Skip to main content
Logo Evropské komise
Zastoupení v České republice
Novinový článek20 červenec 2021Zastoupení v Česku

Právní stát v roce 2021: zpráva EU poukazuje na pozitivní vývoj v členských státech, ale i na vážné obavy

spravedlnost_2.jpg
© EU
© EU
Komise zveřejnila druhou celounijní zprávu o právním státu spolu se sdělením zaměřeným na situaci v EU jako celku a kapitolami věnovanými jednotlivým členským státům. Kapitola o stavu právního státu v Česku zde. Zpráva z roku 2021 se zabývá novým vývojem od minulého září, prohlubuje posouzení problémů uvedených v minulé zprávě a zohledňuje dopad pandemie COVID-19.

Celkově zpráva ukazuje, že v členských státech došlo ke značnému pozitivnímu vývoji, včetně řešení problémů uvedených ve zprávě za rok 2020. Přetrvávají však obavy, například v souvislosti s nezávislostí soudnictví a situací ve sdělovacích prostředcích, a v některých členských státech tyto obavy ještě zesílily. Zpráva rovněž zdůrazňuje velkou odolnost vnitrostátních systémů během pandemie COVID-19. Pandemie rovněž ukázala význam schopnosti udržovat systém brzd a protivah při prosazování právního státu.

Místopředsedkyně pro hodnoty a transparentnost Věra Jourová k tomu uvedla: „Zpráva o právním státu je užitečným preventivním nástrojem, který podněcuje potřebnou diskusi mezi členskými státy a dalšími aktéry. Druhé vydání je důkazem toho, že členské státy jsou v řešení otázek právního státu schopny učinit pokrok. Tento pokrok však není rovnoměrný a situace v řadě členských států budí vážné obavy, zejména pokud jde o nezávislost soudnictví. Kromě toho byli v posledních měsících zavražděni dva novináři, což je nepřijatelné. Zpráva vyzývá k přijetí rozhodných opatření k posílení svobody a plurality sdělovacích prostředků. Očekáváme, že zjištění uvedená ve zprávě za rok 2021 v příštím roce povzbudí diskusi mezi členskými státy v souvislosti s jejich úsilím o posílení právního státu.“

Komisař pro spravedlnost Didier Reynders prohlásil: „Zpráva o právním státu za rok 2020 v minulém roce v řadě členských států podpořila pozitivní reformy týkající se právního státu. Rada ministrů ji navíc využila k modernizaci svého dialogu o právním státu prostřednictvím pravidelných debat o jednotlivých zemích. O zprávě jsem rovněž diskutoval ve dvaceti vnitrostátních parlamentech. Letos jsme naše hodnocení dále prohloubili, k čemuž přispěla i ve srovnání s minulým rokem intenzivnější komunikační činnost. Tato zpráva nám může pomoci vést skutečný dialog jako Unie, bok po boku, v čestném a otevřeném duchu. Zpráva za rok 2021, která navazuje na zprávu z minulého roku, tento proces podpoří.“

Klíčové aspekty stavu právního státu v členských státech

Zpráva za rok 2021 vychází z metodiky a rozsahu předchozí zprávy a zaměřuje se na čtyři klíčové aspekty: systémy soudnictví, protikorupční rámec, pluralitu a svobodu sdělovacích prostředků a další institucionální otázky týkající se systému brzd a protivah. 

  1. Systémy soudnictví

Téměř všechny členské státy provádějí reformy související s jejich systémy soudnictví, ačkoli v odlišném rozsahu, odlišnou formou a s odlišným pokrokem. Řada členských států podnikla nebo podniká kroky k posílení nezávislosti soudnictví, například prostřednictvím reforem týkajících se soudních rad, jmenování soudců a nezávislosti a autonomie státních zastupitelství. Několik členských států však pokračovalo v provádění reforem, které snižují jejich záruky nezávislosti soudnictví, což budí nové nebo zhoršuje stávající obavy ohledně rostoucího vlivu výkonné a zákonodárné složky na fungování jejich soudního systému. V některých členských státech navíc nezávislost soudnictví dále podrývají politické útoky a opakované pokusy o oslabení soudců nebo justičních orgánů. Význam účinné soudní ochrany pro dodržování zásad právního státu od přijetí zprávy za rok 2020 znovu potvrdil Soudní dvůr Evropské unie. Pandemie COVID-19 navíc podtrhla naléhavost modernizace systémů soudnictví a zdůraznila potenciál digitalizace.

  1. Protikorupční rámce

Členské státy EU nadále patří k zemím s nejlepšími výsledky, přičemž deset členských států patří mezi dvacet zemí s nejnižší vnímanou mírou korupce na světě. Několik členských států v současné době přijímá nebo reviduje vnitrostátní protikorupční strategie nebo akční plány. Mnoho z nich přijalo opatření k posílení rámců pro integritu a předcházení korupci, včetně pravidel týkajících se střetu zájmů, transparentnosti lobbingu a efektu otáčivých dveří. V některých členských státech však přetrvávají problémy, zejména v souvislosti s vyšetřováním a stíháním trestných činů a uplatňováním sankcí za korupci. V různých členských státech se nadále objevují závažné nebo velmi složité případy korupce. V několika členských státech nejsou na boj proti korupci vždy vyčleněny přiměřené zdroje, zatímco v jiných přetrvávají obavy ohledně účinnosti vyšetřování, stíhání a rozhodování v případech velké korupce. Pandemie COVID-19 celkově v některých členských státech zpomalila reformy a rozhodování v případech korupce.

  1. Svoboda a pluralita sdělovacích prostředků

Během pandemie COVID-19 byli novináři a pracovníci sdělovacích prostředků v Evropě pod velkým tlakem. Vzhledem k vůbec nejvyššímu počtu hlášených případů ohrožení bezpečnosti novinářů a nedávným tragickým událostem je třeba se tímto problémem zabývat v celé EU. Nástroj pro sledování plurality sdělovacích prostředků pro rok 2021 – klíčový zdroj informací pro zprávu o právním státu – poukazuje na celkové zhoršení situace novinářů v několika členských státech. Ne všechny regulační orgány sdělovacích prostředků jsou politicky nezávislé a v některých členských státech existuje vysoké riziko politického vměšování do sdělovacích prostředků. Během pandemie COVID-19 měly sdělovací prostředky zásadní význam pro informování občanů, přestože novinářům ztěžovala práci řada opatření. V důsledku pandemie se odvětví sdělovacích prostředků rovněž potýká se závažnými hospodářskými problémy, což vedlo některé členské státy k přijetí režimů na podporu zpravodajských médií. Tato podpora musí být prováděna transparentním a spravedlivým způsobem.

  1. Institucionální brzdy a protiváhy

Některé členské státy od loňského roku pokračují v provádění ústavních reforem s cílem posílit kontroly a ochranná opatření. Některé z nich nedávno zavedly opatření ke zvýšení transparentnosti tvorby právních předpisů a ke zlepšení zapojení občanů. Během pandemie COVID-19, která byla zátěžovým testem právního státu, vnitrostátní systémy brzd a protivah, včetně parlamentů, soudů, veřejných ochránců práv a dalších nezávislých orgánů, celkově hrály klíčovou roli. Současně existují výzvy týkající se legislativního procesu, jako jsou náhlé změny, zrychlená řízení nebo systém přezkumu ústavnosti. Občanská společnost ve většině členských států celkově stále profituje z příznivého prostředí, v některých zemích se však stále potýká s vážnými problémy, ať už se jedná o záměrné hrozby ze strany orgánů, nedostatečnou ochranu před fyzickými nebo slovními útoky nebo nedostatečnou úroveň ochrany základních práv zaručujících jejich práci. Tyto problémy se v souvislosti s pandemií COVID-19 ještě zhoršily. Řada nedávných událostí vzbudila obavy ohledně respektování přednosti unijního práva, jež má zásadní význam pro fungování právního řádu EU a rovnost členských států v EU.

Další kroky

Přijetí zprávy o právním státu za rok 2021 je počátkem nového cyklu dialogu a monitorování. Komise vyzývá Radu a Evropský parlament, aby na základě této zprávy vedly obecné diskuse, jakož i diskuse zaměřené na jednotlivé země, a žádá vnitrostátní parlamenty a další klíčové aktéry, aby i nadále prohlubovali vnitrostátní debaty. Komise vyzývá členské státy, aby se účinně zabývaly výzvami uvedenými ve zprávě, a je připravena členským státům v tomto úsilí pomoci.

Souvislosti

Výroční zpráva o právním státu je výsledkem úzkého dialogu s vnitrostátními orgány a zúčastněnými stranami, přičemž jsou objektivně a nestranně zahrnuty všechny členské státy a zkoumány stejné problémy. Kvalitativní posouzení, které Komise provádí, se zaměřuje na významný vývoj od přijetí první výroční zprávy o právním státu a zajišťuje soudržný přístup tím, že na všechny členské státy uplatňuje stejnou metodiku, přičemž zůstává úměrné vývoji. Rozsah a metodika zprávy z roku 2021 jsou stejné jako u první výroční zprávy o právním státu přijaté v září 2020.

Zpráva je ústředním bodem mechanismu právního státu. Tento mechanismus je koncipován jako roční cyklus na podporu právního státu a předcházení vzniku nebo dalšímu prohlubování problémů. Zaměřuje se na to, aby se zlepšilo chápání problematiky a významného vývoje v oblasti právního státu a povědomí o nich. Rovněž tak má odhalovat problémy v oblasti právního státu a pomáhat členským státům za podpory Komise a ostatních členských států. Umožňuje také členským státům vyměňovat si osvědčené postupy, diskutovat mezi sebou a učit se jeden od druhého.

Cílem mechanismu je prevence. Jedná se o samostatný nástroj oddělený od ostatních nástrojů EU na podporu právního státu, který doplňuje, avšak nenahrazuje mechanismy zakotvené ve Smlouvě, kterými EU může reagovat na závažnější problémy týkající se právního státu v členských státech. Mezi tyto nástroje patří i řízení o nesplnění povinnosti a postup na ochranu základních hodnot Unie podle článku 7 Smlouvy o Evropské unii.

Zpráva má také úzkou vazbu na politiky EU, jejichž cílem je hospodářské oživení: silné soudní systémy, pevný protikorupční rámec a jasný a konzistentní systém tvorby právních předpisů, ochrana finančních zájmů EU a udržitelný růst. Jedná se o klíčovou hnací sílu pro fungování nástrojů EU, které podporují strukturální reformy v členských státech.

Další informace

Zpráva o právním státu za rok 2021 – stav právního státu v Evropské unii

Zpráva o právním státu za rok 2021 – kapitoly o jednotlivých zemích

Evropský mechanismus právního státu – informativní přehled

Soubor nástrojů EU na podporu právního státu – informativní přehled

Zpráva o právním státu za rok 2021 – otázky a odpovědi

Podrobnosti

Datum zveřejnění
20 červenec 2021
Autor /Autorka
Zastoupení v Česku