Evropská komise dnes zveřejnila sdělení o řízení klimatických rizik v Evropě. Stanoví, jak mohou EU a její členské státy lépe předvídat, pochopit a řešit rostoucí klimatická rizika. Dále se v něm uvádí, jak mohou připravit a provádět politiky, které zachraňují životy, snižují náklady a chrání prosperitu v celé EU.
Sdělení reaguje na vůbec první posouzení rizik souvisejících se změnou klimatu v Evropě (EUCRA), tedy vědecké zprávy Evropské agentury pro životní prostředí. Společně jsou výzvou k přijetí opatření pro všechny úrovně správy, jakož i pro soukromý sektor a občanskou společnost. Jasně stanoví, jak jsou všechna hlavní odvětví a oblasti politiky vystavena rizikům souvisejícím se změnou klimatu, jak závažná a naléhavá tato rizika jsou a jak důležité je vyjasnit, kdo nese za jejich řešení odpovědnost.
Rok 2023 byl nejteplejším rokem v historii. Podle únorové zprávy služby programu Copernicus v oblasti změny klimatu překročila průměrná globální teplota za předchozích 12 měsíců hranici 1,5 °C stanovenou v Pařížské dohodě. Vzhledem k tomu, že EU přijímá komplexní opatření ke snížení svých emisí a omezení změny klimatu, musíme též přijmout opatření k přizpůsobení se již nevyhnutelným změnám a k ochraně lidí a prosperity. Podle průzkumu Eurobarometr vnímá 77 % Evropanů změnu klimatu jako velmi závažný problém a více než každý třetí Evropan (37 %) se již cítí být klimatickým rizikům osobně vystaven.
Dnešní sdělení ukazuje, jak může EU účinně čelit rizikům a vybudovat vůči změně klimatu větší odolnost. Komise navrhuje řadu opatření a bude spolupracovat s dalšími orgány EU, členskými státy, regionálními a místními orgány, občany a podniky v návaznosti na tyto návrhy.
Vybavení evropské společnosti k větší odolnosti vůči změně klimatu
Sdělení Komise zdůrazňuje, že opatření ke zlepšení odolnosti vůči změně klimatu mají zásadní význam pro zachování společenských funkcí a ochranu lidí, hospodářské konkurenceschopnosti a zdraví ekonomik a podniků EU. Jsou rovněž nezbytná pro řádnou a spravedlivou transformaci. Investice předem do snižování naší zranitelnosti vůči klimatickým rizikům budou spojeny s mnohem nižšími náklady, než kolik by činily značné částky potřebné k zotavení se z dopadů změny klimatu, jako jsou sucha, povodně, lesní požáry, nemoci, neúroda nebo vlny veder. Podle konzervativního odhadu by mohly tyto škody do konce století snížit HDP EU přibližně o 7 %. Investice do budov odolných vůči změně klimatu, dopravy a energetických sítí by rovněž mohly vytvořit významné obchodní příležitosti a v širším měřítku být přínosem pro evropské hospodářství, neboť by vedly ke vzniku zaměstnání vyžadujících vysokou kvalifikaci a přinesly cenově dostupnou čistou energii.
S cílem pomoci EU a jejím členským státům řídit klimatická rizika identifikuje sdělení čtyři hlavní kategorie opatření:
- Zlepšení správy: Komise vyzývá členské státy, aby zajistily lepší porozumění rizikům a povinnostem na základě nejlepších důkazů a dialogu. Prvním zásadním krokem je určení „vlastníků rizik“. Komise vyzývá k užší spolupráci v oblasti odolnosti vůči změně klimatu mezi celostátní, regionální a místní úrovní, aby byla zajištěna dostupnost znalostí a zdrojů tam, kde jsou nejúčinnější. Odolnost vůči změně klimatu je stále více řešena ve všech odvětvových politikách, ovšem přetrvávají nedostatky v plánování a provádění na vnitrostátní úrovni. Ve sdělení se uvádí, že členské státy podnikly první kroky k zahrnutí odolnosti vůči změně klimatu do svých vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu.
- Lepší nástroje pro posílení postavení vlastníků rizik: Tvůrci politik, podniky a investoři musí lépe porozumět vzájemným vazbám mezi klimatickými riziky, investicemi a dlouhodobými strategiemi financování. Může to poskytnout správné tržní signály, které pomohou překlenout stávající nedostatky v oblasti odolnosti a ochrany. Komise zlepší stávající nástroje, aby regionálním a místním orgánům pomohla lépe se připravit na základě spolehlivých a důvěryhodných údajů. Komise a Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) poskytnou přístup ke klíčovým podrobným a lokalizovaným údajům, produktům, aplikacím, ukazatelům a službám. V roce 2025 bude na pomoc při mimořádných událostech k dispozici družicová služba nouzového varování Galileo (EWSS), která bude předávat varovné informace lidem, podnikům a veřejným orgánům i v době, kdy budou pozemní výstražné systémy nefunkční. Velké nedostatky v údajích se sníží díky navrhovanému právnímu rámci o monitorování lesů a právnímu rámci o monitorování půdy, které zlepší nástroje včasného varování před požáry a jinými katastrofami a přispějí k přesnějšímu vyhodnocování rizik. V širším měřítku bude Komise podporovat využívání dostupných monitorovacích, předpovědních a varovných systémů.
- Využití strukturálních politik: Strukturální politiky v členských státech lze účinně využívat k řízení klimatických rizik. Obzvláště slibné jsou pro meziodvětvové řízení klimatických rizik tři oblasti strukturální politiky: lepší územní plánování v členských státech; zahrnutí klimatických rizik do plánování a údržby kritické infrastruktury; propojení mechanismů solidarity na úrovni EU, jako je mechanismus civilní ochrany Unie (UCPM), Fond solidarity EU a strukturální investice do politiky soudržnosti, s odpovídajícími vnitrostátními opatřeními v oblasti odolnosti. Systémy a prostředky civilní ochrany musí být přizpůsobeny budoucím výzvám, a to prostřednictvím investic do řízení rizik katastrof v EU a členských státech, kapacit pro reakci a odborných znalostí, které lze rychle nasadit přes hranice. Mělo by to plně začlenit klimatická rizika do procesů řízení rizik katastrof.
- Správné předpoklady pro financování odolnosti vůči změně klimatu: Pro odolnost vůči změně klimatu bude mít zásadní význam mobilizace dostatečných finančních prostředků, a to jak z veřejných, tak soukromých zdrojů. Komise je připravena podpořit členské státy v tom, aby se zlepšilo sestavování rozpočtu s ohledem na klimatická rizika a začlenilo se do vnitrostátních rozpočtových procesů. Aby byla zajištěna odolnost výdajů EU vůči změně klimatu, začlení Komise otázky přizpůsobení se změně klimatu do provádění programů a činností EU jako součást zásady „významně nepoškozovat“. Komise svolá dočasnou reflexní skupinu pro mobilizaci financování odolnosti vůči změně klimatu. Reflexní skupina bude sdružovat klíčové průmyslové subjekty a zástupce veřejných a soukromých finančních institucí, aby se zamysleli nad tím, jak usnadnit financování odolnosti vůči změně klimatu. Komise vyzývá členské státy, aby při začleňování kritérií environmentální udržitelnosti do nabídkových řízení zohlednily klimatická rizika, například prostřednictvím aktu o průmyslu pro nulové čisté emise.
Z odvětvového hlediska předkládá Komise konkrétní návrhy opatření v šesti hlavních skupinách dopadů: přírodní ekosystémy, voda, zdravotnictví, potraviny, infrastruktura a zastavěné prostředí, jakož i ekonomika. Úspěšné řízení rizik v mnoha z těchto oblastí do značné míry závisí na provádění stávajících právních předpisů EU, přičemž ve sdělení jsou nastíněna klíčová opatření.
Jakkoli se sdělení zaměřuje na řízení klimatických rizik v rámci Evropské unie, EU je při řešení klimatických rizik rovněž aktivní na mezinárodní úrovni a velká část našeho mezinárodního financování opatření v oblasti klimatu směřuje na adaptační opatření. Komise bude i nadále sdílet zkušenosti, znalosti a nástroje v oblasti řízení klimatických rizik na mezinárodní úrovni a bude začleňovat problematiku řízení klimatických rizik do dvoustranných a mnohostranných jednání.
Souvislosti
Při historicky vysokém zrychlení narušení klimatu v roce 2023 dosáhlo globální oteplování 1,48 °C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí a teploty oceánů a ztráty ledu v Antarktidě značně překročily dříve naměřené hodnoty. Teplota povrchového vzduchu v Evropě vzrostla ještě razantněji, přičemž poslední pětiletý průměr představoval nárůst o 2,2 °C ve srovnání s obdobím před průmyslovou revolucí. Evropa se otepluje dvakrát rychleji než zbytek světa.
Má-li se předejít nejhorším důsledkům změny klimatu a chránit životy, zdraví, hospodářství a ekosystémy, je třeba snížit emise. EU sice přijímá opatření ke snížení emisí skleníkových plynů, ale dopady klimatu pociťujeme již nyní a rizika dále porostou. Z tohoto důvodu mají zásadní význam i opatření pro přizpůsobení se změně klimatu.
Posouzení rizik souvisejících se změnou klimatu v Evropě identifikuje 36 hlavních klimatických rizik pro Evropu v pěti širokých skupinách: ekosystémy, potraviny, zdravotnictví, infrastruktura a ekonomika. Více než polovina identifikovaných rizik nyní vyžaduje více opatření a osm je jich obzvláště naléhavých, zejména za účelem zachování ekosystémů, ochrany lidí před teplem, ochrany lidí a infrastruktury před povodněmi a lesními požáry.
Od přijetí první strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu v roce 2013 a aktualizované strategie pro přizpůsobení, která byla přijata v únoru 2021 v rámci mandátu Komise Ursuly von der Leyenové, dosáhly EU a její členské státy značného pokroku, pokud jde o porozumění klimatickým rizikům, jimž čelí, a ve vztahu k přípravě na tato rizika. Vnitrostátní posouzení klimatických rizik se stále více využívají jako podklad pro tvorbu politiky přizpůsobování se změně klimatu. Připravenost společnosti je však stále nízká kvůli prodlevě mezi tvorbou a prováděním politiky a rychlým nárůstem míry rizika.
Další informace
Sdělení o řízení klimatických rizik
Shrnutí – Posouzení rizik souvisejících se změnou klimatu v Evropě (EUCRA)
Zpráva o prevenci a řízení rizik katastrof v Evropě
Strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu
Evropský právní rámec pro klima
Mise EU „Přizpůsobení se změně klimatu“
Citace
Loňský rok byl zdaleka nejteplejším rokem v historii, a proto musí Evropa budovat odolnost vůči dopadům klimatu tím, že identifikuje rizika, zlepší připravenost a doladí politiky ve všech oblastech k ochraně životů a zdrojů obživy. Dnešní sdělení je důraznou výzvou k přijetí opatření na všech úrovních. Identifikuje řešení pro větší účinnost – zejména lepší koordinaci mezi EU a našimi členskými státy, snazší využívání znalostí pro dlouhodobé plánování, systémy včasného varování, boj proti dezinformacím o klimatu, lepší územní plánování, včetně kritické infrastruktury, a správné předpoklady pro financování odolnosti vůči změně klimatu. Každé euro vynaložené na prevenci a připravenost bude přínosem pro všechny, přičemž zvláštní pozornost musíme věnovat nejzranitelnějším oblastem, odvětvím a osobám.
Maroš Šefčovič, výkonný místopředseda pro Zelenou dohodu pro Evropu, interinstitucionální vztahy a strategický výhled
Stále častěji a čím dál intenzivněji nastávají rekordní vlny veder a dochází k silným povodním, suchům a extrémním přírodní požárům. Evropa je nejrychleji se oteplujícím kontinentem na světě. Máme společnou povinnost chránit naše občany a prosperitu před klimatickými riziky, ovšem není vždy jasné, kdo by měl převzít odpovědnost a jakým způsobem. Vůbec první posouzení rizik souvisejících se změnou klimatu v Evropě nám pomáhá tuto otázku zodpovědět a přijmout nezbytná opatření. Budování odolnosti vůči změně klimatu má mnohem větší ekonomický smysl než později hradit náklady na škody způsobené klimatem. V zájmu našich občanů a společností musíme předvídat nadcházející klimatická rizika, aniž bychom kdy ztráceli ze zřetele svou práci na řešení základních příčin změny klimatu a na omezování našich emisí.
Wopke Hoekstra, Commissioner for Climate Action
Podrobnosti
- Datum zveřejnění
- 12. března 2024