První podzimní balíček evropského semestru v rámci nového rámce správy ekonomických záležitostí stanoví cestu ke zdravým veřejným financím a udržitelnému růstu podporujíc - Evropská komise Přejít na hlavní obsah
Zastoupení v České republice
  • Tisková zpráva
  • 26. listopadu 2024
  • Odhadovaná doba čtení: 11 min

První podzimní balíček evropského semestru v rámci nového rámce správy ekonomických záležitostí stanoví cestu ke zdravým veřejným financím a udržitelnému růstu podporujíc

Banner podzimní balíček evropského semestru

Komise předložila první podzimní balíček evropského semestru od vstupu ambiciózní a komplexní reformy nového unijního rámce správy ekonomických záležitostí v platnost v dubnu 2024. Jedná se o zásadní krok k dosažení cílů reformy, aby byl rámec jednodušší, transparentnější a účinnější a s větší mírou odpovědnosti na straně členských států.

Nový rámec podporuje členské státy při dosahování makroekonomické stability, růstu a fiskální udržitelnosti, které mají pro hospodářskou sílu EU v dnešním náročném globálním prostředí zásadní význam. Podporuje rovněž reformy a investice, které položí základy dlouhodobé hospodářské stability a udržitelného růstu. V konečném důsledku pomáhá vybudovat odolnější, spravedlivější, konkurenceschopnější a bezpečnější hospodářství EU ve prospěch občanů.

Podzimní balíček evropského semestru přichází v době, kdy se hospodářství EU po delším období stagnace vrací k mírnému růstu. Přestože členské státy budou i nadále realizovat případnou fiskální korekci, počítá se výhledově s tím, že veřejné investice v roce 2025 vzrostou téměř ve všech členských státech, přičemž v několika z nich k nim významně přispějí Nástroj pro oživení a odolnost nástroje NextGenerationEU a fondy EU.

Jednodušší pravidla zohledňující různé fiskální výzvy

Nový rámec správy ekonomických záležitostí stanoví jednodušší a transparentnější fiskální pravidla. Používá jediný operační ukazatel, konkrétně víceletou dráhu čistých výdajů členského státu, což usnadňuje sledování dodržování předpisů. Rámec rovněž zavádí dohled založený na posouzení rizik přizpůsobený individuální fiskální situaci každého členského státu a umožňuje pozvolnější fiskální korekci, bude-li podpořena konkrétními reformami a investicemi.

Nový rámec umožňuje postupné a realistické snižování úrovně veřejného dluhu, která se v důsledku pandemie COVID-19 a následné energetické krize výrazně zvýšila. Zdravé veřejné finance jsou předpokladem pro makroekonomickou stabilitu a udržitelný hospodářský růst.

Podpora prorůstových reforem a investic

Podle nového rámce všechny členské státy zahrnou reformy a investice do svých střednědobých plánů zaměřených na společné priority EU a výzvy uvedené v doporučeních pro jednotlivé země v rámci evropského semestru. Patří mezi ně ekologická a digitální transformace, sociální a hospodářská odolnost, energetická bezpečnost a budování obranných schopností.

Posouzení střednědobých plánů

Základem nového rámce pro správu ekonomických záležitostí jsou střednědobé plány. Začleněním fiskálních, reformních a investičních cílů do jednotného střednědobého plánu vzniká soudržný a efektivní proces.

Komise dokončila své posouzení u 21 z 22 předložených plánů.

Dospěla k závěru, že 20 z 21 předložených plánů splňuje požadavky nového rámce a stanoví věrohodnou fiskální cestu k zajištění toho, aby úroveň zadlužení příslušných členských států dosáhla udržitelné sestupné trajektorie. Jedná se o tyto členské státy: Česko, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francii, Chorvatsko, Kypr, Irsko, Řecko, Itálii, Lotyšsko, Lucembursko, Maltu, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko a Švédsko. U těchto členských států Komise doporučuje, aby Rada schválila dráhu čistých výdajů obsaženou v těchto plánech. V případě Nizozemska Komise navrhla, aby Rada doporučila dráhu čistých výdajů v souladu s technickými informacemi, které Komise předložila v červnu.   

Posouzení střednědobého plánu Maďarska Komise ještě nedokončila.

U pěti z 20 střednědobých plánů, které Komise vyhodnotila kladně, je dráha čistých výdajů založena na prodloužení období korekce ze čtyř na sedm let. Prodloužení se opírá o soubor reformních a investičních závazků obsažených v plánech. Ve všech pěti případech Komise dospěla k závěru, že opatření obsažená v plánech splňují kritéria odůvodňující prodloužení. Jde o střednědobé plány Finska, Francie, Itálie, Španělska a Rumunska.

Posouzení návrhů rozpočtových plánů na rok 2025

Komise rovněž posoudila návrhy rozpočtových plánů na rok 2025 předložené 17 členskými státy eurozóny a přezkoumala, zda představují vhodné první kroky k provedení příslušných střednědobých plánů.

Posouzení návrhů rozpočtových plánů, které provedla Komise, se zaměřuje na čistý růst výdajů v letech 2024–2025 a hodnotí, zda jsou čisté výdaje v mezích stropů stanovených ve střednědobých plánech členských států, pokud je takový plán k dispozici a má se za to, že je v souladu s novým rámcem.

Z posouzení vyplynulo, že osm členských států eurozóny je v souladu s fiskálními doporučeními, zatímco sedm členských států není plně v souladu, jeden členský stát není v souladu a u jednoho z nich existuje riziko, že nebude v souladu:

  • Má se za to, že Řecko, Kypr, Lotyšsko, Slovinsko, Slovensko, Itálie, Chorvatsko a Francie jsou v souladu s doporučeními, neboť se předpokládá, že jejich čisté výdaje nepřesáhnou rozpočtové stropy.
  • U Estonska, Německa, Finska a Irska bylo shledáno, že nejsou plně v souladu, neboť se předpokládá, že jejich roční čisté výdaje (Finsko, Irsko) a/nebo kumulativní (Estonsko, Německo, Irsko) budou vyšší než příslušné stropy.
  • V případě Lucemburska, Malty a Portugalska byl vyvozen závěr, že nejsou plně v souladu s doporučením: i když se jejich čisté výdaje předpokládají v rámci stropů, neukončují postupně mimořádná podpůrná opatření v oblasti energetiky do zimy 2024–2025, jak doporučila Rada.
  • Nizozemsko není dle posouzení v souladu s doporučením, neboť se předpokládá, že čisté výdaje budou vyšší než stropy.
  • Z posouzení vyplynulo, že existuje riziko, že Litva nebude v souladu s doporučením, neboť se předpokládá, že čisté výdaje překročí míry, které by Komise považovala za vhodný první krok při provádění nového rámce správy ekonomických záležitostí.

Další kroky v rámci postupu při nadměrném schodku

Postup při nadměrném schodku je tzv. „nápravnou složkou“ Paktu o stabilitě a růstu.

Podzimní balíček představuje doporučení Komise týkající se víceleté dráhy čistých výdajů k nápravě nadměrného schodku u osmi členských států (Belgie, Francie, Maďarska, Itálie, Malty, Polska, Rumunska a Slovenska), na něž se v současné době vztahuje postup při nadměrném schodku.

U většiny těchto členských států jsou nápravné cesty založeny na dráhách čistých výdajů, které si stanovily ve svých střednědobých plánech. Tato skutečnost je v souladu se silným důrazem na odpovědnost členských států za fiskální závazky v rámci nového rámce pro správu ekonomických záležitostí.

Vzhledem k tomu, že neexistuje plán nebo doporučení týkající se střednědobého plánu, jako je tomu v případě Belgie a Maďarska, zakládá se nápravná cesta v doporučení v rámci postupu při nadměrném schodku na čtyřleté referenční trajektorii Komise aktualizované na základě nejnovějších údajů.

Balíček rovněž obsahuje zprávu podle čl. 126 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie pro Rakousko a Finsko, která hodnotí, zda tyto členské státy splňují kritérium schodku.

Rakousko vykázalo v roce 2024 plánovaný schodek přesahující referenční hodnotu 3 % HDP. Nedojde-li ke změně politiky, prognóza Komise nepředpokládá, že by se v roce 2025 nebo 2026 výše schodku pod tuto referenční hodnotu snížila. Komise proto zváží, zda navrhne Radě, aby stanovila existenci nadměrného schodku v Rakousku. Rakouské orgány vyjádřily záměr přijmout nezbytná opatření, aby v roce 2025 došlo ke snížení schodku pod 3% hranici. Komise je připravena nová, dostatečně podrobná opatření posoudit, jakmile je vláda formálně schválí.

V případě Finska, které rovněž vykázalo plánovaný schodek přesahující 3 % HDP v roce 2024, nemá Komise v úmyslu navrhnout zahájení postupu při nadměrném schodku, neboť se předpokládá, že schodek referenční hodnotu od roku 2025 nepřekročí, a to aniž by byla třeba dodatečná politická opatření.

Zprávy o dohledu po ukončení programu

Zprávy o dohledu po ukončení programu posuzují hospodářskou, fiskální a finanční situaci členských států, které využily programů finanční pomoci (Kypr, Řecko, Irsko, Portugalsko a Španělsko), se zaměřením na jejich platební schopnost. Dospěly k závěru, že všech pět členských států je svůj dluh i nadále schopno splácet.

Další postup

Rada a Euroskupina budou nyní jednat o prvcích předložených v podzimním fiskálním balíčku evropského semestru.

Jakmile Rada střednědobé plány schválí, Komise bude sledovat, zda členské státy dodržují závazky obsažené v těchto plánech po celé období, na které se plán vztahuje. Členské státy budou předkládat výroční zprávy o pokroku s cílem usnadnit účinné sledování a prosazování.

V nadcházejících týdnech předloží Komise druhou část podzimního balíčku evropského semestru, včetně roční strategie pro udržitelný růst, doporučení pro eurozónu, zprávy mechanismu varování a návrhu společné zprávy o zaměstnanosti.

Další informace

Podzimní fiskální balíček k evropskému semestru 2024 – otázky a odpovědi

Podzimní balíček evropského semestru 2024 – dokumenty

Hospodářská prognóza z podzimu 2024

Evropský semestr

Otázky a odpovědi týkající se nového rámce správy ekonomických záležitostí

Nová správa ekonomických záležitostí přináší výsledky. Komise posoudila první etapu střednědobých plánů 22 členských států. Ty přispějí k fiskální udržitelnosti a podpoří udržitelný růst podporující začlenění. S probíhajícím oživením hospodářství EU musíme zajistit, aby zůstalo konkurenceschopné do budoucna a bylo schopno čelit globálním výzvám. Prostřednictvím střednědobých plánů přebírá každý členský stát odpovědnost za soudržný soubor politik založených na postupné fiskální korekci, prioritních veřejných investicích a reformách podporujících růst pro nadcházející roky. Plány tak reagují na společné priority EU, kterými jsou posílení hospodářské a sociální odolnosti, pokrok v ekologické a digitální transformaci a posílení bezpečnostní kapacity Evropy. Členské státy budeme při provádění zavedených plánů podporovat a v rámci evropského semestru i nadále sledovat dosažený pokrok.

Valdis Dombrovskis, výkonný místopředseda pro hospodářství ve prospěch lidí

Letošní podzimní balíček představuje důležitý krok při provádění nového rámce správy ekonomických záležitostí. Střednědobé plány členských států poskytují důvěryhodné plány pro fiskální udržitelnost a růst. Pro členské státy, na něž se vztahuje postup při nadměrném schodku, tvoří základ doporučení v rámci postupu při nadměrném schodku rovněž postupy fiskální korekce, které posilují soudržnost a odpovědnost za naše fiskální pravidla. Z návrhů rozpočtových plánů na rok 2025 vyplývá, že podle nových pravidel nepřichází konsolidace na úkor investic. Zároveň musíme zůstat aktivní a připraveni reagovat na neočekávané otřesy. V rámci nových pravidel správy ekonomických záležitostí musí evropské hospodářství posílit svou konkurenceschopnost a bezpečnost, aby se zvládla geopolitická nejistota.

Paolo Gentiloni, komisař pro hospodářství

Podrobnosti

Datum zveřejnění
26. listopadu 2024