1. Proč se Komise rozhodla nyní do trhu zasáhnout?
Ceny plynu a elektřiny vystoupaly na rekordní úroveň už v roce 2021 a v roce 2022, zejména v návaznosti na ruskou invazi na Ukrajinu, dosáhly nových historicky nejvyšších hodnot. Prudký růst cen elektřiny v celé Evropě je neoddělitelně spjatý s vysokou cenou plynu, protože výraznou úlohu v pokrytí poptávky a stanovování cen elektřiny hrají plynové elektrárny. Ceny začaly růst loni v létě, kdy světová ekonomika po zmírnění omezení kvůli onemocnění COVID-19 začala oživovat. Invaze Ruska na Ukrajinu a skutečnost, že používá dodávky plynu jako zbraň, situaci ještě zhoršily, a maloobchodní ceny elektřiny od července 2021 meziročně vzrostly téměř o 50 %.
Jelikož na trhu panuje nejistota, zvyšované rizikem, že ruské dodávky plynu do EU budou dále narušovány, předpokládá se, že ceny energií zůstanou vysoké i nadále. Zároveň dostupná kapacita výroby elektřiny v EU byla v posledních měsících pod svou obvyklou úrovní, protože v elektrárnách probíhala rozsáhlejší údržba, výkon vodních elektráren byl v létě vlivem extrémních povětrnostních podmínek nižší a byly uzavřeny některé starší elektrárny. To k nedostatku a vysokým cenám energie přispělo, zatěžuje to spotřebitele a průmysl a tlumí hospodářské oživení.
Dramatický nárůst cen elektřiny vyvíjí tlak na domácnosti, malé a střední podniky i průmysl v EU obecně. Nejvíce zasaženi jsou zranitelní zákazníci a spotřebitelé trpící energetickou chudobou, stále více však hrozí, že své účty za energii nebudou schopny platit ani domácnosti se středními příjmy a malé a střední podniky. Dnes navržený soubor mimořádných opatření reaguje na naléhavou prioritu ochránit tuto zimu spotřebitele v EU před vyššími cenami energie. Navrhovaná mimořádná intervence představuje další krok v práci Komise na nástrojích snižování cen, která byla zahájena v říjnu loňského roku a během uplynulého roku pokračovala.
2. Kdy vstoupí návrhy v platnost a jak dlouho budou platit?
Navrhované nařízení Rady o nástroji pro mimořádné situace v oblasti elektrické energie a solidárním příspěvku odvětví fosilních paliv vychází z článku 122 Smlouvy o fungování Evropské unie. K jeho schválení při hlasování v Radě je proto nutná kvalifikovaná většina a jeho přijetí bude záviset na vnitřních postupech Rady. Členské státy již s ohledem na mimořádnou situaci oznámily, že jsou připraveny na očekávaných návrzích Komise rychle pracovat.
Navrhovaná opatření jsou svou povahou mimořádná, a měla by proto být časově omezená. Nástroj pro mimořádné situace v oblasti elektrické energie by se měl uplatňovat nejpozději od 1. prosince 2022 do 31. března 2023. Komise se zavázala, že nástroj pro mimořádné situace v oblasti elektrické energie do 28. února 2023 přezkoumá, přičemž zohlední situaci v oblasti dodávek elektřiny a ceny elektřiny v EU, a předloží Radě zprávu o hlavních zjištěních přezkumu.
Solidární příspěvky odvětví fosilních paliv budou uplatňovány po jeden rok od vstupu v platnost. Do 15. října 2023 provede Komise jejich přezkum s ohledem na obecnou situaci v odvětví fosilních paliv a generovaný přebytek zisků a předloží Radě zprávu o hlavních zjištěních přezkumu.
Navrhované nařízení Rady obsahuje povinnost podávat počínaje 1. prosincem 2022 pravidelné zprávy, jejichž prostřednictvím bude Komise sledovat přijímání a prosazování opatření členskými státy. Toto pravidelné sledování je důležité pro zachování fungování a integrity vnitřního trhu EU, neboť fungující přeshraniční trhy s energií jsou klíčové pro zajištění bezpečnosti dodávek v okamžiku jejího nedostatku.
3. Kolik díky těmto opatřením občané a podniky ušetří za energii?
Komise odhaduje, že z navrhovaného dočasného zastropování příjmů tzv. inframarginalních výrobců elektřiny by členské státy mohly vybrat až 117 miliard EUR ročně. Vybrané přebytečné příjmy budou členské státy muset směrovat ke konečným spotřebitelům elektřiny, ať už soukromým nebo komerčním, kteří jsou vystaveni vysokým cenám. Příjmy bude možné použít na podporu příjmů, rabaty, investice do obnovitelných zdrojů energie, energetické účinnosti nebo dekarbonizačních technologií. Poskytovaná podpora by současně měla udržet motivaci ke snižování poptávky. O přesném rozdělování prostředků se bude rozhodovat na vnitrostátní úrovni v souladu se zásadami stanovenými v nařízení.
Přesná výše příjmů na členský stát se bude odvíjet od množství elektřiny vyrobené pomocí inframargiálních technologií v zemi a od úrovně cen elektřiny v době uplatňování těchto opatření. Bude se lišit v závislosti na skladbě zdrojů energie a koncepci režimů podpory energie z obnovitelných zdrojů v daném členském státě.
Dočasný solidární příspěvek založený na zdanitelném přebytečném zisku generovaném v účetním období roku 2022 energetickými podniky v odvětví ropy, zemního plynu, uhlí a rafinérií v Unii by mohl přinést veřejné příjmy v odhadované přibližné výši 25 miliard EUR, které by členské státy přerozdělily v souladu s právem Unie. Podle dnes předložených návrhů by tyto zisky měly plynout k domácnostem a podnikům, včetně energeticky náročných průmyslových odvětví, aby se zmírnily dopady trvale vysokých cen energie, snížila spotřeba energie a posílila energetická soběstačnost EU.
Kromě příjmů pro členské státy může snížení poptávky v odvětví elektřiny rovněž pomoci snížit ceny tím, že klesne potřeba, aby poptávku uspokojovaly nákladné plynové elektrárny.
4. Jak by měly členské státy svou poptávku po elektřině snížit?
Navrhovaný nástroj pro mimořádné situace v oblasti elektrické energie kombinuje celkové snížení poptávky po elektřině ze strany všech spotřebitelů se zaměřením na snížení poptávky v době cenové špičky. Podle navrhovaného nařízení Rady by se členské státy měly snažit zavést opatření ke snížení celkové spotřeby elektřiny nejméně o 10 %, a to až do 31. března 2023. Přispět mohou všichni spotřebitelé, včetně těch, kteří ještě nejsou vybaveni inteligentními měřicími systémy nebo zařízeními umožňujícími svou spotřebu během dne upravovat. Kromě toho v rámci cíleného zaměření na hodiny, kdy je spotřeba elektřiny nejdražší a kdy marginální cenu obecně stanoví plyn, navrhuje Komise povinné snížení hrubé spotřeby elektřiny ve vybraných hodinách cenové špičky alespoň o 5 %, přičemž v daném měsíci by se mělo jednat vždy o nejméně 10 % hodin, v nichž se očekává nejvyšší cena. Na základě této povinnosti by se tak vybraly v průměru 3 až 4 hodiny pracovního dne, které by normálně odpovídaly hodinám špičkového zatížení, ale mohly by zahrnovat i hodiny, kdy se očekává nízký objem výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů a k pokrytí poptávky je nezbytná výroba v marginálních elektrárnách.
Toto cílené snižování může snížit celkovou spotřebu plynu za čtyři měsíce odhadem o přibližně 1,2 miliardy m³. To představuje pokles spotřeby plynu na výrobu energie v celé EU během zimního období o přibližně 4 %. Dobu špičkového zatížení na svém trhu si určí členské státy samy. Členské státy si rovněž mohou samy zvolit vhodná opatření k dosažení předpokládaného snížení poptávky, za předpokladu, že budou v souladu s příslušnými pravidly EU v oblasti hospodářské soutěže a trhu s elektřinou.
5. Jak bude fungovat příjmový strop u inframarginalních technologií a jak byla zvolena jeho výše?
Cílem navrhovaného stropu je získat zpět nadměrné příjmy výrobců elektřiny s nižšími mezními náklady, tzv. „inframarginálními technologiemi“. Mezi ně patří obnovitelné zdroje energie, jádro a hnědé uhlí. Tito výrobci elektřiny zaznamenali v posledních měsících neočekávaně velké finanční zisky. Stanovením celounijního stropu pro realizované tržní příjmy na MWh vyrobené elektřiny ve výši 180 EUR hodlá Komise minimalizovat dopad, který v současnosti mají drahé cenotvorné marginální zdroje jako uhlí nebo plyn na konečnou cenu elektřiny, a zároveň zajistit přiměřenou návratnost investic do zahrnutých technologií.
Navrhovaný výnosový strop, který má platit do 31. března 2023, má zahrnovat většinu inframargiálních výrobců v EU a zabránit ohrožení dostupnosti a ziskovosti stávajících elektráren a budoucích rozhodnutí o investicích do nové inframarginální výroby v souladu s politickými cíli EU na roky 2030 a 2050. Aby se zachovalo nezbytné bezpečnostní rozpětí, byla úroveň stropu nastavena výrazně nad průměrnými tržními cenami v době špičky očekávánými účastníky trhu, a to před ruskou invazí na Ukrajinu.
Jednotný příjmový strop pro celou Unii je k udržení fungování vnitřního trhu s elektřinou nezbytný, neboť umožňuje zachovat cenovou hospodářskou soutěž mezi výrobci elektřiny. Aby se zajistily rovné podmínky, vztahoval by se strop tržních příjmů na příjmy z výroby elektřiny všech inframarginálních výrobců, jak jsou definováni v nařízení, a na všechny časové rámce trhu bez ohledu na to, zda se obchodování s elektřinou uskutečňuje dvoustranně (na mimoburzovním trhu), nebo na organizovaných trzích.
Příjmy nad úrovní stropu budou vlády členských států vybírat v okamžiku vypořádání transakcí nebo později a budou je muset směrovat do domácností, podniků a odvětví obecně, které jsou vystaveny vysokým cenám elektřiny. Navrhované nařízení také počítá s možností, že přebytečné příjmy by se dělily mezi členskými státy, které obchodují s elektřinou, přičemž stát, který elektřinu vyrábí, může část vybraných příjmů sdílet ve prospěch konečných spotřebitelů v dovážejícím státě. Členské státy se pobízejí, aby v duchu solidarity uzavíraly dvoustranné dohody o solidaritě za účelem sdílení části inframarginálních příjmů vybraných vyrábějícím státem ve prospěch konečných uživatelů v členském státě s nízkou výrobou elektřiny. Podle nařízení musí být takové dohody uzavřeny do 1. prosince 2022, pokud čistý dovoz elektřiny daného členského státu činí 100 % a více ve srovnání s jeho hlavní vyvážející zemí.
6. Jak bude fungovat solidární příspěvek společností z odvětví fosilních paliv a jak byla zvolena jeho výše?
Komise navrhla mimořádný solidární příspěvek společností působících v odvětví ropy, zemního plynu, uhlí a rafinérií, aby se zajistilo, že celé odvětví energetiky v této pro mnoho lidí obtížné době zaplatí spravedlivý díl nákladů na řešení mimořádné energetické krize, která je důsledkem zneužití dodávek energie ze strany Ruska jakožto zbraně.
Solidární příspěvek doplní příjmový strop pro marginální technologie a zaměří se na přebytečné zisky, které odvětví fosilních paliv získalo v důsledku energetické krize. Členské státy jej vyberou ze zisků za rok 2022, které překračují 20% nárůst průměrných zisků za předchozí tři roky, přičemž výše příspěvku bude činit nejméně 33 %. Tento přístup, spočívající ve stanovení minimální sazby, zajišťuje, že solidární příspěvky budou spravedlivé a přiměřené.
Zavedením solidárního příspěvku jako evropského nástroje se zajistí, že bude možné zabránit negativním vedlejším účinkům nekoordinovaných vnitrostátních opatření na vnitřní trh s energií a podstatně snížit riziko sporů mezi společnostmi a vládami. Koordinovaný přístup také navíc zajistí, že opatření budou konzistentní s cíli iniciativy REPowerEU.
Výběr solidárního příspěvku a přerozdělení zisků v souladu s právem Unie budou mít na starosti členské státy. Příjmy ze solidárního příspěvku by měly být použity na opatření finanční podpory pro domácnosti, zejména zranitelné domácnosti, a pro těžce zasažené společnosti s cílem zmírnit dopady vysokých cen energie a také pomoci snížit spotřebu energie, podpořit energeticky náročná průmyslová odvětví, podpořit investice konečných zákazníků do obnovitelných zdrojů energie, energetické účinnosti nebo jiných dekarbonizačních technologií, a dále na přeshraniční projekty v souladu s cíli REPowerEU.
Solidární příspěvek se navrhuje jako výjimečné opatření ke zmírnění dopadu energetické krize na domácnosti a podniky v celé EU. Otázkou evropské solidarity je i řešení energetické chudoby a sociálních důsledků krize, zejména ochrana pracovníků v exponovaných průmyslových odvětvích. Členské státy by se měly zaměřit zejména na ty, kteří jsou prudce rostoucími cenami energie postiženi nejvíce. To zahrnuje zranitelné domácnosti a energeticky náročné společnosti nebo společnosti, které jsou vystaveny tlaku na urychlení ekologické transformace.
Aby se maximalizoval dopad solidárního příspěvku a zabránilo se riziku roztříštěnosti jednotného trhu, měly by členské státy jednat v duchu solidarity a část příjmů věnovat na společné financování opatření ke snížení škodlivého dopadu energetické krize nebo na podporu investic do obnovitelných zdrojů energie a energetické účinnosti.
7. Budou s tímto novým rámcem EU slučitelná stávající vnitrostátní opatření?
Máme-li se vypořádat s růstem cen elektřiny a jeho dopadem na domácnosti, podniky a průmysl, musí být reakce v celé EU jednotná. Koordinovaný přístup v podobě snižování poptávky po elektřině v celé Unii v duchu solidarity je nutný k minimalizaci rizika závažných narušení dodávek v zimních měsících, kdy bude spotřeba elektřiny a její výroba z plynu vyšší. Členské státy by měly mít možnost zvolit k dosažení cílového snížení poptávky vhodná opatření, včetně rozšíření stávajících systémů nebo vnitrostátních pobídek k rozvoji odezvy na straně poptávky.
V zájmu zachování fungování elektroenergetické soustavy a přeshraničního obchodu a investic je společný přístup nezbytný, i pokud jde o omezení příjmů inframarginálních technologií. Zajistí se tím, že energie bude po celé Evropě dál proudit, což zabrání tomu, aby se cenová krize stala krizí bezpečnosti dodávek.
Zároveň si členské státy ponechávají právo zavést ambicióznější opatření, jak pokud jde o snížení poptávky, tak o omezení příjmů výrobců elektřiny, za předpokladu, že opatření budou přiměřená, nenaruší fungování velkoobchodních trhů s elektřinou, neohrozí investiční signály a budou v souladu s právem Unie.
U solidárního příspěvku navrhla Komise minimální sazbu, která je považována jak za spravedlivou, tak za přiměřenou. Členské státy mohou tuto minimální hranici překročit a stanovit si sazbu vyšší, případně tento nový příspěvek kombinovat s jinými podobnými opatřeními, která již zavedly na vnitrostátní úrovni. Mohou se také rozhodnout uplatnit solidární příspěvek na širší skupinu společností, pod podmínkou, že bude zachován soulad s navrhovaným nařízením.
8. Jaká je momentálně situace na termínových trzích s elektřinou?
Současný tlak vyvíjený na trhy s elektřinou je způsobený primárně agresí Ruska vůči Ukrajině a jeho manipulací s dodávkami plynu. Pro trhy s energií je to výjimečná situace, která má určitý sekundární vliv i na trhy s deriváty. My se soustředíme na to, aby rizika byla ve finančním systému omezená a adekvátně mírněná. Termínové trhy s elektřinou v tom hrají svou roli. Umožňují společnostem zajistit se proti rizikům, např. velkoobchodní ceně, kterou mají za své dodávky zaplatit, nebo výstupní ceně, kterou mohou za prodej plynu nebo elektřiny očekávat.
Většina obchodování s energetikými deriváty probíhá na regulovaných temínových trzích a zúčtovává se centrálně prostřednictvím ústředních protistran. Současný regulační rámec nabízí na těchto trzích nezbytné záruky, jako jsou maržové požadavky na zúčtování mezi kupujícími a prodávajícími – v případě selhání jedné strany jsou ostatní účastníci trhu proti tomuto riziku chráněni.
Požadavky na kolaterál zajišťují finanční stabilitu a přispívají k uklidnění finančních trhů. V kontextu prudkého růstu cen plynu a elektřiny během uplynulého roku byly energetické společnosti nuceny složit ústředním protistranám v odpovídající míře navýšený hotovostní kolaterál, neboť spolu s cenami vzrostly i výzvy k dodatkové úhradě. To energetickým společnostem způsobilo problémy s likviditou a vedlo je k výzvám o změnu pravidel platných pro požadavky na kolaterál u výzev k dodatkové úhradě.
Rada pro energetiku 9. září vyzvala Komisi, aby vypracovala mimořádné nástroje na podporu likvidity, které by účastníkům trhu zajistily, že budou mít k dispozici dostatečný klaterál k pokrytí výzev k dodatkové úhradě, a pomohly by řešit zvýšenou volatilitu na termínových trzích, a dále aby zvážila přezkum příslušných pokynů a integrovala do nich pravidla týkající se záruk. Komise spolu s Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy (ESMA) a Evropským orgánem pro bankovnictví (EBA) již na výše uvedených požadavcích Rady pracují a připravují také soubor dalších způsobů, jak zajistit, aby finanční systém podporoval kroky k ulehčení současné situace a zároveň byla zachována finanční stabilita.
Další informace
Podrobnosti
- Datum zveřejnění
- 14. září 2022