Letní hospodářská prognóza 2022: Válka vyvolaná Ruskem zhoršuje vyhlídky

Stručné shrnutí:

Evropská unie

• Komise vydala letní hospodářskou prognózu
• Ekonomiku EU nadále silně ovlivňuje ruská vojenská agrese na Ukrajině
• Výhled hodně závisí na tom, jak se bude konflikt nadále vyvíjet
• Přetrvává i hrozba další vlny pandemie covidu-19
• Prognóza:
  • růst HDP
    • v eurozóně: 2,6 % (2022), 1,4 % (2023);
    • v EU: 2,7 % (2022), 1,5 % (2023)
  • inflace
    • v eurozóně: 7,6 % (2022), 4,0 % (2023);
    • v EU: 8,3 % (2022), 4,6 % (2023)

Česká republika

• Oživení české ekonomiky je kvůli dopadu ruské vojenské agrese na Ukrajinu a setrvávajícímu narušení dodavatelských řetězců pomalejší, než se očekávalo
• Komise zvýšila předpokládané tempo růstu HDP pro letošek oproti své jarní predikci z 1,9 % na 2,3 %
• Očekává totiž vyšší růst HDP v průběhu prvního čtvrtletí
• Růst v roce 2023 je odhadován na 2 %, s pozitivním impulzem i díky finančnímu stimulu z Nástroje pro oživení a odolnost a dalších fondů EU
• Úrovně před pandemií tak česká ekonomika dosáhne až v prvním pololetí příštího roku.
• Inflace v důsledku vysokých cen energií, překážek na straně nabídky a silné poptávky dosáhne celkového průměru za rok 2022 až 13,9 % a poklesne k 5,8 % v roce 2023 (měřeno indexem HICP, který na rozdíl od domácího indexu spotřebitelských cen neobsahuje imputované nájemné)

Celé znění tiskové zprávy:

Útočná válka Ruska proti Ukrajině nadále negativně ovlivňuje hospodářství EU, které kvůli ní nastupuje na cestu nižšího růstu a vyšší inflace oproti jarní prognóze. Podle letní (průběžné) hospodářské prognózy 2022 ekonomika EU v tomto roce vzroste o 2,7 % a v roce 2023 o 1,5 %. V eurozóně se v roce 2022 očekává růst ve výši 2,6 % a v roce 2023 jeho zpomalení na 1,4 %. Průměrná roční inflace by měla v roce 2022 dosáhnout historicky nejvyšší úrovně, a to 7,6 % v eurozóně a 8,3 % v EU, a poté v roce 2023 klesnout v eurozóně na 4,0 % a v EU na 4,6 %.

Otřesy vyvolané válkou se negativně projevují na růstu

Řada negativních rizik spojených s jarní prognózou 2022 se proměnila na skutečnost. Invaze Ruska na Ukrajině vyvolala další tlaky na růst cen energie a potravinářských komodit. Ty přispívají ke globálním inflačním tlakům, narušují kupní sílu domácností a vedou k rychlejší reakci měnové politiky, než se původně předpokládalo. Pokračující zpomalování růstu v USA přispívá k negativnímu hospodářskému dopadu přísné čínské politiky nulové tolerance v souvislosti s pandemií COVID-19.  

Hospodářství EU je vzhledem ke své vysoké závislosti na ruských fosilních palivech i nadále obzvláště zranitelné vůči vývoji na trzích s energií a oslabující celosvětový růst zmenšuje vnější poptávku. Dynamika dosažená oživením v loňském roce a poněkud silnějším prvním čtvrtletím, než se původně odhadovalo, pravděpodobně podpoří roční tempo růstu v roce 2022. Přesto se očekává, že hospodářská aktivita ve zbývající části roku bude bez ohledu na slibnou letní turistickou sezónu utlumená. Očekává se, že se v roce 2023 na základě odolného trhu práce, zmírnění inflace, podpory z Nástroje pro oživení a odolnost a stále velkého objemu nadměrných úspor zvýší dynamika čtvrtletního hospodářského růstu.

Celkově bude hospodářství EU i nadále růst, ale výrazně pomalejším tempem, než se očekávalo v jarní prognóze 2022.

Rekordně vysoká inflace by se měla v roce 2023 snížit

Celková inflace do června dosáhla rekordní výše, neboť ceny energie a potravin nadále vzrostly a cenové tlaky se rozšířily na služby a jiné zboží. V eurozóně se inflace ve druhém čtvrtletí 2022 od března a do června silně zvýšila ze 7,4 % (meziročně) na novou historicky nejvyšší hodnotu 8,6 %. V EU byl nárůst ještě výraznější: inflace se skokově zvýšila o celý procentní bod ze 7,8 % v březnu na 8,8 % v květnu.

Prognóza inflace byla ve srovnání s jarní prognózou výrazně revidována směrem nahoru. Kromě značného nárůstu cen ve druhém čtvrtletí se očekává, že další prudký růst cen plynu v Evropě se projeví u spotřebitelů prostřednictvím cen elektřiny. Předpokládá se, že inflace v eurozóně bude ve třetím čtvrtletí 2022 kulminovat a dosáhne 8,4 %. Z této hodnoty se bude neustále snižovat a v posledním čtvrtletí 2023 klesne pod 3 % v eurozóně i v EU, neboť tlaky vyvolávané omezeními nabídky a cenami komodit budou klesat.

Rizika jsou stále vysoká a závisejí na válce

Rizika pro prognózu hospodářské aktivity a inflace jsou výrazně závislá na vývoji války, a zejména na jejích následcích pro dodávky plynu do Evropy. Nová zvýšení cen plynu by mohla způsobit další růst inflace a dále utlumit růst. Sekundární účinky by pak mohly zase zvýšit inflační síly a vést k většímu zpřísnění finančních podmínek, což by se nejenže negativně projevilo na růstu, ale zvětšilo by také riziko pro finanční stabilitu. Nelze vyloučit, že opětovné vyostření pandemie v EU povede zase k narušení hospodářství.

Současně by se mohly zintenzívnit nedávné tendence klesajících cen ropy a jiných komodit, což by vedlo k rychlejšímu poklesu inflace, než se v současnosti očekává. Díky silnému trhu práce by navíc soukromá spotřeba mohla být odolnější vůči rostoucím cenám, kdyby domácnosti využívaly více své nashromážděné úspory.

Členové sboru komisařů řekli:

Výkonný místopředseda pro hospodářství ve prospěch lidí Valdis Dombrovskis prohlásil: „Válka Ruska proti Ukrajině i nadále vrhá dlouhý stín na Evropu a naši ekonomiku. Čelíme výzvám na mnoha frontách, počínaje rostoucími cenami energie a potravin až po vysoce nejistý globální výhled. Máme štěstí, že naše výchozí postavení je silné, jelikož jsme překonali předchozí krizi a solidně jsme se vrátili k růstu. Hospodářský růst se ve druhé polovině tohoto roku výrazně zpomalí, ale v roce 2023 se jeho dynamika zvýší. Vzhledem k vysoké inflaci a zpřísnění podmínek financování bude důležité nalézt správnou rovnováhu mezi přechodem k obezřetnější orientaci fiskální politiky a ochranou nejzranitelnějších osob. Měli bychom také snížit naši závislost na ruských fosilních palivech.“

Komisař pro hospodářství Paolo Gentiloni uvedl: „Nevyprovokovaná invaze Ruska na Ukrajině nadále vyvolává otřesy v globální ekonomice. Kroky Moskvy narušují dodávky energie a obilí, zvyšují ceny a oslabují důvěru. V Evropě dynamika vyvolaná znovuotevřením našich ekonomik v roce 2022 zřejmě podpoří roční růst, ale pro rok 2023 jsme naši prognózu výrazně snížili. Nyní se očekává, že rekordně vysoká inflace letos dosáhne vrcholu a v roce 2023 bude postupně klesat. Jelikož průběh války a spolehlivost dodávek plynu jsou neznámé, je tato prognóza spojena s velkou nejistotou a riziky negativního vývoje. Aby Evropa těmito rozbouřenými vodami proplula, musí prokázat vůdčí schopnosti a naše politiky musí charakterizovat tři slova: solidarita, udržitelnost a bezpečnost.“

Souvislosti

Letní hospodářská prognóza 2022 poskytuje aktualizaci hospodářské prognózy z jara 2022, která byla předložena v květnu 2022, a zaměřuje se na vývoj HDP a inflace ve všech členských státech EU.

Tato prognóza vychází ze souboru metodických předpokladů ohledně směnných kurzů, úrokových sazeb a cen komodit s datem uzávěrky 30. června. U všech ostatních vstupních údajů, včetně předpokladů ohledně vládních politik, zohledňuje tato prognóza informace do 5. července včetně.

Evropská komise zveřejňuje každoročně dvě souhrnné prognózy (jarní a podzimní) a dvě prognózy průběžné (zimní a letní). Průběžné prognózy zahrnují roční a čtvrtletní ukazatele HDP a inflace v běžném a následujícím roce pro všechny členské státy a také souhrnné ukazatele pro EU a eurozónu.

Příští prognózou Evropské komise bude podzimní hospodářská prognóza 2022, jež má být zveřejněna v listopadu 2022.

Další informace

Celý dokument: Letní (průběžná) hospodářská prognóza 2022

Místopředseda Valdis Dombrovskis na Twitteru: @VDombrovskis

Komisař Paolo Gentiloni na Twitteru: @PaoloGentiloni

GŘ ECFIN na Twitteru: @ecfin

Dotazy veřejnosti zodpovídá: služba Europe Direct, tel. 00 800 67 89 10 11 nebo e-mail