Z nejnovějšího standardního průzkumu Eurobarometr, který byl dnes zveřejněn, vyplývá, že téměř rok po totální invazi Ruska na Ukrajinu trvá velká solidarita Evropanů s Ukrajinou; Evropané dále podporují opatření, která jsou podnikána na podporu této země a jejího lidu.
Občané EU jsou také v naprosté většině pro zrychlení transformace energetiky, konkrétně pro investice do obnovitelných zdrojů energie a opatření ke snížení závislosti na ruských zdrojích energie.
I když je inflace stále hlavní starostí Evropanů, podpora pro euro zůstává stále velmi vysoká.
Z Twitteru Zastoupení Evropské komise v ČR:
Celkem 77 % Čechů říká, že by EU měla co nejrychleji omezit svou závislost na ruských zdrojích energie. Nejvíce lidí si to myslí v Dánsku (96 %) a Švédsku (96 %), nejméně na Slovensku (55 %) a v Bulharsku (65 %). Průměr EU je 84 %. pic.twitter.com/PulOzhXf4b
— Evropská komise v ČR (@ZEK_Praha) February 23, 2023
1️⃣ inflace
— Evropská komise v ČR (@ZEK_Praha) February 23, 2023
2️⃣ mezinárodní situace
3️⃣ dodávky energie
Tyto tři věci dělají dnes Evropanům největší starosti. 🇨🇿 Češi uvádějí inflaci a rostoucí náklady na živobytí jako hlavní problém nejčastěji – spolu s 🇮🇪 Irskem, 🇭🇷 Chorvatskem, 🇮🇹 Itálií a 🇱🇺 Lucemburskem. pic.twitter.com/nMoDlE92aF
Jen 31 % Čechů si myslí, že ekonomika 🇪🇺 je v dobré kondici. To je druhé nejpesimističtější místo v EU hned po Francii (25 %). Nejpozitivněji vidí ekonomickou situaci v EU Litevci (65 %) a Nizozemci (62 %). Průměr EU je 40 %. pic.twitter.com/p98t0qKSU1
— Evropská komise v ČR (@ZEK_Praha) February 23, 2023
Vysoká podpora napříč zeměmi EU je pro humanitární pomoc 🇺🇦Ukrajině a lidem, kteří ji museli kvůli válce opustit.
👍 91 % respondentů souhlasí s poskytováním humanitární pomoci,
👍 88 % je pro přijímání lidí prchajících před válkou do EU. pic.twitter.com/9hjLL3dKRJ
— Evropská komise v ČR (@ZEK_Praha) February 23, 2023
Celé znění tiskové zprávy:
Silná podpora pro reakci EU na invazi Ruska na Ukrajinu
Občané EU dále projevují svou neochvějnou solidaritu s Ukrajinou. 91 % respondentů souhlasí s poskytováním humanitární pomoci a 88 % je pro přijímání lidí prchajících před válkou do EU. Poskytování finanční podpory Ukrajině schvaluje 77 % dotazovaných, zatímco ukládání hospodářských sankcí proti ruské vládě, podnikům a jednotlivcům získalo podporu 74 % dotazovaných. Evropané jsou také většinou pro zákaz vysílání ruských státních sdělovacích prostředků (67 %) a financování nákupu a dodávek vojenského vybavení pro Ukrajinu ze strany EU (65 %).
Většina evropských občanů (56 %) je i dále spokojená s reakcí Evropské unie na Ruskou invazi na Ukrajinu.
77 % respondentů z EU je pro společnou obrannou a bezpečností politiku členských států EU, což je stejně jako loni v létě; 16 % dotazovaných je proti. 80 % respondentů se domnívá, že nákup vojenského vybavení členskými státy by měl být lépe koordinován, a 69 % je přesvědčeno, že EU musí zvýšit svou kapacitu na výrobu vojenského vybavení.
Převažující podpora pro transformaci energetiky
Velká většina občanů EU (84 %) souhlasí s tím, že EU by měla co nejdříve snížit svou závislost na ruských zdrojích energie. Převážně také souhlasí s tím, že EU by měla podporovat zelenou transformaci tím, že bude masivně investovat do obnovitelných zdrojů energie (86 %). 85 % Evropanů je přesvědčeno, že se díky zvýšení energetické účinnosti budov, dopravy a zboží sníží naše závislost na výrobcích energie mimo EU. 82 % dotazovaných souhlasí s tím, že by členské státy EU měly v zájmu lepších cen nakupovat energii z jiných zemí společně. 81 % uvádí, že sami podnikli kroky ke snížení vlastní spotřeby energie.
Silná podpora pro euro navzdory obavám z inflace a hospodářských potíží
Občané EU považují zvyšující se ceny, inflaci a životní náklady za jeden ze dvou nejzásadnějších problémů, jimž EU v současné době čelí (32 %, o 2 procentní body méně); dále je znepokojuje mezinárodní situace (28 %, beze změny) a zásobování energií (26 %, tedy o 2 procentní body méně).
Vnímání situace evropského hospodářství se nezměnilo od léta 2022; 40 % dotazovaných ji považuje za „dobrou“ a 51 % ji hodnotí jako „špatnou“. Pohled na situaci vnitrostátního hospodářství zůstal od léta 2022 stabilní; v současné době ji 35 % respondentů hodnotí jako dobrou a 63 % se domnívá, že je špatná.
V tomto kontextu přetrvává velmi vysoká podpora pro euro v EU jako celku (71 %, druhá nejvyšší dosud zaznamenaná podpora); v eurozóně je ještě silnější (79 %).
Více než polovina respondentů (54 %) si myslí, že plán na podporu oživení NextGenerationEU může být účinnou odpovědí na současné hospodářské problémy. 63 % je také přesvědčena, že by se měly veřejné prostředky použít ke stimulaci soukromých investic na úrovni EU.
Evropané vidí budoucnost EU optimisticky
47 % Evropanů důvěřuje EU a 32 % důvěřuje národním vládám. 45 % Evropanů vnímá EU pozitivně, 36 % ji vnímá neutrálně a 18 % negativně. 62 % dotazovaných uvádí, že vidí budoucnost EU optimisticky (o 3 procentní body méně než v létě roku 2022, ale podobně jako v únoru 2022, tedy před agresí Ruska vůči Ukrajině).
Souvislosti
Standardní průzkum Eurobarometr ze zimy 2022–2023 (EB 98) byl proveden prostřednictvím osobních i online rozhovorů ve dnech 12. ledna až 6. února 2023. Bylo dotazováno 26 468 občanů EU z 27 členských států. Informace o průzkumu Eurobarometr a dalších průzkumech jsou k dispozici na internetových stránkách.
Podrobnosti
- Datum zveřejnění
- 22. února 2023