Skip to main content
Logo Evropské komise
Zastoupení v České republice
Novinový článek12 květen 2021Zastoupení v Česku

Jarní hospodářská prognóza 2021

economic_forecast_spring_2021.png
© Evropská unie, 2021
© Evropská unie, 2021
Článek obsahuje stručné shrnutí - Podle hospodářské prognózy z jara 2021 by ekonomika EU měla v roce 2021 růst o 4,2 % a v roce 2022 o 4,4 %. Ekonomika eurozóny podle prognózy letos vzroste o 4,3 % a příští rok o 4,4 %. Výhled v oblasti růstu se tak ve srovnání se zimní hospodářskou prognózou, kterou Komise představila v únoru 2021, výrazně zlepšil. Míry růstu budou v rámci EU i nadále různé, ale do konce roku 2022 by se všechny členské státy měly dostat zpět na úroveň před krizí.

Stručné shrnutí

• Česká ekonomika se po loňském propadu o 5,6 % navrátí k růstu 3,4 % letos a 4,4 % v roce 2022.

• Nezaměstnanost zůstane v příštích dvou letech mezi 3–4 %. Dopad covidové krize na český trh práce je relativně mírný díky malému podílu krátkodobých úvazků i přezaměstnanosti na počátku krize.

• Inflace by měla postupně zpomalovat na 2,4 % v roce 2021 a 2,2 % v roce 2022.

• I přes očekávané oživení rozpočtový deficit podle Komise letos vzroste na 8,5 % HDP kvůli přechodným opatřením souvisejícím s pandemií, ale i kvůli snížení daně z příjmu, které trvale navýší rozpočtové deficity o 2 % HDP ročně.

• Vládní dluh je stále na nízké úrovni, ale rapidně se zvyšuje – Komise očekává nárůst ze 30,3 % HDP v roce 2019 na 47 % HDP v roce 2022.

• Hospodářskému oživení napomůže i nový Nástroj pro oživení a odolnost. Česko bude podle Komise letos z plánu obnovy čerpat prostředky ve výši 0,4 % HDP a 0,7 % HDP v roce 2022.

Celé znění tiskové zprávy

Podle hospodářské prognózy z jara 2021 by ekonomika EU měla v roce 2021 růst o 4,2 % a v roce 2022 o 4,4 %. Ekonomika eurozóny podle prognózy letos vzroste o 4,3 % a příští rok o 4,4 %. Výhled v oblasti růstu se tak ve srovnání se zimní hospodářskou prognózou, kterou Komise představila v únoru 2021, výrazně zlepšil. Míry růstu budou v rámci EU i nadále různé, ale do konce roku 2022 by se všechny členské státy měly dostat zpět na úroveň před krizí.

 

spring_forecast_0.jpg
© EC

 

 

growth_map_2021.jpg
© EC

 

Návrat hospodářského růstu díky vyšší míře proočkovanosti a rozvolnění proticovidových opatření

Koronavirová pandemie představuje pro evropské ekonomiky otřes historických rozměrů. Ekonomika EU se v roce 2020 propadla o 6,1 % a ekonomika eurozóny o 6,6 %. Ačkoli se podniky i spotřebitelé obecně přizpůsobili a dokáží se s opatřeními proti šíření nákazy lépe vyrovnávat, některá odvětví – například cestovní ruch a osobní služby – stále trápí obtíže.

Oživení evropského hospodářství, které započalo loni v létě, se ve čtvrtém čtvrtletí roku 2020 a v prvním čtvrtletí roku 2021 zastavilo v důsledku nových opatření v oblasti veřejného zdraví, která měla za cíl omezit nárůst případů onemocnění COVID-19. S vyšší mírou proočkovanosti a s uvolňováním omezení však lze očekávat, že hospodářství EU i eurozóny budou výrazně posilovat. Tento růst bude poháněn soukromou spotřebou, investicemi a rostoucí poptávkou po vývozu z EU díky sílící světové ekonomice.

Veřejné investice jako podíl HDP mají v roce 2022 dosáhnout nejvyšší úrovně za uplynulých více než deset let. K tomu přispěje klíčový Nástroj pro oživení a odolnost, který je ústředním prvkem iniciativy NextGenerationEU.

Situace na trzích práce se pomalu zlepšuje

Podmínky na trhu práce se po počátečním dopadu pandemie pomalu zlepšují. Zaměstnanost ve druhé polovině roku 2020 rostla a míra nezaměstnanosti ve většině členských států klesá na nižší hodnoty.

Díky režimům veřejné podpory, z nichž některé podporuje EU prostřednictvím nástroje SURE, nedošlo k dramatickému nárůstu nezaměstnanosti. Trhy práce však budou potřebovat určitý čas, aby se plně zotavily; než budou podniky muset začít najímat další pracovníky, existuje ještě prostor pro prodlužování pracovní doby.

Míra nezaměstnanosti v celé EU by podle prognózy měla v roce 2021 dosáhnout 7,6 % a v roce 2022 pak 7 %. V eurozóně se očekává v roce 2021 nezaměstnanost ve výši 8,4 % a v roce 2022 pak 7,8 %. Tyto hodnoty zůstávají vyšší než v době před krizí.

Inflace

Inflace počátkem letošního roku prudce stoupla, zejména v důsledku růstu cen energií a také řady dočasných technických faktorů, jako je roční úprava vah u zboží a služeb ve spotřebním koši, který se k výpočtu inflace používá. Znatelně se projevil rovněž konec snížení DPH a zavedení uhlíkové daně v Německu.

Inflace se bude v průběhu roku výrazně proměňovat, jelikož předpokládané ceny energií a změny sazeb DPH způsobí znatelné výkyvy v úrovni cen ve srovnání se stejným obdobím minulého roku. 

Míra inflace v celé EU by podle nynější prognózy měla v roce 2021 činit 1,9 % a v roce 2022 pak 1,5 %. Pro eurozónu se předpovídá inflace v roce 2021 ve výši 1,7 % a v následujícím roce 1,3 %.*

Veřejný dluh dosáhne v roce 2021 vrcholu

Veřejná podpora pro domácnosti a podniky sehrává zásadní úlohu při zmírňování dopadů pandemie na hospodářství, ale vede také k růstu zadlužení členských států.

Souhrnný schodek veřejných financí se letos v EU zvýší přibližně o půl procentního bodu na 7,5 % HDP a v eurozóně přibližně o tři čtvrtiny procentního bodu na 8 % HDP. Podle prognózy vykáží všechny členské státy s výjimkou Dánska a Lucemburska v roce 2021 schodek přesahující 3 % HDP.

Očekává se však, že do roku 2022 se souhrnný rozpočtový schodek v EU i v eurozóně sníží o polovinu na hodnotu těsně pod 4 %. Počet členských států s deficitem přes 3 % HDP by měl výrazně klesnout.

Předpokládá se, že v celé EU dosáhne letos poměr veřejného dluhu k HDP vrcholu ve výši 94 % a poté se v roce 2022 mírně sníží na 93 %. V eurozóně se u tohoto ukazatele předpovídá stejný trend: letos vzroste na 102 % a v roce 2022 pak mírně klesne na 101 %.

Rizika spojená s výhledem jsou nadále vysoká, ale celkově již vyvážená

Rizika spojená s výhledem jsou vysoká a na této úrovni zůstanou, dokud budou hospodářství ohrožovat důsledky pandemie COVID-19.

Vývoj epidemiologické situace a účinnost a efektivnost programů očkování by ve skutečnosti mohly být lepší nebo horší, než jak se v hlavním scénáři prognózy předpokládá.

Je možné, že tato prognóza podceňuje ochotu domácností utrácet nebo že naopak podceňuje přání spotřebitelů zachovat si preventivně úspory na vyšší úrovni.

Dalším faktorem je načasování ukončení politické podpory, které by mohlo ohrozit hospodářské oživení, kdyby nastalo předčasně. Na druhé straně opožděné ukončení podpory by mohlo vést k narušení trhu a bránit odchodu neživotaschopných podniků z trhu.

Dopady potíží podnikové sféry na trh práce a na finanční sektor by mohly být oproti očekávání horší.

Silnější globální růst, zejména v USA, by mohl mít na evropské hospodářství příznivější dopad, než se předpokládá. Silnější růst ve Spojených státech by však také mohl zvýšit výnosy státních dluhopisů USA, což by mohlo způsobit nesourodou korekci na finančních trzích, která by obzvláště tvrdě zasáhla vysoce zadlužené rozvíjející se tržní ekonomiky s vysokými dluhy v cizí měně.

Členové sboru komisařů se vyjádřili takto:

Valdis Dombrovskis, výkonný místopředseda pro hospodářství ve prospěch lidí, prohlásil: „I když ještě nemáme vyhráno, jsou hospodářské vyhlídky Evropy mnohem optimističtější. Aktualizovali jsme prognózy pro ekonomiku celé EU i eurozóny na letošní a příští rok s ohledem na to, že stoupá proočkovanost, uvolňují se omezení a život se pomalu vrací do normálu. Hospodářskému oživení napomůže Nástroj pro oživení a odolnost, který v roce 2022 přinese zásadní změnu a dostane veřejné investice na nejvyšší úroveň za více než deset let. Čeká nás ještě hodně tvrdé práce, a dokud pandemie neskončí, stále nás bude ohrožovat řada rizik. Dokud toto nebezpečí nepomine, budeme i nadále dělat vše, co je v našich silách, pro ochranu našich občanů a přežití našich podniků.

Komisař pro hospodářství Paolo Gentiloni uvedl: „Evropská ekonomika se začíná dostávat ze stínu pandemie COVID-19. Po slabém začátku roku očekáváme v letech 2021 i 2022 silný růst. Zásadní význam pro to, aby pracovníci a podniky v Evropě překonali stávající potíže, měla a nadále má bezprecedentní fiskální podpora. S tím související zvyšování schodků a zadlužení by mělo letos dosáhnout vrcholu a poté začne klesat. V letošním a příštím roce se již začnou projevovat výsledky iniciativy NextGenerationEU, ale Brusel i vlády všech členských ještě čeká spousta práce, mají-li této historické příležitosti co nejlépe využít. A pro zdraví našich občanů i našich ekonomik bude samozřejmě podstatné udržet současné rychlé tempo očkování v EU. Tak tedy vzhůru do práce!

Souvislosti

Pokud jde o směnné kurzy, úrokové sazby a ceny komodit, vychází jarní hospodářská prognóza ze souboru metodických předpokladů s datem uzávěrky 28. dubna 2021. V případě všech ostatních vstupních údajů, včetně předpokladů ohledně vládních politik, zohledňuje tato prognóza informace, které byly k dispozici do 30. dubna včetně. Projekce nepočítají s žádnými změnami politik s výjimkou případů, kdy jsou politiky věrohodně a dostatečně podrobně oznámeny.

Vzhledem k tomu, že již došlo ke konečnému přijetí nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost a nastal značný pokrok při přípravě plánů na podporu oživení a odolnosti, zahrnuje jarní prognóza reformní a investiční opatření stanovená v návrzích těchto plánů pro všechny členské státy. V řadě z nich se však podrobnosti některých plánů v době uzávěrky stále ještě projednávaly. V těchto případech se pro zachycení transakcí souvisejících s nástrojem použily zjednodušené pracovní předpoklady, zejména pokud jde o časový profil výdajů (předpokládá se, že bude během doby trvání nástroje lineární) a o jejich složení (předpokládá se rozdělení mezi veřejné investice a kapitálové transfery).

Další informace

Celé znění dokumentu: Jarní hospodářská prognóza 2021

Místopředseda Valdis Dombrovskis na Twitteru: @VDombrovskis

Komisař Paolo Gentiloni na Twitteru: @PaoloGentiloni

GŘ ECFIN na Twitteru: @ecfin

*Aktualizováno 12. května 2021 v 11:00.

Podrobnosti

Datum zveřejnění
12 květen 2021
Autor /Autorka
Zastoupení v Česku