Stručné shrnutí:
-
Komise předkládá Evropský akční plán pro větrnou energii
-
Navýšení instalovaného výkonu větrných elektráren je nutné ke splnění dohodnutého cíle zvýšit do r. 2030 podíl OZE min. na 42,5 %
-
Přechod na čistou energii by měl jít ruku v ruce s konkurenceschopností průmyslu
-
Okamžitá opatření v šesti oblastech:
-
lepší dlouhodobější plánování a rychlejší povolovací postupy
-
zdokonalení koncepce aukcí
-
lepší přístup k financování, zejména prostřednictvím Inovačního fondu
-
spravedlivé a konkurenceschopné mezinárodní prostředí
-
posílení dovedností potřebných pro výrobu OZE v EU
-
aktivní účast průmyslu a členských států k udržení konkurenceschopnosti evropského odvětví větrné energie
-
-
V průměru bude třeba v EU ke splnění dohodnutých cílů instalovat téměř 12 GW za rok, tj. 10krát více než vloni
Celá tisková zpráva:
Komise stanoví okamžitá opatření na podporu evropského odvětví větrné energie
Splnění nedávno dohodnutého cíle EU získávat do roku 2030 minimálně 42,5 % energie z obnovitelných zdrojů s tím, že ambicí je dosáhnout 45 %, bude vyžadovat masivní zvýšení instalovaného výkonu větrných elektráren. V plánu je zvýšit tento výkon z 204 GW v roce 2022 na více než 500 GW v roce 2030. I když lze odvětví větrné energie považovat za příklad úspěchu evropské integrace, jeho budoucí růst je vystaven specifické skladbě výzev, k nimž patří nedostatečná a nejistá poptávka, pomalé a složité povolovací postupy, absence přístupu k surovinám, vysoká inflace a ceny komodit, nepříznivá koncepce vnitrostátních nabídkových řízení, zvýšený tlak ze strany mezinárodních konkurentů a rizika týkající se dostupnosti kvalifikované pracovní síly.
Tato situace vyžaduje okamžitá řešení. Z tohoto důvodu, jak již minulý měsíc předeslala předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová ve svém projevu o stavu Unie, předkládá dnes Evropská komise Evropský akční plán pro větrnou energii, aby zajistila, že přechod na čistou energii půjde ruku v ruce s konkurenceschopností průmyslu a větrná energie zůstane chloubou evropské integrace.
Akční plán pomůže udržet správné fungování a konkurenceschopnost dodavatelského řetězce v odvětví větrné energie vybaveného jasným a bezpečným registrem projektů, což přiláká nezbytné financování a umožní odvětví konkurovat v celosvětovém měřítku za rovných podmínek. Plán doprovází sdělení o plnění cílů EU v oblasti energie z mořských obnovitelných zdrojů, včetně větrné energie, a to v návaznosti na Strategii EU pro obnovitelnou energii na moři, jež byla přijata před třemi lety.
Společná evropská reakce na specifickou skladbu výzev
Akční plán stanoví okamžitá opatření, která musí společně přijmout Komise, členské státy a průmysl, přičemž vychází ze stávajících politik a právních předpisů a zaměřuje se na šest hlavních oblastí
- Urychlení zavádění prostřednictvím větší předvídatelnosti a rychlejšího povolování. V roce 2022 byl přidán rekordní výkon větrných elektráren ve výši 16 GW, což představuje 47% nárůst ve srovnání s rokem 2021. Zároveň je to ale výrazně pod 37 GW za rok potřebných k dosažení cíle EU pro rok 2030 v oblasti energie z obnovitelných zdrojů. Komise ve spolupráci s členskými státy zahajuje iniciativu „Accele-RES“, jejímž cílem je zajistit, aby se urychleně začala provádět revidovaná pravidla EU v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, přičemž větší pozornost se musí věnovat digitalizaci povolovacích postupů a poskytování technické pomoci členským státům. Kromě toho vyzývá členské státy, aby zvýšily viditelnost registru projektů prostřednictvím příslibů v oblasti větrné energie, transparentních aukčních kalendářů a dlouhodobého plánování. V neposlední řadě Komise v průběhu tohoto roku podpoří nezbytné rozšíření elektrizační soustavy prostřednictvím k tomu určenému akčního plánu.
- Zdokonalená koncepce aukcí. Na základě navrhovaného aktu o průmyslu pro čisté nulové emise a reformy uspořádání trhu s elektřinou pomůže Komise členským státům zlepšit podobu aukcí zavedením dobře navržených a objektivních kritérií, která odměňují zařízení s vyšší přidanou hodnotou a zajišťují včasnou a plnou realizaci projektů. Pokud jde o situaci mimo území EU, projekty Global Gateway zvýší využívání strategických norem pro zadávání veřejných zakázek. Akční plán rovněž předpokládá posouzení kybernetických bezpečnostních rizik.
- Přístup k financování. Aby se v Evropě urychlily investice do větrné energie a financování výroby zařízení pro větrné elektrárny, usnadní Komise přístup k financování ze strany EU, zejména prostřednictvím Inovačního fondu. Evropská investiční banka (EIB) bude v tomto kontextu poskytovat záruky na snížení rizika. Komise rovněž vybízí členské státy, aby na podporu výroby zařízení pro větrné elektrárny v EU plně využívaly flexibility, kterou poskytuje pozměněný dočasný krizový a transformační rámec státní podpory.
- Spravedlivé a konkurenceschopné mezinárodní prostředí. Aby mohlo odvětví větrné energie fungovat za rovných podmínek, Komise pečlivě sleduje možné nekalé obchodní praktiky, z nichž mají prospěch zahraniční výrobci zařízení pro větrné elektrárny, a bude i nadále využívat obchodních dohod jako prostředku k usnadnění přístupu na zahraniční trhy. Zároveň bude prosazovat přijetí unijních a mezinárodních norem pro toto odvětví. Komise bude rovněž spolupracovat s investory, aby společně identifikovali překážky, které brání investicím, a snažili se je odstranit.
- Dovednosti. Rozsáhlá partnerství v oblasti dovedností potřebných pro obnovitelné zdroje energie budou klíčovým fórem pro rozvoj projektů rozvoje dovedností. Díky aktu o průmyslu pro čisté nulové emise Komise rovněž usnadní zřízení evropských akademií dovedností v klimaticky neutrálním průmyslu, včetně akademie zaměřené na odvětví větrné energie, které svou činností podpoří opatření členských států zaměřená na zvyšování kvalifikace a rekvalifikaci pracovníků. Akademie budou vytvářet vzdělávací obsah a materiály a do tří let od založení by měly vyškolit 100 000 studentů.
- Aktivní účast průmyslu a závazky členských států. Komise bude spolupracovat s členskými státy a odvětvím větrné energie na vypracovaní charty EU o větrné energii, aby se zlepšily podmínky pro udržení konkurenceschopnosti evropského odvětví větrné energie.
Nová vize zrychleného rozmisťování mořských větrných parků
Očekává se, že mořská větrná energie v nadcházejících letech významně přispěje k cílům EU v oblasti klimatu a energetiky. Na základě Strategie pro obnovitelnou energii na moři z roku 2020 se členské státy nedávno dohodly na nových ambiciózních cílech pro výrobu energie z mořských obnovitelných zdrojů do roku 2050, jejichž součástí jsou i mezicíle pro roky 2030 a 2040 v každé z pěti mořských oblastí EU.
V roce 2022 činil kumulativní instalovaný výkon na moři v EU-27 16,3 GW. To znamená, že k překlenutí rozdílu mezi výkonem 111 GW, který přislíbily členské státy, a výkonem v roce 2022 musíme v průměru instalovat téměř 12 GW za rok, což je desetkrát více než nový výkon ve výši 1,2 GW instalovaný v loňském roce.
Proto Komise zdvojnásobuje své úsilí, aby konkrétněji podpořila odvětví mořských obnovitelných zdrojů energie tím, že stanoví další opatření k: posílení síťové infrastruktury a regionální spolupráce, urychlení povolovacích postupů, zajištění integrovaného územního plánování námořních prostor, posílení odolnosti infrastruktury, podpoře výzkumu a inovací a rozvoji dodavatelského řetězce a dovedností.
Souvislosti
V rámci Zelené dohody pro Evropu, jakož i plánu REPowerEU, jehož cílem je obnovit energetickou nezávislost a co nejdříve ukončit dovoz ruských fosilních paliv, jsou obnovitelné zdroje energie klíčovým prvkem evropské strategie dosažení klimatické neutrality do roku 2050. EU v rámci legislativního balíčku „Fit for 55“ stanovila legislativní cíle pro urychlené zavádění energie z obnovitelných zdrojů prostřednictvím revidované směrnice o obnovitelných zdrojích energie. Toto zavádění rovněž usnadňuje revidované nařízení TEN-E, které posiluje rámec pro přeshraniční projekty, včetně elektrizačních soustav na moři. Při přechodu na klimaticky neutrální hospodářství bude konkurenceschopnost EU silně záviset na její schopnosti vyvíjet a vyrábět v tuzemsku čisté technologie, které tento přechod umožňují, včetně těch využívajících větrnou energii na pevnině i na moři. Začátkem tohoto roku Komise předložila průmyslový plán Zelené dohody, a zejména navrhla akt o průmyslu pro čisté nulové emise a akt o kritických surovinách na podporu domácí výrobní kapacity klimaticky neutrálních technologií.
Další informace
Faktografický přehled o evropském balíčku předpisů k větrné energii
Evropský akční plán pro větrnou energii
Sdělení o plnění cílů EU v oblasti energie z mořských obnovitelných zdrojů
Zpráva o stavu energetické unie – informace pro tisk
Faktografický přehled o stavu energetické unie
Citace
Úspěšná ekologická transformace nemůže proběhnout bez silné průmyslové základny. Musíme zajistit, aby všechna odvětví fungovala za optimálních podmínek a mohla tak účinně přispívat k dosažení našich ambiciózních cílů v oblasti klimatu a energetiky. Tento plán pomůže evropskému odvětví větrné energie prosperovat v domácím prostředí a konkurovat v celosvětovém měřítku, čímž se sníží závislost na externích dodavatelích a vytvoří zelená pracovní místa.
Maroš Šefčovič, výkonný místopředseda pro Zelenou dohodu pro Evropu, interinstitucionální vztahy a strategický výhled - 24/10/2023
EU je odhodlána stát v čele transformace energetiky a využít příležitosti k vytvoření hospodářského růstu a zelených pracovních míst. Odvětví větrné energie je klíčem k dosažení našich cílů v oblasti čisté energie a klimatu, musíme mu však zajistit spravedlivé a podporující prostředí. Jsme odhodláni spolupracovat s členskými státy a průmyslem na realizaci našich legislativních cílů v praxi. Opatření, která jsme dnes přijali, zajistí, že odvětví větrné energie zůstane silným evropským aktérem v oblasti energetiky.
Kadri Simsonová, komisařka pro energetiku - 24/10/2023
Podrobnosti
- Datum zveřejnění
- 24. října 2023
- Autor /Autorka
- Zastoupení v Česku