba v některých členských státech v roce 2021 poklesla o jednu třetinu. Tato situace jasně odhalila extrémní globální závislost hodnotového řetězce polovodičů na velmi omezeném počtu aktérů ve složitém geopolitickém kontextu. Ilustrovala však také, jaký význam polovodiče mají pro celý evropský průmysl a společnost.

Evropský akt o čipech bude stavět na silných stránkách Evropy – předních světových výzkumných a technologických organizacích a sítích, jakož i na řadě výrobců průkopnických zařízení –, a bude řešit přetrvávající nedostatky. Přispěje ke vzniku prosperujícího odvětví polovodičů zahrnujícího výzkum, výrobu i odolný dodavatelský řetězec. Společně s členskými státy a našimi mezinárodními partnery zmobilizuje veřejné a soukromé investice ve výši více než 43 miliard eur a stanoví opatření pro prevenci a předvídání potenciálních budoucích narušení dodavatelských řetězců, jakož i přípravu a rychlou reakci na ně. Umožní EU dosáhnout svého cíle, totiž do roku 2030 zdvojnásobit svůj stávající podíl na trhu na 20 %.

Díky evropskému aktu o čipech bude EU mít k dispozici nezbytné nástroje, dovednosti a technologické schopnosti, aby v této oblasti zaujala vedoucí postavení, a to nad rámec výzkumu a technologií, tedy i v oblasti navrhování, výroby a balení pokročilých čipů: tím si zajistí dodávky polovodičů a sníží svou závislost. Hlavními složkami jsou:

  • Iniciativa Čipy pro Evropu – sdruží zdroje Unie, členských států a třetích zemí přidružených ke stávajícím programům Unie, jakož i soukromého sektoru, prostřednictvím posíleného společného podniku pro čipy. Ten je výsledkem strategické změny zaměření stávajícího společného podniku pro klíčové digitální technologie. V jejím rámci bude uvolněno 11 miliard eur na posílení stávajícího výzkumu, vývoje a inovací, na zajištění zavádění pokročilých polovodičových nástrojů, pilotních výrobních linek na výrobu prototypů a zkušební a experimentální činnost zaměřenou na nová zařízení nabízející inovativní využití v reálném životě, na odbornou přípravu zaměstnanců a na rozvoj důkladného pochopení polovodičového ekosystému a hodnotového řetězce.
  • Nový rámec pro bezpečnost dodávek – přiláká investice a zvýší výrobní kapacity, což je nezbytné, aby se dařilo rozvoji inovací pokročilých výrobních technologií a inovativních a energeticky účinných čipů. Začínajícím podnikům navíc Fond pro čipy usnadní přístup k finančním prostředkům, a pomůže jim tak dovést inovace do úspěšného konce a přilákat investory. V rámci InvestEU bude fond rovněž zahrnovat specializovaný nástroj pro kapitálové investice do polovodičů na podporu rychle se rozvíjejících podniků a malých a středních podniků s cílem usnadnit jejich expanzi na trhu.
  • Mechanismus koordinace mezi členskými státy a Komisí – zajistí sledování nabídky polovodičů, odhad poptávky a předvídání nedostatku. Bude monitorovat hodnotový řetězec polovodičů shromažďováním klíčových informací od společností s cílem zmapovat primární nedostatky a překážky. Vypracuje společné posouzení krize a v rámci nového souboru nástrojů pro mimořádné situace bude koordinovat opatření, která je třeba přijmout. Díky plnému využití vnitrostátních nástrojů a nástrojů EU bude schopen rovněž rychlé a společné reakce.

Komise rovněž navrhuje doprovodné doporučení pro členské státy. Jedná se o nástroj s okamžitým účinkem, který umožňuje, aby koordinační mechanismus mezi členskými státy a Komisí začal bezprostředně fungovat. Díky němu mohou okamžitě začít probíhat jednání o včasných a přiměřených opatřeních reakce na krize.

Členové sboru komisařů se k této záležitosti vyjádřili následovně:

Předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová prohlásila: „Evropský akt o čipech zásadním způsobem ovlivní globální konkurenceschopnost evropského jednotného trhu. V krátkodobém horizontu zvýší naši odolnost vůči budoucím krizím, protože díky němu budeme moci předvídat narušení dodavatelského řetězce a předcházet jim. A ve střednědobém horizontu přispěje k tomu, aby Evropa v tomto strategickém odvětví zaujala pozici průmyslového lídra. Prostřednictvím evropského aktu o čipech vytyčujeme investice a strategii. Klíčem k našemu úspěchu jsou však evropští inovátoři, naši výzkumní pracovníci světového formátu – lidé, díky nimž náš kontinent celá desetiletí prosperoval.“

Margrethe Vestagerová, výkonná místopředsedkyně pro Evropu připravenou na digitální věk, prohlásila: „Čipy jsou nezbytné pro ekologickou a digitální transformaci – a pro konkurenceschopnost evropského průmyslu. Při zajišťování bezpečnosti dodávek bychom se neměli spoléhat pouze na jednu zemi nebo na jedinou společnost. Musíme rozšířit spolupráci – v oblasti výzkumu, inovací, návrhu i výrobních zařízení –, abychom zajistili, že Evropa bude jako klíčový aktér globálního hodnotového řetězce silnější. Její síla bude přínosem i pro mezinárodní partnery, s nimiž budeme spolupracovat, abychom se vyhnuli budoucím problémům s dodávkami.“

Komisař pro vnitřní trh Thierry Breton dodal: „Bez čipů nedosáhneme digitální transformace, ekologické transformace ani vedoucího postavení na poli technologií. Zabezpečení dodávek nejpokročilejších čipů se stalo hospodářskou a geopolitickou prioritou. Náš cíl je vysoký: do roku 2030 zdvojnásobit podíl na světovém trhu na 20 % a vyrábět nejsofistikovanější a energeticky nejúčinnější polovodiče přímo v Evropě. Prostřednictvím evropského aktu o čipech posílíme excelenci v oblasti výzkumu a jeho výsledkům usnadníme cestu z laboratoře do výroby. V současnosti mobilizujeme velký objem veřejných finančních prostředků, které již nyní přitahují značné soukromé investice. A děláme maximum pro to, abychom zajistili celý dodavatelský řetězec a zabránili budoucím otřesům naší ekonomiky, jako je tomu v případě současného nedostatku dodávek čipů. Investicemi do předních trhů budoucnosti a obnovením rovnováhy globálních dodavatelských řetězců umožníme evropskému průmyslu, aby si zachoval konkurenceschopnost, vytvářel kvalitní pracovní místa a uspokojoval rostoucí celosvětovou poptávku.“

Komisařka pro inovace, výzkum, kulturu, vzdělávání a mládež Marija Gabrielová při této příležitosti řekla: „Iniciativa Čipy pro Evropu úzce souvisí s programem Horizont Evropa a bude se opírat o nepřetržitý výzkum a inovace, jejichž cílem je vyvinout další generaci menších a energeticky účinnějších čipů. Budoucí iniciativa poskytne výzkumným pracovníkům, inovátorům a začínajícím podnikům skvělou příležitost stát se lídrem v nové vlně inovací, které budou vyvíjet špičková technologická řešení založená na hardwaru. Vývoj a výroba čipů v Evropě budou přínosem pro evropské hospodářské subjekty v klíčových hodnotových řetězcích a pomohou nám dosáhnout ambiciózních cílů, které jsme si stanovili v oblasti stavebnictví, dopravy, energetiky a digitálních technologií.“

Další kroky

Členské státy se vybízí, aby v souladu s doporučením okamžitě zahájily koordinační úsilí, jehož cílem je porozumět, v jakém stavu se hodnotový řetězec polovodičů v celé EU nachází, předvídat potenciální narušení a přijmout nápravná opatření k překonání současného nedostatku, a to do doby, než bude přijato nařízení. Evropský parlament a členské státy budou muset projednat návrhy Komise týkající se evropského aktu o čipech v rámci řádného legislativního postupu. Bude-li nařízení přijato, bude přímo použitelné v celé EU.

Souvislosti

Čipy představují strategická aktiva pro klíčové průmyslové hodnotové řetězce. Digitální transformace s sebou nese vznik nových trhů pro čipový průmysl. Mezi ně patří například vysoce automatizované automobily, cloud computing, internet věcí, konektivita (5G/6G), vesmír/obrana, výpočetní kapacita a superpočítače. Polovodiče jsou rovněž předmětem silných geopolitických zájmů, které podmiňují schopnost zemí jednat (vojensky, ekonomicky, průmyslově) a provádět digitalizaci.

Předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová ve svém projevu o stavu Unie v roce 2021 nastínila vizi evropské strategie pro čipy, jejímž cílem je společně vytvořit nejmodernější evropský čipový ekosystém, včetně jejich výroby, a propojit kapacity EU v oblasti výzkumu, navrhování a testování světové úrovně. Předsedkyně rovněž navštívila ASML, jednoho z hlavních evropských aktérů globálního hodnotového řetězce polovodičů, se sídlem v Eindhovenu.

V červenci 2021 spustila Evropská komise Průmyslovou alianci pro procesory a polovodičové technologie s cílem určit současné nedostatky ve výrobě mikročipů a technologický vývoj potřebný k tomu, aby podniky a organizace mohly prosperovat, bez ohledu na jejich velikost. Aliance pomůže podpořit spolupráci mezi stávajícími a budoucími iniciativami EU a spolu s ostatními zúčastněnými stranami sehraje i důležitou poradní úlohu a vypracuje strategický plán pro iniciativu Čipy pro Evropu.

K dnešnímu dni se 22 členských států ve společném prohlášení podepsaném v prosinci 2020 zavázalo spolupracovat na posílení hodnotového řetězce evropské elektroniky a vestavěných systémů a posílit špičkové výrobní kapacity.

Nová opatření pomohou Evropě dosáhnout jejích cílů digitální dekády do roku 2030, tj. 20% podílu na celosvětovém trhu s čipy do roku 2030.

Společně s aktem o čipech dnes Komise rovněž zveřejnila cílený průzkum mezi zúčastněnými stranami s cílem shromáždit podrobné informace o současné i budoucí poptávce po čipech a polovodičových destičkách. Výsledky tohoto průzkumu pomohou lépe pochopit, jak nedostatek čipů ovlivňuje evropský průmysl.

Další informace

Evropský akt o čipech: Otázky a odpovědi

Evropský akt o čipech: Informativní přehled (online)

Evropský akt o čipech: Informativní přehled

Sdělení o evropském aktu o čipech

Akt o čipech: Nařízení, kterým se stanoví rámec opatření pro posílení evropského polovodičového ekosystému

Doporučení Komise členským státům o společném souboru nástrojů Unie pro řešení krize nedostatku polovodičů a o mechanismu EU pro monitorování polovodičového ekosystému

Cílený průzkum mezi zúčastněnými stranami

Podrobnosti

Datum zveřejnění
8 únor 2022