Článek obsahuje stručné shrnutí - Koronavirová pandemie představuje pro celosvětovou i unijní ekonomiku velmi velký otřes s velmi závažnými ekonomickými a sociálními následky.
Rychlé shrnutí
- Propad ekonomiky v eurozóně se letos očekává o 7,8 %, v roce 2021 pak růst o 4,2 %
- Zadlužení eurozóny vzroste z 85,9 % HDP v roce 2019 na 102,3 % v roce 2021
- Očekává se také růst nezaměstnanosti, jak budou státy rušit podpůrná opatření: v eurozóně letos na 9,4 %, v celé EU na 8,6 %
- Inflace zůstává utlumená, letos 0,3 %, v roce 2021 vzroste na 1,1 %
- Prognóza podléhá kvůli epidemiologické situaci vysoké míře nejistoty a rizika
Celé znění tiskové zprávy
Koronavirová pandemie představuje pro celosvětovou i unijní ekonomiku velmi velký otřes s velmi závažnými ekonomickými a sociálními následky. Ekonomická aktivita v Evropě utrpěla v první polovině roku závažný šok a ve třetím čtvrtletí došlo s postupným rušením opatření proti šíření nákazy k silnému oživení. Opětovné vypuknutí pandemie v posledních týdnech však vede k narušením, neboť vnitrostátní orgány zavádějí nová opatření v oblasti veřejného zdraví s cílem omezit její šíření. Epidemiologická situace znamená, že odhady týkající se růstu v horizontu prognózy podléhají extrémně vysoké míře nejistoty a rizikům.
Přerušené a neúplné oživení
Podle hospodářské prognózy z podzimu 2020 klesne ekonomika eurozóny v letošním roce o 7,8 %, načež v roce 2021 vzroste o 4,2 % a v roce 2022 o 3 %. Podle prognózy klesne ekonomika EU v letošním roce o 7,4 %, načež v roce 2021 vzroste o 4,1 % a v roce 2022 o 3 %. Ve srovnání s hospodářskou prognózou z léta 2020 jsou prognózy růstu jak pro eurozónu, tak pro EU mírně vyšší pro rok 2020 a nižší pro rok 2021. Neočekává se, že se produkce v eurozóně ani v EU v roce 2022 vrátí na úroveň před pandemií.
Hospodářský dopad pandemie se v rámci EU značně lišil a totéž platí o vyhlídkách oživení. To odráží síření viru, přísnost opatření v oblasti veřejného zdraví přijatých s cílem zabránit jeho šíření, odvětvové složení národních ekonomik a sílu vnitrostátních politických reakcí.
Růst nezaměstnanosti je ve srovnání s poklesem hospodářské aktivity omezený
Ztráty pracovních míst a nárůst nezaměstnanosti způsobily značný tlak na živobytí mnoha Evropanů. Politická opatření přijatá členskými státy spolu s iniciativami na úrovni EU pomohla zmírnit dopad pandemie na trhy práce. Bezprecedentní rozsah přijatých opatření, zejména prostřednictvím režimů zkrácené pracovní doby, umožnil, že růst míry nezaměstnanosti zůstal v porovnání s poklesem ekonomické aktivity utlumen. Nezaměstnanost bude v roce 2021 dále růst, neboť členské státy postupně zruší mimořádná podpůrná opatření a na trh práce vstoupí noví lidé, ale v roce 2022 by se situace měla zlepšit, neboť ekonomika bude dále zotavovat.
Prognóza předpokládá, že míra nezaměstnanosti v eurozóně vzroste ze 7,5 % v roce 2019 na 8,3 % v roce 2020 a 9,4 % v roce 2021 a poté se sníží na 8,9 % v roce 2022. Očekává se, že míra nezaměstnanosti v EU vzroste z 6,7 % v roce 2019 na 7,7 % v roce 2020 a 8,6 % v roce 2021 a poté se sníží na 8,0 % v roce 2022.
Schodky a veřejný dluh se budou zvyšovat
Očekává se, že nárůst schodků veřejných financí bude letos v celé EU výrazný, neboť se zvyšují sociální výdaje a snižují se daňové příjmy v důsledku výjimečných politických opatření zaměřených na podporu hospodářství, jakož i účinku automatických stabilizátorů.
Prognóza předpokládá, že celkový schodek veřejných financí v eurozóně vzroste z 0,6 % HDP v roce 2019 na přibližně 8,8 % v roce 2020 a poté se sníží na 6,4 % v roce 2021 a 4,7 % v roce 2022. To odráží očekávané postupné ukončování mimořádných podpůrných opatření v průběhu roku 2021 s tím, jak se zlepšuje hospodářská situace.
Vzhledem k prudkému nárůstu schodků prognóza předpokládá, že souhrnný poměr dluhu k HDP v eurozóně vzroste z 85,9 % HDP v roce 2019 na 101,7 % v roce 2020, 102,3 % v roce 2021 a 102,6 % v roce 2022.
Inflace zůstává utlumená
Prudký pokles cen energií vedl v srpnu a září k poklesu celkové inflace. Jádrová inflace, která zahrnuje všechny položky kromě energie a nezpracovaných potravin, rovněž v létě výrazně poklesla v důsledku nižší poptávky po službách, zejména službách souvisejících s cestovním ruchem, a průmyslovém zboží. Slabá poptávka, stagnace trhu práce a silný směnný kurz eura budou vyvíjet tlak na snižování cen.
Předpokládaná inflace v eurozóně měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen (HISC) by měla v roce 2020 dosáhnout průměrné hodnoty 0,3 % a poté vzrůst na 1,1 % v roce 2021 a 1,3 % v roce 2022, neboť ceny ropy se budou stabilizovat. Inflace v celé EU by měla v roce 2020 dosáhnout výše 0,7 %, v roce 2021 úrovně 1,3 % a v roce 2022 by měla dosáhnout 1,5 %.
Členové sboru komisařů se k tomu vyjádřili takto:
Výkonný místopředseda pro hospodářství ve prospěch lidí Valdis Dombrovskis k tomu uvedl: „Tato prognóza přichází v době, kdy druhá vlna pandemie způsobuje ještě větší nejistotu a ničí naše naděje na rychlé oživení. Hospodářská produkce EU se až do roku 2022 nevrátí na úroveň před pandemií. V této turbulentní době jsme však prokázali odhodlání a solidaritu. Dohodli jsme se na bezprecedentních opatřeních na pomoc lidem a podnikům. Budeme spolupracovat, abychom nastavili cestu k oživení, a to s využitím všech nástrojů, které máme k dispozici. Dohodli jsme se na přelomovém balíčku opatření na podporu oživení, NextGenerationEU, jehož ústředním prvkem je facilita na podporu oživení a odolnosti, s cílem poskytnout rozsáhlou podporu nejhůře zasaženým regionům a odvětvím. Nyní opětovně vyzývám Evropský parlament a Radu, aby urychleně dokončily jednání s cílem umožnit poskytnutí prostředků v roce 2021, abychom mohli společně investovat, reformovat a znovu budovat.“
Komisař pro hospodářství Paolo Gentiloni k tomu uvedl: „Po nejhlubší recesi v dějinách EU v první polovině letošního roku a po velmi silném vzestupu v létě bylo oživení Evropy přerušeno v důsledku opětovného vzestupu počtu případů onemocnění COVID-19. Růst se vrátí v roce 2021, ale potrvá dva roky, než se evropské hospodářství přiblíží úrovni před pandemií. V současné situaci velmi vysoké nejistoty musí vnitrostátní hospodářské a fiskální politiky zůstat podpůrné, zatímco nástroj NextGenerationEU musí být letos dokončen a účinně zaveden v první polovině roku 2021.“
Vysoký stupeň nejistoty s riziky nepříznivého vývoje, pokud jde o výhled
Nejistota a rizika spojená s hospodářskou prognózou z podzimu 2020 zůstávají mimořádně vysoká. Hlavní riziko vyplývá ze zhoršení pandemie, která si vyžádá přísnější opatření v oblasti veřejného zdraví a povede k závažnějšímu a dlouhodobějšímu dopadu na hospodářství. To vedlo k analýze scénářů pro dvě alternativní cesty vývoje pandemie – příznivější a horší – a jejího hospodářského dopadu. Existuje také riziko, že jizvy, které pandemie zanechala v ekonomice, jako jsou úpadky, dlouhodobá nezaměstnanost a narušení dodávek, by mohly být hlubší a dalekosáhlejší. Evropské hospodářství by rovněž mohlo být negativně zasaženo, pokud by se globální ekonomika a světový obchod zlepšily méně, než se předpokládalo, nebo pokud by se obchodní napětí zvýšila. Dalším rizikem nepříznivého vývoje je možné napětí na finančních trzích.
Naopak NextGenerationEU, program EU na podporu hospodářského oživení, včetně facility na podporu oživení a odolnosti, pravděpodobně poskytne hospodářství EU silnější podporu, než se předpokládalo. Je tomu tak proto, že prognóza mohla pravděpodobné přínosy těchto iniciativ zohlednit pouze částečně, neboť informace o vnitrostátních plánech, které jsou v této fázi k dispozici, jsou stále omezené. Obchodní dohoda mezi EU a Spojeným královstvím by měla rovněž pozitivní dopad na hospodářství EU od roku 2021 ve srovnání se základní prognózou, podle níž budou Spojené království a EU obchodovat podle pravidel Světové obchodní organizace (WTO) týkajících se doložky nejvyšších výhod.
Souvislosti
Prognóza byla vypracována v situaci závažné nejistoty, kdy členské státy oznámily v druhé polovině října 2020 nová významná opatření v oblasti veřejného zdraví s cílem omezit šíření viru.
Pokud jde o směnné kurzy, úrokové sazby a ceny komodit, vychází prognóza z obvyklého souboru technických předpokladů s datem uzávěrky 22. října 2020. U všech ostatních vstupních údajů, včetně informací o vládních politikách, zohledňuje tato prognóza informace do 22. října včetně. Projekce nepočítají s žádnými změnami politik s výjimkou případů, kdy jsou politiky věrohodně a dostatečně podrobně oznámeny.
Prognóza závisí na dvou důležitých technických předpokladech. Zaprvé se předpokládá, že opatření v oblasti veřejného zdraví zůstanou do určité míry v platnosti po celé prognózované období. Po jejich výrazném zpřísnění ve čtvrtém čtvrtletí roku 2020 se však očekává, že přísnost opatření se v roce 2021 postupně zmírní. Rovněž se předpokládá, že hospodářský dopad dané úrovně omezení se časem sníží s tím, jak se systém zdravotní péče a hospodářské subjekty přizpůsobí koronavirovému prostředí. Zadruhé, vzhledem k tomu, že budoucí vztahy mezi EU a Spojeným královstvím nejsou dosud jasné, vycházejí prognózy pro roky 2021 a 2022 z technického předpokladu, že EU a Spojené království budou od 1. ledna 2021 obchodovat podle pravidel Světové obchodní organizace (WTO) týkajících se doložky nejvyšších výhod. Tento předpoklad slouží pouze pro účely prognózy a nepředstavuje očekávání či odhad výsledku jednání mezi EU a Spojeným královstvím o jejich budoucích vztazích.
Příští prognózou Evropské komise bude aktualizace výhledu HDP a inflace v rámci hospodářské prognózy ze zimy 2021, která má být předložena v únoru 2021.
Další informace
Celé znění dokumentu: Hospodářská prognóza z podzimu 2020
Místopředseda Dombrovskis na Twitteru: @VDombrovskis
Komisař Gentiloni na Twitteru: @PaoloGentiloni
GŘ ECFIN na Twitteru: @ecfin
Podrobnosti
- Datum zveřejnění
- 5. listopadu 2020
- Autor /Autorka
- Zastoupení v Česku