Jarní hospodářská prognóza 2022: Ruská invaze je zkouškou odolnosti hospodářství EU - Evropská komise Přejít na hlavní obsah
Zastoupení v České republice
  • Tisková zpráva
  • 16. května 2022
  • Zastoupení v Česku
  • Odhadovaná doba čtení: 11 min

Jarní hospodářská prognóza 2022: Ruská invaze je zkouškou odolnosti hospodářství EU

Hospodářská prognoza na jaře 2022 pro Českou republiku

Stručné shrnutí:

Evropská unie

  • Komise vydala jarní hospodářskou prognózu
  • Ekonomika EU se z pandemické recese zotavuje pomaleji, než se čekalo
  • Výhled hodně závisí na vývoji dopadu ruské vojenské agrese na Ukrajinu a dodavatelské řetězce
  • Prognóza:
    • růst HDP v EU i eurozóně 2,7 % (2022) a 2,3 % (2023)
    • inflace
      • v eurozóně: 6,1 % (2022), 2,7 % (2023);
      • v EU: 6,8 % (2022), 3,2 % (2023)
    • nezaměstnanost
      • v eurozóně: 7,3 % (2022), 7,0 % (2023);
      • v EU: 6,7 % (2022), 6,5 % (2023)
    • schodek veřejných financí
      • v eurozóně (% HDP): 3,7 (2022), 2,5 % (2023);
      • v EU: 3,6 %, 2,5 % (2023)

Česká republika

  • Oživení české ekonomiky je kvůli dopadu ruské vojenské agrese na Ukrajinu a setrvávajícímu narušení dodavatelských řetězců pomalejší, než se očekávalo
  • Komise proto snížila předpokládané tempo růstu HDP pro letošek oproti své zimní predikci z 3,9 % na 1,9 %
  • V roce 2023 se čeká výrazné zrychlení na 2,7 %, i díky finančnímu stimulu z Nástroje pro oživení a odolnost a dalších fondů EU
  • Úrovně před pandemií tak česká ekonomika dosáhne až v prvním pololetí příštího roku
  • Inflace v důsledku vysokých cen energií, překážek na straně nabídky a silné poptávky dosáhne celkového průměru za rok 2022 až 11,7 % a poklesne k 4,5 % v roce 2023 (měřeno indexem HICP, který na rozdíl od domácího indexu spotřebitelských cen neobsahuje imputované nájemné)
  • Deficit veřejných financí se letos zlepší na 4,3 % HDP a 3,9 % HDP v příštím roce
  • Vládní dluh letos podle prognózy poskočí na 42,8 % HDP a do roku 2023 dále naroste na 44 % HDP

 

Celé znění tiskové zprávy:

Před vypuknutím války se očekávala dlouhodobě silná expanze hospodářství EU. Avšak právě v okamžiku, kdy se Unie zotavila z hospodářských dopadů pandemie, ruská invaze na Ukrajinu přinesla nové výzvy. Jelikož válka vyvíjí další tlaky na růst cen komodit, vede k novým narušením dodávek a rostoucí nejistotě a zhoršuje přetrvávající překážky růstu, u nichž se očekávalo, že zpomalí. Tato skutečnost vedla Evropskou komisi k revizi výhledu růstu EU směrem dolů a prognózy inflace směrem nahoru.

Zpomalení růstu – válka prohlubuje přetrvávající negativní vlivy

HDP EU zůstane v horizontu prognózy v kladných číslech, a to díky kombinovanému účinku opětovného otevření ekonomik po ukončení opatření k omezení volného pohybu osob a silných politických opatření přijatých na podporu růstu během pandemie. Konkrétně opětovné otevření služeb, v nichž dochází k častým kontaktům, ke kterému došlo po pandemii, jakož i silný a stále se zlepšující trh práce, nižší akumulace úspor a fiskální opatření ke kompenzaci rostoucích cen energie mají podpořit soukromou spotřebu. Investice by měly těžit z plného zavedení Nástroje pro oživení a odolnost a z provádění doprovodného programu reforem.

Růst reálného HDP v EU i v eurozóně se nyní očekává ve výši 2,7 % v roce 2022 a 2,3 % v roce 2023, což představuje pokles z hodnot 4,0 % a 2,8 % (2,7 % v eurozóně) uvedených v průběžné zimní hospodářské prognóze 2022. Snížení pro rok 2022 je třeba vykládat v souvislosti s růstovou dynamikou, kterou ekonomika na jaře a v létě loňského roku zaznamenala, a která meziroční tempo růstu pro tento rok zvyšuje přibližně o 2 procentní body. Růst produkce se v průběhu roku snížil z 2,1 % na 0,8 %.

Nejzávažnější dopad na světové hospodářství a hospodářství EU mají ceny energetických komodit. Ty se z nízkých úrovní zaznamenaných během pandemie výrazně zvýšily již před válkou, avšak nejistota ohledně dodavatelských řetězců vyvíjela tlak na jejich další růst a současně došlo i ke zvýšení jejich volatility. Totéž platí pro potraviny a další základní zboží a služby, přičemž kupní síla domácností klesá.

K otřesům v oblasti světového obchodu v důsledku drastických opatření proti šíření onemocnění COVID-19, která jsou stále uplatňována v některých částech Číny a jež zatěžují výrobu, se přidaly problémy s logistikou a narušení dodavatelských řetězců způsobená válkou, jakož i nárůst vstupních nákladů u široké škály surovin.

Ceny energií ženou inflaci na rekordní maxima

Inflace od začátku roku 2021 zrychluje. Z 4,6 % meziročně v posledním čtvrtletí roku 2021 se v prvním čtvrtletí 2022 zvýšila na 6,1 %. Celková inflace v eurozóně vzrostla v dubnu na 7,5 %, tedy na nejvyšší míru v historii měnové unie.

Inflace v Eurozóně by měla v roce 2022 vystoupat na 6,1 % a v roce 2023 se pak snížit na 2,7 %. Pro rok 2022 jako celek tento výhled představuje značnou revizi směrem nahoru ve srovnání s průběžnou prognózou ze zimy 2022 (3,5 %). Očekává se, že inflace dosáhne vrcholu na hodnotě 6,9 % ve druhém čtvrtletí tohoto roku a poté bude postupně klesat. V případě EU se očekává, že inflace vzroste z 2,9 % v roce 2021 na 6,8 % v roce 2022 a v roce 2023 opět klesne na 3,2 %. Předpokládá se, že průměrná jádrová inflace se bude v letech 2022 a 2023 pohybovat nad 3 % jak v EU, tak v eurozóně.

Silný a stále se zlepšující trh práce

Trh práce vstupuje do nové krize v dobré kondici. V roce 2021 bylo v hospodářství EU vytvořeno více než 5,2 milionu pracovních míst, což na trh práce přilákalo o téměř 3,5 milionu více osob. Kromě toho se počet nezaměstnaných snížil o téměř 1,8 milionu osob. Míra nezaměstnanosti na konci roku 2021 klesla pod předchozí rekordně nízkou úroveň.

Podle očekávání se podmínky na trhu práce budou dále zlepšovat. Odhaduje se, že zaměstnanost v EU letos vzroste o 1,2 %, ačkoli toto meziroční tempo růstu je převážně důsledkem silné dynamiky z druhé poloviny minulého roku. Předpokládá se, že lidé prchající před válkou na Ukrajině do EU budou na trhy práce vstupovat jen pozvolně, přičemž hmatatelné dopady se projeví až od příštího roku.

Podle odhadů má míra nezaměstnanosti v EU dále klesnout, a to na 6,7 % v tomto roce a 6,5 % v roce 2023 v EU a na 7,3 % v roce 2022 a 7,0 % v eurozóně v roce 2023.

Schodky veřejných financí nadále klesají, avšak náklady související s válkou rostou

Navzdory nákladům na opatření ke zmírnění dopadu vysokých cen energie a na podporu lidí prchajících z Ukrajiny má souhrnný schodek veřejných financí v EU v letech 2022 a 2023 dále klesat, a to ruku v ruce s rušením dočasných podpůrných opatření v souvislosti s pandemií COVID-19. Očekává se, že schodek v EU klesne z 4,7 % HDP v roce 2021 na 3,6 % HDP v roce 2022 a na 2,5 % v roce 2023 (3,7 % a 2,5 % v eurozóně).

Po poklesu v roce 2021 na přibližně 90 % (97 % v eurozóně) z historického maxima téměř 92 % HDP v roce 2020 (téměř 100 % v eurozóně) se očekává, že souhrnný poměr dluhu k HDP v EU klesne přibližně na 87 % v roce 2022 a na 85 % v roce 2023 (95 % v eurozóně a 93 % v eurozóně), a tedy zůstane nad úrovní před pandemií COVID-19.

Nejistota a rizika závisejí na vývoji války

Rizika pro prognózu hospodářské aktivity a inflace jsou do značné míry závislá na vývoji války, zejména pak na jejím dopadu na trhy s energií.

Vzhledem k vysoké nejistotě doprovází základní prognózu i modelová analýza scénářů, která simuluje dopad vyšších cen energetických komodit, jakož i naprostého odříznutí dodávek plynu z Ruska. V tomto druhém, nepříznivějším scénáři by se míra růstu HDP v roce 2022 pohybovala přibližně kolem 2,5 procentního bodu a v roce 2023 kolem 1 procentního bodu, zatímco inflace by se zvýšila o 3 procentní body v roce 2022 a o více než 1 procentní bod v roce 2023, což přesahuje základní projekci.

Kromě těchto potenciálních narušení dodávek energie by mohly problémy v dodavatelských řetězcích, jejichž intenzita překročila očekávání, a další nárůst cen neenergetických komodit, zejména potravin, vést k dalším tlakům na snižování růstu a zvyšování cen. Neočekávaně intenzivnější sekundární účinky by spolu s dováženým inflačním šokem mohly znásobit stagflační síly. Silné inflační tlaky rovněž přinášejí zvýšené riziko pro podmínky financování. A v neposlední řadě zůstává rizikovým faktorem onemocnění COVID-19.

Kromě těchto bezprostředních rizik vede ruská invaze na Ukrajinu k hospodářskému odklonu EU od Ruska, jehož důsledky je v této fázi obtížné plně podchytit.

Členové sboru komisařů se vyjádřili takto:

Výkonný místopředseda pro hospodářství ve prospěch lidí Valdis Dombrovskis prohlásil: „Není pochyb o tom, že hospodářství EU prochází v důsledku ruské války proti Ukrajině náročným obdobím, a proto jsme výhled odpovídajícím způsobem zhoršili. Převládajícím negativním faktorem je prudký nárůst cen energií, který žene inflaci k rekordnímu maximu a vytváří tlak na evropské podniky a domácnosti. I když bude růst letos i příští rok pokračovat, bude mírnější, než se původně očekávalo. Dokud ruská agrese neustane, zůstanou nejistota a rizika spojená s výhledem vysoká. Existují však určitá pozitiva, které nám umožňují tuto krizi překonat. Stavíme na pevných hospodářských základech: před začátkem této války se hospodářství EU nacházelo ve fázi silného růstu a oživení. V rámci ekonomiky EU vzniká více pracovních míst, což přitahuje vyšší počet osob na trh práce a nezaměstnanost udržuje na nízkých hodnotách. A jakmile členské státy plně uvedou své plány na podporu oživení a odolnosti do praxe, poskytne tento krok naší hospodářské síle tolik potřebný impuls.“

Komisař pro hospodářství Paolo Gentiloni uvedl: „Ruská invaze na Ukrajinu způsobuje nesmírné utrpení a zkázu a negativně dopadá na hospodářské oživení Evropy. Válka vedla k prudkému nárůstu cen energií a dalšímu narušení dodavatelských řetězců, takže nyní hrozí přetrvávající vysoká míra inflace. Výrazné hospodářské oživení loňského roku se však pozitivně přelije i do letošního tempa růstu. Silný trh práce, opětovné otevření ekonomik po pandemii a nástroj NextGenerationEU by pak měly našim ekonomikám poskytnout další podporu a pomoci snížit veřejný dluh a schodky. Tato prognóza však podléhá vysoké nejistotě a rizikům, která jsou úzce spjata s vývojem ruské války. Jsou možné i jiné scénáře, podle nichž může být růst nižší a inflace vyšší, než předpokládáme dnes.“

Souvislosti

Tato prognóza vychází ze souboru metodických předpokladů, pokud jde o směnné kurzy, úrokové sazby a ceny komodit, s datem uzávěrky 29. dubna. V případě všech ostatních vstupních údajů, včetně předpokladů ohledně vládních politik, zohledňuje informace, které byly k dispozici do 29. dubna včetně. V projekcích se předpokládá, že nedojde k žádným změnám politik s výjimkou těch, jejichž dostatečně podrobná podoba již byla oznámena.

Evropská komise zveřejňuje každoročně dvě souhrnné prognózy (jarní a podzimní) a dvě prognózy průběžné (zimní a letní). Průběžné prognózy zahrnují roční a čtvrtletní ukazatele HDP a inflace v běžném a následujícím roce pro všechny členské státy a také souhrnné ukazatele pro EU a eurozónu.

Letní hospodářská prognóza Evropské komise, která by měla být předložena v červenci 2022, bude obsahovat aktualizované projekce HDP a inflace.

Další informace

Celé znění dokumentu: Jarní hospodářská prognóza 2022

Místopředseda Valdis Dombrovskis na Twitteru: @VDombrovskis

Komisař Paolo Gentiloni na Twitteru: @PaoloGentiloni

GŘ ECFIN na Twitteru: @ecfin

Podrobnosti

Datum zveřejnění
16. května 2022
Autor /Autorka
Zastoupení v Česku