Ve dnech 23.–24. 6. 2022 proběhlo v Mnichově pravidelné valné shromáždění Národních kulturních institutů Evropské unie (European Union National Institutes for Culture, EUNIC). Sešli se zde ředitelé jednotlivých členských organizací EUNIC spolu s týmem úřadu, který sídlí v Bruselu. Jedním z bodů jednání bylo také zvolení nové správní rady, která plní funkci výkonného orgánu a je volena na dobu dvou let. V nově zvolené šestičlenné radě zasedne také generální ředitel Českých center Ondřej Černý.
Jako člen správní rady EUNIC se budete podílet na dalším směřování této organizace…
Ano, nově zvolená správní rada má před sebou několik důležitých témat, mezi která zcela logicky patří pomoc ukrajinské kulturní obci přímo na Ukrajině, ale i v exilu, respektive koordinace aktivit jednotlivých členů EUNIC, kteří intenzivně ukrajinským kolegům již několik měsíců pomáhají. Vedle toho se ve správní radě budeme zabývat také vnitřním řízením sítě EUNIC, která se neustále rozrůstá, a je tedy důležité dbát na to, aby i přes svou velikost nadále zůstala efektivní a dobře fungující platformou pro kulturní spolupráci.
Co tato nová role v rámci EUNIC znamená pro Vás osobně?
Své zvolení do správní rady EUNIC vnímám jako skvělou příležitost vnést do vedení organizace více středoevropského pohledu na věc, který může být pro další činnost EUNIC v mnoha směrech obohacující. Celkově velmi vítám různorodost nově zvolené správní rady, ať už z pohledu geografického – v tuto chvíli je v radě zastoupena jak střední, tak východní, západní i jižní Evropa –, nebo z pohledu institucionálního, jelikož kolegové ze správní rady působí v kulturních institutech různé velikosti a struktury. A právě z této diverzity máme nyní možnost těžit a vzájemně se inspirovat při vedení sítě, jakou je EUNIC.
Jak velkou roli podle vás hrají mezinárodní platformy (či sítě) podobného typu v mezinárodních vztazích?
Pokud hovoříme o prostředí mezinárodních kulturních vztahů, tak považuji EUNIC za naprosto nepostradatelnou síť, která již od roku 2006, kdy byla založena, napomáhá kulturní spolupráci a posiluje mezinárodní dialog. Bez této platformy by bylo navazování vztahů a realizace kulturních projektů mezi instituty, ambasádami a místními partnery velmi obtížné a mnohdy i nereálné. Zároveň EUNIC plní funkci jakéhosi obhájce stěžejní role kultury v mezinárodních vztazích, a to i na půdě Evropské unie, jejímž partnerem je EUNIC oficiálně od roku 2017.
Není bez zajímavosti, že EUNIC je evropskou sítí národních kulturních institutů, ale působí také mimo Evropu.
Přesně tak, EUNIC je tvořen především svou sítí klastrů, což jsou uskupení tvořená pobočkami kulturních institutů a ambasád přímo v místě, kde dochází k realizaci projektů a rozvoji vztahů s místními partnery a institucemi. Aktuálně je síť EUNIC složená ze 136 klastrů ve více než 100 zemích světa. Většina z nich se nachází v Evropě, ale setrvale roste počet klastrů i v Americe, Africe a Asii. Právě na červnovém zasedání EUNIC v Mnichově se diskutovalo o vzniku tří nových klastrů – v Barceloně, v japonské Kansai a na Novém Zélandu.
Zpět do Evropy. Chystá se do budoucna na úrovni EUNIC společný projekt?
Ano, v tuto chvíli se o společném projektu na úrovni EUNIC Global skutečně jedná, je to jedna z priorit současného prezidenta EUNIC Johannese Eberta z německého Goethe Institutu. Mělo by se jednat o projekt zaměřený na téma udržitelného rozvoje, s realizací v roce 2023. Je to velmi ambiciózní iniciativa, když vezmeme v potaz, že EUNIC aktuálně čítá 38 členů na globální úrovni, ale velmi se na ni těším.
Jak se do činnosti EUNIC promítla či do budoucna promítne současná mezinárodní situace?
Jak jsem zmínil již na začátku, aktuální situace na Ukrajině se do činnosti EUNIC promítá velmi zásadně. Na Ukrajině má zastoupení několik evropských kulturních institutů, které jsou sdružené v tamějším klastru, tudíž je toto téma v EUNIC přirozeně přítomné. Zároveň je EUNIC v úzkém spojení s Ukrajinským kulturním institutem, který sice není řádným členem EUNIC, ale o jeho přistoupení do EUNIC na úrovni přidruženého člena se intenzivně jedná.
Je podle vás Evropa v přístupu k ruské válce na Ukrajině opravdu jednotná?
Zpětně viděno si myslím, že Evropa hned zkraje po zahájení ruské invaze na Ukrajinu prokázala nebývalou jednotu, což mohlo být překvapivé nejen pro Rusko jakožto agresora, který se v posledních několika letech snaží Evropu dezinformační válkou spíš rozklížit, ale i pro Evropany samé. Za stěžejní teď považuji v této jednotě pokračovat a neustávat v pomoci Ukrajině, která ji s prodlužujícím se konfliktem bude potřebovat více než kdy jindy.
Jakou roli za těchto okolností hraje kulturní diplomacie?
Naprosto zásadní. Důležitá je soustavná podpora ukrajinské kulturní obce a občanské společnosti, která usiluje o zachování kulturního dědictví Ukrajiny a obecně ukrajinské identity. Na druhou stranu bychom neměli zapomínat ani na podporu ruské občanské společnosti a kulturní scény, která se vůči Putinově režimu jasně vymezila a nesouhlasí s válkou na Ukrajině. Jedině tato část společnosti se totiž může pokusit o vnitřní změnu Ruska.
Na závěr otázka přímo k Českým centrům. Spustili jste zajímavý projekt Visions for Europe. Jaká je vaše vize Evropy za 20 let?
Na Evropu nahlížím především z pozice prarodiče se dvěma vnoučaty, kdy se sám sebe ptám, jakou Evropu této generaci asi předáme. Chtěl bych jim předat takovou Evropu, která bude silná a zároveň empatická. Měla by být jednotná, přitom schopná zachovat si svou různorodost. Přál bych si Evropu, která bude zdravě sebevědomá. Za stěžejní však považuji, aby byla Evropa tolerantní a současně nekompromisní v obhajobě svých základních hodnot, jako jsou demokracie, svoboda a lidská práva.
Podrobnosti
- Datum zveřejnění
- 18. července 2022