Krátké shrnutí:
Podzimní hospodářská prognóza pro EU:
- Ruská válka na Ukrajině nadále silně ovlivňuje ekonomiku EU.
- Energetická krize zatěžuje domácnosti i výrobu a brzdí hospodářský růst.
- Inflace kulminuje a od roku 2023 bude postupně klesat. Pracovní trh EU je odolný, nezaměstnanost by měla zůstat nízká.
- Prognóza je však mimořádně nejistá, závisí na plynulosti dodávek plynu, zejména během zimy 2023–24.
- Inflace: Oproti letní prognóze Evropské komise se očekává nejvyšší inflace koncem roku, pak by měla klesat. V roce 2023 se ještě bude držet nezvykle vysoko. K dřívějším hodnotám kolem 3 % by se měla dostat v roce 2024.
Podzimní hospodářská prognóza pro ČR:
- V ČR se pro letošek předpokládá roční růst HDP ve výši 2,5 %. Soukromá spotřeba se ke konci roku zřejmě sníží. Českou průmyslovou ekonomiku, závislou na dovozu, bude nadále silně ovlivňovat narušení dodavatelského řetězce a vysoké ceny energií.
- V souladu se slábnoucí zahraniční poptávkou, zpřísňováním finančních podmínek a vysokými cenami energií bude reálný HDP v roce 2023 stagnovat a v roce 2024 poroste o 1,8 %. Deficit se bude snižovat, a to navzdory opatření ke zmírnění dopadu vysokých cen energií.
Celé znění tiskové zprávy:
Po silném prvním pololetí nyní ekonomika EU vstoupila do mnohem náročnější fáze. Otřesy vyvolané ruskou útočnou válkou proti Ukrajině narušují celosvětovou poptávku a posilují globální inflační tlaky. EU vzhledem ke své zeměpisné blízkosti k místu konfliktu a silné závislosti na dovozu plynu z Ruska patří mezi nejohroženější vyspělé ekonomiky. Energetická krize oslabuje kupní sílu domácností a zatěžuje výrobu. Ekonomická nálada se výrazně zhoršila. Ačkoli růst v roce 2022 bude lepší, než se původně předpokládalo, v důsledku uvedených skutečností je výhled na rok 2023 ve srovnání s průběžnou letní prognózou Evropské komise z hlediska růstu výrazně slabší a naopak inflace se očekává vyšší.
Růst na přelomu roku výrazně oslabí
Růst reálného HDP v EU v první půli roku 2022 přinesl pozitivní překvapení díky tomu, že spotřebitelé po uvolnění opatření proti šíření nákazy začali opět výrazně utrácet, zejména za služby. Růst pokračoval i ve třetím čtvrtletí, i když výrazně pomalejším tempem.
Vzhledem ke zvýšené nejistotě, tlaku vysokých cen energií, oslabení kupní síly domácností, slabšímu vnějšímu prostředí a přísnějším podmínkám financování se očekává, že EU, eurozóna i většina členských států se v posledním čtvrtletí dostanou do recese. Díky výrazné dynamice z roku 2021 a silnému růstu v letošním prvním pololetí nicméně růst reálného HDP v roce 2022 celkově dosáhne v EU 3,3 % (v eurozóně 3,2 %), což je výrazně více než 2,7 % předpokládaných v průběžné letní prognóze.
Vzhledem k tomu, že inflace nadále snižuje čistý příjem domácností, bude pokles ekonomické aktivity pokračovat i v prvním čtvrtletí roku 2023. Očekává se, že růst se do Evropy vrátí na jaře s tím, jak inflace postupně přestane dopadat na ekonomiku. Avšak vzhledem ke značným překážkám, které budou nadále brzdit poptávku, bude hospodářská aktivita utlumená a růst HDP v roce 2023 jako celku dosáhne jak v EU, tak v eurozóně 0,3 %.
Do roku 2024 by měl hospodářský růst postupně znovu nastartovat a dosáhnout v průměru 1,6 % v EU a 1,5 % v eurozóně.
Inflace ještě zrychlí, poté bude postupně zvolňovat
Hodnoty inflace, které byly během prvních deseti měsíců roku 2022 vyšší, než se očekávalo, a zvětšující se cenové tlaky zřejmě posunuly vrchol inflace na konec roku a zvedly prognózu roční míry inflace na 9,3 % v EU a 8,5 % v eurozóně. Očekává se, že v roce 2023 inflace sice klesne, ale zůstane stále na vysoké úrovni 7,0 % v EU a 6,1 % v eurozóně, načež se v roce 2024 zmírní na 3,0 % a 2,6 %.
Ve srovnání s průběžnou letní prognózou se jedná o úpravu směrem nahoru o téměř jeden procentní bod pro rok 2022 a více než dva body v roce 2023. Tyto úpravy odrážejí především výrazně vyšší velkoobchodní ceny plynu a elektřiny, které tlačí na maloobchodní ceny energie, ale i většiny zboží a služeb ve spotřebním koši.
Trh práce, nejsilnější za několik desetiletí, zůstane odolný
Trh práce má navzdory náročnému prostředí nadále dobré výsledky; zaměstnanost i účast na trhu práce jsou nejvyšší a nezaměstnanost nejnižší za několik desetiletí. Díky výrazné hospodářské expanzi došlo v první polovině roku 2022 k čistému zvýšení počtu zaměstnaných osob o další dva miliony, takže počet zaměstnaných v EU vzrostl na historicky nejvyšší hodnotu 213,4 milionu. Míra nezaměstnanosti zůstala v září na rekordně nízké úrovni 6,0 %.
Očekává se, že trhy práce budou s jistým zpožděním reagovat na zpomalení hospodářské činnosti, ale budou i nadále odolné. Růst zaměstnanosti v EU by měl v roce 2022 podle prognózy dosáhnout 1,8 %, poté se v roce 2023 zastaví a v roce 2024 lehce vzroste na 0,4 %.
Míra nezaměstnanosti v EU se v prognóze odhaduje na 6,2 % v roce 2022, 6,5 % v roce 2023 a 6,4 % v roce 2024.
Nízký růst, vysoká inflace a podpůrná opatření v oblasti energetiky ohrožují schodky
Silný nominální růst v prvních třech čtvrtletích a postupné ukončování podpory související s pandemií vedly v roce 2022 k dalšímu snižování schodků veřejných financí, a to navzdory novým opatřením přijatým ke zmírnění dopadu rostoucích cen energií na domácnosti a podniky. Poté, co se schodek v EU v roce 2021 snížil na 4,6 % HDP (5,1 % v eurozóně), by měl letos dále klesnout na 3,4 % HDP (3,5 % v eurozóně).
V roce 2023 se však souhrnný schodek veřejných financí zřejmě opět mírně zvýší (na 3,6 % v EU a 3,7 % v eurozóně), neboť hospodářská aktivita oslabuje, rostou úrokové výdaje a vlády rozšiřují nebo zavádějí nová diskreční opatření ke zmírnění dopadu vysokých cen energií. Jejich plánované ukončení v průběhu roku 2023 a obnovení růstu by poté mělo tlak na veřejné finance snížit. Díky tomu se v roce 2024 předpokládá schodek ve výši 3,2 % HDP v EU a 3,3 % v eurozóně.
V horizontu prognózy se v EU očekává další snížení poměru dluhu k HDP, a to z 89,4 % HDP v roce 2021 na 84,1 % HDP v roce 2024 (a z 97,1 % na 91,4 % v eurozóně).
Hospodářský výhled stále doprovází mimořádná míra nejistoty, jelikož ruská útočná válka proti Ukrajině pokračuje a potenciál pro další narušení ekonomiky ještě zdaleka není vyčerpán.
Největší hrozbu představuje nepříznivý vývoj na trhu s plynem a riziko jeho nedostatku, zejména v zimě 2023–24. Vedle dodávek plynu je EU nadále přímo i nepřímo vystavena dalším otřesům na jiných komoditních trzích v důsledku geopolitického napětí.
Důležitými rizikovými faktory zůstávají také dlouhodobější inflace a potenciální nesourodá korekce na světových finančních trzích přizpůsobujících se novým podmínkám s vysokými úrokovými sazbami. Oba faktory jsou umocněny potenciálem pro nesoulad mezi cíli fiskální a měnové politiky.
Souvislosti
Tato prognóza vychází ze souboru metodických předpokladů, pokud jde o směnné kurzy, úrokové sazby a ceny komodit, s datem uzávěrky 31. října. U všech ostatních vstupních údajů, včetně předpokladů ohledně vládních politik, zohledňuje prognóza informace do 27. října včetně. Projekce nepočítají s žádnými změnami politik s výjimkou případů, kdy jsou politiky dostatečně podrobně oznámeny.
Evropská komise zveřejňuje každoročně dvě souhrnné prognózy (jarní a podzimní) a dvě prognózy průběžné (zimní a letní). Průběžné prognózy zahrnují roční a čtvrtletní ukazatele HDP a inflace v běžném a následujícím roce pro všechny členské státy a také souhrnné ukazatele pro EU a eurozónu.
Hospodářská prognóza Evropské komise ze zimy 2023, která aktualizuje projekce HDP a inflace, by měla být představena v únoru 2023.
Další informace
Úplný dokument: Podzimní hospodářská prognóza 2022
Místopředseda Dombrovskis na Twitteru: @VDombrovskis
Komisař Gentiloni na Twitteru: @PaoloGentiloni
GŘ ECFIN na Twitteru: @ecfin
Citát
Pro hospodářství EU nastává bod zvratu, kdy řešíme vnější efekty nevyprovokované války Ruska proti Ukrajině a složité geopolitické prostředí: vysoké ceny energií podněcují inflaci, lidé v celé Evropě se potýkají s rostoucími životními náklady a naše podniky ztrácejí konkurenceschopnost. Zatímco letos dosáhla EU poměrně dobrých hospodářských výsledků, hospodářský výhled na příští rok je slabší a v příštím roce tak očekáváme růst ekonomiky EU pouze ve výši 0,3 %. Naše hospodářství by však měl podporovat silný trh práce ve spojení s reformami a investicemi v rámci Nástroje pro oživení a odolnost. Nyní se zaměřujeme na podporu těch nejzranitelnějších prostřednictvím cílených opatření, na sladění fiskálních a měnových politik s cílem řešit inflaci a na co nejrychlejší zabezpečení budoucích dodávek energie.
Valdis Dombrovskis, výkonný místopředseda pro hospodářství ve prospěch lidí - 11/11/2022
Podrobnosti
- Datum zveřejnění
- 11. listopadu 2022