Evropská komise dnes přijala dočasný krizový rámec, aby mohly členské státy využít flexibilitu stanovenou v pravidlech státní podpory a podpořit tak hospodářství v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu.
Výkonná místopředsedkyně Komise odpovědná za politiku hospodářské soutěže Margrethe Vestagerová k tomu uvedla: „V tomto kritickém okamžiku Evropská unie i nadále stojí po boku Ukrajiny a ukrajinského lidu. Proti této kruté invazi se musíme postavit, jelikož v sázce je i naše svoboda.
Sankce přijaté Unií a jejími mezinárodními partnery závažně poškodily ruské hospodářství.
Tyto sankce si vybírají svou daň i na evropském hospodářství a bude tomu tak i v nadcházejících měsících. Proto musíme zmírnit hospodářský dopad této války a podpořit vážně zasažené podniky a odvětví. A musíme tak učinit koordinovaným způsobem.
Komise proto členským státům umožní využít k řešení této bezprecedentní situace flexibilitu, již pravidla státní podpory nabízejí, a zároveň zajistí ochranu rovných podmínek na jednotném trhu.
Dočasný krizový rámec doplňuje stávající soubor nástrojů státní podpory o řadu dalších možností, které již mají členské státy k dispozici, jako jsou opatření na odškodnění podniků za škody, které jim byly přímo způsobeny mimořádnými okolnostmi, a opatření uvedená ve sděleních Komise o vývoji na energetickém trhu.
Nový rámec umožní členským státům i) poskytovat omezené částky podpory podnikům zasaženým současnou krizí nebo souvisejícími sankcemi a odvetnými protiopatřeními, ii) zajistit, aby podnikům zůstala k dispozici dostatečná likvidita, a iii) kompenzovat společnostem dodatečné náklady vzniklé v důsledku mimořádně vysokých cen plynu a elektřiny.
Tato opatření budou moci využít i společnosti, jež se nacházejí v kategorii podniků v obtížích, neboť i ony mohou čelit akutní potřebě likvidity vzhledem k současným okolnostem, které nastávají bezprostředně po koronavirové pandemii. Subjekty kontrolované Ruskem, na něž se sankce vztahují, budou z oblasti působnosti těchto opatření vyloučeny.
Jeden příklad za všechny: chtějí-li členské státy minimalizovat dopad prudkého nárůstu vstupních nákladů, mohou okamžitě zavést režimy, na jejichž základě lze poskytnout podporu až do výše 400 000 eur na podnik zasažený krizí. Komise je připravena okamžitě spolupracovat s členskými státy a hledat schůdná řešení, která nám s využitím plné flexibility v rámci pravidel státní podpory umožní tuto důležitou součást naší ekonomiky ochránit.
V zájmu zachování rovných podmínek na jednotném trhu obsahuje nový dočasný krizový rámec řadu záruk. Členské státy se rovněž vyzývají, aby do podmínek poskytnutí podpory na dodatečné náklady na energii spojené s vysokými cenami plynu a elektřiny zahrnuly požadavky udržitelnosti.
Komise bude nadále celou situaci sledovat a jednotlivým státům i občanům bude poskytovat nezbytnou podporu.“
Souvislosti
Dočasný krizový rámec státní podpory na podporu hospodářství v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu, který je založený na čl. 107 odst. 3 písm. b) Smlouvy o fungování Evropské unie, konstatuje, že celé hospodářství EU je vážně narušeno. V zájmu nápravy stanoví tři druhy podpory:
- Omezené částky podpory: Členské státy budou moci zavést režimy, v jejichž rámci poskytnou až 35 000 eur postiženým podnikům, které působí v zemědělství, rybářství a akvakultuře, a až 400 000 eur postiženým podnikům, které působí v ostatních odvětvích. Tato podpora nemusí mít souvislost se zvýšením cen energie, neboť krize a omezující opatření vůči Rusku ovlivňuje hospodářství mnoha způsoby, včetně reálného narušení dodavatelského řetězce. Tato podpora může být poskytnuta v jakékoli formě, včetně přímých grantů.
- Podpora likvidity ve formě státních záruk a subvencovaných úvěrů: Členské státy budou moci poskytnout i) dotované státní záruky s cílem zajistit, aby banky i nadále poskytovaly úvěry všem společnostem postiženým současnou krizí a ii) veřejné a soukromé úvěry se subvencovanými úrokovými sazbami.
- Členské státy mohou poskytnout státní záruky nebo zřídit systémy záruk na podporu bankovních úvěrů pro podniky. Tyto záruky by měly dotované prémie, nižší než odhadované tržní sazby ročních prémií za nové úvěry pro malé a střední podniky a pro ostatní podniky.
- Členské státy mohou umožnit poskytování veřejných a soukromých úvěrů se subvencovanými úrokovými sazbami pro podniky. Tyto úvěry musí být poskytnuty s úrokovou sazbou, která se rovná alespoň bezrizikové základní sazbě zvýšené o úvěrovou rizikovou prémii pro malé a střední podniky a pro ostatní podniky.
U obou druhů podpory existují limity, pokud jde o maximální výši úvěru, které vycházejí z provozních potřeb společnosti a zohledňují její obrat, náklady na energii a zvláštní potřebu likvidity. Úvěry se mohou vztahovat jak na investiční potřeby, tak na potřebu provozního kapitálu.
- Podpora na vyrovnání vysokých cen energie: Členské státy budou moci částečně kompenzovat společnostem, zejména těm, které jsou intenzivními uživateli energie, dodatečné náklady vzniklé v důsledku výjimečného zvýšení cen plynu a elektřiny. Tato podpora může být poskytnuta v jakékoli formě, včetně přímých grantů. Celková podpora na příjemce nesmí přesáhnout v žádném okamžiku 30 % způsobilých nákladů až do maximální výše 2 milionů eur. Pokud společnosti vzniknou provozní ztráty, může být k zajištění pokračování hospodářské činnosti nezbytná další podpora. Za tímto účelem mohou členské státy poskytnout podporu překračující tyto stropy až do výše 25 milionů eur pro energeticky náročné uživatele a až do výše 50 milionů eur pro společnosti působící ve specifických odvětvích, jako je výroba hliníku a jiných kovů, skleněných vláken, buničiny, hnojiv nebo vodíku a mnoha základních chemických látek.
Dočasný krizový rámec pomůže zacílit podporu do ekonomiky a zároveň omezí negativní důsledky pro rovné podmínky na jednotném trhu.
Proto rámec obsahuje několik záruk:
- Přiměřená metodika: Měla by existovat souvislost mezi výší podpory, která může být podnikům poskytnuta, a rozsahem jejich hospodářské činnosti a tím, jak jsou podniky vystaveny hospodářským dopadům krize, s přihlédnutím k jejich obratu a nákladům na energii.
- Podmínky způsobilosti: Definice energeticky náročných uživatelů je stanovena odkazem na čl. 17 odst. 1 písm. a) směrnice o zdanění energie, tj. jde o podniky, u nichž nákup energetických produktů činí alespoň 3 % hodnoty produkce.
- Požadavky na udržitelnost: Členské státy se vyzývají, aby při poskytování podpory na dodatečné náklady v důsledku mimořádně vysokých cen plynu a elektřiny nediskriminačním způsobem zvážily stanovení požadavků na ochranu životního prostředí nebo zabezpečení dodávek. Podpora by tudíž pomohla podnikům nejenom překonat krizi, ale zároveň položit základy pro udržitelné oživení.
Dočasný krizový rámec bude platit do 31. prosince 2022. Před tímto termínem nicméně Komise v zájmu právní jistoty posoudí, zda jeho platnost není třeba prodloužit. Kromě toho bude Komise během tohoto období obsah a rozsah rámce upravovat podle vývoje na energetických trzích, trzích s dalšími vstupy a širší ekonomické situace.
Dnes přijatý dočasný krizový rámec doplňuje široké možnosti členských států navrhovat opatření v souladu se stávajícími pravidly EU pro poskytování státní podpory. Pravidla EU pro státní podporu například dále členským státům dávají možnost pomoci podnikům, které se potýkají s nedostatkem likvidity a potřebují naléhavě nouzovou pomoc. Kromě toho čl. 107 odst. 2 písm. b) SFEU umožňuje členským státům odškodnit společnosti za škody přímo způsobené mimořádnou událostí, jako jsou škody způsobené současnou krizí.
Komise již v minulosti dočasný rámec přijala: v roce 2008 v reakci na celosvětovou finanční krizi.
Podruhé se tak stalo 19. března 2020 v souvislosti s pandemií koronaviru. Tento dočasný rámec byl několikrát pozměněn: 3. dubna 2020, 8. května 2020, 29. června 2020, 13. října 2020, 28. ledna 2021 a 18. listopadu 2021.
Další informace
Podrobnosti
- Datum zveřejnění
- 23. března 2022