Článek obsahuje stručné shrnutí - Evropská komise dnes zahájila cyklus evropského semestru pro koordinaci hospodářských politik 2022. Podzimní balíček k evropskému semestru zahrnuje roční analýzu udržitelného růstu, stanoviska k návrhům rozpočtových plánů zemí eurozóny na rok 2022, politická doporučení pro eurozónu a návrh Komise na společnou zprávu o zaměstnanosti.
Stručné shrnutí:
• Evropská komise zveřejnila podzimní ekonomický balíček
• Tím zahájila cyklus koordinace hospodářských politik (evropský semestr) na 2022
• Jeho součástí je mimo jiné:
- roční analýza udržitelného růstu – ta poprvé propojuje semestr s realizací národních plánů pro oživení,
- analýza makroekonomické rovnováhy – Komise doporučuje hloubkový přezkum u stejných 12 zemí jako loni (např. Francie či Chorvatska)
• V ČR je podle Komise zatím riziko makroekonomických nerovnováh malé
• Patří mezi jediné dvě země, kterým svítí varovně pouze jedna kontrolka, a to ta týkající se růstu nákladů práce
• Komise hodnotila návrhy rozpočtů zemí eurozóny na rok 2022
• Vydala doporučení k jejich hospodářským politikám
• Hlavní doporučení pro eurozónu:
- má pokračovat v mírné fiskální expanzi,
- jakmile se ekonomická situace zlepší, má se navrátit k obezřetné střednědobé fiskální strategii
• Stanoviska k rozpočtovým plánům zemí eurozóny:
- dále platí obecná úniková doložka, takže Komise vydala jen kvalitativní hodnocení, a ne plnění kvantitativních rozpočtových cílů,
- Itálie podle Komise v rozpočtu počítá s příliš rychlým růstem běžných výdajů,
- země s vysokým dluhem by měly omezit národní výdaje a maximálně využít impulz z evropského plánu pro oživení,
- ten u zemí eurozóny představuje v průměru 0,5 % HDP (u čtyř zemí dokonce převyšuje 1 % HDP),
- méně zadlužené země by měly hospodářské oživení nadále podporovat mírnou fiskální expanzí
Celé znění tiskové zprávy
Evropská komise dnes zahájila cyklus evropského semestru pro koordinaci hospodářských politik 2022. Podzimní balíček k evropskému semestru zahrnuje roční analýzu udržitelného růstu, stanoviska k návrhům rozpočtových plánů zemí eurozóny na rok 2022, politická doporučení pro eurozónu a návrh Komise na společnou zprávu o zaměstnanosti.
Balíček vychází z hospodářské prognózy z podzimu 2021, podle níž evropská ekonomika přechází z fáze oživení do fáze expanze, ale momentálně čelí novým nepřízním.
Roční analýza udržitelného růstu
Letošní roční analýza udržitelného růstu vytyčuje ambiciózní program na rok 2022, který Evropskou unii odklání od krizového řízení a navádí ji na cestu udržitelného a spravedlivého oživení, jež posílí odolnost její ekonomiky. Analýza také popisuje, jak bude do nového cyklu evropského semestru více integrován Nástroj pro oživení a odolnost jakožto ústřední prvek plánu NextGenerationEU. Provázání semestru s uvedeným nástrojem zajistí větší efektivitu a členské státy budou navíc ušetřeny nadbytečné administrativní zátěže. Roční analýza udržitelného růstu rovněž uvádí, jak budou do evropského semestru dále integrovány cíle udržitelného rozvoje, aby bylo zajištěno plně aktualizované a konzistentní podávání zpráv o těchto cílech ve všech členských státech.
Nástroj pro oživení a odolnost s rozpočtem ve výši 723,8 miliardy € ve formě příspěvků a půjček bude hrát hlavní úlohu při budování odolné ekonomiky postavené na spravedlnosti. Protože jsou v tomto nástroji pevně ukotveny priority EU, bude nyní evropský semestr pro členské státy lepším průvodcem, který jim bude pomáhat s úspěšnou ekologickou a digitální transformací a s posílením odolnosti unijní ekonomiky.
Komise k dnešnímu dni odsouhlasila 22 národních plánů pro oživení a odolnost, přičemž všechny tyto plány schválila i Rada. Od srpna 2021 tak bylo v rámci předběžného financování uvolněno 52,3 miliardy € ve prospěch sedmnácti členských států. Celkově čítají plány, jež Rada dosud schválila, 291 miliard € ve formě příspěvků a 154 miliard € ve formě půjček. Nyní se pozornost zaměřuje na realizaci těchto plánů v praxi.
Předběžné financování z Nástroje pro oživení a odolnost již začalo cennou měrou přispívat ke čtyřem rozměrům konkurenceschopné udržitelnosti, které rozlišuje roční analýza udržitelného růstu: k environmentální udržitelnosti, produktivitě, spravedlnosti a makroekonomické stabilitě.
Vnitrostátní reformy a investice členských států mají podle Komise tyto priority stanovené v roční analýze udržitelného růstu reflektovat.
Stanoviska k návrhům rozpočtových plánů členských států eurozóny
Stanoviska Komise k návrhům rozpočtových plánů na rok 2022 vycházejí z doporučení v oblasti fiskální politiky, která přijala Rada v červnu 2021. Zohledňují pokračující uplatňování obecné únikové doložky Paktu o stabilitě a růstu v roce 2022.
Členské státy upouštějí od dočasných mimořádných opatření a podpora je stále více orientována na zachování hospodářského oživení. Z příspěvků v rámci Nástroje pro oživení a odolnost bude v roce 2022 financováno 24 % celkového objemu opatření na podporu oživení. Čerpání těchto příspěvků je spojeno s předsunutím prostředků: očekává se, že členské státy vydají více než 40 % celkové výše přidělených příspěvků a po dosažení milníků a cílů bude přijato rozhodnutí o vyplacení. Podle doporučení Rady budou v roce 2022 ve všech členských státech zachovány nebo víceméně zachovány investice financované z vnitrostátních zdrojů.
Předpokládá se, že nastavení fiskální politiky v eurozóně bude v období 2020–2022 expanzivní. K tomu významně přispívají veřejné investice a další kapitálové výdaje financované z vnitrostátních rozpočtů i z rozpočtu EU, ale hlavní hnací silou fiskální expanze v letech 2021 a 2022 jsou čisté běžné primární výdaje financované z vnitrostátních zdrojů. V několika členských státech, včetně některých vysoce zadlužených, bude předpokládané podpůrné nastavení fiskální politiky založeno na vyšších běžných výdajích financovaných z vnitrostátních zdrojů nebo na nekompenzovaném snižování daní. V některých případech to zřejmě bude mít značný dopad na základní fiskální pozici. Očekává se, že přibližně ve čtvrtině členských států bude podpůrné fiskální nastavení založeno na investicích financovaných z vnitrostátních i unijních zdrojů.
Doporučení pro eurozónu a zpráva mechanismu varování
Doporučení ohledně hospodářské politiky eurozóny představuje pro členské státy eurozóny individuální poradenství k tématům, jež mají vliv na fungování eurozóny jako celku. Podle tohoto doporučení mají členské státy eurozóny v letech 2022–2023 jednotlivě i společně v rámci Euroskupiny podnikat kroky k tomu, aby dalším využíváním a koordinací vnitrostátních fiskálních politik účinně podporovaly udržitelné oživení. Doporučení vyzývá k tomu, aby bylo v roce 2022 v celé eurozóně zachováno mírně podpůrné nastavení fiskální politiky a aby opatření fiskální politiky postupně přecházela k investicím, jež podporují odolné a udržitelné oživení. Podobně zdůrazňuje význam posunu na trzích práce, kde by měla být mimořádná opatření nahrazena opatřeními na podporu oživení tím, že se zajistí účinné aktivní politiky na trhu práce v souladu s doporučením Komise o účinné aktivní podpoře zaměstnanosti po krizi COVID-19. Členské státy eurozóny by měly zachovat aktivní fiskální politiku, aby mohly reagovat v případě, že znovu vyvstanou rizika související s pandemií. Jakmile to hospodářské podmínky dovolí, měly by členské státy eurozóny usilovat o fiskální politiky zaměřené na dosažení obezřetných střednědobých fiskálních pozic a zajištění udržitelnosti dluhu a zároveň zvyšovat investice. Podle doporučení by se rovněž mělo dále pracovat na dokončení bankovní unie a na posílení mezinárodní úlohy eura a měl by být podporován proces tvorby digitálního eura.
Zpráva mechanismu varování je jakýmsi screeningovým nástrojem, který má odhalit potenciální makroekonomické nerovnováhy. Letošní zpráva dospěla k závěru, že u dvanácti členských států existují důvody pro hloubkový přezkum – jedná se o Francii, Chorvatsko, Irsko, Itálii, Kypr, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rumunsko, Řecko, Španělsko a Švédsko. Tyto členské státy byly podrobeny hloubkovému přezkumu v předchozím ročním cyklu dohledu v rámci postupu při makroekonomické nerovnováze a mělo se za to, že se potýkají s nerovnováhami (Francie, Chorvatsko, Irsko, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rumunsko, Španělsko a Švédsko) nebo s nadměrnými nerovnováhami (Itálie, Kypr a Řecko). Nové hloubkové přezkumy posoudí, jak se tyto nerovnováhy změnily, a zanalyzují jejich závažnost, vývoj a politickou reakci ze strany daných členských států, aby byla dosavadní posouzení aktualizována a byly vyhodnoceny případné zbývající politické potřeby.
Opatření v rámci Paktu o stabilitě a růstu týkající se Rumunska
Rumunsko v roce 2019 překročilo prahovou hodnotu schodku podle Smlouvy, a proto je vůči němu od dubna 2020 veden postup při nadměrném schodku. V červnu 2021 přijala Rada nové doporučení, aby Rumunsko nadměrný schodek veřejných financí odstranilo nejpozději do roku 2024.
Jelikož země dosáhla průběžného cíle pro rok 2021, nemělo by se momentálně podle Komise přijímat žádné rozhodnutí o dalších krocích v rámci postupu. Až nová rumunská vláda předloží rozpočet na rok 2022 a střednědobou fiskální strategii, Komise rozpočtovou situaci tohoto státu znovu posoudí.
Zpráva o posíleném dohledu a zprávy o dohledu po ukončení programu
Dvanáctá zpráva o posíleném dohledu nad Řeckem shledala, že země dále pokročila v plnění dohodnutých závazků, třebaže v některých oblastech došlo ke zpožděním – ta jsou však částečně dána náročnými okolnostmi, jež zapříčinila pandemie COVID-19 a katastrofické přírodní požáry v srpnu 2021. Euroskupina by na základě této zprávy mohla rozhodnout o uvolnění dalšího souboru politicky podmíněných opatření k řešení dluhu.
Zprávy o dohledu po ukončení programu, které se zabývaly Španělskem, Portugalskem, Kyprem a Irskem, zjistily, že všechny čtyři členské státy jsou dále schopny obsluhovat své zbývající dluhy.
Návrh společné zprávy o zaměstnanosti
Společná zpráva o zaměstnanosti potvrzuje, že trh práce se zotavuje, třebaže zaměstnanost se ještě nevrátila na předkrizové úrovně. Krize COVID-19 se dotkla zejména mladých lidí, lidí s nestandardními formami zaměstnání, osob samostatně výdělečně činných a státních příslušníků třetích zemí. Odvětví s vysokou poptávkou již trpí nedostatkem pracovních sil. Řada podniků zároveň vychází z krize se značnými finančními obtížemi. Některá pracovní místa mohou zaniknout a jiná zase vzniknout v důsledku ekologické a digitální transformace. Za těchto okolností jsou obzvláště důležité aktivní politiky na trhu práce, zejména podpora přechodů mezi zaměstnáními. Stále platí, že účast na vzdělávání dospělých není v EU ani zdaleka běžným jevem, a i zde se negativně projevila pandemie, přičemž mezi jednotlivými členskými státy panují značné rozdíly. Úkolem proto zůstává zajistit, aby lidé byli vybaveni správnými dovednostmi, které budou na trzích práce do budoucna zapotřebí. Systémy sociální ochrany pomohly ustát krizi COVID-19, aniž by se podstatně zvýšilo riziko chudoby nebo příjmová nerovnost. To se podařilo i díky značné podpoře na unijní a národní úrovni – přispěly k tomu například režimy zkrácené pracovní doby a další opatření k zachování pracovních míst zavedená nebo rozšířená během krize a financovaná z nástroje SURE. V mnoha zemích však sociální ochrana stále vykazuje mezery, což se dotýká zejména lidí s nestandardními formami zaměstnání a osob samostatně výdělečně činných. Analýza ve společné zprávě o zaměstnanosti 2022 vychází z revidovaného srovnávacího přehledu sociálních ukazatelů, který nyní umožňuje monitorovat 18 z 20 zásad evropského pilíře sociálních práv. Toto širší monitorování pomůže komplexně posuzovat hlavní výzvy, kterým členské státy čelí v sociální oblasti a oblasti zaměstnanosti. Na sociálním summitu v Portu potvrdili vedoucí představitelé EU Akční plán pro evropský pilíř sociálních práv, který vytyčuje tři hlavní cíle EU v oblasti zaměstnanosti, dovedností a snižování chudoby do roku 2030. Tyto cíle se nyní začleňují do společné zprávy o zaměstnanosti.
Členové sboru komisařů v této souvislosti uvedli:
Výkonný místopředseda pro hospodářství ve prospěch lidí Valdis Dombrovskis: „Při přechodu od krizového řízení k prorůstovým investicím pro budoucnost musí být prioritou zavedení správných reforem a investic tak, aby v Evropě proběhlo inkluzivní, trvalé a udržitelné oživení. Strukturu financování bude sice zajišťovat Nástroj pro oživení a odolnost, ale členské státy se mohou spolehnout i na evropský semestr jakožto politický kompas pro další směřování. Pravidelná doporučení poskytovaná v jeho rámci budou členským státům pomáhat pokročit v ekologické a digitální transformaci, budou dodávat potřebnou vzpruhu jejich ekonomikám a budou posilovat naši kolektivní odolnost vůči budoucím otřesům. Evropský semestr bude také členským státům oporou při řešení nových i dřívějších rizik, jež by mohla oživení brzdit. Také se budeme muset zaměřit na posílení podniků, na zajištění toho, aby mělo více lidí kvalitní pracovní místa, na odstranění překážek, jež stojí v cestě investicím, a na koordinaci politik tak, aby byla v EU zachována fiskální udržitelnost.“
Komisař pro hospodářství Paolo Gentiloni: „Evropská ekonomika výrazně roste, ale čelí nepříznivým faktorům: prudce se zvyšují počty nakažených covidem-19, raketově roste inflace a dosud neustaly problémy v rámci dodavatelských řetězců. Tento složitý ekonomický kontext si žádá pečlivě nastavené politiky: musíme udržet hospodářské oživení a zároveň přejít na udržitelnější, konkurenceschopnější a inkluzivnější model růstu pro dobu, kdy pandemie pomine. Pokud jde o eurozónu, pro rok 2022 vyzýváme k mírně podpůrnému nastavení fiskální politiky s tím, že země by se měly zaměřovat na investice, na vybavení pracovníků novými dovednostmi a na zajištění solvence životaschopných podniků. Je nutné bedlivě sledovat makroekonomické nerovnováhy, které pandemie v mnoha případech zhoršila. V 22 zemích EU se nyní uvádí do praxe Nástroj pro oživení a odolnost a jen v roce 2022 hodlají tyto státy utratit zhruba 40 % svého celkového finančního přídělu. Úspěšné splnění této mety bude možná největší výzvou – a příležitostí – pro nadcházející rok.“
Komisař pro pracovní místa a sociální práva Nicolas Schmit: „Abychom vyřešili negativní dopady pandemie, jádrem naší práce musí být aktivní politiky na trhu práce včetně pobídek v oblasti dovedností a zaměstnávání. To usnadní přechody mezi zaměstnáními a zajistí, aby ekologická a digitální transformace byla spravedlivá a inkluzivní. Je nezbytné více investovat do dovedností a zabývat se pracovními podmínkami, což také pomůže řešit nedostatek pracovních sil v některých odvětvích. Podporujeme lidi v přecházení na nová pracovní místa, která obstojí i v budoucnu, ale současně musíme zajistit kvalitu těchto nových typů pracovních míst.“
Další kroky
Komise vyzývá Euroskupinu a Radu, aby balíček projednaly a schválily pokyny, které dnes vydala. Zahájí též konstruktivní dialog s Evropským parlamentem o obsahu tohoto balíčku a o každém následném kroku v cyklu evropského semestru.
Souvislosti
Evropský semestr poskytuje dobře zavedený rámec pro koordinaci hospodářských politik a politik zaměstnanosti členských států a tuto úlohu bude plnit i dále ve fázi oživení a při naplňování ekologické a digitální transformace. Politické priority budou podobně jako v předchozích letech strukturovány podle čtyř rozměrů konkurenceschopné udržitelnosti a v souladu s cíli udržitelného rozvoje.
Nástroj pro oživení a odolnost je ústředním prvkem plánu NextGenerationEU. Z rozpočtu 723,8 miliardy € nabízí půjčky a příspěvky na podporu reforem a investic prováděných zeměmi EU. Cílem je zmírnit hospodářský a sociální dopad koronavirové pandemie, zvýšit udržitelnost a odolnost evropských ekonomik a evropské společnosti a zlepšit jejich připravenost na výzvy a příležitosti ekologické a digitální transformace.
Další informace
Podzimní balíček k evropskému semestru 2022 – otázky a odpovědi
Sdělení o roční analýze udržitelného růstu 2022
Sdělení o návrzích rozpočtových plánů na rok 2022
Stanoviska k návrhům rozpočtových plánů na rok 2022
Doporučení pro eurozónu na rok 2022
Zpráva mechanismu varování 2022
Sdělení o fiskální situaci v Rumunsku
Zpráva o dohledu po ukončení programu: Kypr
Zpráva o dohledu po ukončení programu: Irsko
Zpráva o dohledu po ukončení programu: Portugalsko
Zpráva o dohledu po ukončení programu: Španělsko
Zpráva o posíleném dohledu: Řecko
Návrh společné zprávy o zaměstnanosti
Hospodářská prognóza z podzimu 2021
Podrobnosti
- Datum zveřejnění
- 24. listopadu 2021
- Autor /Autorka
- Zastoupení v Česku