Hrdinství českých hasičů a pomoc z EU

Autorka: Monika Ladmanová, vedoucí Zastoupení Evropské komise v ČR

Vydáno: Lidové noviny, 9. srpna 2022

Málo se to ví a v kontextu hrdinství českých hasičů v Hřensku to může působit jen jako vedlejší příběh. Přesto má pro Česko velký význam.

Hasiči jsou – aniž by to mělo znít jako romantizování reality – komunita těch, kteří mají v DNA zakódované v případě veřejného ohrožení vyskočit a jít zachraňovat. Umí se rychle svolat v krizi, zkoordinovat a spolupracovat.

Je možná příznačné, že právě oni dokáží fungovat v síti celoevropské spolupráce jak ryby ve vodě. Naše členství v EU a možnost profesních kontaktů v ostatních zemích umí zužitkovat výtečně, a nutno podotknout, že ku prospěchu nás všech.

Jak se to projevilo v Hřensku? Rychlejším uhašením požáru. Pomohly totiž i mechanismus civilní ochrany Evropské unie a hmotné rezervy RescEU. Zní to složitě, ale umožňují rychlou pomoc v nouzi. Zjednodušeně řečeno jde o telefonní linku napojenou na síť profesionálních záchranářů se špičkovou technikou v evropských státech. Je určena pro krizové situace, kdy rozsah katastrofy přesahuje kapacitu země vypořádat se s ní sama.

Něco navíc

Jakmile nějaká země (ať už Česko, Španělsko, Chorvatsko či třeba Švédsko) usoudí, že dostat pod kontrolu požár obřích rozměrů, stoletou povodeň nebo třeba hromadnou evakuaci je nad její lidské i technické síly, vyšle žádost do bruselského centra.

To obratem zalarmuje všechny členy sítě, sbírá a kombinuje nabídky z různých zemí a celou pomoc koordinuje. Součástí RescEU je i flotila hasicích vrtulníků a letadel, polní nemocnice či zásoby ochranných prostředků a lékařského materiálu (např. ventilátory). Ty jsou rozmístěné v různých zemích EU a použitelné v podstatě okamžitě tam, kde je to zrovna třeba. Přesně tuto síť aktivovali čeští hasiči.

Do Hřenska tak obratem přiletěly 3 hasicí vrtulníky z Polska a Slovenska, jejichž provoz zpětně zaplatí EU,  a dvě hasicí letadla z evropské flotily RescEU – nejprve z Itálie, pak ze Švédska. V Praze byl i evropský koordinátor Marcin Pater a mj. na ČT24 mluvil o tom, jak probíhá každodenní koordinace pomoci ve vypjatých dnech.

Stejným způsobem pomáhají svým partnerům v nouzi i Češi. Loni třeba hasičský tým z ČR pomáhal při požárech v Řecku. Do Albánie, která je do programu zapojena, ačkoli není členem EU, zase vyletěl český vrtulník.

Je to skvělá ukázka toho, jakou roli EU pro členské země hraje: nenahrazuje národní státy ani státní orgány. Je to jakási nadstavba, která poskytuje „něco navíc“. A to zejména tam, kde jeden stát odkázaný jen sám na sebe nemá moc šanci obstát. Typicky třeba při potírání přeshraničního zločinu, terorismu, obchodu s lidmi, pašování drog nebo kybernetických hrozeb. A právě také v případě přírodních katastrof jako jsou povodně, zemětřesení, ničivé bouře, epidemie či lesní požáry.

Mechanismus civilní obrany

Jejich „kvalita“ se navíc s klimatickou změnou mění – jsou ničivější a zdevastované oblasti potřebují delší dobu na obnovení. Mezi lety 2007 a 2021 se přes 17 % žádostí o pomoc skrz EU mechanismus civilní ochrany týkalo lesních požárů. I to byl důvod, proč EU před pár lety „erární“ flotilu hasicích letadel pro využití v členských státech pořídila.

EU mechanismus ušetří postižené zemi spoustu času a lidských zdrojů v krizi: nemusí začít obvolávat jednu zemi za druhou (komu vůbec volat? v jakém jazyce?) a plýtvat cenným časem na diskuze, o co přesně požádat a která země by to mohla mít (a být ochotna zapůjčit).

Mimochodem, síť mechanismu civilní obrany EU obnáší i „obyčejnou“ každodenní spolupráci. Sdílení expertíz a výzkumů, výměnu zkušeností a společná školení či cvičení.

Díky nim je každá země, včetně ČR, nejen moderněji vybavena a lépe připravena na krizové scénáře, ale hlavně má lidi (např. právě hasiče nebo policisty), kteří jsou propojeni s kolegy v dalších zemích, znají se navzájem, domluví se a dokáží jít ze dne na den do společné akce. Hasiči byli akční vždycky. Ale právě naše členství v EU jim rozšiřuje pole působnosti – a nám dává větší ochranu.