V ČR vládne nespokojenost s domácí ekonomikou, dominují obavy z inflace. Vnímání EU se mírně zlepšuje

Zastoupení Evropské komise v ČR dnes zveřejnilo národní zprávu k výsledkům celoevropského průzkumu veřejného mínění Eurobarometr. Průzkum  mapuje aktuální postoje obyvatel ČR k otázkám evropské integrace. Eurobarometr s číslem 98 kromě standardních otázek zjišťoval i názory na opatření, která přijala EU v reakci na ruskou agresi proti Ukrajině.

Dotazování probíhalo od 12. ledna do 6. února 2023 v České republice na reprezentativním vzorku 1025 osob starších 15 let. Po covidových letech se metodologie vrátila k metodě osobních pohovorů, s využitím videohovorů.

Celková situace

Po mírném zlepšení vnímání národní i evropské ekonomiky po skončení pandemie covidu-19 v roce 2021 ukazují aktuální odpovědi dotazovaných snížení optimismu. Národní ekonomiku vnímá pozitivně jen 20 % české populace. Pozitivní vnímání evropské ekonomiky je s 31 % o něco vyšší, ale stále výrazně nižší, než bylo v roce 2021 (51 %). Nadále v ČR jasně převládá obava z rostoucích cen a inflace (62 % dotázaných), i když je to oproti loňsku o 8 procentních bodů méně. Druhým nejsilnějším zdrojem obav je další vývoj v energetice (32 %), což je zřejmě reakce na prudký růst cen v důsledku ruské agrese. Toto skóre ČR a Slovenska je nejvyšší v žebříčku obav v rámci celé EU. Spolu s Estonskem vykazuje ČR také druhou největší skepsi (38 %) po Francii (34 %) v celé EU vůči efektivitě Národního plánu obnovy.

Vztah k EU

Optimisticky vidí budoucnost EU 55 % dotázaných v ČR, zatímco vloni to bylo 59 %. V rámci EU je ČR mezi sedmi nejpesimističtěji naladěnými zeměmi. Nejvíce pesimistickými jsou Slovensko (51 %), Francie (46 %) a Řecko (44 %). Naopak nejoptimističtěji hledí do budoucna obyvatelé Irska (84 %), Dánska (80 %) a Polska (77 %).

V ČR si Evropskou unii nejvíce lidí spojuje se svobodou, cestováním a pracovními příležitostmi (57 %), mírem (32 %) a demokracií (27 %). V negativním smyslu jim pak symbolizuje byrokracii (30 %), plýtvání penězi (24 %) a nedostatečnou kontrolu na hranicích (22 %). Vývoj v těchto dílčích aspektech ukazuje, že obraz EU v ČR od roku 2016 soustavně posiluje a negativní konotace slábnou.

Poklesla celková míra důvěry obyvatel ČR ve všechny veřejné instituce a EU není výjimkou. Důvěra v EU klesla z loňských 51 % na 44 %, důvěra ve vládu ČR zaznamenala ještě výraznější propad: z 45 % na 30 %. Nejsilnější důvěře se tradičně těší Armáda ČR, i zde však došlo k meziročnímu poklesu z 86 % na 75 %.

Ruská válka na Ukrajině

Přibližně polovina dotázaných (53 %) vyjádřila spokojenost s tím, jaké kroky podnikla česká vláda po vypuknutí ruské agrese. Výrazně spokojenější se svou vládou jsou v tomto ohledu Finové (88 %), naopak nejméně spokojení jsou Bulhaři, Slováci (34 %) a Řekové (33 %). Ve všech zemích EU se obyvatelé obávají hospodářských důsledků války. V ČR to je 86 % dotázaných, stejně jako je průměr v EU.

Pohled na dílčí opatření, která přijala ČR a EU po vypuknutí ruské agrese, ukazuje místy odlišnost od evropského průměru. Největší podpoře v rámci uplatněných opatření se v ČR těší – podobně jako v celé EU – poskytování humanitární podpory (87 % vs. průměr EU 91 %) a přijímání uprchlíků (72 % vs. průměr EU 88 %). Čeští respondenti jsou však výrazně vlažnější v podpoře nákupu vojenského vybavení (50 % vs. 65 % v EU) i schvalování omezení ruských státních médií (56 % vs. 67 % v EU).

A zatímco 80 % dotázaných v ČR je pro silnější celoevropskou obranu, jen 59 % respondentů je pro zvýšení výdajů na tuto oblast.