Přejít na hlavní obsah
Zastoupení v České republice
Tisková zpráva24. května 2023Zastoupení v Česku

Pokyny vydané v rámci evropského semestru: Podpora reforem a investic k zajištění dlouhodobé prosperity, konkurenceschopnosti, spravedlnosti a odolnosti EU

Evropský semestr 2023 - banner

Komise dnes poskytuje členským státům pokyny v rámci jarního balíčku evropského semestru 2023. Cílem je zajistit odolnost evropské ekonomiky, aby obstála i v budoucnu, byla konkurenceschopná a přinášela dlouhodobou prosperitu pro všechny, tváří v tvář náročné geopolitické situaci. To vyžaduje integrovaný přístup ve všech oblastech politiky: je třeba podporovat environmentální udržitelnost, produktivitu, spravedlnost a makroekonomickou stabilitu. Evropský semestr poskytuje za tímto účelem rámec pro koordinaci politik. Ten zahrnuje i provádění Nástroje pro oživení a odolnost a programů politiky soudržnosti. Výstupem cyklu evropského semestru jsou rovněž aktualizované zprávy o pokroku při plnění cílů udržitelného rozvoje v členských státech.

Zpráva pro Česko:

- Komise v jarním balíčku evropského semestru mj. konstatuje, že Česko nesplňuje kritérium schodku veřejných financí. Podle hloubkového přezkumu jí zatím nehrozí makroekonomická nerovnováha.

- Hospodářské oživení ČR po pandemii bylo narušeno ruskou agresí vůči Ukrajině. Investice by měl podpořit Nástroj na podporu oživení. Ač směřuje ke splnění cílů udržitelného rozvoje OSN, v udržitelnosti životního prostředí zaostává za průměrem.

- Komise mj. doporučuje Česku v letech 2023 a 2024:

  • ukončit opatření na podporu energetiky

  • zajistit fiskální udržitelnost veřejných financí včetně udržitelnosti důchodového systému

  • posílit poskytování sociálního a cenově dostupného bydlení

  • snížit závislost na fosilních palivech.

Evropský semestr 2023

Výhled pro EU:

Lepší ekonomický výhled navzdory přetrvávajícím výzvám

Evropská ekonomika dokazuje, že navzdory globálním výzvám je i nadále odolná.

Díky nižším cenám energií, zlepšení dodávek a dostatku pracovních míst došlo v prvním čtvrtletí 2023 k mírnému hospodářskému růstu, což rozptýlilo obavy z recese. I když inflace nadále klesá, tzv. jádrová inflace přetrvává, což vedlo k dalšímu zpřísnění finančních podmínek.  

Podle hospodářské prognózy z jara 2023 by ekonomika EU měla v roce 2023 růst o 1,0 % a v roce 2024 o 1,7 %. Předpokládá se, že inflace dosáhne v EU v roce 2023 výše 6,7 % a v roce 2024 pak 3,1 %.

V letošním roce se očekává růst zaměstnanosti ve výši 0,5 %, načež se v roce 2024 sníží na 0,4 %. Míra nezaměstnanosti by měla zůstat těsně nad 6 %.

Účinné uplatňování Nástroje pro oživení a odolnost a politiky soudržnosti – klíčových prostředků posilujících odolnost hospodářství EU

Nástroj pro oživení a odolnost se v EU uplatňuje již dva roky – je jádrem plánu na podporu oživení NextGenerationEU disponujícího prostředky ve výši 800 miliard EUR – a nadále ve všech členských státech urychluje spravedlivou a inkluzivní ekologickou a digitální transformaci a posiluje odolnost EU jako celku. Evropský semestr začleňuje provádění Nástroje pro oživení a odolnost a programů politiky soudržnosti tak, aby se vzájemně doplňovaly a poskytuje členským státům pokyny týkající se klíčových hospodářských a sociálních výzev.

Běží všechny národní plány na podporu oživení a odolnosti a dosud bylo zpracováno 24 žádostí o platby. Komise tak v rámci nástroje pro oživení a odolnost vyplatila na provádění klíčových reforem a investic více než 152 miliard EUR. Členské státy by měly zachovat dynamiku provádění svých plánů a pokračovat v rychlém provádění programů politiky soudržnosti. Členské státy by měly pokračovat ve svém pokroku při dekarbonizaci ekonomiky a průmyslové základny EU, řešit nedostatek pracovních sil a nesoulad mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi, podporovat vznik kvalitních pracovních míst, rozšiřovat výzkum a inovace a vytvářet podmínky pro zajištění dlouhodobé prosperity, konkurenceschopnosti, spravedlnosti a odolnosti EU. Začlenění kapitol týkajících se plánu REPowerEU do plánů členských států a dodatečné finanční prostředky pomohou řešit výzvy EU v oblasti energetické bezpečnosti a urychlí přechod na dodávky čisté energie a hospodářství s nulovými čistými emisemi.

Cílená doporučení členským státům na podporu ekologické a digitální transformace a posílení konkurenceschopnosti

Zprávy o jednotlivých zemích z roku 2023 hodnotí specifické socioekonomické výzvy v každém členském státě, včetně výzev souvisejících se souběžnou transformací a konkurenceschopností, a uvádějí, do jaké míry daná země tyto výzvy řeší ve svém plánu pro oživení a odolnost. Komise předkládá doporučení pro jednotlivé země s cílem poskytnout členským státům pokyny, jak řešit ty nejdůležitější hospodářské a sociální výzvy, které jsou v jejich plánech na podporu oživení a odolnosti obsaženy pouze částečně nebo vůbec. Tato doporučení rovněž pomohou s prováděním průmyslového plánu Zelené dohody pro Evropu.

doporučení pro jednotlivé země jsou rozdělena do čtyř částí:

  • doporučení týkající se fiskální politiky, případně včetně fiskálních strukturálních reforem;
  • doporučení pokračovat v provádění národních plánů pro oživení a odolnost nebo je urychlit, včetně jejich revizí a začlenění kapitol REPowerEU, s přihlédnutím k potenciálním rizikům spojeným s prováděním v dané zemi, a urychleně provést přijaté programy politiky soudržnosti;
  • aktualizované a konkrétnější doporučení týkající se energetické politiky v souladu s cíli plánu REPowerEU a
  • případná další doporučení týkající se nevyřešených a/nebo nově se objevujících strukturálních problémů.

Fiskální pokyny

S koncem období, během něhož platila obecná úniková doložka, Komise obnoví vydávání kvantifikovaných a adresných doporučení ohledně fiskální politiky určených jednotlivým zemím.

  • Členské státy, které dosáhly svého střednědobého rozpočtového cíle (rozpočtového cíle stanoveného pro každou zemi v rámci Paktu o stabilitě a růstu, hodnoceného na základě prognózy z jara 2023) se žádají, aby v roce 2024 zachovaly zdravou fiskální situaci.
  • Všechny ostatní členské státy se žádají, aby zajistily obezřetnou fiskální politiku, zejména tím, že v roce 2024 omezí nominální nárůst čistých primárních výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů.
  • Všechny členské státy by měly i nadále zachovat investice financované z vnitrostátních zdrojů a zajistit účinné čerpání finančních prostředků z Nástroje pro oživení a odolnost a z dalších fondů EU, zejména na ekologickou a digitální transformaci.
  • Všechny členské státy by měly do konce roku 2023 ukončit platná opatření na podporu energetiky. Pokud by znovu došlo k nárůstu cen energie a ten vyžadoval podpůrná opatření, měla by být taková opatření zaměřena na ochranu zranitelných domácností a podniků, na fiskální dostupnost, a měla by zachovat pobídky pro úspory energie.
  • období po roce 2024 by členské státy měly nadále provádět střednědobou fiskální strategii postupné a udržitelné konsolidace v kombinaci s investicemi a reformami přispívajícími k vyššímu udržitelnému růstu, aby dosáhly obezřetné střednědobé fiskální situace.

Zpráva o dodržování kritérií schodku a dluhu

Komise vypracovala zprávu podle čl. 126 odst. 3 Smlouvy o fungování EU pro 16 členských států: Belgie, Bulharsko, Česko, Německo, Estonsko, Španělsko, Francie, Itálie, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Rakousko, Polsko, Slovinsko, Slovensko a Finsko. Účelem zprávy je přezkoumat, zda členské státy dodržují kritéria schodku a dluhu stanovená ve Smlouvě.

Zpráva konstatuje, že kritérium schodku nesplňuje Belgie, Bulharsko, Česko, Estonsko, Francie, Itálie, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Německo, Polsko, Slovensko, Slovinsko a Španělsko.

S přihlédnutím ke všem rozhodujícím faktorům zpráva konstatuje, že Francie, Itálie a Finsko nesplňují kritérium dluhu. Komise se nicméně domnívá, že trvání na dodržení doporučené hodnoty pro snižování dluhu není za panujících hospodářských podmínek opodstatněné.

Na základě výsledných údajů za rok 2023 Komise navrhne Radě, aby na jaře 2024 zahájila postup uplatňovaný při nadměrném schodku.

Řešení makroekonomické nerovnováhy

Komise posoudila existenci makroekonomické nerovnováhy u 17 členských států vybraných k hloubkovým přezkumům ve zprávě mechanismu varování na rok 2023.

  • Kypr, který se do roku 2022 potýkal s nadměrnou nerovnováhou, se nadále potýká s nerovnováhou. Zranitelnost související se soukromým, veřejným a vnějším zadlužením se celkově zmírnila, je nicméně nadále závažná.
  • Maďarsko se nyní potýká s nerovnováhou. Hrozí další nepříznivý vývoj a nerovnováha tak může být v budoucnu nadměrná, pokud v této oblasti politiky nebudou urychleně přijata opatření.
  • NěmeckoŠpanělskoFrancieNizozemskoPortugalskoRumunsko a Švédsko se nadále potýkají s nerovnováhou.

Pokud jde o země se zjištěnou nerovnováhou, hrozí nepříznivý vývoj v Rumunsku, kde může být nerovnováha v budoucnu nadměrná, pokud nebudou urychleně přijata opatření. Zranitelnost se naopak zmírňuje v Německu, Španělsku, Francii a Portugalsku, a sice do té míry, že pokud bude tento trend v příštím roce pokračovat, bude možné konstatovat, že nerovnováha pominula.

  • Řecko a Itálie se nadále potýkají s nadměrnou nerovnováhou, ale zdá se, že jejich zranitelnost se zmenšuje, a to i díky pokroku v jejich opatřeních.
  • ČeskoEstonskoLotyšskoLitvaLucembursko a Slovensko se s nerovnováhou nepotýkají, neboť se zdá, že jejich zranitelné oblasti jsou v současné době celkově omezené.

Zprávy o dohledu po ukončení programu

V rámci dohledu po skončení programu se posuzuje hospodářská, fiskální a finanční situace členských států, které využily programy finanční pomoci, s ohledem na jejich schopnost splácet. Zprávy o dohledu zabývající se situací Irska, Kypru, Portugalska, Řecka a Španělska dospěly k závěru, že všech pět členských států je nadále schopno splácet.

Hlavní směry politik zaměstnanosti

Komise dále navrhuje hlavní směry politik zaměstnanosti členských států v roce 2023. Tyto hlavní směry každoročně stanoví společné priority k posílení spravedlnosti a inkluzivnosti vnitrostátních politik zaměstnanosti a sociálních věcí. Stávající pokyny přijaté v listopadu 2022 již odrážejí situaci po kovidové pandemii i válečnou agresi Ruska vůči Ukrajině. Komise proto navrhuje uplatňovat stávající hlavní směry politik zaměstnanosti i v roce 2023.

Pokyny dále odkazují na nedávné politické iniciativy. Rovněž odkazují na Evropský rok dovedností, který poskytuje nový impuls pro zapojení partnerů a mobilizaci finančních prostředků k řešení nedostatku dovedností a pracovních sil. V neposlední řadě Komise zdůrazňuje, že je důležité dále sledovat pokrok při plnění hlavních cílů EU pro rok 2030 a přispívat k vnitrostátním cílům v oblasti zaměstnanosti, dovedností a snižování chudoby.

Další postup

Komise vyzývá Euroskupinu a Radu, aby balíček projednaly a schválily pokyny, které dnes vydala. Se zájmem očekává, že s Evropským parlamentem zahájí konstruktivní dialog o obsahu tohoto balíčku a o každém dalším kroku v cyklu evropského semestru.

Další informace

Jarní balíček k evropskému semestru 2023 – otázky a odpovědi

Jarní balíček k evropskému semestru – dokumenty

Průmyslový plán Zelené dohody pro Evropu 

Konkurenceschopnost EU po roce 2030: výhled do budoucna u příležitosti 30. výročí jednotného trhu

Návrh nových pravidel správy ekonomických záležitostí připravená pro budoucnost

Plán REPowerEU

NextGenerationEU

Jarní hospodářská prognóza 2023

Udržitelný rozvoj v Evropské unii – vydání 2023

Citace

Poslední tři roky byly pro občany i pro podniky v celé Evropě velmi náročné. I když ceny energií v poslední době klesly, stále se potýkáme s řadou problémů – zejména s vysokou inflací, která oslabuje kupní sílu občanů a konkurenceschopnost podniků. Je načase zaměřit se na obezřetnou fiskální politiku, učinit optimální investice na podporu budoucího růstu a udržet v celosvětovém měřítku konkurenceschopnost Unie. Dnešní doporučení vydaná v rámci evropského semestru obsahují konkrétní fiskální cíle, pomohou postupně ukončit necílenou podporu a zároveň zachovávají dynamiku klíčových reforem a investic. To je nutné k zajištění dlouhodobé prosperity, konkurenceschopnosti, spravedlnosti a odolnosti EU. Rovněž členské země vyzýváme, aby prostřednictvím plánu REPowerEU plně využívaly dodatečné finanční prostředky na potřeby související s energetikou.

Valdis Dombrovskis, výkonný místopředseda pro hospodářství ve prospěch lidí - 24/05/2023

 

Už na začátku pandemie naše zkušenosti prokázaly, jakou hodnotu přináší koordinovaný přístup EU při řešení našich společných ekonomických výzev – a koordinovaný přístup je i předmětem dnešních doporučení. Fiskální politika členských států by měla být obezřetná a podporovat prostřednictvím investic růst. Státy EU by měly dát prioritu provádění svých vnitrostátních plánů pro oživení a odolnost, které jsou naším nejúčinnějším nástrojem k dosažení trvalé a sdílené prosperity. Měly by též pokračovat v odklonu od ruských fosilních paliv, což je jak environmentální, tak geopolitický požadavek, a v případě potřeby tuto transformaci urychlit. Zároveň by měly zabezpečit a posilovat své systémy sociální ochrany. To je recept na trvalý a udržitelný růst, který Evropané potřebují.

Paolo Gentiloni, komisař pro hospodářství - 24/05/2023

 

Musíme pracovníky vybavit takovými dovednostmi, které budou odpovídat reálným potřebám pracovního trhu. Umožníme tím hladký přechod k ekologičtější a digitálnější ekonomice, posílíme konkurenceschopnost Evropy a podpoříme tvorbu kvalitních pracovních míst. Potřebujeme k tomu robustní a cílenou politiku zaměstnanosti a sociální politiku, jež se budou vhodně doplňovat s průmyslovou, hospodářskou a fiskální politikou. Sociální aspekty evropského semestru a Nástroj pro oživení a odolnost jsou klíčem k dalšímu zkvalitnění pracovních a životních podmínek v EU.

Nicolas Schmit, komisař pro pracovní místa a sociální práva - 24/05/2023

Podrobnosti

Datum zveřejnění
24. května 2023
Autor /Autorka
Zastoupení v Česku