Evropská komise dnes vydala letní hospodářskou prognózu 2023.
Ekonomika EU dále roste, i když méně dynamicky. V letní prognóze Komise přehodnocuje své jarní projekce růstu unijního hospodářství – ekonomika EU poroste o 0,8 % namísto 1 % v roce 2023 a o 1,4 % namísto 1,7 % v roce 2024. Také růst v eurozóně bude podle letní prognózy nižší – 0,8 % v roce 2023 (oproti 1,1 %) a 1,3 % v roce 2024 (oproti 1,6 %).
V horizontu prognózy by měla dále klesat inflace. Předpokládá se, že inflace měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen dosáhne 6,5 % v roce 2023 (na jaře se očekávalo 6,7 %) a 3,2 % v roce 2024 (oproti 3,1 %) v EU. V eurozóně by měla inflace v roce 2023 dosáhnout 5,6 % (ve srovnání s 5,8 %) a v roce 2024 pak 2,9 % (ve srovnání s 2,8 %).
Menší dynamika růstu
Nejnovější údaje potvrzují, že pod vlivem silných otřesů, kterým byla EU vystavena, byla hospodářská činnost v Unii v prvním pololetí 2023 utlumená. Slabá domácí poptávka, zejména spotřeba, ukazuje, že vysoké a stále rostoucí spotřebitelské ceny většiny zboží a služeb si vybírají vyšší daň, než se očekávalo v jarní prognóze. Děje se tak i přes klesající ceny energií a mimořádně silný trh práce, kde jsou pozorovány rekordně nízké míry nezaměstnanosti, pokračující expanze zaměstnanosti a rostoucí mzdy. Výrazně zpomalilo poskytování bankovních úvěrů ekonomice, z čehož je patrné, že se do hospodářství promítá zpřísňování měnové politiky. Ukazatele z průzkumů nyní svědčí o zpomalení hospodářské aktivity v létě a v nadcházejících měsících – výkonnost průmyslu zůstává nízká a dynamika služeb ochabuje, třebaže v mnoha částech Evropy byla pozorována silná turistická sezóna.
Světové ekonomice se dařilo o něco lépe, než se očekávalo v první polovině roku, navzdory slabým výsledkům v Číně. Výhled, pokud jde o celosvětový růst a obchod, se však od jara příliš nezměnil, což znamená, že unijní ekonomika nemůže počítat se silnou vzpruhou ze strany vnější poptávky.
Celkově se předpokládá, že méně dynamický růst v EU bude pokračovat i v roce 2024 a že dopad restriktivní měnové politiky bude nadále omezovat hospodářskou aktivitu. Pro příští rok se ale i tak očekává mírné oživení růstu, neboť inflace bude dále zvolňovat, trh práce zůstává robustní a reálné příjmy se postupně zlepšují.
Inflace bude dále klesat
Inflace v první polovině roku 2023 dále zpomalovala, neboť klesaly ceny energií a zmírňovaly se inflační tlaky ze strany potravinářského a průmyslového zboží. V eurozóně činila inflace v červenci 5,3 %, tedy přesně polovinu svého maxima ve výši 10,6 %, jež bylo zaznamenáno v říjnu 2022, a v srpnu zůstala stabilní.
Ceny energií by se měly po zbytek roku 2023 dále snižovat, ale tempo poklesu bude zpomalovat. Předpokládá se, že v roce 2024 opět mírně porostou kvůli vyšším cenám ropy. Inflace ve službách prozatím nepolevuje tak, jak se původně očekávalo, ale její zmírňování by mělo pokračovat – přispívat k tomu bude slábnutí poptávky v důsledku zpřísňování měnové politiky a také ochabování postpandemického oživení. Ke zmírňování inflace v horizontu prognózy budou i nadále přispívat ceny potravinářského a neenergetického průmyslového zboží, které budou rovněž reflektovat nižší ceny vstupů a normalizaci dodavatelských řetězců.
Výhled ohrožený riziky a nejistotou
Pokračující útočná válka Ruska proti Ukrajině a širší geopolitické napětí s sebou i nadále nesou rizika a zůstávají zdrojem nejistoty. Také zpřísňování měnové politiky může hospodářskou aktivitu zatížit více, než se očekává, ale mohlo by zároveň vést k rychlejšímu poklesu inflace, což by urychlilo obnovu reálných příjmů. Na druhé straně by mohly déle přetrvávat cenové tlaky.
Výhled ohrožují také rostoucí klimatická rizika, která se v létě projevila extrémními povětrnostními podmínkami a bezprecedentními lesními požáry a povodněmi.
Souvislosti
Letní hospodářská prognóza 2023 přináší aktualizaci hospodářské prognózy z jara 2023, která byla vydána v květnu 2023.
Jedná se o průběžnou prognózu, která zahrnuje projekce HDP a inflace pro šest ekonomicky největších členských států EU, eurozónu a EU jako celek. Nejnovější hospodářský vývoj ve zbývajících 21 členských státech je řešen v celkové analýze a je zohledněn ve výpočtu souhrnných ukazatelů pro EU a eurozónu.
Pokud jde o směnné kurzy, úrokové sazby a ceny komodit, vychází prognóza ze souboru metodických předpokladů s datem uzávěrky 30. srpna 2023. V případě všech ostatních vstupních údajů, včetně předpokladů ohledně vládních politik, zohledňuje informace do 7. září 2023 včetně.
Komise zveřejňuje každoročně dvě souhrnné prognózy (jarní a podzimní) a dvě prognózy průběžné (zimní a letní). Letní prognóza 2023 je předkládána později než v předchozích letech, aby zahrnovala několik klíčových údajů zveřejněných v červenci a srpnu.
Příští prognózou Komise bude podzimní hospodářská prognóza 2023, jejíž vydání je plánováno na listopad 2023.
Další informace
Celý dokument: Letní hospodářská prognóza 2023
Místopředseda Evropské komise Valdis Dombrovskis na Twitteru: @VDombrovskis
Eurokomisař Paolo Gentiloni na Twitteru: @PaoloGentiloni
Generální ředitelství pro hospodářské a finanční záležitosti na Twitteru: @ecfin
Citace
Pandemie a nevyprovokovaná válka Ruska proti Ukrajině znamenaly pro ekonomiku EU dva masivní otřesy. Velmi vysoká míra inflace si vyžádala svou daň, třebaže nyní klesá. Prognóza očekává, že po období slabého hospodářského růstu se ekonomika příští rok mírně zotaví. Napomáhat tomu budou silný trh práce, rekordně nízká nezaměstnanost a slábnoucí cenové tlaky. I když naše ekonomika nesešla z cesty růstu, stále čelíme velké nejistotě a musíme pečlivě sledovat rizika. Pro udržení hospodářství EU na správné cestě má i nadále zásadní význam provádění reforem a investic v rámci Nástroje pro oživení a odolnost.
Valdis Dombrovskis, výkonný místopředseda pro hospodářství ve prospěch lidí - 11/09/2023
Poslední zimu se EU vyhnula recesi, což vzhledem k rozsahu otřesů, kterým jsme čelili, nebylo nic lehkého. Tato odolnost, která je nejvíce patrná na síle trhu práce, svědčí o účinnosti naší společné politické reakce. Četné nepříznivé okolnosti, kterým naše ekonomiky letos čelí, však vedly k méně dynamickému růstu, než jaký jsme očekávali na jaře. Inflace klesá, ale v rámci EU různě rychle. Brutální válka Ruska proti Ukrajině i nadále způsobuje lidské utrpení a narušuje ekonomiku. Musíme si však být jistí a věřit v budoucnost evropského hospodářství. Pro podporu trvalého a udržitelného růstu totiž můžeme udělat mnoho. Klíčovou prioritou zůstává účinné provádění národních plánů pro oživení a odolnost. Vlády by měly uplatňovat obezřetnou fiskální politiku, která bude příznivá pro investice a bude sladěna s pokračujícím úsilím centrálních bank o zkrocení inflace. Musíme také odhodlaně pracovat na tom, abychom do konce roku uzavřeli dohodu o reformě našich fiskálních pravidel.
Paolo Gentiloni, komisař pro hospodářství - 11/09/2023
Podrobnosti
- Datum zveřejnění
- 11. září 2023