Přetrvávající pandemie Covid-19 poukázala na důležitou roli technologií v životě Evropanů. Ti byli nuceni se kvůli omezení pohybu a cestování na digitální technologie spoléhat v mnohých aspektech osobního i pracovního života. Postupem času se nicméně přechod pracovních, edukačních, společenských a obchodních aktivit do online prostoru stal běžnou praxí a umožnil tak širší veřejnosti účastnit se velkého spektra takových aktivit. Tato digitální transformace se v mnohém protíná s cíli Evropské unie a její vize digitální Evropy.
Digitalizace v České republice
Evropská komise každoročně zveřejňuje Index digitální ekonomiky a společnosti (DESI), ve kterém sleduje digitální pokrok v Evropské unii. Zprávy zahrnují každý rok profily jednotlivých zemí, což členským státům pomáhá určit, v jakých oblastech potřebují přednostně přijmout nápravná opatření.
Index zahrnuje následující tematické kapitoly obsahující analýzu klíčových oblastí digitální politiky na úrovni EU: lidský kapitál, konektivita, integrace digitálních technologií, digitální veřejné služby.
Česká republika v roce 2021 obsadila v rámci DESI 18. místo.
Pandemie vnesla do digitální transformace České republiky novou dynamiku. Podniky začaly zvažovat širší využití digitálních technologií, vzdělávací systém na několik měsíců plně přešel na on-line výuku a byly kladeny větší požadavky na digitální infrastrukturu. Krize také prověřila odolnost a spolehlivost digitálních veřejných služeb. I přes určitý pokrok v těchto oblastech se však Česko v digitální konektivitě a digitálních veřejných služeb řadí pod průměr EU.
1. V oblasti lidského kapitálu si Česko vede poměrně dobře, je na 15. místě.
Má nadprůměrný počet osob se základní digitální (62 %) a softwarovou (64 %) dovedností. Odbornou přípravu v oblasti informačních a telekomunikačních technologií poskytuje svým zaměstnancům 25 % podniků, což převyšuje průměr EU (20 %) a Česku zajišťuje v tomto ohledu v rámci regionu vedoucí postavení.
2. Co se týče digitální konektivity, Česká republika je až na 22. příčce.
Ačkoliv výsledky Česka v pevném a bezdrátovém připojení zůstávají pod průměrem EU, strategické směřování vlády je do budoucna zaměřeno na uskutečnění relativně ambiciózních investic do konektivity financovaných z EU fondů.
3. V integraci digitálních technologií (15. místo) má Česká republika nejvyšší podíl podniků v EU, které využívají umělou inteligenci (40 %, průměr EU: 25 %).
I nadále se řadí mezi lídry v elektronickém obchodování, přičemž roste podíl malých a středních podniků prodávajících on-line (29 %) a firem provozujících přeshraniční on-line prodej (15 %). Digitální veřejné služby v Česku se zlepšují a lidé a podniky mají pro přístup k nim a jejich využívání k dispozici nové kanály, z nichž některé byly zavedeny s cílem napomoct zvládání pandemie. V porovnání se zbytkem členských zemí se nicméně Česká republika v této oblasti řadí až na 20. místo.
Financování digitalizace v České republice z EU fondů
Členské státy se zavázaly, že alespoň 20 % prostředků z Nástroje pro oživení a odolnost by každá země EU měla věnovat právě na digitální transformaci. Plán na podporu oživení a odolnosti Česka zahrnuje opatření ve výši 178 miliard Kč (7 miliard eur) a klade silný důraz na digitální transformaci prostřednictvím cílených investic a reforem. Alokuje 22 %, tedy 41 miliard Kč (1,6 miliardy eur) na digitální politiky, což převyšuje 20 % cíl. Největší digitální investice se zaměří na elektronizaci veřejné správy a zdravotnictví, digitální transformaci podniků, rozvoj digitálních dovedností a budování vysokokapacitních internetových sítí na českém venkově.
Z fondu soudržnosti bude moci v období 2021–2027 Česká republika čerpat odhadem až 553 miliard Kč (21,8 miliardy eur), z toho 39 miliard Kč (1,5 miliardy eur), tj. 7 %, půjde na digitální investice.
Operační program Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OP TAK) financovaný z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) poskytne 6 miliard Kč (260 milionů eur) na digitalizaci malých a středních podniků, výzkum a inovace, průmyslovou transformaci, podnikání a adaptabilitu podniků na digitální změnu. Dalších 5 miliard Kč (192 milionů eur) budou moci firmy využít na zavádění sítí s velmi vysokou širokopásmovou kapacitou.
Na elektronizaci veřejné správy bude z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) financovaného z EFRR přiděleno v letech 2021–2027 13 miliard Kč (507 milionů eur).
Operační program Jan Amos Komenský financovaný z EFRR a Evropského sociálního fondu plus (ESF+) vyčlení od 2021 do 2027 10 miliard Kč (392 milionů eur) na vzdělávání a odbornou přípravu, v rámci které je získávání digitálních dovedností klíčové.
Skrze operační program Zaměstnanost plus z ESF+ bude alokováno 5 miliard Kč (180 milionů eur) na adaptaci zaměstnanců a zaměstnavatelů na zelenou a digitální transformaci.
V neposlední řadě bude moci Česká republika z programu Horizont Evropa v období 2021–2027 čerpat až 1,75 miliardy Kč (70 milionů eur) na projekty týkající se informačních a komunikačních technologií. Tato částka je odhadována na základě trendů programu Horizont 2020 (2014–2020).
Na digitální investice lze také v letech 2021-2027 čerpat z digitálního programu spadajícího pod Nástroj pro propojení Evropy (CEF) a z programu Digitální Evropa.
Příklady projektů digitalizace financovaných z EU fondů:
Evropská digitální dekáda
V březnu 2021 předložila Evropská komise v rámci úsilí o dosáhnutí cílů digitálního desetiletí do roku 2030 „Digitální kompas“ . V něm si Evropská unie stanovuje 4 hlavní oblasti, ve kterých by chtěla dosáhnout výrazného pokroku:
- Občané s digitálními dovednostmi a vysoce kvalifikovaní digitální odborníci
- Digitální transformace podniků
- Digitalizace veřejných služeb
- Zabezpečená a udržitelná digitální infrastruktura
- Cesta k digitální dekádě: Otázky a odpovědi
Jednotlivé body obsahují konkrétní cíle. Do roku 2030 by mělo například mít minimálně 80 % populace v Evropské unii základní digitální dovednosti; všechny domácnosti by měly mít gigabitové připojení a 5G pokrytí; 75 % společností v EU by mělo využívat cloud computing, umělou inteligenci a data velkého objemu; a klíčové veřejné služby by měly být 100 % online a všichni občané by měli mít přístup k lékařské dokumentaci skrze elektronické zdravotnictví.
Příklady přínosu digitálních technologií v každodenním životě Evropanů
Digitální politika Evropské unie si klade za cíl přiblížit dostupnost technologií občanům a zároveň zajistit dodržování práva na soukromí a ochranu údajů.
Velkým přínosem bylo zrušení poplatků za roaming pro mobilní telefony v roce 2017. Při cestách do zahraničí tak platíte za SMS, telefonické hovory a internet v mobilu stejnou částku jako ve vašem domovském členském státě.
- Roaming v EU: Časté otázky
Zeměpisné blokování, které bránilo zákazníkům nakupujícím na internetu v přístupu ke zboží nebo službám v jejich nákupu z internetové stránky v jiném členském státě, bylo zrušeno v roce 2018.
Iniciativa Evropské komise Wifi4EU poskytuje bezplatné internetové připojení pro občany ve veřejných budovách, parcích, knihovnách, zdravotních zařízeních a muzeích na území Evropské unie. Skrze tuto inciativu si města a obce mohou požádat o poukázky v hodnotě 363 000 Kč (15 000 EUR) na zavedení sítí Wi-Fi na svém území. V České republice se do této akce registrovala řada obcí a měst.
V rámci boje proti online dezinformacím se Evropská komise zabývá falešnými zprávami kolujícími na internetu a zvyšuje tlak na internetové platformy, aby zamezily jejich šíření.
Právní předpisy EU v oblasti digitálního prostředí
Evropská unie usiluje o vytvoření postupů, které zajistí jasná pravidla v oblasti digitálních technologií a jejich prospěch pro širokou veřejnost a podniky.
Akt o digitálních službách upravuje povinnosti a odpovědnost zprostředkovatelů v rámci jednotného trhu. Otevře nové příležitosti k přeshraničnímu poskytování digitálních služeb a zajistí vysokou úroveň ochrany pro všechny uživatele bez ohledu na to, ve které zemi EU žijí.
Zajištění spravedlivých a otevřených digitálních trhů, na kterých budou platformy dodržovat nastavená pravidla, reguluje Akt o digitálních trzích.
Evropský přístup k důvěryhodné a excelentní umělé inteligenci má za cíl prostřednictvím koordinovaného plánu s členskými státy EU zaručit bezpečnost a základní práva občanů a podniků a zároveň posílit zavádění umělé inteligence, jakož i souvisejících investic a inovací v celé Evropské unii.
Níže naleznete odkazy k informacím o dalších oblastech:
Ochrana údajů
Internetem je denně přenášeno obrovské množství informací, které často obsahují osobní a soukromé údaje. Pravidla Evropské unie vyžadují, aby takové údaje byly sbírány pouze pro legitimní účely a podléhaly přísné právní ochraně a zajišťovaly ochranu soukromí. Proto každý, kdo osobní informace shromažďuje a spravuje, je musí chránit před zneužitím. V zájmu evropských občanů proto EU zavedla v roce 2018 obecné nařízení o ochraně údajů (GDPR).
Toto nařízení umožňuje jednotlivcům si zažádat o kopii osobních údajů, kterými o nich ta která organizace disponuje. Občanům také dává právo na výmaz osobních údajů bez zbytečného odkladu, pokud údaje nejsou již nadále potřeba pro účel, pro který byly shromážděny, nebo občan odvolá souhlas pro jejich zpracování.