V předvečer Evropského antibiotického dne z celoevropského průzkumu o antimikrobiální rezistenci vyplývá, že polovina Evropanů se stále nesprávně domnívá, že antibiotika zabíjí viry. Zároveň 23 % respondentů v uplynulém roce užívalo antibiotika, což je nejnižší počet od roku 2009. To jasně ukazuje, že úsilí členských států a Komise o zvyšování povědomí občanů o rizicích nadměrného užívání antibiotik přináší své plody. Úsilí je však třeba ještě zintenzivnit.
Antimikrobiální rezistence (AMR) představuje jedno z největších rizik pro lidské zdraví a je jednou ze tří největších zdravotních hrozeb identifikovaných Úřadem pro připravenost a reakci na mimořádné situace v oblasti zdraví (HERA), které vyžadují koordinační opatření na úrovni EU. Z nových údajů, které dnes zveřejnilo Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC), je odhadováno, že v celé Evropské unii, na Islandu a v Norsku umírá každoročně na infekce rezistentní vůči antibiotikům více než 35 000 lidí. Tyto infekce způsobují v EU dodatečné náklady na zdravotní péči ve výši 1,5 miliardy eur a ztrátu produktivity.
Průzkum Eurobarometr: pouze jeden ze dvou respondentů ví, že antibiotika nejsou účinná proti virům
Dnes zveřejněný zvláštní průzkum Eurobarometr nabízí přehled postojů Evropanů k antibiotikům. Hlavní zjištění:
- Používání antibiotik dosáhlo rekordně nízké úrovně: 23 % Evropanů uvádí, že v uplynulém roce užívali antibiotika ústně, což je nejnižší hodnota od roku 2009. Toto číslo však kolísá od 42 % na Maltě po 15 % ve Švédsku a Německu.
- Zhruba 8 % antibiotik bylo užíváno bez předpisu.
- Značná část Evropanů užívala antibiotika bezdůvodně (tj. pouze proti virovým infekcím nebo pouhým příznakům).
Průzkum rovněž ukázal znepokojivý nedostatek povědomí občanů o vhodném užívání antibiotik:
- Pouze polovina respondentů ví, že antibiotika nejsou účinná proti virům.
- Pouze tři z deseti Evropanů věděli, že kvůli zbytečnému užívání antibiotik se tato stávají neúčinnými, že užívání antibiotik by mělo být vysazeno až po dokončení celé léčby, že antibiotika mají často nežádoucí účinky, jako je průjem, a rovněž že antibiotika nejsou účinná proti nachlazení.
Údaje střediska ECDC: prudký nárůst antimikrobiální rezistence
Nové údaje, které středisko ECDC dnes zveřejnilo, ukazují, že v letech 2016 až 2020 se počet infekcí a úmrtí v důsledku antibakteriální rezistence v EU/EHP celkově výrazně zvýšil. V letech 2017 až 2021 došlo rovněž ke zvýšení výskytu a podílu hlášených invazivních infekcí Klebsiella pneumoniae a Acinetobacter spp., které jsou rezistentní vůči karbapenemům, což je skupina antibiotik, jež se často používají jako poslední možnost.
Celková spotřeba antimikrobiálních látek u lidí (v odvětvích primární péče a nemocnic) se v letech 2012–2021 snížila o 23 %. Přestože to dokládá významný pokles zbytečného užívání těchto léčivých přípravků, došlo k výraznému zvýšení spotřeby nejúčinnějších antibiotik, zejména v nemocnicích. Například spotřeba karbapenemů v nemocnicích se mezi lety 2012 a 2021 zvýšila o 34 %.
Co Komise dělá pro řešení tohoto problému?
Narůstající hrozba zdůrazňuje potřebu řešit antimikrobiální rezistenci prostřednictvím přístupu „jedno zdraví“, který uznává vzájemné vazby mezi lidským zdravím, zdravím zvířat a životním prostředím. Začátkem tohoto roku vstoupila v platnost nová pravidla EU, která mají zajistit zachování účinnosti antimikrobiálních látek zásadních pro humánní medicínu, a to zákazem jejich používání ve veterinární medicíně.
Komise dnes rovněž zveřejnila přezkum národních akčních plánů členských států v oblasti antimikrobiální rezistence „jedno zdraví“. Z přezkumu vyplynulo, že pro mnoho členských států by byl prospěšný robustnější přístup „jedno zdraví“ k antimikrobiální rezistenci, který by zohlednil dopad antibiotik na životní prostředí. Komise rovněž vydala stanovisko skupiny odborníků o účinných způsobech investování do zdraví za účelem řešení antimikrobiální rezistence v rámci celého systému zdravotní péče.
V první polovině roku 2023 Komise zintenzivní svou činnost v oblasti antimikrobiální rezistence v navrhovaném doporučení Rady a v rámci navrhované revize farmaceutických právních předpisů EU. Následně v roce 2023 zahájí EU společnou akci v hodnotě 50 milionů eur s členskými státy, Norskem, Islandem a Ukrajinou v oblasti antimikrobiální rezistence v rámci programu EU4Health.
V rámci programu Horizont 2020 bylo na podporu výzkumu a inovací v oblasti antimikrobiální rezistence uvolněno více než 690 milionů eur. V prvních dvou letech programu Horizont Evropa bylo vyčleněno 32,5 milionu eur na 13 výzkumných projektů zaměřených na antimikrobiální rezistenci.
Souvislosti
K antimikrobiální rezistenci dochází, když se mikroby v průběhu času mění a přestanou reagovat na léčivé přípravky určené k jejich usmrcení. To ztěžuje léčbu infekcí a zvyšuje riziko nemocí, závažných onemocnění a úmrtí.
Evropský antibiotický den je každoroční evropskou iniciativou v oblasti zdraví, která se koná 18. listopadu a jejímž cílem je zvýšit povědomí o hrozbě, jež představuje antimikrobiální rezistence, a o významu uvážlivého používání antibiotik. Koordinuje ji Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí v partnerství se Světovým týdnem informovanosti o antimikrobiálních látkách (18.–24. listopadu).
Průzkum Eurobarometr proběhl ve 27 členských státech EU ve dnech 21. února až 21. března 2022. Úplné výsledky, a to i podle jednotlivých členských států, jsou k dispozici zde.
Další informace
Komise: Opatření EU proti antimikrobiální rezistenci (europa.eu)
Průzkum Eurobarometr o antimikrobiální rezistenci
Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC): Antimikrobiální rezistence (europa.eu)
EFSA: Antimikrobiální rezistence | EFSA (europa.eu)
EMA: Antimikrobiální rezistence | Evropská agentura pro léčivé přípravky (europa.eu)
Citát
Antibiotika usmrcují bakterie, nikoli však viry. Nadměrné užívání antibiotik přispívá k rezistenci bakterií vůči našim léčivým přípravkům. Proto je antimikrobiální rezistence často považována za další velkou zdravotní krizi. Průzkum, který dnes předkládáme, ukazuje, proč toto riziko existuje. Boj proti tiché pandemii antimikrobiální rezistence je třeba řešit prostřednictvím přístupu „jedno zdraví“, včetně uvážlivějšího používání antibiotik jak u lidí, tak i u zvířat. Má zásadní význam pro každého občana, přičemž každý zdravotnický pracovník by se měl na tomto kolektivním úsilí podílet.
Stella Kyriakidesová, komisařka pro zdraví a bezpečnost potravin - 17/11/2022
Podrobnosti
- Datum zveřejnění
- 17. listopadu 2022