„Chápu tuto cenu nejen jako oslavu našich transatlantických hodnot, ale i jako podnět k tomu v transatlantické partnerství nadále věřit a připravit ho na novou éru“

Projev předsedkyně von der Leyenové u příležitosti převzetí České a slovenské transatlantické ceny na slavnostním předávání cen GLOBSEC 2024

Praha 30. srpna 2024 

„Pouze přednesené znění je závazné” 

Vážení přátelé,

je mi velkou ctí být zde a převzít Českou a slovenskou transatlantickou cenu. Vážený pane prezidente, milý Petře, před šesti lety jste tutéž cenu obdržel vy. A jsem nesmírně poctěna tím, že se k vám dnes mohu zařadit spolu se svou drahou přítelkyní, premiérkou Mette Frederiksenovou. Poctěna jsem i tím, že následuji kroky velkých osobností, které tuto cenu obdržely. Jako zesnulá Madelaine Albrightová. Byla hrdou dcerou tohoto krásného města a této země. Ale byla vyhnána – nejprve nacisty a pak Sověty. Našla nový domov na opačné straně Atlantiku a stala se první ženou v čele amerického ministerstva zahraničních věcí. Amerika jí dala svobodu a ona věnovala celý svůj život obnově a ochraně svobody ve své milované Evropě.

Její příběh je příběhem našeho transatlantického partnerství. Spočívá na osobních vztazích a rodinných poutech. Ale daří se mu díky hodnotám, které sdílíme. Taková je i má osobní zkušenost s transatlantickou vazbou. Pamatuji se na červen 2014, kdy jsem byla ministryní obrany a kdy irácký Mosul padl do rukou tak zvaného Islámského státu. Kdy našimi společnostmi otřásl teror. Kdy jsme se spojili s našimi přáteli ve Spojených státech a v Kanadě. Spolu jsme se zavázali k tomu, že uděláme vše, co je v našich silách, abychom porazili tuto hrozbu pro náš společný způsob života. A tak jsme také po několik let činili – bez ohledu na to, která politická síla byla u moci na jedné či druhé straně Atlantiku. Vzpomínám i na začátek roku 2017. Administrativa prezidenta Trumpa právě nastoupila do úřadu. Jim Mattis, s nímž jsme se do té doby nikdy nesetkala, byl v Pentagonu. A já stále slyším jeho hlas, když mi v těch prvních dnech zavolal a řekl: „Madam, chci vám sdělit, že jsme dobrými přáteli a spojenci.“ Mohu vám říci, že mne to dojalo.

A pamatuji si i na den, když o deset let později Rusko zahájilo celoplošnou invazi na Ukrajinu. Joe Biden mi zavolal do Bruselu prostřednictvím videokonference. Ihned jsme se shodli na společné reakci na válku, kterou rozpoutal Putin. Znovu a znovu stojí Evropa a Amerika bok po boku a na správné straně dějin. A to se nesmí změnit, ať už v lednu zasedne v Oválné pracovně kdokoliv.

Abychom však naše partnerství udrželi, musí se některé věci změnit. Nežijeme už v poválečné době, kdy byla Evropa na kolenou po řádění nacistů napříč naším kontinentem. Dnes stojí Evropa na svých nohou. A proto musí přispět k transatlantické bezpečnosti a prosperitě více. Je to v našem společném zájmu. Na obou stranách Atlantiku stojíme o to, aby Evropa převzala větší odpovědnost za svou bezpečnost. Máme společný zájem na zabezpečení surovin, kritických technologií a globálních obchodních tras. Máme společný zájem na budování integrované transatlantické ekonomiky. S odolnými hodnotovými řetězci, které sahají od jedné strany Atlantiku ke druhé. Evropa má o transatlantické partnerství silný zájem a budeme ho dále posilovat. 

Proto bych chtěla vám všem, kdo zde dnes jste, poděkovat. Chápu tuto cenu nejen jako oslavu našich transatlantických hodnot, ale i jako podnět k tomu v transatlantické partnerství nadále věřit a připravit ho na novou éru. Společně udržíme pochodeň svobody a přátelství zažehnutou. Mnohokrát vám děkuji. Ať žije Evropa a naše transatlantické partnerství.