Přejít na hlavní obsah
Zastoupení v České republice
Tisková zpráva23. srpna 2023

Státní podpora: V souvislosti s ruskou válkou proti Ukrajině schválila Komise český režim ve výši 800 milionů eur na podporu podniků, které se potýkají se zvýšenými nákla

Flag of each of the EU Member States, alongside the European flag

Evropská komise schválila český režim ve výši přibližně 800 milionů eur (19 miliard Kč) na podporu podniků zasažených růstem nákladů na energie v souvislosti s ruskou válkou proti Ukrajině. Režim byl schválen v rámci dočasného krizového a transformačního rámce státní podpory, který Komise přijala 9. března 2023 na podporu opatření v odvětvích, která jsou klíčová k urychlení ekologické transformace a snížení závislosti na palivech. Novým rámcem se mění a z části prodlužuje dočasný krizový rámec přijatý 23. března 2022, díky němuž mohou členské státy podpořit své hospodářství během panující geopolitické krize. Původní rámec byl pozměněn již 20. července 2022 a 28. října 2022.

Opatření Česka

Česko v rámci dočasného krizového a transformačního rámce oznámilo Komisi režim ve výši přibližně 800 milionů eur (19 miliard Kč) na podporu podniků postižených zvýšenými náklady na energie v souvislosti s ruskou válkou proti Ukrajině.

Tuto pomoc mohou získat velké podniky ve všech odvětvích. Podpora v rámci režimu bude mít podobu přímých grantů na pokrytí dodatečných nákladů způsobených mimořádným nárůstem cen zemního plynu a elektřiny ve způsobilém období, od 1. ledna 2023 do 31. prosince 2023, ve srovnání s obdobím od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2021.

Příjemci získají nárok na podporu, jakmile tržní ceny zemního plynu a elektřiny překročí maximální ceny stanovené v režimu (přibližně 210 eur/MWh (5 000 Kč/MWh) za zemní plyn a 105 eur/MWh (2 500 Kč/MWh) za elektřinu). S podmínkou uplatnění maximálních částek podpory stanovených v dočasném krizovém a přechodném rámci bude výše podpory odpovídat rozdílu mezi zastropovanými cenami stanovenými v režimu a tržními cenami v roce 2023.

Způsobilým příjemcům bude podpora poskytována prostřednictvím dodavatelů energie, kteří budou muset prodávat zemní plyn a elektřinu za maximální cenu stanovenou v režimu. Tu jim však bude Česko následně plně kompenzovat.

Komise shledala, že režim předložený Českem splňuje podmínky stanovené v dočasném krizovém a transformačním rámci. Celková podpora na příjemce konkrétně nepřesáhne 50 % způsobilých nákladů, přičemž maximálně může činit 4 miliony eur. Příjemci mohou obdržet další podporu, nejvýše 40 % způsobilých nákladů, až do výše 100 milionů eur. Energeticky náročné podniky mohou získat podporu až do výše 65 % způsobilých nákladů, nejvíce však 50 milionů eur. Energeticky náročné podniky působící v obzvláště zasažených odvětvích budou mít nárok na podporu až do 80 % způsobilých nákladů, přičemž maximální strop podpory bude činit 150 milionů eur. Podpora bude poskytována do 31. prosince 2023.

Komise dospěla k závěru, že český režim je nezbytný, vhodný a přiměřený k nápravě vážného narušení hospodářství členského státu v souladu s čl. 107 odst. 3 písm. b) SFEU a podmínkami stanovenými v dočasném krizovém a transformačním rámci.

Na tomto základě a podle pravidel EU pro poskytování státní podpory Komise uvedené opatření podpory schválila.

Souvislosti

Dne 9. března 2023 přijala Evropská komise nový dočasný krizový a transformační rámec, který má v souladu s průmyslovým plánem Zelené dohody podnítit opatření podpory v odvětvích, jež jsou klíčová k přechodu na klimaticky neutrální hospodářství. Spolu se změnou obecného nařízení o blokových výjimkách, kterou Komise schválila téhož dne, pomůže dočasný krizový a transformační rámec urychlit investice a financování, pokud je o výrobu čistých technologií v Evropě. Členským státům rovněž pomůže uskutečnit konkrétní projekty, které figurují v jejich národních plánech pro oživení a odolnost a patří do jejich oblasti působnosti.

Prostřednictvím nového rámce se mění a z části prodlužuje dočasný krizový rámec, který byl přijat 23. března 2022, aby členským státům umožnil využít flexibilitu stanovenou v pravidlech státní podpory, a v kontextu války Ruska proti Ukrajině tak podpořit ekonomiku. Dočasný krizový rámec byl změněn 20. července 2022, aby doplnil balíček opatření „Bezpečná zima díky úsporám plynu“ a aby odpovídal cílům plánu REPowerEU. Znovu byl dočasný krizový rámec změněn 28. října 2022, aby se dostal do souladu s nařízením o intervenci v mimořádné situaci s cílem řešit vysoké ceny energie a nařízením o posílení solidarity prostřednictvím lepší koordinace nákupu plynu, přeshraničních výměn plynu a spolehlivých referenčních cen.

Dočasný krizový a transformační rámec stanoví následující druhy podpory, které mohou členské státy poskytnout:

  • Omezené částky podpory v jakékoli formě pro podniky postižené stávající krizí nebo následnými sankcemi a protiopatřeními, ve výši až 250 000 eur v odvětví zemědělství, 300 000 eur v odvětví rybolovu a akvakultury a až 2 miliony eur ve všech ostatních odvětvích.
  • Podpora likvidity ve formě státních záruk a subvencovaných úvěrů: ve výjimečných případech a s přísnými zárukami mohou členské státy poskytnout energetickým podnikům pro jejich obchodní činnosti veřejné záruky přesahující 90 % krytí, pokud jsou poskytovány jako nefinancované finanční zajištění ústředním protistranám nebo členům clearingového systému.
  • Podpora na kompenzaci vysokých cen energie: podpora, kterou lze poskytnout v jakékoli formě, bude podnikům (a to zejména uživatelům s vysokou spotřebou energie) částečně kompenzovat dodatečné náklady vzniklé mimořádným zvýšením cen plynu a elektřiny. Individuální výši podpory lze vypočítat na základě buď minulé, nebo současné spotřeby, přičemž se zohlední potřeba zachovat tržní pobídky ke snížení spotřeby energie a zajistit kontinuitu hospodářských činností. Členské státy mohou navíc podporu poskytovat pružně, a to i obzvláště postiženým energeticky náročným odvětvím, s výhradou záruk, které zabrání nadměrným náhradám a podpoří snižování uhlíkové stopy v případě částek podpory přesahujících 50 milionů eur. Členské státy se rovněž vyzývají, aby nediskriminačním způsobem zvážily stanovení požadavků na ochranu životního prostředí nebo bezpečnost dodávek. Další podrobnosti o možnostech podpory v případě vysokých cen energií, včetně metodiky pro výpočet výše jednotlivé podpory, jsou k dispozici zde.
  • Opatření pro rychlejší zavádění energie z obnovitelných zdrojů: členské státy mohou zavést režimy pro investice do veškerých zdrojů energie z obnovitelných zdrojů, včetně vodíku z obnovitelných zdrojů, bioplynu a biometanu, skladování a tepla z obnovitelných zdrojů, a to i prostřednictvím tepelných čerpadel. Zadávací řízení budou zjednodušená a rychle proveditelná a budou zahrnovat dostatečné záruky na ochranu rovných podmínek. Členské státy mohou zejména vytvořit režimy pro určité technologie, které vzhledem ke konkrétní skladbě zdrojů energie v dané zemi vyžadují podporu. Podmínky poskytnutí podpory malým projektům a méně vyspělým technologiím, jako je obnovitelný vodík, byly zjednodušeny – již není nutné provádět soutěžní nabídkové řízení, s výhradou určitých pojistek.
  • Opatření usnadňující dekarbonizaci průmyslových procesů: v zájmu dalšího urychlení diverzifikace dodávek energie mohou členské státy podporovat investice do postupného ukončování používání fosilních paliv, zejména prostřednictvím elektrifikace, energetické účinnosti a přechodu na využívání vodíku z obnovitelných zdrojů a vodíku získaného elektrolýzou, které splňují určité podmínky. Kromě toho byly rozšířeny možnosti, jak podpořit dekarbonizaci průmyslových procesů přechodem na paliva vyrobená z vodíku. Členské státy mohou buď i) vytvořit nové režimy zadávacího řízení, nebo ii) přímo podporovat projekty bez zadávacích řízení, avšak s určitým omezením podílu veřejné podpory na investici. V případě malých a středních podniků a zvláště energeticky účinných řešení se počítá se zvláštními doplňkovými bonusy. Vzhledem k tomu, že se neuplatní nabídková řízení, byla zavedena další jednodušší metoda ke stanovení výše maximální podpory.
  • Opatření zaměřená na podporu snižování poptávky po elektřině v souladu s nařízením o intervenci v mimořádné situaci s cílem řešit vysoké ceny energie.
  • Opatření k dalšímu urychlení investic do odvětví klíčových pro přechod na klimaticky neutrální hospodářství, která umožní investiční podporu na výrobu strategického zařízení, konkrétně baterií, solárních panelů, větrných turbín, tepelných čerpadel, elektrolyzérů a využívání a ukládání uhlíku, jakož i souvisejících klíčových složek, a na výrobu a recyklaci souvisejících kritických surovin nezbytných k výrobě. Konkrétně mohou členské státy navrhnout jednoduché a účinné režimy s omezením podpory na určitý procentní podíl investičních nákladů až do konkrétních nominálních částek v závislosti na umístění investice a velikosti příjemce, s možností vyšší podpory pro malé a střední podniky a podniky situované ve znevýhodněných regionech, aby byly řádně zohledněny cíle v oblasti soudržnosti. Kromě toho mohou členské státy ve výjimečných případech a s výhradou řady záruk poskytnout vyšší podporu jednotlivým podnikům, u nichž reálně hrozí přesun investic z Evropy. Více informací o možnostech, jak podpořit opatření k urychlení přechodu na klimaticky neutrální hospodářství lze nalézt zde.

Subjekty kontrolované Ruskem, na něž se sankce vztahují, budou z oblasti působnosti těchto opatření vyloučeny.

Opatření, jež jsou obzvláště důležitá k urychlení ekologické transformace a snížení závislosti na palivech, budou platit do 31. prosince 2025. Jde zejména o opatření na rychlejší zavádění energie z obnovitelných zdrojů a skladování energie, opatření usnadňující dekarbonizaci průmyslových procesů a opatření k dalšímu urychlení investic do odvětví s klíčovým významem pro přechod na klimaticky neutrální hospodářství.

Ostatní ustanovení dočasného krizového rámce, jejichž cílem je co nejrychlejší odezva na krizi (omezené částky podpory, podpora likvidity ve formě státních záruk a subvencovaných úvěrů, podpora na kompenzaci vysokých cen energií, opatření na podporu omezení spotřeby elektřiny), se budou uplatňovat do 31. prosince 2023. V zájmu právní jistoty posoudí Komise v pozdější fázi, zda je případně nutné platnost prodloužit.

Dočasný krizový a transformační rámec doplňuje široké možnosti členských států navrhovat opatření v souladu se stávajícími pravidly EU pro poskytování státní podpory. Pravidla EU pro státní podporu například členským státům umožňují pomáhat podnikům, které se potýkají s nedostatkem likvidity a potřebují naléhavě nouzovou pomoc. Kromě toho čl. 107 odst. 2 písm. b) Smlouvy o fungování Evropské unie umožňuje členským státům odškodnit společnosti za škody přímo způsobené mimořádnou událostí, jako jsou škody způsobené současnou krizí.

Jakmile bude vyřešena otázka důvěrnosti údajů, bude nedůvěrné znění rozhodnutí zveřejněno v rejstříku státních podpor, který Komise publikuje na stránkách pro hospodářskou soutěž, pod číslem SA.107138. Informace o nových rozhodnutích ve věci státní podpory zveřejněných na internetu a v Úředním věstníku Evropské unie naleznete také ve specializovaném elektronickém týdeníku Competition Weekly e-News.

Další informace o dočasném krizovém a transformačním rámci a dalších opatřeních přijatých Komisí s cílem řešit hospodářský dopad války Ruska proti Ukrajině a podpořit přechod na klimaticky neutrální hospodářství naleznete zde.

Citace

Tento režim ve výši 800 milionů eur pomůže České republice kompenzovat velkým podnikům jejich zvýšené náklady na plyn a elektřinu, které jsou způsobeny současnou energetickou krizí. Tímto je zároveň zajištěno, že hospodářská soutěž utrpí co nejméně.

Margrethe Vestagerová, výkonná místopředsedkyně odpovědná za politiku hospodářské soutěže - 28/07/2023

Podrobnosti

Datum zveřejnění
23. srpna 2023