Komise navrhla novou generaci vlastních zdrojů EU

Stručné shrnutí:

• Komise navrhuje pro rozpočet EU tyto tři nové vlastní zdroje:

  • obchodování s emisními povolenkami (25 % příjmů má plynout do rozpočtu EU)

  • příjmy vytvořené navrženým evropským mechanismem uhlíkového vyrovnání na hranicích

  • část ze zbytkových zisků nadnárodních společností přerozdělovaných podle dohody OECD/G20

• Odhaduje se, že v letech 2026–2030 by tak do rozpočtu EU přibylo každý rok 17 miliard eur

• Ty mají být použity např. na Klimatický sociální fond či pomoci se splacením prostředků na NextGenerationEU

Celé znění tiskové zprávy

Komise dnes navrhla zavést novou generaci vlastních zdrojů pro rozpočet EU, která bude zahrnovat tři nové zdroje příjmů: jeden založený na příjmech ze systému obchodování s emisemi, druhý vycházející z příjmů vytvořených navrženým evropským mechanismem uhlíkového vyrovnání na hranicích a třetí založený na podílu zbytkových zisků nadnárodních společností, které se budou přerozdělovat členským státům EU podle nedávné dohody OECD/G-20 o přerozdělení práv zdanění („prvního pilíře“). Očekává se, že v letech 2026–2030, až bude systém v plném běhu, budou do rozpočtu EU díky těmto novým zdrojům každoročně plynout prostředky v celkové průměrné výši až 17 miliard eur.

Nové vlastní zdroje, které dnes Komise navrhla, pomohou splatit prostředky, jež EU získá k financování příspěvkové složky nástroje NextGenerationEU. Měly by rovněž financovat Sociální fond pro klimatická opatření. Tento fond je zásadním prvkem nově navrženého systému obchodování s emisemi, který se bude vztahovat na budovy a silniční dopravu, a pomůže zajistit, aby při přechodu na dekarbonizované hospodářství nebyl nikdo opomenut.

„Náš dnešní balíček pokládá základ pro splacení nástroje NextGenerationEU a poskytuje zásadní podporu pro balíček „Fit for 55“ tím, že zavádí financování Sociálního fondu pro klimatická opatření. Soubor nových vlastních zdrojů tedy zajišťuje, aby měla příští generace z nástroje NextGenerationEU opravdový prospěch,“ vysvětluje komisař pro rozpočet a správu Johannes Hahn.

Dnešní návrh vychází ze závazku, který Komise učinila v rámci politické dohody o dlouhodobém rozpočtu na období 2021–2027 a o nástroji na podporu oživení NextGenerationEU. Jakmile bude tento balíček přijat, posílí reformu systému příjmů, která začala v roce 2020 začleněním vlastních zdrojů z nerecyklovaného plastového odpadu.

Systém EU pro obchodování s emisemi

Cílem balíčku „Fit for 55“ z července 2021 je snížit do roku 2030 čisté emise skleníkových plynů v EU alespoň o 55 % ve srovnání s rokem 1990, aby se do roku 2050 podařilo dosáhnout klimatické neutrality. Součástí tohoto balíčku je i revize systému EU pro obchodování s emisemi. V budoucnu se bude s emisemi obchodovat i v námořním odvětví, zvýší se dražby povolenek v letectví a bude zaveden nový systém pro budovy a silniční dopravu.

V rámci stávajícího systému EU pro obchodování s emisemi se většina příjmů z dražeb emisních povolenek převádí do vnitrostátních rozpočtů. Komise dnes navrhla, aby v budoucnu 25 % příjmů z obchodování s emisemi v EU plynulo do rozpočtu Unie. Odhaduje se, že až bude systém v plném běhu, příjmy pro rozpočet EU v období 2026–2030 budou v průměru činit zhruba 12 miliard eur ročně (v období 2023–2030 průměrně 9 miliard eur).

Kromě splácení prostředků nástroje NextGenerationEU by tyto nové příjmy financovaly Sociální fond pro klimatická opatření, který Komise navrhla v červenci 2021. Tento fond zajistí sociálně spravedlivou transformaci, pomůže zranitelným domácnostem, uživatelům dopravy a mikropodnikům financovat investice do energetické účinnosti, nových systémů vytápění a chlazení a do čistší mobility a v příslušných případech také nabídne dočasnou přímou podporu příjmů. Celkové finanční krytí Sociálního fondu pro klimatická opatření v zásadě představuje částku, která odpovídá přibližně 25 % očekávaných příjmů z nového systému obchodování s emisemi pro budovy a silniční dopravu.

Mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích

Cílem mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích, který Komise rovněž navrhla v červenci 2021, je snížit riziko přesouvání zdrojů emisí uhlíku tak, že producenti v zemích mimo EU budou motivováni k ekologizaci svých výrobních procesů. Mechanismus promítne do ceny dováženého zboží cenu uhlíku odpovídající částce, jež by byla zaplacena, kdyby bylo zboží vyrobeno v EU. Tento mechanismus se bude vztahovat na cíleně vybraná odvětví a je plně v souladu s pravidly WTO.

Komise navrhuje, aby 75 % příjmů, jež mechanismus vygeneruje, bylo přidělováno do rozpočtu EU.Z odhadů vyplývá, že příjmy pro rozpočet EU v období 2026–2030 budou v průměru činit zhruba 1 miliardu eur ročně (v období 2023–2030 průměrně 0,5 miliardy eur).Očekává se, že v přechodném období od roku 2023 do roku 2025 mechanismus příjmy tvořit nebude.

Reforma mezinárodního rámce zdanění právnických osob

Přes 130 zemí, které jsou členy inkluzivního rámce OECD/G-20 pro problematiku eroze základu daně a přesouvání zisku, se 8. října 2021 dohodlo na reformě mezinárodního daňového rámce – prostřednictvím dvoupilířového řešení chtějí zakročit proti vyhýbání se daňovým povinnostem a zajistit, aby byly zisky daněny tam, kde probíhá hospodářská činnost a kde je vytvářena hodnota. Na země, jež uzavřely tuto dohodu, připadá více než 90 % celosvětového HDP. První pilíř dohody spočívá v přerozdělení práva zdanit část tzv. zbytkových zisků největších světových nadnárodních společností mezi zúčastněné země po celém světě. Komise navrhuje vlastní zdroj odpovídající 15 % podílu zbytkových zisků dotčených společností, které jsou přerozdělovány členským státům EU.

Komise se zavázala, že jakmile bude u prvního pilíře dohody dosažené v inkluzivním rámci OECD/G-20 dokončena podrobná úprava, navrhne v roce 2022 směrnici, aby dohodu o prvním pilíři provedla v souladu s požadavky jednotného trhu. Tento proces doplní směrnici zabývající se druhým pilířem, jejíž samostatný návrh předložila Komise dnes. V této fázi, kdy dohoda ještě není finalizována, se odhaduje, že příjmy pro rozpočet EU by mohly činit přibližně 2,5 až 4 miliardy eur ročně.

Legislativní proces

Aby mohly být tyto nové vlastní zdroje začleněny do rozpočtu EU, je třeba změnit dva klíčové právní předpisy.

Za prvé Komise navrhuje změnit rozhodnutí o vlastních zdrojích, tak aby tři navrhované nové zdroje rozšířily počet současných vlastních zdrojů.

Za druhé Komise předkládá cílenou změnu nařízení o stávajícím dlouhodobém rozpočtu EU na období 2021–2027 (tzv. víceletém finančním rámci). Navržená novela nabízí právní možnost zahájit splácení půjček pro nástroj NextGenerationEU již během aktuálního víceletého finančního rámce. Současně Komise navrhuje zvýšit příslušné výdajové stropy víceletého finančního rámce na období 2025–2027, aby byly zohledněny dodatečné výdaje na Sociální fond pro klimatická opatření.

Rozhodnutí o vlastních zdrojích musí jednomyslně schválit Rada po konzultaci s Evropským parlamentem. Rozhodnutí může vstoupit v platnost, jakmile jej schválí všechny země EU v souladu se svými ústavními požadavky. Nařízení o víceletém finančním rámci musí jednomyslně přijmout Rada poté, co získá souhlas Evropského parlamentu.

Další kroky

Evropská komise bude nyní úzce spolupracovat s Evropským parlamentem a Radou na rychlém provedení balíčku podle harmonogramu stanoveného v interinstitucionální dohodě.

Do konce roku 2023 také Komise předloží návrh druhého souboru nových vlastních zdrojů. Tento druhý balíček bude stavět na návrhu „Podnikání v Evropě: rámec pro zdanění příjmů (BEFIT)“, který je rovněž plánován na rok 2023.

Souvislosti

V reakci na bezprecedentní situaci způsobenou pandemií se Evropská unie v roce 2020 dohodla na rekordním stimulačním balíčku v hodnotě přesahující 2 biliony eur, v jehož rámci byl dlouhodobý rozpočet posílen o kapacitu dočasného nástroje na podporu oživení NextGenerationEU ve výši přes 800 miliard eur (v běžných cenách).

Díky nástroji NextGenerationEU může Komise ve velkém měřítku vydávat dluhopisy kryté rozpočtem EU. To znamená, že Unie se může zadlužit, aby podpořila všechny členské státy v boji proti krizi a pomohla jim zvýšit svou odolnost. Aby byly půjčky snáze splaceny, dohodly se orgány EU, že zavedou nové vlastní zdroje, které zajistí diverzifikovanější a odolnější druhy příjmů přímo souvisejí se společnými politickými prioritami Unie. Nové vlastní zdroje zabrání tomu, aby splácení nástroje NextGenerationEU vedlo k nepatřičnému krácení programů EU nebo k nadměrnému navyšování příspěvků členských států.

V roce 2021 získala Komise v rámci diverzifikované strategie financování na způsob suverénního státu 71 miliard eur (v běžných cenách) prostřednictvím dlouhodobých dluhopisů a v současné době eviduje nesplacené krátkodobé pokladniční poukázky ve výši 20 miliard eur.

[Není-li uvedeno jinak, všechny částky se uvádějí v cenách roku 2018.]

Další informace

Otázky a odpovědi

Informativní přehled

Právní akty

Příjmy Evropská komise (europa.eu)